Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

51 A 6/2024

č. j. 51 A 6/2024-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-22 · ECLI:CZ:KSCB:,2024:51.A.6.2024.21

Citované zákony (6)

Rubrum

č. j. 51 A 6/2024- 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: JAR REAL TRAFFIC s. r. o. sídlem Jana Šoupala 1597/3 Poruba, 708 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2024, č. j. KUJCK 16002/2023 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 6. 2. 2024, č. j. KUJCK 16002/2023, je nicotné.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 27. 2. 2024 žalobu proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 16 a § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 2 51 A 6/2024 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve spojení s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 90 odst. 5 správního řádu, zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Písek (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 29. 6. 2023, č. j. MUPI/2023/40894 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla částečně odmítnuta žádost o informace, a to v rozsahu data narození a bydliště M. M., vlastnoručních podpisů smluvních stran a jmen a příjmení zaměstnanců, které M. M. zastupovala po dobu jejich nemoci, popř. rodičovské dovolené.

2. Žalobce považuje rozhodnutí žalovaného za nezákonné a nesprávné, zasahující do základních práv žalobce, a to z následujících důvodů. Žalobce má za to, že žalovaný opomíjí základní argumenty žalobce, kterými se snaží poukázat na důvodnost své žádosti o poskytnutí informace a odůvodnění svého zájmu na zjištění požadované informace, zejména pak na odůvodnění svého silnějšího práva na informace nad zájmem na ochranu osobních údajů. Své právo na sdělení požadovaných informací žalobce odůvodňuje zejména vedením řízení o zaplacení částky u Okresního soudu v Písku, a to proti J. A., zaměstnankyni Městského úřadu v Písku, která svým jednáním mohla způsobit žalobci škodu. Dalším důvodem pro poskytnutí informací je předvolání M. M. jako svědkyni k civilnímu řízení. Za tímto účelem žalobce potřebuje zjistit její identifikační údaje včetně adresy trvalého bydliště. Současně je nutné zjistit požadované údaje o zaměstnancích, které paní M. zastupovala po dobu jejich nemoci či rodičovské dovolené. Žalobce má za to, že mu z výše uvedených důvodů svědčí důležitý zájem a aktuální potřeba zjistit požadované skutečnosti.

II. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a současně odkázal na napadené rozhodnutí. Žalovaný dále uvedl, že prvostupňový správní orgán postupoval v souladu se zákonem, když požadovanou informaci neposkytl a vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Prvostupňový správní orgán vycházel z § 8a odst. zákona o svobodném přístupu k informacím, který jasně hovoří o potřebě chránit osobní údaje. Byť v některých případech je tato ochrana prolomena, tak žalovaný má za to, že toto není ten případ. Při rozhodování o poskytnutí žádosti přistoupil prvostupňový orgán v souladu se zákonem k provedení testu proporcionality a dospěl k závěru, že žalobce v tomto testu nesupěl. Požadované informace musí být odůvodněny silnými a důkazně podepřenými argumenty, které však žalobce nepředložil. Žalovaný tak dospěl k závěru, že zde existují objektivní důvody, aby právo na informace omezil z důvodu ochrany osobnosti a jejich práv.

III. Právní posouzení krajským soudem

4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), přičemž se zabýval i vadami dle § 76 s. ř. s.

5. Žalobou napadené rozhodnutí je nicotné.

6. Podle § 76 odst. 2 zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 3 51 A 6/2024 části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.

7. Podle § 77 správního řádu je nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního. Uvedenými důvody nicotnosti není krajský soud oproti správnímu orgánu vázán.

8. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 31. 5. 2023 byla žalovaným podána žádost o informace označená jako „žádost o doplňující informaci“. Z vlastní úřední činnosti pod sp. zn. 51 A 28/2023 je krajskému soudu známo, že podání této žádosti předcházely jiné žádosti obdobného obsahu (aktuálně je řízení přerušeno z důvodu podání podnětu ke zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení pro obdobnou vadu, kterou soud zjistil i zde). Nyní žalobce požadoval sdělení adresy trvalého bydliště paní M. M., dále zda v průběhu trvání pracovního vztahu paní M. došlo ke změně jejího příjmení a pokud ano, tak aby mu bylo nové příjmení sděleno, dále zda má paní M. vysokoškolský titul a pokud ano, tak jaký a jako poslední žalobce požadoval zaslání kopie pracovní smlouvy uzavřené mezi městem Písek a paní M.. Dne 16. 6. 2023 vydal žalovaný v reakci na žádost žalobce rozhodnutí, sp. zn. KU51/2023/00004, č. j. MUPI/2023/40044 (dále jen „I. prvostupňové rozhodnutí“), kterým částečně odmítl poskytnutí informací, a to v rozsahu sdělení adresy trvalého bydliště paní M..

9. Dne 20. 6. 2023 podal žalobce další žádost o poskytnutí informací nadepsanou jako „doplnění žádosti o zaslání kopií originálů pracovních smluv“, v jejímž rámci žalobce požadoval zaslání kopií originálů pracovních smluv uzavřených mezi městem Písek a paní M., a to bez skrytí jejích identifikačních údajů.

10. Dne 26. 6. 2023 bylo žalobcem podáno odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 16. 6. 2023, sp. zn. KU51/2023/00004, č. j. MUPI/2023/40044. Následně bylo Městským úřadem Písek dne 29. 6. 2023, č. j. MUPI/2023/40894 (dále jen „II. prvostupňové rozhodnutí“) rozhodnuto o doplnění žádosti žalobce tak, že bylo částečně odmítnuto doplnění žádosti o informace, a to v rozsahu data narození a bydliště M. M., vlastnoručních podpisů smluvních stran a jmen a příjmení zaměstnanců, které M. M. zastupovala po dobu jejich nemoci, popř. rodičovské dovolené.

11. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl ze dne 6. 2. 2024, č. j. KUJCK 16002/2023, rozhodl žalobce o odvolání (žalobce) proti rozhodnutí Městského úřadu Písek (dále též „povinný subjekt“) č. j. KU51/2023/00004 ze dne 29. 6. 2023 (dále též „napadené rozhodnutí“), při vyřizování žádosti o informace ze dne 31. 5. o informace ze dne 31. 5. 2023, vedené povinným subjektem pod sp. zn. MUPI/2023/40894.

12. Z výše popsaného skutkového stavu vyplývá, že žalobce podal odvolání proti I. prvostupňovému rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti žalobce ze dne 1. 6. 2023, nicméně žalovaný rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 29. 6. 2023, č. j. KU51/2023/00004, při vyřizování žádosti o informace Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 4 51 A 6/2024 ze dne 31. 5. 2023 vedené pod sp. zn. MUPI/2023/40894, tedy o II. prvostupňovém rozhodnutí, proti kterému však žalobce odvolání vůbec nepodal. Žalovaný nesprávně přiřadil podané odvolání k II. prvostupňovému rozhodnutí, namísto k I. prvostupňovému rozhodnutí. Pomine-li krajský soud to, že žalovaný zaměňuje spisovou značku a číslo jednací, nelze mít za to, že by se jednalo např. o zjevnou chybu v psaní, neboť identifikace přezkoumávaného rozhodnutí je jinak zcela jednoznačná.

13. Povahou nicotnosti se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 13. 5. 2008 č. j. 8 Afs 78/2006-74, publikovaném pod č. 1629/2008 Sb. NSS (rozhodnutí správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz). V tomto rozsudku rozšířený senát uvedl, že „nicotnost představuje specifickou kategorii vad správních rozhodnutí. Tyto vady jsou vzhledem ke své povaze vadami nejzávažnějšími, nejtěžšími a rovněž i nezhojitelnými. Nicotné rozhodnutí není „běžným“ nezákonným rozhodnutím, nýbrž rozhodnutím, které pro jeho vady vůbec nelze za veřejněmocenské rozhodnutí správního orgánu považovat a které nevyvolává veřejnoprávní účinky. V případě „obvyklých vad“ správních rozhodnutí se uplatní zásada presumpce správnosti a platnosti správních aktů. V rámci této zásady se na daná rozhodnutí hledí jako na existující a způsobilá vyvolávat příslušné právní důsledky a působit tak na sféru práv a povinností jejich adresátů. Naopak v případě nicotných správních rozhodnutí se tato zásada neuplatní. Z povahy nejtěžších vad pak plynou i ty nejtěžší následky v podobě nicotnosti. Proto není nikdo povinen nicotné správní rozhodnutí respektovat a řídit se jím. Definičně lze za nicotný správní akt považovat akt, který vykazuje tak závažné vady, že vůbec není schopen vyvolat žádné právní účinky.“ 14. Vydání odvolacího rozhodnutí, aniž by mu předcházelo korespondující odvolání lze podřadit mezi nejzávažnější vady řízení, které jsou nezhojitelné a ke kterým je nezbytné přihlížet z úřední povinnosti. Odvolací správní řízení je zásadně řízením návrhovým a je ovládáno zásadou dispoziční. Je tedy pouze na úvaze účastníka správního řízení, zda takové odvolání podá či nikoliv. Nebylo-li podáno odvolání a tím zahájeno odvolací řízení, nebyly tak splněny podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí.

15. K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 2. 2021, č. j. 3 As 179/2018–45, ve kterém „vzhledem k tomu ovšem, že nicotnost je především doktrinální pojem a v jednom ustanovení zákona nelze taxativním způsobem postihnout všechny varianty vad, které nicotnost rozhodnutí způsobují, mělo ustanovení § 77 odst. 2 správního řádu v závěru „zbytkovou“ definici nicotnosti ve slovech „anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu.“ Tato formulace byla převzata i do současného znění § 77 odst. 1, věta druhá, správního řádu.“ Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dále uvedl „nejvyšší správní soud má za to, že pokud by bylo možno v souvislosti s absencí odvolání uvažovat o nicotnosti rozhodnutí o odvolání, spadal by takový případ právě pod toto ustanovení. Komentářová literatura (např. Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo – Správní řád, Kometář, str. 262) pak k posledně uvedenému důvodu nicotnosti uvádí v obecné rovině jako příklad absolutní nedostatek formy, absolutní nedostatek právního podkladu či absolutní absenci vůle správního orgánu rozhodnutí vydat. Pokud by tedy např. odvolací správní orgán vydal „rozhodnutí o odvolání“, aniž by mu předcházel jakýkoliv úkon některého z účastníků, který by mohl iniciaci takového konání odůvodnit, byly by úvahy o naplnění jedné z výše uvedených podmínek pro prohlášení nicotnosti (nedostatek právního podkladu v absolutní míře) namístě.“ Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 5 51 A 6/2024 16. V tomto směru lze dále poukázat i na závěry odborné literatury, které v rámci středoevropského kontextu příkladů extrémně závažných chyb uvádí i „vydání správního aktu bez podaného návrhu“ (POTĚŠIL, Lukáš. Nicotnost a správní rozhodnutí ve středoevropském kontextu. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 114.).

17. Krajský soud má s ohledem na výše uvedené za to, že napadené rozhodnutí trpí natolik závažnou vadou, která jej činí nicotným. Z tohoto důvodu se krajský soud již nezabýval žalobními body, samotným odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí. To, že žalobce zjištěnou nicotnost nenamítá, případně si uvedených důvodů nevšiml, na učiněných závěrech to z povahy věci nic nemění.

IV. Závěr a náklady řízení

18. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že napadené rozhodnutí je nicotné, a proto podle § 76 odst. 2 s. ř. s. vyslovil jeho nicotnost. Žalovaný je povinen řádně rozhodnout o odvolání žalobce; vysloveným závazným právním názorem je správní orgán v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

19. Žalovaný neměl ve věci procesní úspěch, neboť soud konstatoval nicotnost napadeného rozhodnutí. Ani žalobce však nebyl úspěšný. Na základě jeho žaloby sice došlo k deklaratornímu odklizení napadeného rozhodnutí, nicméně soud postupoval ex officio zcela mimo žalobní argumentaci žalobce. Ani důvody rozhodnutí soudu žalobci neprospívají – žalobce se domáhal příznivějšího rozhodnutí v odvolacím řízení, závěr soudu však spočívá na tom, že žalobce proti rozhodnutí, které žalovaný potvrdil, odvolání nepodal. Za toho stavu nebyl žádný účastník soudního řízení úspěšný a žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.)

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 22. května 2024 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík, v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.