51 A 54/2017

Rubrum

č. j. 51 A 54/2017 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobkyně: X, narozená X bytem X, X, proti žalovanému: Zeměměřický katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 124/11, České Budějovice, za účasti: I) X, II) X oba bytem X, III) X, IV) X, oba bytem X, a V) X, bytem X, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2017, čj. ZKI CB-O- 23/246/2017, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 51 A 54/2017

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Dne 10. 10. 2016 byl Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště pro Jindřichův Hradec (dále jen „správní orgán prvního stupně“) doručen společný návrh žalobkyně, osoby zúčastněné na řízení V) a F.Š., narozeného X (dále společně též „navrhovatelé“), na opravu chyby v katastrálním operátu katastrálního území P. u Jindřichova Hradce. V návrhu vyjádřili nesouhlas se zákresem parcel č. x, č. x a č. x. Uvedli, že v roce 2007 bylo zjištěno, že parcely sousedů č. x ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení I) a II) a č. x ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení III) a IV) byly hrubě posunuty z důvodu přeplocení, čímž vniklo území označené parcelním číslem x. Navrhovatelé nechali parcelu č. x a přeplocení parcel č. x a č. x zaměřit a podali též návrh na sjednocení parcel č. x a č. x, avšak tyto sloučeny nebyly. Při digitalizaci katastrálního operátu dále došlo k „odskoku“ parcel č. x, č. x a č. x posunutím severní hranice parcely č. x. Tím došlo k posunutí posledně uvedené parcely směrem k východu a tím i posunutí parcely č. x až do stodoly původního statku T. V neposlední řadě došlo k posunutí severní hranice parcely č. x v její západní části asi o 2,5 m. Celkově tím došlo ke zmenšení parcel navrhovatelů o 90 m2.

2. Pro lepší orientaci uvádí krajský soud na tomto místě aktuální stav katastrální mapy v daném území (dostupné na www.cuzk.cz):

3. Správní orgán prvního stupně navrhovatele přípisem ze dne 21. 11. 2016, čj. OR-379/2016- 303/1, informoval o neprovedení opravy chyby v údajích katastru; správní orgán prvního stupně totiž zjistil, že údaje byly evidovány podle výsledku obnovy operátu v roce 2015 Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 51 A 54/2017 (zpracovaného v letech 2013 a 2014), přičemž neshledal ani žádné pochybení ve způsobu určení souřadnic lomových bodů, resp. zobrazení jednotlivých parcel a jejich výměře.

4. Podáním doručeným správnímu orgánu prvního stupně dne 19. 12. 2016 vyjádřili navrhovatelé nesouhlas s neprovedením opravy katastrálního operátu s tím, že jejich pozemky jsou ohraničeny historickými tarasy a byly takto zakoupeny na základě odborných posudků, přičemž tyto hranice je třeba respektovat. Zároveň uvedli, že přicházejí o výměru 110 m2.

5. Na základě uvedeného nesouhlasu navrhovatelů zahájil správní orgán prvního stupně správní řízení završené rozhodnutím ze dne 13. 3. 2017, čj. OR-379/2016-303/6, jímž nesouhlasu navrhovatelů nevyhověl a stanovil, že parcely č. x, č. x a č. x (ve vlastnictví F.Š. ml.) a č. x [ve vlastnictví žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení V)] zůstanou v katastru nemovitostí evidovány v hranicích určených při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací v k. ú. P. u Jindřichova Hradce; parcela č. x má přitom nezměněnou výměru 1 175 m2.

6. O odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně rozhodl žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím tak, že jej ve vztahu k F.Š. ml. a osobě zúčastněné na řízení V) zamítl jako opožděné a ve vztahu k žalobkyni jej zamítl pro nedůvodnost. Výrokem 2. žalovaný rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ze soutisku zpřesněného rastru mapy pozemkového katastru s digitalizovanou katastrální mapou je patrno, že tato hranice byla vektorizována přesně, důsledně a nevykazuje žádné vady. Hranice parcel č. x, č. x, č. x a č. x jsou evidovány v souladu s podklady pro jejich evidenci. Shrnutí žaloby 7. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 7. 8. 2017 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

8. Žalobkyně uvedla, že pozemek č. x koupila spolu s manželem v roce 1999 od sourozenců P. Zahradu si přeměřili a je celá ohraničena kamenným skládaným tarasem. V geometrickém plánu při prodeji nikdy nebyly zakresleny žádné lomové body, přičemž zahrada měla výměru 1 175 m2.

9. V roce 2002 si syn žalobkyně F.Š. koupil parcelu č. x. V roce 2007 si synové F a M. nechali přeměřit parcely č. x a č. x, přičemž bylo zjištěno, že sousedé B. a M. mají oproti původním parcelám hrubě připloceno o 310 m2, resp. 60 m2. Netrvali však na odstranění plotů a nechali parcely zaměřit od stávajícího oplocení, čímž vznikl synovi F. klínek o velikosti 20 m2, který byl také zaměřen a měl být sloučen s parcelou č. x. Sousedé měli ploty posunuté také do ulice parcelní č. x; tyto připlocené pozemky si dokoupili. Před digitalizací byl synovi F. vytvořen odskok nabíhající přes rohy parcely č. x do parcely č. x a posouvající cípek parcely č. x, čímž prodlužuje venkovní hranice parcely č. x z 32,90 m na 33,33 m do ulice č. x. Tento posun má několik důsledků: 1) vzrostlý strom (jasan), který údajně ohrožuje dům sousedů B., se ocitl definitivně na pozemku č. x, tedy ve vlastnictví F.Š., který tak za něj nese odpovědnost; 2) legalizuje připlocení pozemků sousedů B. a M. do ulice č. x a 3) zasahuje komunikací do zahrady žalobkyně.

10. Žalobkyně namítla, že hranice mezi parcelami č. x a č. x je v rozporu s body 15.1 a 15.3 přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška); na základě Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 51 A 54/2017 svého výpočtu žalobkyně dovodila, že dle citovaných ustanovení je přípustná tolerance přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy na této hranici 1,2 m. Uvedená hranice je však po digitalizaci pokrácena o 3 m. Žalobkyně dále uvedla, že přilehlý cípek parcely č. x není ostrý (ve všech dosavadních mapách je padesáticentimetrový zub). Proti původním geometrickým plánům byla vytvořena spousta lomových bodů. Ve výsledku byla zahrada žalobkyně zmenšena o téměř 90 m2 (žalobkyně v této souvislosti poukázala na geometrický plán v měřítku 1:375 před a po digitalizaci).

11. Žalobkyně připomněla, že proti správnímu orgánu prvního stupně a žalovanému již vedla jedno soudní řízení, v němž rozhodoval i Nejvyšší správní soud (jednalo se o posun celého území parcel způsobený správním orgánem prvního stupně). Možná i z toho plyne přísný postup těchto správních orgánů.

12. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a nařídil opravu poukazovaných chyb.

13. K žalobě byl dále přiložen volný list papíru, který nebyl datován ani podepsán, jehož obsahem je v podstatě jen parafráze již shora uvedeného. Shrnutí vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení I) až IV)

14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v obecné rovině uvedl, že žaloba popisuje především neutěšené sousedské vztahy. Dále žalovaný konstatoval, že parcela č. x byla poprvé vyměřena v rámci záznamu podrobného měření změn č.

16. Rozporovaná hranice je spojnicí bodů č. 7 a 8, přičemž bod č. 8 byl bodem stávajícím obsaženým v katastrální mapě a bod č. 7 byl do stávající hranice vložen nově. Oba body jsou přitom cílovými (koncovými) body ortogonální metody, tj. byly v terénu znatelné a považované za identické (jednoznačně identifikovatelné). Bod č. 8 byl přepočten do systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen „S-JTSK“) na základě hodnot změřených v rámci záznamu podrobného měření změn č. 16, v jehož rámci byly oba zmíněné body zajištěny kontrolní oměrnou 33 m zajišťující dostatečnou přesnost určení bodů.

15. Ve vztahu k výpočtu možné tolerance žalobkyní označené jako md žalovaný uvedl, že dle bodu 15.1 přílohy katastrální vyhlášky je md střední chyba spojnice dvou bodů. Dle bodu 15.3 přílohy katastrální vyhlášky se posuzuje přesnost zobrazení bodů porovnáním přímo měřené a z mapy odsunuté délky, přičemž tyto délky se dle bodu 15.2 citované přílohy porovnávají, zda odpovídají meznímu rozdílu délek odpovídajícímu dvojnásobku md (bod 15.5 přílohy katastrální vyhlášky). Žalobkyně tedy hodnotu md chybně nevynásobila dvěma. Není dále zřejmé, jak žalobkyně stanovila hodnotu parametru d, který má být roven delší z porovnávaných délek. Žalobkyně stanovila jeho hodnotu na 34 m (hodnota na mapě), přičemž v terénu je tato délka jen 31 m. V digitalizované katastrální mapě je však tato délka 40,84 m (spojnice bodů 89-45 a 172-876) a v tzv. souvislém rastru mapy pozemkového katastru se jedná o hodnotu 41,9 m. Pokud snad měla žalobkyně na mysli hranici na druhé straně parcely č. x (spojnice bodů 172-927 a 172-953), potom tyto rozměry jsou 28,29 m (dle mapy pozemkového katastru), resp. 27,63 m. V případě, že se mělo jednat o spojnici bodů 172-876 a 172-953, pak její délka byla v mapě pozemkového katastru 34,11 m a dle digitalizované katastrální mapy 31,77 m; tyto rozměry jsou zároveň nejblíže skutečnostem popisovaným žalobě, přičemž jejich rozdíl činí 2,34 m; střední chyba délky (md) je proto rovna 1,205 m a mezní hodnota tudíž činí 2,41 m. Přesnost analogové mapy tedy byla vyhovující, přičemž polohové určení bylo zpřesněno. Přilehlý „cípek“ parcely č. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 51 A 54/2017 x tvoří ostrý úhel (tj. menší než 100 gonů; pozn.: 100 gonů = 90°), což je patrno z mapy pozemkového katastru, mapy katastru nemovitostí i digitalizované katastrální mapy.

16. Žalovaný uzavřel, že vlastnické právo žalobkyně nebylo dotčeno, vymazáno či omezeno. Zeměměřičské a katastrální orgány jsou pouze orgány evidenčními, které rozhodují na základě dostupných podkladů schopných zápisu do katastru nemovitostí; tak tomu bylo i v nyní projednávané věci. Obnova katastrálního operátu je v pořádku, neboť je v souladu s předchozím mapovým operátem. Většina výsledků zeměměřičských činností v projednávaném případě přitom zohledňovala polohu zahrad, budov a dalších prvků v terénu.

17. K tvrzení žalobkyně, dle něhož „pouhým stanovením hraničních bodů parcel v jiném rozlišení – např. z rozlišení č. 8 na č. 3 manipuluje katastrální úřad s tolerancí z 2,8 m na 15 cm“, žalovaný uvedl, že mu není zřejmé, co jím má žalobkyně na mysli.

18. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

19. Osoby zúčastněné na řízení I) až IV) ve společném vyjádření k žalobě uvedly, že jediný žalobní bod představuje tvrzení žalobkyně o údajném překročení přípustné tolerance délky hranice mezi parcelami č. x a č. x. Uvedené tvrzení přitom označily za nepravdivé. Nesprávné je též tvrzení o údajném posunu parcel č. x, č. x, č. x a č. x, s nímž se žalovaný bezezbytku vypořádal. Žalobkyně nikterak nedoložila, jak k uvedenému závěru dospěla. Nepravdivé je též tvrzení, dle něhož si osoby zúčastněné na řízení I) až IV) údajně připlotily své pozemky na úkor pozemků č. x a č. x. Jejich pozemky taktéž ani nezasahují do přilehlé komunikace na pozemku č. x.

20. Osoby zúčastněné na řízení I) až IV) navrhly, aby krajský soud žalobu zamítl. Právní hodnocení krajského soudu 21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání podle § 51 s. ř. s.

22. Žaloba není důvodná.

23. Krajský soud předně poznamenává, že žalobkyně věnovala převážnou část poměrně stručné žaloby vylíčení vlastnických poměrů v předmětné lokalitě, jakož i popisu údajného posunutí shora označených parcel. Jakkoli je z textu žaloby patrný nesouhlas žalobkyně s aktuálním uspořádáním zaneseným v digitalizované podobě katastrální mapy, takřka neuvádí, z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné.

24. Krajský soud v této souvislosti identifikoval pouze dva projednatelné žalobní body, a to námitku překročení tolerance přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy na hranici mezi parcelami č. x a č. x, a námitku nesprávného zanesení „cípku“ parcely č. x. Ani jedné z těchto námitek přitom krajský soud nepřisvědčil.

25. Body 15.1 až 15.6 přílohy katastrální vyhlášky stanoví následující: „15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 51 A 54/2017 15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5. 15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy. 15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2. 15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem , kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako odmocnina 2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6. 15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapy Kód kvality Měřítko katastrální mapy Základní střední souřadnicová chyba mxy 6 1:1000, 1:1250 0,21 m 7 1:2000, 1:2500 0,50 m 8 1:2880 a jiné výše 1,00 m“. neuvedené 26. Žalobkyně v této souvislosti v žalobě učinila následující výpočet: . Na základě uvedeného žalobkyně dovodila, že v jejím případě došlo k překročení přípustné tolerance o 1,8 m, neboť hranice mezi parcelami č. x a č. x byla po digitalizaci pokrácena o 3 m. Popsaná úvaha žalobkyně je však nesprávná – jak správně upozornil žalovaný – již z toho důvodu, že nebere v potaz dikci bodu 15.2 přílohy katastrální vyhlášky, dle něhož se mezní rozdíl délky stanoví jako dvojnásobek md, jehož hodnota je dle údajů obsažených ve výpočtu žalobkyně 2,4 m.

27. Jakkoli by přitom i dle správného výpočtu mezního rozdílu délky byla žalobkyní deklarovaná odchylka větší než katastrální vyhláškou stanovená tolerance, Krajský soud neshledal, že by žalobkyně uvedený rozdíl délky hranice mezi parcelami č. x a č. x ve výši 3 m jakkoli relevantně doložila. Ačkoli žalobkyně učinila přílohou žaloby řadu dokumentů (ortofotomapy, mapy katastru nemovitostí apod.), které jsou z části již obsaženy ve správním spisu, tyto dokumenty až na jedinou výjimku délku sporné hranice nikterak nezachycují (náčrtky a vpisky žalobkyně v těchto dokumentech obsažené nelze brát v daném ohledu v potaz, neboť z povahy věci nepředstavují objektivní zobrazení skutkového stavu). Uvedenou výjimku představuje blíže neoznačený plán dotčených parcel, dle něhož je hranice mezi parcelami č. x a č. x dlouhá 31,77 m. Tato hodnota odpovídá délce dané hranice uvedené žalovaným v jeho vyjádření, a lze tak usuzovat, že jde skutečně o hodnotu zanesenou v digitalizované katastrální mapě, tedy nižší z porovnávaných délek. Ani uvedený dokument proto nemůže podporovat tvrzení Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 51 A 54/2017 žalobkyně, dle něhož délka hranice mezi parcelami č. x a č. x byla zkrácena o 3 m, tj. na 31 m. Krajský soud proto v této souvislosti žádné dokazování neprováděl; ostatně žalobkyně ani žádné důkazní návrhy výslovně nevznesla.

28. Původně ani aktuálně (tedy na základě měření) evidovanou délku hranice mezi parcelami č. x a č. x tvořenou spojnicí bodů 172-876 a 172-953, není možné bez dalšího seznat ani z obsahu správního spisu; nelze ovšem v této souvislosti přehlédnout, že námitku překročení přípustné tolerance přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy žalobkyně vznesla až v řízení před krajským soudem, a správní orgány proto v této souvislosti nebyly povinny obstarávat potřebné podklady.

29. Nadto lze uvést, že pokud by krajský soud vycházel z údaje původně evidované délky sporné hranice tvrzené žalobkyní či žalovaným (tedy 34 m, resp. 34,11 m), byl by mezní rozdíl délky (tj. dle shora uvedeného vzorce 2,4 m, resp. 2,41 m) vždy vyšší než rozdíl původně evidovaných délek a shora naznačeného údaje v digitalizované katastrální mapě v hodnotě 31,77 m (tento rozdíl by totiž činil pouze 2,23 m, resp. 2,34 m); žalobkyní tvrzený údaj nové délky hranice 31 m přitom – jak již bylo shora uvedeno – postrádá jakoukoli oporu, a nelze z něj vycházet.

30. Krajský soud se dále neztotožnil ani se stroze formulovaným žalobním tvrzením, dle něhož „cípek“ parcely č. x netvoří ostrý úhel, nýbrž se na všech dosavadních mapách jedná o padesáticentimetrový zub. Žalobkyně má oním „cípkem“ patrně na mysli výběžek parcely č. x v jejím severovýchodním rohu. Její tvrzení však odporuje obsahu správního spisu. Ze všech v něm obsažených mapových podkladů, na nichž je parcela č. x zachycena, je totiž jasně zřetelné, že vnější hranice uvedeného výběžku je tvořena dvěma úsečkami svírajícími ostrý úhel, tj. úhel menší než 90°.

31. Pro úplnost krajský soud poznamenává, že ani on nerozumí tvrzení žalobkyně, dle něhož „pouhým stanovením hraničních bodů parcel v jiném rozlišení – např. z rozlišení č. 8 na č. 3 manipuluje katastrální úřad s tolerancí z 2,8 m na 15 cm“. Není totiž zřejmé, o jakých „rozlišeních“ žalobkyně hovoří, v jaké souvislosti měl snad správní orgán prvního stupně s tolerancemi manipulovat a ve výsledku, ani to, co žalobkyně tomuto správnímu orgánu vlastně vytýká. Žalobkyně sama toto tvrzení blíže nespecifikuje a krajský soud se jím proto nemohl konkrétněji zabývat.

32. Na okraj pak krajský soud dodává, že ve věci žalobkyně řešené u krajského soudu rozsudkem ze dne 11. 1. 2017, čj. 10 A 217/2015-40, rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24. 8. 2017, čj. 1 As 102/2017-27, tak, že kasační stížnost žalobce a) [osoby zúčastněné na řízení V)] odmítl, a kasační stížnost žalobkyně b) (žalobkyně) zamítl. Závěr a náklady řízení 33. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 51 A 54/2017

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 8. května 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 9 51 A 54/2017 č. j. 51 A 54/2017 - 36 OPRAVNÉ USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobkyně: L. Š. bytem X proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, sídlem Lidická 124/11, České Budějovice, za účasti: I) E. B., narozená X, II) J. B., narozený X, oba bytem P. X, III) J. M., narozená X, IV) J. M., narozený X, oba bytem P. X, a V) F. Š., narozený X, bytem P. X, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2017, čj. ZKI CB-O- 23/246/2017, o opravě chyby v psaní takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. května 2018, č. j. 51 A 54/2017 - 30, se opravuje ve dni vyhlášení rozsudku tak, že den „8. května 2018“ se nahrazuje dnem „8. června 2018“.

1. Odůvodnění:

2. Při písemném vyhotovení rozsudku ze dne 8. května 2018, č. j. 51 A 54/2017 - 30, došlo k písařské chybě, když jako den vyhlášení byl na poslední straně rozsudku uveden chybně den 8. května 2018, namísto dne 8. června 2018.

3. Vzhledem k tomu, že se jedná o zjevnou nesprávnost, soud v souladu s § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl, jak je uvedeno shora a tuto písařskou chybu opravil. Poučení: Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 10 51 A 54/2017 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích 18. července 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.