51 A 45/2018

Rubrum

č. j. 51 A 45/2018 - 59 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudce JUDr. Michala Hájka Ph.D. ve věci žalobce: X bytem X zastoupeného JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2018, č. j. KUJCK - 130981/2018, I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 51 A 45/2018

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 23. 11. 2018 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 9. 8. 2018, č. j. METAB 43021/ODSA/Val (dále též „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byl zrušen záznam do evidenční karty řidiče podle pokutového bloku série JL/2015 č. l0067604 ze dne 20. 5. 2016 a dále byly zamítnuty ostatní námitky žalobce a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 7. 2. 2018 byl potvrzen.

2. Předně žalobce namítal, že jediným důkazem, který žalovaný posuzoval při svém rozhodování, byla oznámení o přestupcích, což žalobce neshledává za dostatečné důkazy a měly by být posuzovány také pokutové bloky jako rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení. Navzdory specifikám, které blokové řízení vykazuje, lze vydat blok, který bude splňovat veškeré požadavky zákonem kladené na rozhodnutí, a proto shledával žalobce za nezbytné přezkoumat také jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení, což považuje za nezbytné také z toho důvodu, aby byla zároveň vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce popsal různé případy nezpůsobilosti jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, když jednoznačným porušením povinnosti je pouze uvedení přesného popisu jednání v celé podobě s odkazem na konkrétní ustanovení zákona. Také popis přestupku slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy, aj.“ označil žalobce za nedostatečný popis přestupku. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Z rozhodnutí musí být podle žalobce naprosto zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí projevit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci.

3. U pokutového bloku ze dne 1. 6. 2017 žalobce konkrétně namítl nepřesné a částečně nečitelné údaje ohledně osoby přestupce. V pokutovém bloku nebylo vypsáno rodné číslo a datum narození. Ověření totožnosti tak dle názoru žalobce nebylo dostačující. Žalobce namítal, že v pokutovém bloku nebyl přezkoumatelným způsobem uveden datum a čas spáchání přestupku. V bloku nebylo jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku a z popisu přestupkového jednání nevyplynula jednoznačná skutková podstata, ani nedošlo k jednoznačnému propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. V bloku bylo dále uvedeno pouze porušení § 18, avšak již nebylo specifikováno jakého bodu či písmene. Taková právní kvalifikace protiprávního jednání byla nedostatečná a Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 51 A 45/2018 způsobující značnou vadu. V důsledku nejednoznačného odkazu na právní kvalifikaci nebylo možné posoudit oprávněnost uložené sankce. Žalobce poukázal na neúplné uvedení výše uložené sankce. V neposlední řadě žalobce namítal nejednoznačně zaznamenané místo, kde byl blok vydán. Za nepřezkoumatelné označil také uvedení údajů o oprávněné osobě, která rozhodnutí vydala, a to včetně podpisu. Datum vyhotovení a převzetí bloku byl také dle žalobce uveden nepřezkoumatelným způsobem, též údajný podpis žalobce na bloku není zřetelný.

4. U pokutového bloku ze dne 26. 1. 2017 a u pokutového bloku ze dne 30. 3. 2016 žalobce namítal zcela totožné námitky jako do bloku ze dne 1. 6. 2017.

5. Žalobce závěrem shrnul, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť jednotlivé přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.

6. Dne 31. 1. 2019 zdejší soud obdržel doplnění žaloby, v němž žalobce zejména namítal znemožnění řádného výkonu jeho podnikání, k němuž potřebuje řidičské oprávnění. Žalobce podrobně popsal, v čem jeho podnikání spočívá. Dále žalobce uvedl, že jeho matka má vážné zdravotní potíže a jeho manželka otěhotněla, i z těchto důvodů je držení řidičského průkazu pro něj nezbytné. Tyto informace doložil listinnými důkazy.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. U každého jednotlivého žalobou napadeného bloku žalovaný konstatoval, že jsou z nich seznatelné veškeré podstatné náležitosti a jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. K namítané zkratkovitosti žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20 a je přesvědčen, že formulace v jednotlivých blocích jsou naprosto srozumitelné a přesné.

III. Obsah správních spisů

8. Ze správního spisu pro soud vyplynuly ve vztahu k námitkám žalobce následující podstatné skutečnosti: Součástí správního spisu je oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 31. 3. 2016 a blok na pokutu č. E 2326614 ze dne 30. 3. 2016 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) a dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, dále se dopustil porušení povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. a) silničního zákona, neboť žalobce užil k jízdě vozidlo, které nesplňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, dále byla porušena povinnost v § 6 odst. 7 písm. a) téhož zákona tím, že žalobce neměl při řízení u sebe řidičský průkaz, porušena byla také povinnost v § 6 odst. 7 písm. b) téhož zákona, neboť žalobce u sebe neměl při řízení osvědčení o registraci vozidla, porušen byl i § 7 odst. 1 písm. c) tím, že žalobce držel za jízdy v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení a nakonec došlo k porušení § 32 odst. 1 silničního zákona tím, že za jízdy žalobce neměl rozsvícená obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení.

9. Dále je založeno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 23. 5. 2016 a blok na pokutu č. L 0067604 ze dne 20. 5. 2016 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 51 A 45/2018 vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

10. Ve správním spise bylo oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 27. 1. 2017 a blok na pokutu č. L 0102409 ze dne 26. 1. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

11. Ve správním spise bylo oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 1. 6. 2017 a blok na pokutu č. R 0039312 ze dne 1. 6. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v překročení rychlosti v obci, a tím porušení § 18 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Naměřená rychlost byla 77 km/hod, po odečtení možné odchylky byla stanovena rychlost 74 km/hod, nicméně nejvyšší povolená rychlost v měřeném úseku byla 50 km/hod.

12. V důsledku spáchání shora uvedených přestupků došlo k dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a vyzvání k odevzdání řidičského průkazu. Proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení podal žalobce dne 16. 6. 2017 námitky. V reakci na výzvu správního orgánu I. stupně žalobce předložil dne 31. 7. 2017 návrh na provedení přezkumného řízení a po dobu vedení přezkumného řízení žádal o přerušení řízení ve věci podaných námitek v bodovém hodnocení žalobce. Návrh na zahájení přezkumného řízení zdůvodňoval nezpůsobilostí rozhodnutí vydaného v blokovém řízení (příkazní řízení na místě) ze dne 1. 6. 2017. Správní orgán I. stupně řízení ve věci podaných námitek v bodovém hodnocení žalobce dne 14. 8. 2017 rozhodl, že žádosti žalobce dle § 64 správního řádu nevyhovuje a zahájené řízení ve věci nepřerušuje.

13. Dne 30. 8. 2017 bylo vydáno správním orgánem I. stupně rozhodnutí, v němž správní orgán I. stupně konstatoval, že námitky zamítá a provedené záznamy bodů za přestupky, dle výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 5. 6. 2017 do evidenční karty účastníka řízení potvrzuje. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 17. 9. 2017 blanketní odvolání, které následně dne 1. 10. 2017 doplnil.

14. Žalovaný o podaném odvolání rozhodl dne 30. 10. 2017 tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 30. 8. 2017 se ruší a věc se vrací k novému projednání. Žalovaný uvedl, že má pochybnosti o způsobilosti podkladu pro zápis bodů do registru řidičů u pokutového bloku č. L0067604 ze dne 20. 5. 2016. Dne 27. 11. 2017 správní orgán I. stupně oznámil, že dojde k novému projednání zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče a téhož dne učinil podnět k opravě zřejmé nesprávnosti v pokutovém bloku č. L0067604 ze dne 20. 5. 2016. Dne 8. 3. 2018 Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje opravilo podle § 70 správního řádu zřejmou nesprávnost v písemném vyhotovení rozhodnutí o uložení blokové pokuty a konstatovalo, že k převzetí části A bloku došlo dne 20. 5. 2016, nikoli 25. 5. 2016, jak bylo chybně v bloku uvedeno.

15. Dne 10. 1. 2018 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, v němž uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 51 A 45/2018 16. Dne 9. 4. 2018 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno vyjádření k podkladům správního spisu, načež dne 16. 4. 2018 správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, v němž správní orgán I. stupně konstatoval, že námitky proti provedenému záznamu bodů zamítá a provedené záznamy bodů za přestupky potvrzuje. I proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, o němž žalovaný rozhodl dne 12. 6. 2018 tak, že se rozhodnutí ze dne 16. 4. 2018 ruší a věc se vrací k novému projednání, neboť i nadále shledával pochybnosti o způsobilosti podkladu pro zápis bodů do registru řidičů u pokutového bloku č. L0067604 ze dne 20. 5. 2016.

17. Dne 2. 7. 2018 bylo oznámeno nové projednání zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče a žalobce se následně dne 7. 8. 2018 vyjádřil k podkladům správního spisu. Dne 9. 8. 2018 bylo správním orgánem I. stupně vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž byl zrušen záznam bodů do evidenční karty účastníka řízení, podle pokutového bloku č. L0067604 ze dne 20. 5. 2016 a ostatní námitky proti provedeným záznamům bodů zamítl a potvrdil záznamy bodů za přestupky zapsané do evidenční karty účastníka řízení, dle výpisu z bodového hodnocení řidiče.

18. Dne 27. 8. 2018 podal žalobce blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, které následně doplnil o odvolací důvody, které se shodují s žalobními námitkami.

19. Žalovaný o podaném odvolání rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 24. 10. 2018 tak, že se podle § 90 odst. 5 správního řádu podané odvolání zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje. Žalovaný v odůvodnění podotkl, že nelze posuzovat pokutový nebo příkazový blok s rigidní přísností, to platí zejména pro zkratkovité formulace, které jsou v kontextu dalších údajů srozumitelné.

IV. Právní názor soudu

20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

21. Žaloba není důvodná.

22. Jádrem nynějšího soudního přezkumu je posouzení toho, zda žalobcem uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť podle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo podle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních.

23. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 51 A 45/2018 24. Podle § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě blokového řízení záznam do registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení.

25. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

26. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

27. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně, stejně jako žalovaný, z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

28. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010č. j. 5 As 39/2010 – 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem.

29. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

30. Co se týče jednotlivých pokutových bloků, krajský soud se seznámil s jejich obsahem a dospěl k závěru, že ani námitky žalobce týkající se údajných nedostatků těchto bloků nemohou obstát. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových bloků nekorespondují Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 51 A 45/2018 s jejich skutečným obsahem a častokrát se jedná o pouhé obecné námitky bez propojení s obsahem konkrétního bloku.

31. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v účinném znění (dále též „zákon o přestupcích“), zejména v § 84 a v § 85. Dle § 85 odst. 4 zákona o přestupcích: „Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena“. Platí tedy, že na pokutových blocích, jak na pokuty na místě zaplacené, tak i na pokuty na místě nezaplacené, musí oprávněný subjekt vyznačit komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Blok na pokutu na místě nezaplacenou musí ještě obsahovat poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Jedná se o obsahové a formální náležitosti rozhodnutí, které vyplývají z § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé, jež jsou ve vztahu k § 77 správního řádu speciální. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže Nejvyšší správní soud: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost,…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

32. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

33. K námitce nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby přestupce krajský soud sděluje, že tato námitka není důvodná. Krajský soud shledává údaje týkající se totožnosti přestupce zapsané v posuzovaných blocích za naprosto čitelné a srozumitelné. V případě bloků na pokutu ze dne 30. 3. 2016, 26. 1. 2017 a 1. 6. 2017 byl dán požadavek na alternativní Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 51 A 45/2018 uvedení rodného čísla nebo data narození, mezi těmito údaji bylo v tištěném bloku zaznamenáno lomítko, čili bylo na úvaze příslušné oprávněné osoby, která blok vyplňovala, zda zapíše rodné číslo či datum narození osoby přestupce. Rozhodně není vyžadováno vyplnění obou těchto identifikačních údajů, vyplnění jednoho z těchto údajů postačí k identifikaci osoby přestupce. Žalobce dále pouze podotkl, že ověření totožnosti nebylo dostačující, nicméně již neuvedl, v čem konkrétně spatřoval tuto nedostatečnost. Totožnost byla ověřována prostřednictvím platného povolení k pobytu, jehož číslo bylo v případě všech projednávaných pokutových bloků stejné, čili soud nemá jakýchkoli pochyb o řádném prověření totožnosti, v případě bloku ze dne 30. 3. 2016 bylo uvedena i číslo řidičského průkazu.

34. Další žalobní námitka mířila proti nepřesnému zjištění doby spáchání přestupku, krajský soud však postrádá ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku byl zaznamenán datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k takovému jednání došlo. Krajský soud proto takovou námitku neshledal důvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku jednoznačným způsobem specifikováno. Žalobce současně neuvedl, jak by si přesnější charakteristiku představoval, takový jeho požadavek se tak jeví v tomto ohledu jako nadbytečný a formalistický. Stejně tak námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a neodráží skutečný stav, neboť v blocích a potažmo pak i v oznámeních o uložení pokuty, je vždy specifikováno místo spáchání přestupku. Místo je vymezeno buď názvem obce, příslušnou ulicí a určením směru jízdy, nebo v případě bloku ze dne 1. 6. 2017 jen názvem obce a vymezením silnice. Krajský soud nemá pochybnosti ohledně místa spáchání přestupku a tvrzení, že název obce a ulice není úplný, respektive uveden v nesrozumitelné zkratce, shledal za zcela mylné. K uvedení zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo, zkratkou, která se vyskytla, byla zkratka „ul.“, což je jistě každému známá zkratka slova ulice, pokud tedy taková zkratka byla připojena k názvu ulice, je krajský soud přesvědčen, že žalobce ani nikdo jiný neměli pochybnosti nad výkladem takové zkratky. Další zkratka, která se vyskytla v bloku ze dne 1. 6. 2017, byla zkratka „sil.“, načež navazovalo označení „II/602“, takové vymezení nelze vyložit jinak, než že je tím myšleno slovo silnice a bylo takovým označením určováno, na jaké silnici k přestupkovému jednání došlo. Přestupkové jednání je v posuzovaných blocích popsáno jedinečným a odlišitelným způsobem.

35. K námitce nedostatečného popisu přestupkového jednání v jednotlivých blocích krajský soud uvádí, že v bloku ze dne 1. 6. 2017 je jednoznačně uvedeno, že žalobce porušil konkrétní a jasně definované ustanovení o rychlosti jízdy podle zákona o silničním provozu. Vzhledem k nutnosti úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu ve formě § 125c/1f3, neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Uvedení číselného označení zákona považuje soud za postačující. S ohledem na charakter blokového řízení a povahu bloků nelze trvat na povinnosti uvádět současně také název zákona. Zápis ve formě § 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb. není chybnou právní kvalifikaci, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Předtištěná podoba bloků dokonce s takovým způsobem označování evidentně počítá. Seznatelné jsou i další údaje, tj. SPZ vozidla, místo a doba spáchání přestupku a zkrácený zápis vyjadřující vzorec: nejvyšší dovolená rychlost jízdy/naměřená rychlost/rychlost po zohlednění odchylky. Z bloku je patrné taktéž vytýkané přestupkové jednání. Nelze se Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 9 51 A 45/2018 ztotožnit s tvrzením žalobce, že popis skutku je uveden ve formátu „R“. Taková zkratka byla do bloku zanesena pouze v souvislosti s již zmiňovaným vzorcem poukazujícím na nejvyšší povolenou rychlost, naměřenou rychlost přestupce a rychlost přestupce po odečtení odchylky. V popisu přestupkového jednání je výslovně uvedeno, „překročení rychlosti v obci“, čili popis přestupkového jednání neměl zkratkovitou povahu, nýbrž byl vymezen jasně a stručně.

36. V bloku ze dne 30. 3. 2016 bylo uvedeno „za jízdy nebyl připoután bezp. pásem“ , „tech. stav – rozbité PZ světlo“, „neměl u sebe ŘP, ORV“, „držel telef. přístroj“, „neměl rozsvícená potk. ani denní světla“ , k tomu byla v bloku jasně definována ustanovení zákona o silničním provozu stanovující povinnosti shora uvedenými jednáními porušené. Jak již bylo shora ozřejměno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu ve formě § 125c/1f)1, k), neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Zápis ve formě § 125c/1f)1, k) zák. č. 361/2000 Sb. tudíž není chybnou právní kvalifikaci, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona.

37. V případě bloku ze dne 26. 1. 2017 bylo uvedeno „řidič za jízdy nebyl připoután bezpeč. pásem“, v zápisu bylo jasně definováno ustanovení zákona o silničním provozu stanovující povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem. S ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu ve formě § 125c/1k), neboť jej lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení blok také obsahuje. Zápis ve formě § 125c/1k) zák. č. 361/2000 Sb. tudíž není chybnou právní kvalifikaci, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona.

38. Takové specifikace skutků jsou dle názoru soudu jednoznačné, srozumitelné a dostačující zvláště pak ve spojení s označením příslušného ustanovení upravujícího porušenou povinnost a dalšími údaji v blocích uvedenými, a to s ohledem na povahu blokového řízení i judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20).

39. Žalobce ke všem blokům namítl, že není zjevné, jaká konkrétní povinnost měla být přestupkovým jednáním porušena, neboť ze zápisu je zřejmé pouze porušení § 18 zákona o provozu na pozemních komunikacích, v případě bloku ze dne 1. 6. 2017 a bloku ze dne 30. 3. 2016, a porušení § 6 téhož zákona u bloku ze dne 26. 1. 2017, ovšem již není uvedeno, jakého bodu či písmene. K tomu zdejší soud uvádí, že taková námitka je zcela irelevantní, neboť v jednotlivých blocích jsou příslušná ustanovení označující porušenou povinnost protiprávním jednáním, vždy zaznamenány úplně a přesně. V bloku ze dne 1. 6. 2017 bylo zaznamenáno, že došlo k porušení povinnosti zakotvené v § 18 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, v bloku ze dne 26. 1. 2017 bylo uvedeno, že byla porušena povinnost zakotvená v § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona a v bloku ze dne 30. 3. 2016 byly rozepsány následující porušená ustanovení ukládající povinnosti, a to § 5 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 7 písm. a) a b), § 7 odst. 1 písm. c) a § 32 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích.

40. K námitce týkající se zkratkovitého označení příslušné právní kvalifikace přestupkového jednání, krajský soud uvádí, že i tato námitka není důvodná, neboť označení konkrétní právní normy včetně příslušného odstavce, písmene a bodu neabsentuje v žádném z Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 10 51 A 45/2018 posuzovaných bloků. Tvrzení, že v důsledku takové značné vady nebylo možné přesně určit odpovědnost za jednání a oprávněnost uložené sankce, bylo naprosto mylné. Veškeré námitky stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně. V právních normách nejsou opomenuty žádné odstavce příslušného ustanovení ani písmeno, případně bod dané právní normy, příslušná ustanovení spáchaných přestupků byla v blocích zaznamenána perfektně.

41. Žalobce považoval za nečitelné také určení výše uložené pokuty, která byla v každém bloku uvedena zřetelně a srozumitelně jak písmem, tak číselně, proto ani tato námitka směřující do bloků nebyla shledána důvodnou. Krajský soud zdůrazňuje, že v každém posuzovaném bloku byla výše uložené pokuty zaznamenána jak slovně tak číslem naprosto srozumitelně a čitelně, předmětná námitka, tak byla naprosto nedůvodná.

42. Závěrem žalobce namítal v posuzovaných blocích nejednoznačně zaznamenané místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce údajně nebyl zřetelný. Ani tyto námitky nebyly zdejším soudem shledány jako důvodné. Data vyhotovení a převzetí jsou ve všech posuzovaných blocích čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení i převzetí jednotlivých bloků došlo vždy v tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny.

43. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují. 44. „Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle žalobce naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu“. K uvedené citaci žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce nesprávně pochopil postoj správního orgánu. Žalobci nebylo vytýkáno, že měl posuzovat správnost rozhodnutí, jak chybně uvádí. Žalovaný k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to na místě při seznamování se s obsahem pokutového bloku před samotným podpisem, což však neučinil. Podpisem pokutového bloku naopak potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí. K tomu též Nejvyšší správní soud: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 11 51 A 45/2018 určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována.

45. Na závěr se krajský soud vyjadřuje k tvrzením žalobce uvedeným v doplnění žaloby. Veškerá tvrzení vztahující k nezbytnosti držení řidičského oprávnění se nevztahují k předmětu projednávané věci. Žalobce tyto skutečnosti mohl v takové míře, jako to učinil v doplnění žaloby, uvést již v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, kdy v rámci posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud mohl tyto skutečnosti zohledňovat. Pro rozhodování o meritu věci, již nelze tyto námitky hodnotit, a to zejména z toho důvodu, že byly vzneseny po uplynutí 2 měsíční lhůty stanovené v § 72 odst. 1 a § 71 odst. 2 věta druhá s. ř. s. pro uvedení žalobních bodů, které již nelze po uplynutí této lhůty dále rozšiřovat. Žalobou napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 10. 2018, lhůta pro podání žaloby, případně rozšíření žalobních bodů, uplynula dne 29. 12. 2018. Doplněk žaloby byl soudu doručen dne 31. 1. 2019 a 8. 4. 2019, čili jednoznačně po uplynutí této lhůty. Z žalobních námitek musí být patrné, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí nejsou osobní nebo profesní důvody.

V. Závěr a náklady řízení

46. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Krajský soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 12 51 A 45/2018 v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 29. května 2019 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.