51 A 6/2020

Rubrum

Č. j. 51 A 6/2020 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: V.L. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2019, č. j. KUJCK 146025/2019 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 51 A 6/2020 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 23. 1. 2020 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice matričního úřadu ze dne 17. 10. 2019 č. j. MAU/14325/2019 Ne, kterým byly námitky žalobce ze dne 7. 5. 2019 jako nedůvodné zamítnuty a rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný nerespektoval uvedené odvolací důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisu, a některé důkazy upřednostnil jednostranně v neprospěch žalobce. Zároveň ignoroval způsob rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž významně narušil právní jistotu účastníka řízení.

3. Žalobce v odvolání napadl jednotlivé podklady nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Jediným důkazem, se kterým žalovaný pracoval, byla rozhodnutí vydaná v blokovém řízení. Takové oznámení nemůže být dostatečným důkazem a musí být porovnáno s předmětným rozhodnutím za účelem vyloučení možné chyby lidského faktoru. Žalobce akceptoval názor žalovaného, že rozhodnutí vydané v blokovém řízení i blokové řízení samotné jsou specifickým druhem řízení, nicméně takové rozhodnutí musí splňovat z pohledu zákona předepsané náležitosti. Z rozhodnutí by měly být patrné údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku, době spáchání přestupku, jasné objasnění skutku včetně uvedení povinnosti, kterou přestupce svým jednáním porušil. Žalobce zároveň neakceptuje názor žalovaného, že pokud dal souhlas s tímto způsobem projednání skutku, pak je takové rozhodnutí správné. Za správnost rozhodnutí nemůže odpovídat přestupce, neboť nemá dostatečnou znalost práva a takový názor by popíral smysl existence orgánu veřejné moci. Podklad není způsobilý zejména v případech, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl žalobce dopustit, kdy kupříkladu za dostatečný popis skutku nelze považovat formát rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec) s uvedením, že mělo být porušeno ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb.). Dále v případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem nestačí popis přestupku ve formátu „telefonování za jízdy, aj.“, kdy zákonem stanovenou povinností řidiče je dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., který stanoví, že řidič za jízdy nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, tudíž z rozhodnutí musí vyplývat, že přestupce přerušil tuto povinnost za jízdy či jako řidič motorového vozidla. Dále dle žalobce není dostatečným popisem skutku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezpečnostním pásem, nepřipoután BP pásy a aj.“. Dle žalobce údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se mohlo jednat o podklad způsobilý pro záznam bodů. Navíc musí být rozhodnutí srozumitelné, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci, aby bylo možné vyloučit, že přestupek se nestal mimo pozemní komunikaci a přestupce měl být případně trestán podle zákona o přestupcích nikoliv podle zákona o provozu na pozemních komunikacích.

4. Žalobce v žalobě dále konkretizoval výtky k jednotlivým pokutovým blokům. U pokutového bloku ze dne 26. 4. 2019 žalobce uvedl, že v kolonkách 1 - 4 není přesně zjištěna osoba přestupce. Údaje jsou částečně nečitelné a nejsou přesně vypsány požadované údaje, kupříkladu uvedení rodného čísla, data narození. V kolonce 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku a není přezkoumatelným způsobem tato doba uvedena. Není Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 51 A 6/2020 jednoznačně uvedeno místo spáchání přestupku a z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání. Dále vytýká nesprávnost právní kvalifikace, která byla zapsána ve zkratkovitém zápisu. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, a to znemožňuje přesné určení jednání i odpovědnost účastníka řízení. Zároveň to znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. V kolonce č. 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda jednání žalobce bylo spácháno úmyslně či z nedbalosti. Kolonka č. 8 neobsahuje zřetelnou výši uložené sankce. Kolonka č. 9-11 nejednoznačně zaznamenává místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a také není zřetelný podpis účastníka řízení.

5. Shodné či obdobné námitky žalobce vznesl k dalším pokutovým blokům ze dne 16. 10. 2018, 19. 9. 2018, 28. 5. 2018 a 28. 3. 2018.

6. Žalobce závěrem shrnul, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Domáhá se, aby soud řešil otázku, zda byla jednotlivá konkrétně označená pravomocná rozhodnutí takovými způsobilými podklady, k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 127/2014, dle kterého dané nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací. Žalobce zároveň požádal soud, aby žalobě přiznal odkladný účinek.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Popsal skutkový stav věci a shrnul žalobní námitky. K těmto žalobním námitkám se podrobně u každého zpochybňovaného pokutového bloku vyjádřil. Konstatoval, že zpochybňované pokutové bloky jsou po posouzení žalobcem vznesených výhrad způsobilým podkladem k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče, neboť jsou z nich seznatelné všechny podstatné náležitosti. K vypořádání o zkratkovitosti pokutových bloků žalovaný odkázal na své rozhodnutí a na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39. Podle žalovaného byly použité formulace v pokutových blocích zcela srozumitelné a přesné. Přípustné byly i zkratky, které u žalovaného nevzbudily žádné pochybnosti o povinnosti, kterou měl žalobce porušit. Hodnocené příkazové bloky, včetně rozhodnutí byly dostatečným a způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče, neboť z nich bylo zřejmé komu, kdy a kde a za jaké jednání byla pokuta uložena, respektive jakého přestupku se přestupce dopustil, neboť bloky byly řádně žalobcem podepsány a nebyly v nich žádné další závažné nedostatky a přestupkové jednání včetně místa a času bylo nezaměnitelně popsáno. Žalovaný nevznesl žádnou námitku, která by bránila projednání věci, a souhlasil s tím, aby soud rozhodl bez nařízeného jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. Stejně tak žalobce vyslovil souhlas projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání, a to ve svém přípise ze dne 10. 3. 2020.

III. Obsah správních spisů

8. Ze správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

9. Oznámení o dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče bylo žalobci doručeno dne 4. 5. 2019 a dvanácti bodů dosáhl ke dni 26. 4. 2019. Žalobce uplatnil prostřednictvím advokáta námitky dne 6. 5. 2019 proti záznamů bodů v bodovém hodnocení, kde uvedl, že nesouhlasí se všemi záznamy bodů v registru řidičů. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 51 A 6/2020 10. Správní orgán na základě výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 9. 5. 2019 zajistil příslušné podklady vztahující se k záznamu bodů za přestupková jednání.

11. Prvostupňový správní orgán poslal dne 20. 5. 2019 žalobci vyrozumění o možnosti uplatnění jeho práv před vydáním rozhodnutí o námitkách a k tomu stanovil lhůtu deseti pracovních dnů, kdy se žalobce mohl písemně nebo ústně vyjádřit k podkladům před vydáním rozhodnutím. Dne 10. 6. 2019 žalobce správnímu orgánu doručil své vyjádření a žádost o přerušení řízení z důvodu podání podnětu k přezkumu na Policii ČR. Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje dne 20. 8. 2019 přerušilo řízení do 26. 8. 2019. Dne 15. 8. 2019 byl proveden záznam do spisu, který se týkal telefonické žádosti Policie ČR, Obvodního oddělení v Táboře o zaslání čitelné kopie příkazového bloku č. B 0223534 ze dne 16. 10. 2018. Magistrát města České Budějovice, matriční úřad podal žádost o sdělení výsledku přezkumného řízení dne 29. 8. 2019. Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje České Budějovice došlo k závěru, že nebyly zjištěny důvody pro zahájení přezkumu řízení. Proto bylo pokračováno v řízení a žalobci dne 9. 9. 2019 znovu doručeno sdělení o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí před vydáním rozhodnutí. Dne 24. 9. 2019 doručil žalobce své vyjádření k podkladům pro rozhodnutí. Dne 17. 10. 2019 vyhotovil správní orgán napadené rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019, proti kterému bylo dne 4. 11. 2019 podáno blanketní odvolání. Blanketní odvolání bylo po výzvě správního orgánu žalobcem dne 25. 11. 2019 doplněno.

12. Z návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 11. 2. 2020 pod č. j. 51 A 6/2020-32 tak, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává.

IV. Právní názor soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a správního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.).

14. Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci řízení tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

15. Žaloba není důvodná.

16. Žalobce v žalobě jako zásadní otázku označil posouzení toho, zda jím označené podklady byly způsobilé k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně potvrdil i žalovaný. Žalobce zpochybnil postup žalovaného, neboť je podle něho nesprávný, a to proto, že se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo dle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v příkazních řízeních.

17. Krajský soud vycházel při posuzování důvodnosti této námitky z ustálené judikatury správních soudů, ze které na jedné straně vyplývá, že je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať již v podobě příkazního řízení či standardního projednání přestupku) podle zákona o přestupcích a na druhé straně řízení o námitkách proti záznamu bodu v registru řidičů podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Obě tato řízení jsou odlišná, což je nutno zdůraznit právě pro skutečnost, že je odlišný předmět jejich řízení. V dané věci se jedná o posouzení zákonnosti rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodu v registru řidičů. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 51 A 6/2020 18. Podle § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě blokového (příkazního) řízení záznam do registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do pěti dnů, ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v tomto řízení.

19. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek, který definuje zákon o přestupcích či jiný právní předpis, zda byly naplněny znaky přestupků a zda byl řidič obviněn z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem. Případně lze posuzovat i další okolnosti, které souvisí s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení toho, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, což znamená, zda byly zaznamenány ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

20. V řízení o námitkách proti provedení záznamů bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a další obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009 č. j. 9As 96/2008-44. Soud zdůrazňuje, že správní orgán v řízení o námitkách, nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiků, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným způsobem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).

21. Podklady, z nich správní orgán I. stupně v dané věci vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, jak správního orgánu I. stupně, tak správního orgánu stupně druhého. Takový postup hodnotí krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamů bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně, jakož i žalovaný z jednotlivých pokutových či příkazních bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. To vyplývá z podkladů založených ve správním spise. Dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi, jakož i zákonem stanovenými údaji.

22. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (srovnej rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5As 39/2010-76; 2145/2010 Sb. NSS), neboť si vyžádaly příslušné bloky na pokuty na místě nezaplacené prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem. O tom svědčí, jak již soud připomněl, podklady založené ve správním spise. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně posoudily a zhodnotily co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily i správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém a příkazním řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně a srozumitelně vyplněny. Žalobce tyto bloky vždy převzal a potvrdil svůj souhlas s projednáním věci tímto způsobem svým vlastnoručním podpisem.

23. Krajský soud na základě tohoto hodnocení dospěl k závěru, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 51 A 6/2020 registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

24. Krajský soud se seznámil s jednotlivými pokutovými bloky, které byly posuzovány ve správním řízení konkrétně s jejich obsahem a dospěl k závěru, že námitky žalobce týkajících se jednotlivých pokutových bloků, respektive jejich nedostatků, nemohou obstát. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových bloků totiž nekorespondují s jejich skutečným obsahem a často se jedná o pouhé obecné námitky bez konkrétního propojení s obsahem konkrétního bloku.

25. Soud považuje za nutné zdůraznit, že obsahové náležitosti pokutového (příkazového) bloku vyplývají zejména z povahy blokového (příkazového řízení) tak, jak vyplývá z § 92 zákona č. 250/2006 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků se blíže vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, v němž uvedl „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžadují ustanovení § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů, to nic nemění, proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití b.p." nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupku tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než, že zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedeným odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, ….“. Tímto judikátem Nejvyššího správního soudu jsou zcela konkrétně vysvětleny požadavky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových (příkazových) bloků. Soud shledal, že žalobcem předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových příkazových bloků dalece přesahují míru k tomu stanovenou příslušnou judikaturu a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků, případně příkazů na místě by byly v praxi de facto nerealizované.

26. Ve vztahu ke konkrétním blokům či příkazům na místě nezaplaceným, které se týkají přestupkového jednání žalobce, a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je hodnotí naproti žalobcově žalobní argumentaci, jako dostatečně vyplněné, bez nesrozumitelných či nejasných zkratek s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

27. K námitce všech pokutových (příkazových) bloků ohledně nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby žalobce krajský soud uzavřel, že námitka není důvodná. Údaje uvedené v těchto blocích ohledně totožnosti přestupce shledává soud za naprosto čitelné a srozumitelné. Pokud žalobce vytýkal absenci rodného čísla či data narození na blocích, pak soud ověřil, že v případě všech žalobcem zpochybněných bloků na pokuty bylo uvedeno Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 51 A 6/2020 datum narození žalobce. Nelze proto souhlasit se žalobcem, že v blocích absentují identifikační údaje a osobu přestupce tudíž nelze řádně identifikovat. Současně byla ověřována totožnost žalobce předloženým občanským průkazem, jehož číslo je ve všech pokutových blocích uvedeno. V některých případech bylo uvedeno i číslo řidičského průkazu. Krajský soud proto nemá pochyb o řádném ověření totožnosti osoby přestupce (žalobce) ve všech uvedených případech.

28. Další žalobní námitka se týkala nepřesného zjištění doby spáchání přestupků. Krajskému soudu v tomto směru chybí ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupků nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku byl zaznamenán datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k tomuto jednání došlo. Krajský soud proto hodnotí tuto námitku nedůvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku dostatečným způsobem specifikováno. Žalobce současně neuvedl, jak by si přesnější charakteristiku představoval. Takový jeho požadavek se proto jeví v tomto ohledu jako nadbytečný a formalistický. Rovněž námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupků byla irelevantní a neodrážela skutečný stav věci, neboť v blocích a dále pak i v oznámeních o uložení pokuty je vždy specifikováno místo spáchání přestupku. Místo je vždy specifikováno názvem obce, příslušnou ulicí, případně uvedeno i číslo silnice. Krajský soud proto nemá pochybnost ohledně místa spáchání přestupků. Tvrzení, že název obce či ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, neshledal soud rovněž za důvodné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo. Přestupkové jednání je v posuzovaných blocích popsáno jedinečným odlišitelným způsobem.

29. Žalobce vznesl jako další žalobní námitku, nedostatečný popis přestupkového jednání v jednotlivých blocích. K tomu lze uvést, že v blocích je jednoznačně uvedeno, jaké konkrétní a jasně definované ustanovení zákona o silničním provozu žalobce porušil. Zkratky, které jsou v jednotlivých pokutových blocích použity, jsou zcela srozumitelné a nezaměnitelné (kupříkladu pokutový blok B0214840 ze dne 28. 3. 2018 – řidič se za jízdy nepřipoutal b. p. ve spojení s § 125c odst. 1 na k) zák, č. 361/2000 Sb. nebo blok na pokutu X– překročení rychlosti v obci § 125c/1 f4, blok ze dne 28. 5. 2018 nebo blok č. 1328667 ze dne 19. 9. 2018 – řidič držel za jízdy hovorové zařízení ve spojení s přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. f 1.) krajský soud proto nemá pochybnosti nad výkladem v blocích uvedených zkratek. Zápisy tak, jak jsou uvedeny na pokutových blocích, tudíž nejsou chybnou právní kvalifikací, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Předtištěná podoba bloků dokonce s takovým způsobem označování evidentně počítá. Srozumitelné jsou i další údaje. Jako je SPZ vozidla (jeho registrační značka), místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Nelze se proto ztotožnit s námitkou žalobce, že popis skutku, který je uveden v jím v žalobě citovaných formátech, byl popisem nesrozumitelným a nedostatečným. Krajský soud se zabýval věcně zpochybněnými pokutovými bloky a ztotožnil se podrobným hodnocením těchto bloků, které uvedl jak prvostupňový orgán, tak žalovaný správní orgán.

30. Uvedené specifikace skutků jsou de názoru soudu jednoznačné, srozumitelné a dostačující, zvláště pak ve spojení s označením příslušného ustanovení upravujícího porušenou povinností a dalšími údaji v blocích uvedenými, a to s ohledem na povahu blokového řízení, či příkazního řízení na místě i judikaturu Nejvyššího správního soudu (srovnej rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20). Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 51 A 6/2020 31. Žalobce ke všem blokům uváděl, že není zjevné, jaká konkrétní povinnost by měla být přestupkovým jednáním porušena, neboť ze zápisu je zřejmé pouze porušení konkrétního ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, ovšem není uvedeno, jakého bodu či písmene. K tomu soud uvádí s odkazem na výše citované příklady, že tato námitka je zcela irelevantní, neboť ve všech žalobcem zpochybňovaných blocích jsou příslušná ustanovení označující povinnost porušenou protiprávním jednáním vždy zaznamenána úplně a přesně. V blocích bylo explicitně zaznamenáno k jakému porušení, jaké konkrétní povinnosti zakotvené v konkrétním ustanovení zákona o silničním provozu došlo.

32. Taktéž námitka týkající se zkratkovitého označení příslušné právní kvalifikace přestupkového jednání není důvodná. Označení konkrétní právní normy včetně příslušného odstavce a písmene neabsentuje v žádném žalobcem uvedených a správními orgány či soudem posuzovaných bloků. Tvrzení, že v důsledku takové vady nebylo možné přesně určit odpovědnost za jednání a oprávněnost uložené sankce, je proto naprosto zavádějící. Veškeré námitky týkající se částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně. V právních normách nejsou opomenuty žádné odstavce příslušného ustanovení ani písmene. Příslušná ustanovení spáchaných přestupků byly v blocích zaznamenány správně.

33. Žalobce považoval dále za nečitelné rovněž určení výše pokuty, která byla uvedena ve všech zpochybňovaných blocích zřetelně a srozumitelně, jak písemně tak číselně a z toho důvodu není ani tato námitka směřující do uvedených pokutových bloků shledána důvodnou. Krajský soud k tomu zdůrazňuje, že na každém posuzovaném bloku byla výše uložené pokuty zaznamenána, jak číselně tak slovně, tudíž je srozumitelná a čitelná. Předmětná námitka je proto zcela nedůvodná.

34. Závěrem žalobce namítal, že v posuzovaných blocích je nejednoznačně zaznamenáno místo vydání bloku, údaje o osobě oprávněné k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce nebyl údajně zřetelný. Tyto námitky soud rovněž hodnotí jako nedůvodné. Datum vyhotovení a převzetí bloků jsou ve všech posuzovaných případech čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení a převzetí jednotlivých bloků došlo vždy v tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné úřední osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny, a nelze je proto zpochybňovat.

35. Soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci nelze mít pochybnosti o způsobilosti přezkoumávaných bloků (příkazu na místě), a mohly být proto podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny, vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Zároveň je zřejmé komu a kdy, kde a za jaký přestupek byla konkrétní pokuta v pokutovém bloku či příkazu na místě uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze zpochybňovat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení, však mu v žádném směru neodporují.

36. Pokud žalobce tvrdil, že „argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 9 51 A 6/2020 žalobce naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydané správním orgánem odpovídal přestupce a není možné po přestupci vyžadovat, ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.“ K této citace žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce nesprávně pochopil postoj správního orgánu. Žalobci nebylo vytýkáno, že měl posuzovat správnost rozhodnutí, jak v žalobě tvrdí, žalovaný totiž k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to hned na místě při seznamování se s obsahem jemu vytýkaného protiprávního jednání, které je zaznamenáno v pokutovém bloku před samotným podpisem, což žalobce potvrdil právě svým podpisem. K tomu dále též Nejvyšší správní soud uvádí „(…..) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identických způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje splnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích.“, (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, zároveň s výší jemu ukládané pokuty, s jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek byl spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost, je napadeným rozhodnutím konstatována, a to je podstatné pro posouzení žalobcem nastolené otázky. Námitka proto není důvodná.

V. Závěr náklady řízení

37. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích podle ustanovení § 60 odst. 1 věta první s.ř.s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 10 51 A 6/2020 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 23. září 2020 JUDr. Marie Trnková předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.