51 A 9/2022

Rubrum

Č. j. 51 A 9/2022 - 105 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: M. P., narozený dne X bytem X zastoupeného advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem sídlem Žižkova tř. 183/33, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti: M. M. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem sídlem Žižkova tř. 183/33, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2022, č. j. KUJCK 53250/2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 11. 6. 2021, vydal stavební úřad Magistrátu města České Budějovice stavební povolení č. j. SU/71/2021-18 pro stavbu popsanou jako „Novostavba bytového domu 1. PP - 6. NP, 33 bytů v ulici Hálkova a Nerudova České Budějovice“. Proti tomuto stavebnímu povolení brojil žalobce neúspěšně odvoláním, o kterém žalovaný rozhodl dne 25. 10. 2021, č. j. KUJCK 105606/2021. Rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby nabylo právní moci dne 10. 11. 2021. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí brojil u zdejšího soudu žalobou a toto rozhodnutí bylo rozsudkem ze dne 18. 5. 2022, č. j. 61 A 40/2021-135, zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku byla podána kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 3 As 169/2022.

2. Dne 23. 2. 2022 vydal stavební úřad na základě žádosti stavebníka OMEGA & PARTNERS, s. r. o., ze dne 2. 2. 2022 rozhodnutí o změně stavby před dokončením. Změna stavby před jejím dokončením spočívá ve zrušení vjezdu do prvního podzemního podlaží (nájezdové rampy), odstranění vratového otvoru, vyzdění vnitřních příček a umístění hydraulického autovýtahu. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 5. 2022, č. j. KUCK 53250/2022, zamítnuto pro nepřípustnost, neboť žalobce není osobou oprávněnou k podání odvolání, když tato změna stavby nemůže zasáhnout do jeho veřejných subjektivních práv.

3. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 21. 7. 2022 včasnou žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

II. Shrnutí žaloby, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení

4. Žalobce namítá nesprávné určení okruhu účastníků řízení o změně stavby před jejím dokončením, neboť má za to, že jeho účastenství, jakož i účastenství dalších osob, je dáno § 109 písm. e) a f) stavebního zákona z titulu vlastnických či jiných práv k sousedním pozemku p. č. XA a XB v k. ú. X (všechny níže uváděné parcely jsou v tomto katastrálním území) a dále z titulu vlastnických či jiných práv k sousedním stavbám – bytové domy v ulici Hálkova XC, XD a XE. Projednávaná změna stavby před dokončením se práv těchto osob dotýká a žalobci není zřejmé, v čem je spatřován rozdíl oproti vlastníkům pozemků p. č. XF, XG a XH a XI. Svým postupem se správní orgány dle názoru žalobce snaží předejít námitkám žalobce a dalších osob.

5. Žalobce nesouhlasí, že upuštění od vjezdových vrat se jej nedotýká, zejména pokud jde o možné dotčení imisemi vozidel čekajících na vjezd v kontextu vzdálenosti cca 57 m od pozemku st. p. č. XB a cca 27 od pozemku st. p. č. XA. Na takto malé vzdálenosti dle žalobce lze negativní imise vozidel pocítit.

6. Zcela zjevné negativní imise dle žalobce vznikají i umístěním hydraulického autovýtahu uvnitř stavby. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 7. Na tomto základě žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 11/2012-47 a to, že přímým dotčením lze nepochybně rozumět i imise spjaté s těmito změnami stavby.

8. Dále žalobce poukazuje na údajná procesní pochybení správních orgánů. Konkrétně na to, že stavební povolení pozbylo právní moci, neboť odvolací rozhodnutí bylo rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 5. 2022, č. j. 61 A 40/2021-135, zrušeno. Nadto vzhledem k aktuální neexistenci pravomocného rozhodnutí o umístění stavby nelze dle žalobce postupovat podle § 118 stavebního zákona, neboť změnu stavby před jejím dokončení lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím, přičemž odvolací rozhodnutí žalovaného o umístění stavby bylo zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 24. 11. 2021, č. j. 51 A 4/2021-159. K tomu žalobce doplňuje, že je zde viditelná zcela zjevná snaha žalovaného zhojit nedostatky předcházejících rozhodnutí, namísto reflexe závazných právních názorů soudů, v čemž žalobce spatřuje rovněž nezákonnost napadeného rozhodnutí.

9. Závěrem žalobce poukazuje na skutečnost, že v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se žalovaný pouze selektivně zabýval některými odvolacími námitkami, jiné opomenul, v čemž žalobce spatřuje rovněž nezákonnost napadeného rozhodnutí. Co se týče vypořádání charakteru a obsahu nájemních smluv se statutárním městem České Budějovice, tyto smlouvy dle žalobce stavebníka k realizaci stavby neopravňují. Dále žalobce namítá, že nebyla vypořádána jeho námitka, že rozhodnutím o změně stavby před dokončením bylo rozhodováno o zcela jiné stavbě, než v územním řízení a podklady ve spise již nemohou sloužit k vydání rozhodnutí o stavbě omezené o nájezdovou rampu a parkoviště.

10. Z těchto důvodů žalobce navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

11. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 14. 9. 2022 navrhl podanou žalobou jako nedůvodnou zamítnout, neboť žalobce a další osoby nebyli účastníci řízení o žádosti o změnu stavby před dokončením, jelikož projednávané změny se nijak nedotýkají jejich práv (§ 118 odst. 3 stavebního zákona).

12. Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření ze dne 28. 8. 2022 uvedla, že se s podanou žalobou ztotožňuje.

III. Průběh jednání

13. Dne 1. března 2023 proběhlo ve věci ústní jednání, v jehož rámci setrvali účastníci na svých dosavadních podáních.

14. Zástupce žalobce ve vztahu k vlivu změny stavby na žalobce při jednání doplnil, že autovýtah nebude schopen kapacitně obsloužit všechna vozidla a v místě vjezdu a výjezdu garáže domu budou vznikat kolony.

15. Při jednání soud provedl jako důkaz výpisy za katastru nemovitostí k jednotlivým nemovitostem, které žalobce ve své žalobě uvádí. K dotazu soudu, jaké právo svědčí žalobci k pozemku p. č. XB a domům XC a XD zástupce žalobce uvedl, že žalobci žádné právo k těmto nemovitým věcem nesvědčí. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 IV. Právní hodnocení krajského soudu 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

17. Žaloba není důvodná.

18. Podstatou posuzované otázky je účastenství žalobce v řízení o žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby.

19. Podle § 118 odst. 3 věty čtvrté stavebního zákona platí, že Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.

20. Účastenství žalobce v předcházejícím stavebním řízení není nikým rozporováno, nicméně žalobcem poukazovaný § 109 odst. písm. e) a f) téhož zákona se týká vymezení účastníků stavebního řízení a samo o sobě s ohledem na shora citovanou část § 118 odst. 3 téhož zákona účastenství žalobce v řízení o změně stavby před jejím dokončením nezakládá.

21. Přímé dotčení práv žalobce – účastníka stavebního řízení změnou stavby je nutno vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti spočívající v povaze samotné změny stavby a jejích možných dopadech; srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 1 As 16/2008 - 48, který se věnoval otázce účastenství v řízení o změně územního rozhodnutí podle § 34 odst. 1 předchozího stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.); rovněž viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2009, č. j. 5 As 67/2008 - 111, č. 2029/2010 Sb. NSS, v němž uvedl, že „[p]římým dotčením lze nepochybně rozumět především dotčení stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, kouřem, vibracemi, světlem apod., tj. různé imise (§ 127 odst. 1 občanského zákoníku). Imisemi se obecně rozumí výkon vlastnického práva, kterým se zasahuje do cizího vlastnického nebo jiného práva nad míru přiměřenou poměrům.“ 22. Nelze odhlédnout od závěrů Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 4. 10. 2022, č. j. 10 As 522/2021-126, který při řešení rozsahu práv, které totožný žalobce k téže stavbě v původní podobě mohl hájit v územním řízení uvedl: Žalobce vlastní byt v domě XE na ulici H.. Ve vnitrobloku mezi „jeho“ domem na ulici H. a několika bytovými domy (…) na ulici Nerudova se nachází technický objekt, na jehož místě společnost OMEGA zamýšlí postavit nový bytový dům. Nájezdová rampa do nového bytového domu však nemá stát v těsné blízkosti žalobcova domu, ale naopak z pohledu žalobce na „odvrácené straně“ nového objektu s výjezdem na ulici Nerudova. Z žalobcova domu by rampa tedy neměla být ani vidět. Jsou to také právě domy na ulici Nerudova (…), ke kterým má být nájezdová rampa nejblíž.“ 23. Žalobce neuvádí nic, z čeho by bylo možné dovodit přímé dotčení jeho práv ve smyslu citovaného ustanovení. Na tom nemění nic ani žalobcem obecně odkazované stínění, hluk, prach, pach, zápach, kouř vibrace, světlo prostřednictvím poukazovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 11/2012-47. Že by však sama změna stavby oproti původní podobě tyto imise zcela nově vyvolala, zhoršila či jinak změnila a žalobce tak přímo na jeho právech zasáhla, žalobce konkrétním způsobem neuvádí. Pouhé obecné proklamace o „logičnosti a zjevnosti“ důvodnost jeho tvrzení nezaloží. S ohledem na podobu žaloby je nutno rovněž zdůraznit, že žalobce může úspěšně uplatňovat jen Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 námitky, které se týkají jeho subjektivních veřejných práv. Nemůže hájit práva třetích osob, ani obecně dohlížet nad dodržováním zákonnosti, pokud nejsou zároveň dotčena jeho veřejná subjektivní práva.

24. Jak uvádí i Nejvyšší správní soud, žalobce je vlastníkem bytu v domě č. p. XE, který se nachází na pozemku p. č. X, jehož je žalobce spoluvlastníkem. Hovoří-li žalobce o vlastnictví pozemku p. č. XB, jak soud při jednání z veřejného výpisu katastru nemovitostí a dotazem na právního zástupce žalobce ověřil, žalobci vlastnické či jiné právo k tomuto pozemku nesvědčí, stejně tak mu nesvědčí ani vlastnické či jiné právo k jím uváděným bytovým domům č. p. XC, XD. Účastenství žalobce v řízení o dodatečném povolení stavby nemůže být proto od těchto nemovitostí jakkoli odvozeno.

25. Parkovací kapacita bytového domu, předpokládaná intenzita provozu motorových vozidel parkujících uvnitř domu a celková úroveň a rozsah potencionálních imisí se žádným způsobem ve vztahu k žalobci nemění. Mění se pouze stavebně technický způsob napojení domu k veřejné pozemní komunikaci, který se, jak uvedl Nejvyšší správní soud, nachází na „odvrácené straně“ stavebního záměru a z žalobcova domu (bytu) by neměl být vjezd ani vidět. Argumentace žalobce, že na vzdálenost 27 m bude negativní imise (tj. výsledné znečištění) pociťovat a že je logické, že tyto imise zde nastanou, nedává žádnou konkrétní odpověď na to, jak přesně by měla být práva žalobce touto změnou stavby dotčena. Žalobce v podané žalobě neuvádí žádné skutečnosti, jak by realizace přímého vjezdu, namísto nájezdové rampy, mohla do jeho práv zasáhnout. V rámci ústního jednání soudu zástupce žalobce pouze obecně doplnil, že kapacita vnitřního hydraulického autovýtahu povede k tvorbě kolon u vjezdu do objektu, což soud považuje za nepodloženou domněnku. Nic nesvědčí tomu, že by změnou stavby mělo dojít k nárůstu emisí (tj. množství látek/znečištění) z provozu garážovaných vozidel pohybujících se na opačné straně stavby jako takové, než se nachází byt žalobce. Žalobce tento jím předpokládaný nárůst žádným způsobem nekonkretizuje, nevysvětluje. Lze pouze dodat, že ne všechna vozidla parkující uvnitř stavby budou hydraulický autovýtah využívat, neboť parkování je projektováno do dvou pater a pouze spodní patro bude hydraulickým autovýtahem obsluhováno.

26. Stejně tak žalobce neuvádí nic, z čeho by mohl plynout zásah do jeho veřejných subjektivních práv stavbou hydraulického autovýtahu uvnitř stavby, vyjma souvislosti se shora řešenými kolonami. Ať už bude tento výtah splňovat technické požadavky či nikoli, není zřejmé, jaké logické imise mohou z jeho provozu vůči žalobci vzniknout. Považuje-li žalobce vznik imisí z této změny a zásah do svých práv za logický a zcela zjevný, měl takovýto zásah v žalobě konkrétně popsat. K otázce kolon viz předchozí odstavec.

27. Předmětem řízení o změně stavby před dokončením, ani tohoto soudního řízení, není nesouhlas žalobce se stavbou jako takovou. Shledává-li snad žalobce zásah do svých práv stavbou samotnou, nejen touto její změnou, nelze na tomto nesouhlasu stavět účastenství žalobce v tomto druhu správního řízení.

28. Krajský soud proto uzavírá, že se neztotožnil se závěrem žalobce, že je „zcela zjevné (…), že změnou stavby bude žalobce (…) přímo dotčen, a to zejména negativními imisemi.“ 29. Důvodná není ani otázka žalobce, v čem může být spatřován rozdíl oproti němu ve vztahu k účastenství vlastníků pozemku p. č. XF, XG, XH a XI. Pozemky p. č. XF, XG a XH jsou pozemky ve vlastnictví žadatele - stavebníka, na kterých má být stavební záměr Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 6 realizován. Pozemek p. č. XI je pozemkem ve vlastnictví statutárního města České Budějovice, přes který má být stavba připojena k veřejné komunikaci a pozemkem, na kterém se měla nacházet v minulosti projektovaná nájezdová rampa, která je nyní nahrazována přímým vjezdem. Vlastnické právo statutárního města je touto změnou přímo dotčeno, proto mu náleží postavení účastníka řízení o změně stavby před jejím dokončením. Důvod účastenství stavebníka jako žadatele a vlastníka pozemků, na kterých má být stavba realizována, není dle názoru soudu nutné podrobněji vysvětlovat.

30. Z tohoto důvodu stavební úřad ani žalovaný nepochybili, když dospěli k závěru, že projednávané změny se práv žalobce přímo nedotýkají.

31. Dovolává-li se žalobce na různých místech své žaloby ochrany dalších odvolatelů či snad jiných opomenutých účastníků, nelze než konstatovat, že ochrana práv třetích osob žalobci nenáleží. Z tohoto důvodu se krajský soud zabýval výhradně osobou samotného žalobce.

32. Co se týče procesních námitek žalobce týkající se vazby rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením na stavební rozhodnutí či poukazu na územní rozhodnutí ve vztahu k § 118 odst. 2 stavebního zákona, těmito námitkami se krajský soud s ohledem na shora uvedené nezabýval. Nebyl-li žalobce účastníkem řízení o změně stavby před dokončením, vznášet tyto procesní námitku mu nenáleží.

33. Co žalobce míní zjevnou snahou žalovaného zhojit nedostatky předchozích rozhodnutí ve vazbě na předcházející závazné právní názory krajského soudu, není z podané žaloby zřejmé, a to ani v kontextu řešené otázky účastenství žalobce v daném správním řízení. Z tohoto důvodu se krajský soud touto dílčí námitkou, kterou žalobce opět namítá údajnou nezákonnost postupu žalovaného bez jakékoli přímé vazby na vlastní práva, nezabýval.

34. Namítá-li závěrem žalobce (část IV. žaloby), že žalovaný se selektivně, libovolně, věnoval i některým věcným námitkám žalobce a žalobce ani s některými závěry žalovaného nesouhlasí, nejedná se o skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí a účastenství žalobce v řízení před správními orgány. Z tohoto důvodu se krajský soud těmito námitkami více nezabýval.

V. Závěr a náklady řízení

35. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Náhradu nákladů řízení při jednání ostatně žalovaný ani nepožadoval. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 60 odst. 7 s. ř. s.). Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 7 37. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení nevznikly žádné náklady v souvislosti s plněním povinnosti, kterou by jí uložil soud, rozhodl zdejší soud ve výroku IV. tak, že ani ona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Žalobce dne 30. 1. 2023 podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, o kterém již krajský soud nerozhodoval, neboť bezprostředně přistoupil k rozhodnutí ve věci a za těchto okolností by bylo posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku zbytečné 39. Výrokem V. krajský soud odmítl postupem dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. návrh žalobce ze dne 30. 1. 2023 na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť tímto rozsudkem se řízení o podané žalobě končí a o návrhu žalobce z tohoto důvodu již nelze rozhodnout (srov. § 73 odst. 3 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 1. března 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.