51 A 72/2017

Rubrum

č. j. 51 A 72/ 2017 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Věry Balejové ve věci žalobce: Ing. M. J., bytem X zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Černého 517/13, 182 00 Praha 8 proti žalovanému: Městský úřad Pelhřimov sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto:

Výrok

I. Určuje se, že zásah žalovaného vůči žalobci, spočívající ve zveřejnění osobních údajů žalobce na oficiálních webových stránkách žalovaného ve dnech 21. 4. 2016 – 8. 1. 2017 byl nezákonný.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 51 A 72/2017

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 12. 12. 2017 se žalobce domáhá určení, že zásah žalovaného spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách žalovaného, a to konkrétně jména a příjmení, místa bydliště, data narození (nedostatečně začerněno na str. 3 zveřejněné odpovědi) a emailové adresy v neanonymizované žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne 7. 4. 2016 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) a odpovědi žalovaného ze dne 18. 4. 2017, č. j. OIKT/19/2016-2 na podanou žádost, byl nezákonný.

2. Žalobce v žalobě namítal, že odpověď na jeho žádost ze dne 7. 4. 2016 byla zveřejněna od 21. 4. 2016 na oficiálních webových stránkách, a to v neanonymizované podobě. Žalobce se dozvěděl o takové skutečnosti dne 6. 12. 2017. Žalobce uvedl, že žalovaný nedisponuje diskrecí správního uvážení ani nemá povinnost zveřejňovat spolu s odpovědí na žádost také osobní údaje žadatele. Žalobce dále upozornil na § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, dle kterého má povinný subjekt povinnost poskytovat informace v souladu s právní úpravou ochrany osobnosti a ochrany osobních údajů. Žalobce dále spatřoval v postupu žalovaného porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

3. Odkazoval na Metodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona o svobodném přístupu k informacím, v němž byla výslovně konstatována povinnost anonymizovat osobní údaje, a to především údaje o žadateli. V jednání žalovaného spatřuje žalobce zcela jednoznačný zásah do jeho osobní sféry, neboť je nyní na internetu velice snadno dohledatelná adresa bydliště žalobce, emailová adresa a těmi, kteří nejsou obeznámeny motivací žádosti, může být dotaz žalobce na povinný subjekt vnímán jako hloupý, případně narušující lokální místní uspořádání existujících vztahů.

4. Konkrétní zásah do ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, specificky pak osobních údajů, nastal zveřejněním emailové adresy žalobce, která nyní může být zaznamenána do databáze prostřednictvím automatizovaných softwarů a využita k zasílání nevyžádaných reklamních sdělení. Dále žalobce tvrdil, že posléze byl nadměrně obtěžován dotazy neznámých osob na bližší informace ohledně předmětu žádosti o poskytnutí informace, což označil žalobce za obtěžující. Žalobce namítal, že by se ve svém důsledku mohl stát obětí útoků ze strany veřejnosti, která by nějakým způsobem nesouhlasila s textem žádosti žalobce. Žalobce byl přesvědčen, že se pouze jednalo o jeho legitimní zájem o veřejné dění v obci.

5. Žalobce dále uvedl, že nelze vyloučit úmysl žalovaného docílit zastrašení potencionálních dalších žadatelů tím, že zveřejní osobní údaje žadatele. Takové jednání žalovaného žalobce označil v rozporu s principem dobré veřejné správy a nepožívá právní ochrany. Žalobce v žalobě poukázal na webové stránky, na nichž byla žádost v neanonymizované podobě zveřejněna, nicméně v žalobním návrhu již odkaz na webovou stránku neuvedl, neboť ta by již mohla být změněna v době vydání rozsudku. Žalobce ověřoval podobu odpovědí na jiné podané žádosti o poskytnutí informace a zjistil, že ty byly důsledně anonymizovány, proto označil celou věc za schválnost ze strany žalovaného namířenou proti němu. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 51 A 72/2017 6. Současně odkazoval na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2017, č. j. 8 A 46/2017-27, který se týkal velice podobného případu. Žalobce závěrem konstatoval, že žaloba byla podána včas, neboť se dozvěděl o zásahu ze strany žalovaného v listopadu 2017 od pana M. Y. P., což stvrzuje svou účastnickou výpovědí, případně výpovědí pana M. Y. P. Žalobce uzavřel svou žalobu nesouhlasem se zveřejňováním osobních údajů jeho a jeho právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu a návrhem na naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci. Žalobce namítal možnost dohledat časový pracovní program advokáta z webu Nejvyššího správního soudu.

7. Petitem I. bylo navrženo, aby žalovanému bylo zakázáno pokračovat ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách. Petitem II. žalobce alternativně k petitu I. požadoval deklaraci, že postup žalovaného byl nezákonný a petitem III. požadoval uložení povinnosti žalovanému nahradit náklady soudního řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ve zveřejněné odpovědi na žádost o poskytnutí informace skutečně bylo uvedeno jméno, příjmení, bydliště a emailová adresa žalobce. Dále byl zveřejněn i samotný dotaz žadatele, žalovaný přisvědčil i tvrzení žalobce, že byl nedostatečně zanonymizován jeho datum narození. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný konstatoval, že je na zvážení soudu, zda nevyhovět žalobě minimálně v části I. petitu. Žalovaný závadný stav napravil dne 8. 1. 2018.

III. Replika žalobce

9. Žalobce s ohledem na vyjádření žalovaného, který konstatoval, že napravil závadný stav a řádně zanonymizoval žádost žalobce i odpověď na ni, navrhl, že je nezbytné vypustit I. petit. Žalobce upozornil, že žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že k nezákonnému zásahu došlo, a podaná žaloba je proto důvodná. Přestože žalovaný odstranil z webových stránek osobní údaje žalobce, žalobce na své žalobě trvá a usiluje o deklaraci nezákonnosti postupu žalovaného, a to zejména z důvodu možnosti nárokovat si škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, dále z důvodu přínosu jisté formy zadostiučinění, ale také preventivního působení.

IV. Stručný obsah správních spisů

10. Podle správního spisu byla žalovanému dne 7. 4. 2016 doručena žádost o poskytnutí informace spočívající v odkazu dle § 6 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím na skartační a spisové řády žalovaného, případně o jejich poskytnutí v jiné formě, pokud nejsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žalovaný požadovanou informaci žalobci poskytl dne 18. 4. 2016 a dne 21. 4. 2016 zveřejnil na svých oficiálních stránkách jak odpověď na podanou žádost, tak i samotnou neanonymizovanou žádost žalobce.

V. Právní názor soudu

11. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 51 A 72/2017 se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

12. Žalobce nesouhlasil s rozhodnutím soudu ve věci bez jednání. Z tohoto důvodu proběhlo dne 18. 4. 2018 jednání ve věci.

13. Žaloba je důvodná.

14. Co se týče skutkové stránky věci, má soud za to, že skutkový stav tak, jak byl popsán žalobcem, byl vylíčen pravdivě, neboť nevyvstaly žádné pochybnosti či nesrovnalosti nad vysloveným stavem a nezpochybnil jej ani žalovaný. Žalobce dne 7. 4. 2016 podal žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný na tuto žádost žalobce reagoval dne 18. 4. 2016 odpovědí, v níž poskytl požadované informace, nicméně následně dne 21. 4. 2016 v souladu s § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil na svých webových stránkách podanou žádost a odpověď na ni, a to vše v nezanonymizované podobě, čili žalovaný uveřejnil jméno a příjmení žalobce, adresu jeho trvalého pobytu a emailovou adresu. V důsledku nedostatečného začernění bylo dále čitelné i datum narození žalobce.

15. Podle § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žalovaný v reakci na podanou žalobu dne 8. 1. 2018 napravil stav a neoprávněně zveřejněné informace zanonymizoval. Z vyjádření žalovaného vyplynulo, že si je vědom nesprávného postupu a učinil nápravu závadného stavu. Krajský soud s ohledem na zmíněné skutečnosti konstatuje, že žalovaný ode dne 21. 4. 2016 do dne 8. 1. 2017 uveřejnil osobní údaje žalobce, konkrétně jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, emailovou adresu a datum narození, na veřejně přístupných webových stránkách, čímž jednal v rozporu s § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím.

16. Podle § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím tak informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Z citovaného ustanovení jednoznačně plyne, že žalovaný jako povinný subjekt navzdory povinnosti zveřejnit požadovanou informaci musí také respektovat právní předpisy upravující ochranu osobních údajů žadatele. Přičemž takovým právním předpisem je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), který však v žádném ustanovení neumožňuje povinnému subjektu zveřejňovat osobní údaje.

17. Podle § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Z dikce předmětného ustanovení jednoznačně plyne, že údaje zveřejněné žalovaným byly osobními údaji.

18. Krajský soud vycházel při posuzování důvodnosti projednávané žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 – 65 publ. pod č. 603/2005, který je i po novelizaci ustanovení § 82 s. ř. s. po 1. 1. 2012 využitelný, z něhož vyplývá: „Ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 51 A 72/2017 podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.” 19. Ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se však lze domáhat i v případě, že zásah nebo jeho důsledky již netrvají nebo nehrozí jejich opakování, v takovém případě se lze u soudu domáhat určení, že provedený zásah byl nezákonný. Tak je tomu i v nyní projednávané věci, kdy se žalobce domáhá pouze vydání deklaratorního výroku o tom, že zásah žalovaného, spočívající ve zveřejnění osobních údajů žalobce na webových stránkách žalovaného, a tím narušení osobní sféry žalobce, byl nezákonný.

20. Krajský soud přistoupil k posuzování splnění jednotlivých podmínek nezákonného zásahu stanovených právní normou, přičemž musí dojít k naplnění všech podmínek současně, aby mohla být žaloba posouzena jako důvodná. Krajský soud spatřuje ve zveřejnění osobních údajů žalobce ode dne 21. 4. 2016 do 8. 1. 2017 na veřejně přístupných webových stránkách přímé zkrácení na jeho právech, konkrétně na jeho právu na ochranu soukromí, čímž došlo k zásahu do jeho právní sféry. Žalovaný nebyl oprávněn k takovému jednání a mohl se tak dopustit porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, neboť byl povinen zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas, přičemž lze polemizovat, zda ze strany žalovaného nedošlo v daném případě k překročení oprávnění týkajícího se zpracování osobních údajů. S jistotou lze dále tvrdit, že postup žalovaného zcela zjevně nebyl rozhodnutím, nýbrž zásahem, čili i druhá, třetí a čtvrtá podmínka jsou splněny. Stejně tak i pátou podmínku lze mít za splněnou, neboť nezákonný zásah ze strany žalovaného byl namířen přímo proti žalobci, neboť se týkal jeho osobních údajů. Krajský soud dále poukazuje na § 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, který explicitně stanoví, jaká jednání jsou myšlena souslovím zpracování osobních údajů: Zpracováním osobních údajů (se rozumí) jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. Z uvedeného vyplývá, že za zpracování osobních údajů k jinému účelu je považováno i jejich zpřístupnění, neboť právě zpřístupnění je podřazeno pod pojem zpracování osobních údajů.

21. Žalobce replikou reagoval na postup žalovaného navazující na podání žaloby a upravil návrh žalobního petitu. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodování soudu tvrzený zásah již netrvá, soud rozhodoval pouze o určení, zda byl zásah žalovaného nezákonný. Pro soud je v řízení o zásahové žalobě rozhodující skutkový a právní stav v době jeho rozhodování, avšak pokud soud rozhoduje pouze o určení, že provedený zásah byl nezákonný, vychází soud ze skutkového a právního stavu v době zásahu, což vyplývá z § 87 odst. 1 věta druhá s. ř. s.

22. Krajský soud má za to, že skutkový stav byl dostatečně určitě zjištěn a nevyvstávají o něm žádné pochybnosti. Právní stav věci spočíval ve zveřejnění osobních údajů žalobce bez Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 51 A 72/2017 právního podkladu. K obdobné věci se již vyjádřil Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 29. 6. 2017, č. j. 8 A 46/2017-27: „Jelikož žalovaný jednal jako veřejná instituce, byl povinen respektovat skutečnost, že je oprávněn konat jen to, co je mu zákonem výslovně svěřeno. Jelikož předmětné zveřejnění žalobcových osobních údajů mu svěřeno nebylo, nezákonně zasáhl do žalobcových práv.“ 23. Krajský soud podotýká k námitce žalobce, že nesouhlasí se zveřejňováním osobních údajů jeho a jeho právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu, že se tato námitka zcela míjí s předmětem řízení, a krajský soud se jí proto nebude zabývat.

VI. Závěr, náklady řízení

24. Krajský soud uzavírá, že zveřejnění osobních údajů na webových stránkách žalovaného ve dnech 21. 4. 2016 – 8. 1. 2017 bylo nezákonným zásahem, neboť byly splněny všechny kumulativní podmínky pro konstatování nezákonného zásahu, vyjma 6. podmínky. Domáhá-li se žalobce deklaratorního výroku, pak platí výjimka pro podmínku šestou a kumulativní splnění podmínek se omezuje pouze na podmínku 1. až 5, což bylo konstatováno již v odstavci 19. Soud pečlivě zvážil projednávanou věc a dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce byl zkrácen na svých právech.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný, a proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8.800 Kč. Jednalo se o odměnu ustanoveného právního zástupce žalobce za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) celkem v částce 6.200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6.800 Kč. Advokát není plátcem daně z přidané hodnoty. Dále se připočítává částka 2.000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 8.800 Kč je žalovaný povinen zaplatit do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 51 A 72/2017 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 18. dubna 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.