51 A 56/2017

Rubrum

č. j. 51A 56/2017 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: NORMA, k.s., IČO 471 14 789, sídlem Tiskařská 599/12, 108 00 Praha 10 - Malešice zastoupený advokátem JUDr. Ladislavem Břeským, sídlem Botičská 1936/4, 128 00 Praha 2 – Nové Město proti žalovanému: Ústřední inspektorát státní zemědělské a potravinářské inspekce, sídlem Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2017, č. j. SZPI/AJ330-22/2016 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 51A 56/2017

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žalobní body

1. Rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorát v Táboře, ze dne 11. 1. 2017 č. j. SZPI/AJ330-19/2016 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), bylo rozhodnuto o tom, že žalobce jako provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou v článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. 10. 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 A (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHA, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnice Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (dále jen „nařízení č. 1169/2011“) a to tím, že ve svém centrálním skladě na adrese Tiskařská 599/12, 108 00 Praha 10 – Malešice, přijal na základě doloženého dodacího listu č. 032-15 ze dne 16. 12. 2015 za účelem dalšího prodeje potravinu klamavě označenou, kterou dále uváděl na trh až do 30. 5. 2016, tj. do vydání Opatření č. P084-30421/16/C. Konkrétně se jednalo o potravinu Sauerkirsche konfitüre extra (velikost výrobku 860g, celkové množství 1260 kusů, DMT 11. 6. 2017, označení šarže N111220150203, obal: sklo + twist off, další údaje o výrobku: vyrobeno z 45g ovoce na 100g, celkový obsah cukru 56g na 100g, vyrobeno pro: NORMA, D-90257, Nürnberg), jejíž vzorek odebraný Protokolem o odběru vzorku č. D017-30421/16/A01 dne 14. 4. 2016 v provozovně na adrese Na Praze 860, 391 11 Planá nad Lužnicí, nevyhověl ve znaku obsah višní údaji deklarovanému na obalu (na obalu uvedeno: vyrobeno z 45g ovoce na 100g). Laboratorním rozborem provedeným v laboratoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce inspektorátu v Praze byla pro obsah višní v předmětné potravině zjištěna hodnota 30,6g/100g. Tím, že účastník řízení uvedl na trh potravinu, která obsahovala nižší podíl ovocné složky, než jaký byl deklarován na obale, uváděl pro spotřebitele zavádějící informaci o této potravině, pokud jde o její složení. Tím účastník řízení porušil ustanovení článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011 a naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu uvedenou v § 17 odst. 1 písm. q) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění planém a účinném ke dni spáchání správního deliktu, a za to mu bylo uloženo podle § 17 odst. 11 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném ke dni spáchání deliktu (dále jen „zákon o potravinách“) pokuta ve výši 250 000 Kč, povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 6 270 Kč a náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 27. 1. 2017 odvolání. Rozhodnutím ze dne 30. 6. 2017 č. j. SZPI/AJ330/2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný odvolání žalobce podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 22. 8. 2017 se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného.

2. Podle žalobce je základní vadou řízení před správními orgány, že se nevypořádaly s předloženým důkazem – zkušebním protokolem č. AR – 16 – HH – 015251 – 01 Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 51A 56/2017 laboratoře Eurofins Laborservices GmbH Kobelweg 12 – 1/6, D – 86156 Augsburg, Spolková republika Německo a dle názoru žalobce tak správní orgány nesprávně zjistily skutkový stav. Žalobce nechal zpracovat zkušební protokol k posouzení obsahu ovoce ze vzorku č. D 017 – 30421/16/A01 šarže N 111 220 150 203 (stejná jako kontrolované džemy) a předložil jej jako důkaz. Ze zkušebního protokolu vyplynulo, že zjištěné parametry jsou v souladu s popisem výrobku (obsah ovoce 45 %). Podle žalobce měl být tento zkušební protokol hodnocen jako důkaz svědčící v jeho prospěch, navíc tento protokol nemusel obsahovat správními orgány požadované informace. V případě pochybností správních orgánů ohledně zkušebního protokolu měly žalobce požádat o jeho doplnění nebo vyjasnění a to i případně opakovaně. Žalovaný tudíž pominul důkaz (zkušební protokol AR – 16 – HH – 015251 – 01), který žalobce předložil a který prokazoval, že nenaplnil skutkovou podstatu deliktu, který je mu kladen za vinu. I v případě pochybností měl žalovaný žádat i opakovaně o jejich vyjasnění a v případě jejich nevyjasnění postupovat dle zásady „in dubio pro reo“. Žalobce proto v tomto postupu žalovaného spatřuje nezákonnost.

3. Žalobce v žalobě dále zpochybnil výši uložené sankce, neboť hrubě neodpovídá intenzitě a závažnosti eventuálního porušení právních předpisů žalobcem. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že by žalovaný vzal v potaz okolnosti svědčící ve prospěch žalobce (konstruktivní přístup k odstranění údajného protiprávního stavu, stažení výrobku z prodeje, splnění všech uložených opatření, vzorná spolupráce se správním orgánem, nezjištěná subjektivní odpovědnost žalobce, skrytá vada výrobků zjistitelná pouze laboratorně, nezávadnost výrobku). Přitom tyto polehčující okolnosti by měly mít vliv na výši uložené sankce. Navíc dle § 17i/2 zákona o potravinách a tabákových výrobcích by mohl správní orgán i od pokuty upustit. Ze všech těchto důvodů bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby.

5. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že obdobně formulované námitky, jako v žalobě, uvedl žalobce již ve svém odvolání, a žalovaný se k nim ve svém rozhodnutí vyjádřil, proto na své rozhodnutí odkázal. Dále uvedl, že v napadeném rozhodnutí objasnil, z jakého důvodu nebyl zkušební protokol německé laboratoře Eurofins Laborservices GmbH č. AR-16-HH- 015251-01 ze dne 12. 7. 2016 hodnocen jako důkaz svědčící ve prospěch žalobce. Tento zkušební protokol (číslo vzorku 629-2016-00015164) s ohledem na absenci některých podstatných údajů nemohl bez dalšího prokázat, že by žalobce nenaplnil skutkovou podstatu vytýkaného správního deliktu. Námitku žalobce, že tento zkušební protokol nemusel obsahovat správním orgánem vyžadované informace a údaje, neboť metoda stanovení obsahu ovocného podílu byla vyžadována jen ve vztahu ke dvěma následně dodaným šaržím džemu, nikoli však k šarži N 111 220 150 203, označil žalovaný za ryze účelovou, obzvláště s ohledem na to, že všechny předložené zkušební protokoly z laboratoře Eurofins Laborservices GmbH obsahují shodné náležitosti. Přestože správní orgán prvního stupně s žalobcem komunikoval, nebyly zásadní nesrovnalosti v předloženém dokumentu žalobcem odstraněny. Dle jeho tvrzení byl ve správním řízení Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 51A 56/2017 zjištěn skutkový stav, o němž nejsou žádné důvodné pochybnosti a námitka žalobce, že by mělo být postupováno podle zásady in dubio pro reo, je tedy irelevantní.

6. K námitce týkající se výše uložené pokuty žalovaný kromě odkazu na odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že stejně jako správní orgán prvního stupně shledal i skutečnosti svědčící ve prospěch žalobce a to, že žalobce nebyl výrobcem předmětné potraviny a mohl se tak domnívat, že je bezvadná. To, že předmětná potravina byla zdravotně nezávadná a jejím uvedením do oběhu nedošlo k ohrožení zdraví spotřebitelů, však nezbavuje žalobce odpovědnosti za prokázané protiprávní jednání. Pro úplnost žalovaný připomněl, že žalobci byla v daném případě uložena sankce ve výši toliko 0,5 % z maximálního možného limitu stanoveného zákonem, a takovou pokutu nelze považovat za zjevně nepřiměřenou. Pokud se jedná o otázku upuštění od uložení sankce, pak touto možností se zabýval již správní orgán prvního stupně, ale z důvodu konkrétního charakteru porušení povinností žalobcem se rozhodl od pokuty neupustit. S tímto názorem se žalovaný ztotožnil, neboť v daném případě se jednalo o poměrně zásadní případ klamání spotřebitele. Žalovaný připomněl, že splnění stanovených podmínek má správní orgán pouze možnost, nikoliv povinnost, od uložení pokuty upustit. Jinak by došlo k nežádoucí situaci, a provozovatelé potravinářských podniků by se mohli dopouštět porušení svých povinností a spoléhali na to, že až orgán dozoru jejich protiprávní jednání zjistí, postačí pouze splnit uložená opatření a tím se sankci vyhnou. Informace nadhodnocující obsah ovoce v džemu jsou silně zavádějící a takové protiprávní jednání nelze považovat za natolik bagatelní, aby orgán dozoru běžně přistupoval k upuštění od uložení pokuty.

III. Stručný obsah správního spisu

7. Ze spisu předloženého správním orgánem soud zjistil následující podstatné skutečnosti.

8. Dne 14. 4. 2016 byla inspektorkou SZPI provedena kontrola v provozovně žalobce na adrese Na Praze 860, 391 11 Planá nad Lužnicí. Při této kontrole byl proveden odběr vzorků dvou potravin, uváděných na trh žalobcem, a to Saurkirsche konfitüre extra [višňový džem extra], velikost výrobku 860 g, DMT 11.06.2017, označení šarže N111220150203; obal: sklo + twist off, další údaj o výrobku: vyrobeno z 45 g ovoce na 100 g, a dále Schwarze Johannisbeere konfitüre extra [džem z černého rybízu extra], velikost výrobku 860 g, DMT 11.06.2017, označení šarže N111220150204; sklo + twist off, další údaj o výrobku: vyrobeno z 45 g ovoce na 100 g. Žalobce využil svého práva a při kontrole požádal u obou potravin o odběr vzorku pro doplňující odborný posudek. O průběhu kontroly byl vyhotoven Doklad o provedených kontrolních úkonech č. D017-30421/16, včetně příloh.

9. Rozbor vzorků obou předmětných potravin odebraných při úřední kontrole byl proveden v Odboru zkušební laboratoře inspektorátu SZPI v Praze, zkušební laboratoři č. 1058.2, a ve zkušební laboratoři Státního veterinárního ústavu Praha č. 1176, které jsou akreditované Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Při těchto rozborech byla u potraviny Saurkirsche konfitüre extra [višňový džem extra] zjištěna hodnota obsahu višní 30,6 g/100g, čímž potravina nevyhověla ve znaku „obsah višní“ deklaraci uvedené na obalu „vyrobeno z 45 g ovoce na 100 g“, a to ani s přihlédnutím k nejistotě stanovení (± 6,1g/100g) – viz Protokol o zkoušce a Posudek č. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 51A 56/2017 D017-30421/16/A01 ze dne 20. 5. 2016, a Protokol o zkoušce č. CH3506/16. Vzorek potraviny Schwarze Johannisbeere konfitüre extra [džem z černého rybízu extra] vyhověl s přihlédnutím k nejistotě stanovení požadavkům uvedeným v deklaraci na obalu (deklarace obsahu černého rybízu 45g/100g, zjištěný obsah 37,9g/100g) – viz Protokol o zkoušce a Posudek č. D017-30421/16/A02 ze dne 20. 5. 2016, a Protokol o zkoušce č. CH3507/16.

10. Žalobce byl s výsledky laboratorních rozborů seznámen při kontrole provedené ve shora uvedené provozovně dne 30. 5. 2016, přičemž v průběhu této kontroly bylo žalobci podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 146/2002 Sb., zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci (dále jen „zákon o SZPI“), uloženo opatření č. P084-30421/16/C – zákaz uvádění potraviny Saurkirsche konfitüre extra, DMT 11.06.2017, šarže N111220150203, na trh, a dále bylo žalobci podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o SZPI uloženo opatření č. P084-30421/16/D – zajistit stažení předmětné potraviny z trhu, informovat spotřebitele o stahování předmětné potraviny z trhu, provést na vlastní náklady rozbory předmětné potraviny ve dvou následně dodaných šaržích v parametru „obsah višní“ (ve vztahu k jeho deklaraci na obalu), a dále byl žalobce požádán o poskytnutí součinnosti spočívající v zaslání kopie nabývacího dokladu k předmětné potravině, zaslání informací o tom, zda byla tato potravina dodána do provozoven veřejného stravování či distribuována mimo území ČR, a podání písemné zprávy o tom, jaké množství této potraviny bylo vyřazeno z prodeje ze všech provozoven žalobce a jak s nimi bylo následně naloženo, a dále o zaslání protokolů obsahujících rozbory dvou následně dodaných šarží této potraviny v parametru „obsah višní“ ve vztahu k deklaraci na obalu – viz Protokol č. P084-30421/16 ze dne 30. 5. 2016, Opatření č. P084-30421/16/C, Opatření č. P084-30421/16/D, Žádost o poskytnutí součinnosti ze dne 1. 6. 2016 a Informace o vydání celostátního opatření k P084-3421/16 ze dne 31. 1. 2016.

11. Proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole žalobce námitky nepodal, nepodal ani odvolání proti opatřením uloženým při kontrole.

12. Dne 31. 5. 2016 zaslal žalobce SZPI přípis s konstatováním, že je zajištěno stažení předmětné potraviny z trhu a že spotřebitelé jsou o tomto stahování informováni, a dne 1. 6. 2016 zaslal žalobce přípis s konstatováním, že nevyhovující šarže potraviny byla stažena z oběhu v počtu 131 ks a přiložil kopii nabývacích dokladů k této šarži potraviny, z níž vyplývá, že mu byla dodána v množství 1 260 ks. Dále žalobce uvedl, že předmětná potravina nebyla v minulosti dodána do provozoven veřejného stravování ani distribuována mimo území ČR.

13. Dne 15. 7. 2016 zaslal žalobce SZPI německy vyhotovené protokoly z laboratoře EUROFINS obsahující výsledky fyzikálně-chemických rozborů vzorků potraviny Sauerkirsche konfitüre extra 860 g, a to jak rozbory následně dodaných šarží, tak zkušení protokol č. AR-16-HH-015251-01 ze dne 12. 7. 2017 o rozboru vzorku potraviny odebraného pro doplňující odborný posudek. Žalobce konstatoval, že všechny šarže předmětné potraviny se dle výsledku testů jeví ve věci deklarace podílu ovoce jako vyhovující, a proto požádal o možnost navrátit staženou šarži zpět do prodeje a o možnost obnovení dodávek této potraviny. Na výzvu SZPI ze dne 18. 7. 2016 žalobce dne 21. 7. 2016 doložil úředně ověřené překlady těchto dokumentů do češtiny. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 51A 56/2017 14. Přípisem ze dne 26. 7. 2016 žalovaný požádal žalobce, aby k předloženému protokolu poskytl doplňující informace, a to zda jsou použité metody, včetně metody stanovení ovocného podílu, akreditovány podle EN ISO 17025, jaká metoda byla použita pro stanovení podílu ovoce (višní), a jaká je číselná hodnota zjištěného ovocného podílu a jaká je nejistota výsledku.

15. Žalobce předložil vyjádření laboratoře EUROFINS, z něhož jsou zřejmé následující metody použité pro stanovení obsahu ovoce – refraktometrie, LC-UV, měření enzymatické aktivity, titrace, plamenová AAS a spektrofotometrie. Uvádí se v něm, že s výjimkou testů A7007 profil antokyanů (kvalitativní) a A7003 kyselina citronová jsou provedené testy pro matrici višňový džem akreditovány podle EN ISO 17025. Dále se konstatuje, že pro určení obsahu ovoce ve vzorku jsou analyticky určené hodnoty porovnávány s údaji odpovídajícího druhu ovoce v databázi a ověří se, zda se výsledky shodují s deklarovaným obsahem ovoce; na základě relativně vysokých přirozených výkyvů ve složení plodů však obsah ovoce nelze přesně určit, existuje nejistota ve výši 10 %. Závěrem se uvádí, že zjištěný obsah ovoce tří zkoumaných vzorků se pohybuje v rozmezí od 35 % do 45 %.

16. Na obdržené sdělení inspektorát SZPI v Táboře reagoval přípisem ze dne 22. 8. 2016, ve kterém poukázal na to, že z vyjádření laboratoře EUROFINS nevyplynulo, že by metoda stanovení obsahu ovocného podílu byla akreditovaná. S největší pravděpodobností laboratoř EUROFINS konkrétní obsah višní nestanovila, neboť ve svém vyjádření nejistotu stanovení vztahuje k hodnotě deklarované na obalu (45 %) a ne ke stanovené hodnotě. Dále zdůraznil, že existují pochybnosti o správnosti databáze použité laboratoří EUROFINS, jelikož porovnáním výsledků zjištěných touto laboratoří s mezinárodně uznávanými databázemi, jako např. AIJN Code of Practice, lze dojít k výrazně nižším výsledkům obsahu višní, srovnatelným se zjištěným laboratoří SZPI v Praze.

17. Na základě shora uvedených skutečností dospěl správní orgán prvního stupně k závěru, že spis obsahuje dostatečné důkazy o tom, že se účastník řízení dopustil porušení právní povinnosti a vydal dne 6. 12. 2016 příkaz č. j. SZPI/AJ/330-15/2016, kterým účastníku řízení za toto protiprávní jednání uložil pokutu ve výši 250 000 Kč, povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 6 270 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.

18. Proti příkazu podal žalobce dne 12. 12. 2016 odpor. Na základě podaného odporu byl příkaz zrušen a bylo pokračováno ve správním řízení. Dne 3. 1. 2017 byl mimo ústní jednání proveden důkaz listinami a žalobce byl vyrozuměním ze dne 14. 12. 2016 vyzván, aby v případě, že disponuje dalšími listinami, které by chtěl předložit jako důkaz, tyto listiny ke shora uvedenému datu předložil. Žalobce žádné další listiny nepředložil a k podkladům rozhodnutí se nevyjádřil.

19. Dne 11. 1. 2017 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění svého rozhodnutí správní orgán prvního stupně shrnul dosavadní průběh řízení a uvedl, že novelizací příslušné právní úpravy nedošlo ke zlepšení postavení účastníka řízení, a proto je na místě postupovat podle právní úpravy účinné ke dni spáchání deliktu. Dále uvedl, že ve prospěch Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 51A 56/2017 žalobce byla hodnocena skutečnost, že nebyl výrobcem předmětné nevyhovující potraviny a mohl se domnívat, že je bezvadná, neboť se jednalo o skrytou vadou potraviny zjistitelnou až na základě laboratorního rozboru. Naopak v neprospěch žalobce bylo posouzeno ekonomické poškození spotřebitelů, kteří nevyhovující potravinu zakoupili nebo zakoupit mohli a koupí získali nebo získat mohli potravinu bez očekávaných vlastností (s nižším podílem ovocné složky, než jaký byl deklarován na obale výrobku). Správní orgán rovněž zvážil počet spotřebitelů, kteří mohli být takto koupí předmětného výrobku poškozeni (žalobci bylo dodáno celkem 1 260 ks potraviny předmětné šarže), tedy počet možných poškozených spotřebitelů byl velký. V neprospěch žalobce bylo rovněž posouzeno, že rozdíl mezi deklarovaným obsahem višní na obale výrobku (45 g na 100 g) a obsahem zjištěným laboratorním rozborem (30,6 g na 100 g) byl hodnocen jako větší. Pro spotřebitele je podíl ovocné složky mnohdy určujícím údajem při výběru a koupi potravin. Celkově bylo protiprávní jednání žalobce zhodnoceno jako méně závažné a sankce byla uložena při spodní hranici sazby správního deliktu (0,5 % z 50 000 000 Kč). Správní orgán prvního stupně se zabýval i možností upuštění od uložení pokuty, z důvodu charakteru porušení povinností se však rozhodl od uložení pokuty neupustit. Pokuta byla uložena na samé dolní hranici zákonné sazby a preventivní účinek pokuty je potřebný pro kultivaci chování výrobců a obchodníků s potravinami vůči spotřebitelům.

20. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 27. 1. 2017 odvolání. Žalobce uvedl, že prvostupňové rozhodnutí je nezákonné, neboť správní orgán prvního stupně zcela pominul důkazy, které žalobce předložil, a které prokazují, že nenaplnil skutkovou podstatu deliktu, který je mu kladen za vinu, a i kdyby měl správní orgán pochybnosti o důkazech předložených účastníkem řízení, měl postupovat podle právní zásady in dubio pro reo. Dle tvrzení žalobce zkušební protokol laboratoře EUROFINS na základě rozboru vzorku pro doplňující odborný posudek potvrzuje, že v předmětná potravina příslušné šarže N 111 220 150 203 obsahuje na obale deklarovaný podíl ovoce, tj. 45 %. Dále žalobce uvedl, že správní orgán prvního stupně by jako odborný orgán měl vědět, zda jsou uvedené použité metody akreditované či nikoliv a závěry správního orgánu označuje za spekulace, a vytýká mu, že se nezabýval chybou měření. Výši uložené pokuty pak žalobce označil za zjevně nepřiměřenou vzhledem k okolnostem daného případu (absolutní okamžitá součinnost žalobce se správním orgánem, skutečnost, že žalobce bez laboratorního rozboru o vadě nevěděl), a uvedl, že je pro něj, jako pro diskontní prodejnu, velmi znatelný postih již v řádu desítek tisíc korun, což však žalovaný žádným způsobem nezohlednil.

21. Žalobce vydal dne 30. 6. 2017 napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný uvedl, ke zkušebnímu protokolu laboratoře EUROFINS, vztahujícímu se ke vzorku výrobku odebraného pro doplňující odborný posudek, že se nepodařilo žalobci ani na výzvu správního orgánu poskytnout dostatečnou záruku o analýzách provedených laboratoří EUROFINS v porovnání s rozborem primárního vzorku v rámci úřední kontroly SZPI, který byl jednoznačně proveden akreditovanými metodami zkoušení. Na rozdíl od primárního vzorku nebyl laboratoří EUROFINS stanoven obsah ovoce v dotčené potravině, pouze na posledním řádku protokolu se stručně konstatuje, že zjištěné parametry jsou v souladu s popisem výrobku. Z popisu uvedeného ve Zkušebním protokolu je velmi obtížná identifikace provedených metod, které není možní provázat se Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 51A 56/2017 seznamem Přílohy Osvědčení o akreditaci laboratoře EUROFINS Augsburg, nebo identifikovat, která laboratoř vlastně předmětnou zkoušku provedla (uvádí se toliko: Subdodavatelské zadání laboratoři Eurofins“), navíc na předmětném protokolu absentuje i podpis příslušné osoby. Tento protokol není v souladu s požadavky normy EN ISO/IEC 17025 „Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.“ Dále žalovaný uvedl, že nejistota měření byla při postupu správního orgánu prvního stupně zohledněna, jak je patrno z výsledků měření a příslušných protokolů o zkoušce, a tvrzení žalobce, že správní orgán tak neučil, se proto nezakládá na pravdě.

22. K výši pokuty žalovaný uvedl, že správní orgán při úvaze o výši pokuty zohlednil skutečnost, že se jednalo o skrytou vadu a to vyhodnotil ve prospěch žalobce. Pokud jde o součinnost žalobce, poukázal žalovaný na to, že poskytnutí součinnosti je zákonnou povinností účastníka řízení, za jejíž nesplnění hrozí účastníku řízení sankce. Jestliže žalobce poskytl správnímu orgánu součinnosti, plnil tak svou povinnost a není důvod toto standardní splnění povinnosti vyplývající z pozice kontrolované osoby účastníku řízení zvlášť přičítat k dobru jako polehčující okolnost. V ostatním přisvědčil žalovaný správnímu orgánu prvního stupně a uvedl, že má za to, že správní orgán dostál požadavku na zohlednění všech okolností daného případu. Při přezkumu napadeného rozhodnutí a prvostupňového správního řízení žalovaný neshledal vady řízení a dospěl k závěru, že správní orgán prvního stupně rozhodoval na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu, správně na věc aplikoval ustanovení dotčených právních předpisů a nezkrátil žalobce na žádných procesních právech.

IV. Právní názor soudu

23. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. Žalobce v prvé řadě uvedl, že základní vadu řízení před správními orgány spatřuje v tom, že se správní orgány nevypořádaly s důkazem předloženým žalobcem, a to se zkušebním protokolem č. AR-16-HH-015251-01 laboratoře EUROFINS Laborservices GmbH, a dle názoru žalobce tak správní orgány nesprávně zjistily skutkový stav. Žalobce nechal zpracovat zkušební protokol k posouzení obsahu ovoce ze vzorku č. D01-30421/16/A01, šarže N 111 220 150 203 (tj. stejná šarže jako kontrolované džemy). Ze zkušebního protokolu vyplývá, že v tomto zkušebním protokolu uvedené parametry jsou v souladu s popisem výrobku (obsah ovoce: 45 %). Žalobce je proto přesvědčen, že jím předložený zkušení protokol měl být ve správním řízení hodnocen jako důkaz svědčící v jeho prospěch. Dále žalobce uvádí, že předložený zkušební protokol nemusel obsahovat informace a údaje, jež správní orgán tvrdí, že obsahovat měl, neboť správním orgánem výslovně zmiňovaná metoda stanovení ovocného podílu akreditovaná podle EN 1SO 17025 a hodnota zjištěného ovocného podílu byla vyžadována v Protokolu č. P084- 30421/16 ze dne 30. 5. 2016 jen ve vztahu ke dvěma následně dodaným šaržím džemu, nikoliv však k šarži N 111 220 150 203. Pokud měl správní orgán jakékoliv pochybnosti, měl po žalobci požadovat, třeba i opakovaně, doplnění zkušebního protokolu. V případě nevyvrácení pochybností měl postupovat podle právní zásady in dubio pro reo. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 9 51A 56/2017 25. Soud hodnotí vznesenou námitku jako nedůvodnou. Dle názoru soudu předně nelze tvrdit, že by správní orgány žalobcem zmiňovaný důkaz zcela pominuly. Správní orgán prvního stupně se ke zkušebnímu protokolu č. AR-16-HH-015251-01 laboratoře EUROFINS vyjádřil ve svém přípisu ze dne 22. 8. 2016, ve kterém uvedl, jaké nedostatky v předloženém protokolu spatřuje a že má důvodné pochybnosti o správnosti použité databáze. K tomuto sdělení správního orgánu se však žalobce již nevyjádřil a žádné další listiny, doplnění či vysvětlení nepředložil, a to přesto, že byl k případnému doložení listin před vydáním rozhodnutí vyzván (vyrozumění ze dne 14. 12. 2016 č. j. SZPI/AJ330- 17/2016) a se stanoviskem správního orgánu k předloženému protokolu byl seznámen. Příslušný protokol je rovněž uveden ve výčtu podkladů uvedeném v prvostupňovém rozhodnutí, a je proto zřejmé, že jej správní orgán prvního stupně při svém rozhodování vzal v úvahu, i když by bylo jistě vhodné, aby se správní orgán prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí předloženým protokolem více zabýval a své úvahy a hodnocení v odůvodnění rozhodnutí jasně uvedl. Toto procesní pochybení jednoznačně napravil žalovaný správní orgán.

26. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se předmětným důkazem podrobně zabýval žalovaný (str. 8 a 9 napadeného rozhodnutí). Uvedl, že žalobci se ani na výzvu správního orgánu prvního stupně nepodařilo poskytnout dostatečnou záruku o analýzách provedených laboratoří EUROFINS. Přesvědčivým způsobem žalovaný odůvodnil, z jakých důvodů žalobcem předložený zkušební protokol není možné vzít v úvahu k rozporování výsledku rozboru primárního vzorku provedeného akreditovanými metodami zkoušení úřední laboratoří SZPI. Uvedl, že na rozdíl od primárního vzorku nebyl laboratoří EUROFINS stanoven obsah ovoce v dotčené potravině, pouze na posledním řádku protokolu se stručně konstatuje, že zjištěné parametry jsou v souladu s popisem výrobku. Z popisu uvedeného ve Zkušebním protokolu je velmi obtížná identifikace provedených metod, které není možné provázat se seznamem Přílohy Osvědčení o akreditaci laboratoře EUROFINS Augsburg, nebo identifikovat, která laboratoř vlastně předmětnou zkoušku provedla (uvádí se toliko: Subdodavatelské zadání laboratoři Eurofins“), navíc na předmětném protokolu absentuje i podpis příslušné osoby. Tento protokol proto není vyhotoven v souladu s požadavky normy EN ISO/IEC 17025 „Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ a je zřejmé, že zkoušky uváděné v protokole o zkoušce laboratoře EUROFINS nebyly provedeny v rámci akreditace laboratoře dle normy EN ISO/IEC 17025.

27. Správní orgány vyhodnotily žalobcem předložený protokol jako nedostatečný a nepřesvědčivý, a to z důvodů jasně a srozumitelně uvedených v napadeném rozhodnutí, přičemž tak učinily v rámci volného hodnocení důkazů. Pokud žalovaný uvádí, že tento důkaz ze shora uvedených důvodů nevzbudil u správního orgánu pochybnost o správnosti zkoušky provedené laboratoří SZPI a o protiprávním jednání žalobce, a má za to, že byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou žádné důvodné pochybnosti, soud tento názor sdílí. Zároveň souhlasí s názorem žalovaného, že nebyl žádný prostor pro aplikaci právní zásady in dubio pro reo, jak požaduje žalobce. Z toho důvodu soud uzavřel, že žalovaný zhojil nedostatek odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, což je postup souladný se zákonem, neboť na rozhodnutí správních orgánů 1. i 2. stupně je třeba nahlížet jako na jeden celek. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 10 51A 56/2017 28. Lichá je i námitka žalobce, že předložený zkušební protokol nemusel obsahovat informace a údaje, o nichž správní orgán tvrdí, že obsahovat měl, neboť správním orgánem výslovně zmiňovaná metoda stanovení ovocného podílu akreditovaná podle EN 1SO 17025 a hodnota zjištěného ovocného podílu byla vyžadována v Protokolu č. P084-30421/16 ze dne 30. 5. 2016 jen ve vztahu ke dvěma následně dodaným šaržím džemu, nikoliv však k šarži N 111 220 150 203. Jednak jak správně poukázal žalovaný, všechny protokoly o zkouškách provedených laboratoří EUROFINS obsahují shodné náležitosti, a jednak žalobci nebylo provedení zkoušky u vzorku předmětné potraviny vůbec ukládáno. Tuto zkoušku nechal provést sám žalobce na základě své vlastní iniciativy a protokol o ní skutečně nemusel mít žádnou předem požadovanou formu ani náležitosti. Nicméně forma a náležitosti zkušebního protokolu mají vliv na to, do jaké míry byl či nebyl takový důkaz hodnocen jako věrohodný a nepochybný a jaká mu bude ve správním řízení přisouzena důkazní hodnota. Za situace, kdy žalobcem zajištěná zkouška vzorku předmětné potraviny, respektive metody při této zkoušce použité nebyly (na rozdíl od zkoušky provedené správním orgánem) akreditovány podle EN 1SO 17025, a protokol o zkoušce tudíž není v souladu s požadavky normy EN ISO/IEC 17025 „Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“, pak je zřejmé a pochopitelné, z jakých důvodů správní orgán (v rámci volného hodnocení důkazů) vycházel z výsledků zkoušek provedených akreditovanými metodami s jasnými závěry ohledně obsahu ovoce v posuzované potravině (včetně přesně uvedené možné nejistoty měření). Žalobce měl možnost se k pochybnostem správního orgánu ohledně předmětného protokolu o zkoušce vyjádřit, neboť s nimi byl seznámen, což však neučinil a žádné další důkazy nebo vysvětlení nepředložil. Za situace, kdy byl správní orgán přesvědčen, že z nashromážděných materiálů lze učinit závěr o skutkovém stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nebylo jeho povinností žalobce opakovaně vyzývat k doložení nebo doplnění dalších důkazů. Z uvedeného lze proto vyslovit závěr, že správní orgány nepominuly žalobcem předložený důkaz a skutkový stav byl tudíž zjištěn bez důvodných pochybností. Své úvahy náležitě a srozumitelně odůvodnily, a proto se nelze ztotožnit s námitkou žalobce, že postup správních orgánů by nezákonný.

29. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobce ohledně údajné nepřiměřenosti pokuty. Dle názoru soudu správní orgány obou stupňů ve svých rozhodnutích pečlivě, podrobně a přesvědčivě uvedly, jaké skutečnosti hodnotily ve prospěch žalobce a které naopak hodnotily v jeho neprospěch a z jakých důvodů. Nepravdivé je tvrzení žalobce, že správní orgány nezjistily žádné okolnosti ve prospěch žalobce. Správní orgány obou stupňů v odůvodnění svých rozhodnutí výslovně uvedly, že ve prospěch žalobce byla posuzována skutečnost, že se v případě předmětné potraviny jednalo o skrytou vadu zjistitelnou pouze laboratorním rozborem. Správní orgány postupovaly při ukládání pokuty za správní delikt ve sféře svého diskrečního oprávnění, tedy v zákonem dovolené volnosti správního orgánu rozhodnout ve vymezených hranicích (srov. rozsudek NSS z 3. 4. 2012 č. j. 1 Afs 1/2012- 36). Podrobit volné správní uvážení soudnímu přezkumu při hodnocení zákonnosti rozhodnutí lze jen potud, nepřekročil-li správní orgán zákonem stanovené meze tohoto uvážení, nevybočil-li z nich nebo volné uvážení zneužil. Není v pravomoci soudu, aby nahradil správní úvahu úvahou soudcovskou. To přichází v úvahu pouze podle § 78 odst. 2 s. ř. s. a jen na návrh žalobce. Z judikatury NSS vyplývá, že soud k žalobní námitce pouze přezkoumá, zda správní orgán při stanovení výše sankce zohlednil všechna zákonem stanovená kritéria, zda jsou jeho úvahy o výši pokuty racionální, ucelené, koherentní a Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 11 51A 56/2017 v souladu se zásadami logiky, a zda správní orgán nevybočil z mezí správního uvážení. Ve světle těchto kritérií soud dospěl k závěru, že žalovaný se zákonnými kritérii v napadeném rozhodnutí logicky a racionálně zabýval a soud považuje vyslovené závěry za správné.

30. Pokud žalobce uvádí, že jako polehčující okolnost mělo být zohledněno, že žalobce se správním orgánem spolupracoval a splnil všechna jím uložená opatření, pak soud, stejně jako žalovaný, poukazuje na § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., zákona o kontrole (dále jen „zákon o kontrole“), podle kterého je kontrolovaná osoba povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá. Podle § 15 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o kontrole se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako kontrolovaná osoba nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2, přičemž za tento přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Při spolupráci se správním orgánem žalobce tudíž pouze plnil svou povinnost danou mu zákonem, a soud se ztotožňuje s názorem žalovaného v tom smyslu, že není důvod, aby splnění zákonné povinnosti bylo nějak zvlášť přičítáno jako polehčující okolnost při úvaze o výši ukládané sankce.

31. Stejně tak soud souhlasí s konstatováním žalovaného, že upuštění od uložení pokuty je i za splnění všech podmínek možností, nikoliv povinností, danou správnímu orgánu, který na základě uvážení všech okolností případu rozhodne, zda k upuštění od uložení pokuty přistoupí či nikoliv. Správní orgány obou stupňů tuto možnost zvažovaly a zabývaly se jí, nicméně dospěly k závěru, že za daných okolností není namístě. Soud souhlasí s úvahou správního orgánu v tom smyslu, že uložení pokuty (byť při spodní hranici zákonné sazby – 0,5 % z možných 50 000 000 Kč) cílí k naplnění preventivní funkce a smyslu správního řízení a ke kultivaci chování výrobců a prodejců a ochraně spotřebitelů. Výše uložené sankce byla správními orgány pečlivě zvážena a i s přihlédnutím k požadavku na proporcionalitu výše ukládané sankce náležitě odůvodněna. Žalovaný ve svém rozhodnutí podrobně vysvětlil, která kritéria hodnotil jako polehčující okolnosti a jaké, pro chování žalobce, nemohl nikterak výši sankce více zohlednit. Sankce byla s ohledem na horní hranici uložena při nejnižší možné výši 0,5 %, jakkoliv v absolutní výši činila 250.000 Kč. Soud neshledal námitky ohledně ukládání sankce žalobci vyjádřené v žalobě za důvodné.

32. Při jednání před krajským soudem zazněla při přednesu žaloby zcela nová námitka žalobce, že nebylo provedeno souběžné porovnání vzorku podle vyhlášky č. 231/2016 Sb. K tomu se vyjádřil žalovaný poznámkou, že námitka byla vznesena po lhůtě stanovené soudním řádem správním pro rozšíření žalobních bodů. Soud k tomu poukazuje na ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. ve vztahu k § 71 odst. 2 věta druhá téhož zákona, podle kterého nelze žalobní body rozšiřovat po uplynutí lhůty dvou měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. V souzeném případě byla nová žalobní námitka vznesena po uplynutí této lhůty, navíc byla vznesena v obecné poloze, a proto se soud touto novou žalobní námitkou zabývat nemohl. V. Závěr, náklady řízení Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 12 51A 56/2017 33. Na základě shora uvedených skutečností krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný postupoval v souladu s platnou právní úpravou, přičemž skutkový stav věci byl úplně a správně zjištěn. Soud neshledal v postupu správního orgánu nesprávnost, ani nezákonnost, a proto žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které účelně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl úspěšný žalovaný, který žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. Z toho důvodu nebyla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 27. června 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.