51 A 9/2024

Rubrum

č. j. 51 A 9/2024- 55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatele: T. V. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Robinem Mlynářem sídlem Teplého 2786, Pardubice proti odpůrci: městys Frymburk sídlem Frymburk 78 zastoupen advokátem JUDr. Petrem Neubauerem sídlem Na Sadech 4/3, České Budějovice o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu městyse Frymburk vydaný zastupitelstvem městyse Frymburk dne 27. 2. 2019 pod č. usn. 37/2019, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 2 51 A 9/2024

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu

1. Zastupitelstvo odpůrce vydalo usnesením ze dne 27. 2. 2019, č. 37/2019, podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“) opatření obecné povahy – Územní plán městyse Frymburk.

2. Dne 16. 9. 2022 podal navrhovatel u stavebního úřadu Městský úřad Horní Plané žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Provozovny s bytem – 1. etapa“ na pozemcích parc. č. XA (trvalý travní porost), XB (trvalý travní porost), XC (trvalý travní porost), XD (trvalý travní porost), XE (trvalý travní porost), XF (trvalý travní porost), XG (trvalý travní porost), XH (trvalý travní porost), XI (trvalý travní porost), XJ (trvalý travní porost), XK (trvalý travní porost), XL (trvalý travní porost), XM (trvalý travní porost), XN (trvalý travní porost), XO (trvalý travní porost) a XP (trvalý travní porost), vše v katastrálním území Frymburk“ (dále jen „stavba“). O jejím umístění pak stavební úřad rozhodl rozhodnutím ze dne 10. 2. 2023, č. j. MUHP-722/2023, sp. zn. Výst./5327/2022/Ol.

3. Krajský úřad Jihočeského kraje rozhodnutím ze dne 15. 1. 2024, č. j. KUJCK 151005/2023, pak rozhodnutí stavebního úřadu postupem dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil tak, že žádost navrhovatele zamítnul. Učinil tak z toho důvodu, že navrhovaná stavba je v rozporu s územním plánem odpůrce.

4. Dne 11. 3. 2024 podal navrhovatel proti uvedenému rozhodnutí krajského úřadu u zdejšího soudu žalobu dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a spolu s ním i incidenční návrh na přezkum opatření obecné povahy dle § 101a věty druhé s. ř. s. Řízení o žalobě na zrušení rozhodnutí krajského úřadu je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 51 A 8/2024; nyní řešený návrh na zrušení části územního plánu odpůrce byl usnesením ze dne 19. 3. 2024, č. j. 51 A 8/2024-28, vyloučen k samostatnému projednání.

5. V rámci návrhu na zrušení části územního plánu navrhovatel konkrétně navrhuje, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým „zruší opatření obecné povahy – Územní plán městyse Frymburk vydaný zastupitelstvem městyse Frymburk dne 27. 2. 2019 pod č. usn. 37/2019, a to v rozsahu textové části v kapitole D.d stanovující v části plochy přestavby P-59 a v části zastavitelné plochy Z-58 (ve které se nachází některé pozemky žalobce) povinnosti: a) Napojení rozvojových ploch bude provedeno ze stávajících vodovodních řadů. Trasy nových vodovodních řadů budou navrženy až v navazujících správních řízeních. b) Napojení rozvojových ploch bude provedeno ze stávajících kanalizačních řadů. Trasy nových kanalizačních řadů budou navrženy až v navazujících správních řízeních.“ 6. Navrhovatel popisuje, že je vlastníkem pozemků par. č. XA, par. č. XB, par. č. XC, par. č. XQ, par. č. XR, par. č. XD, par. č. XE, par. č. XF, par. č. XG, par. č. XH, par. č. XI, par. č. XJ, par. č. XK, par. č. XL, par. č. XM, par. č. XN, par. č. XS, par. č. XO a par. č. XP. Žalobou napadené rozhodnutí se poté zabývá tučně zvýrazněnými pozemky.

7. Pozemky navrhovatele jsou územním plánem zařazeny do funkčních ploch MV – plochy smíšené výrobní. Pozemky par. č. XC, par. č. XH, par. č. XI, par. č . XJ, par. č. XK, par. č. XL, část pozemku par. č. XO a část pozemku par. č. XP jsou k tomu zařazeny do zastavitelné plochy Z-58; ostatní pozemky navrhovatele či jejich části jsou zařazeny do přestavbové Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 3 51 A 9/2024 plochy P-59. Dále předkládá výřez výkresu a hodnotí, že stavba je v souladu s územním plánem.

8. V případě přestavbových ploch, tj. i plochy P-59 obsahuje územní plán podmínku napojení staveb na stávající vodovodní řad a kanalizační řad tak, jak navrhovatel popisuje v petitu. Tento je dle navrhovatele nedůvodný, diskriminační, nezákonný a neproporcionální.

9. Stanovení těchto podmínek považuje navrhovatel za rozporné s bodem I. odst. 1 písm. f) Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „vyhláška č. 500/2006 Sb.“), neboť se jedná o přílišné podrobnosti. Takovéto podmínky mohou být dle navrhovatele až v regulačním plánu – viz § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel připomíná, že podmínky přípustného využití ploch nesmí být zcela libovolné, nesmí obsahovat podrobnosti náležející regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2021, č. j. 10 As 139/2021-53. Takovouto úpravou dle navrhovatele dochází k porušení § 43 odst. 3 stavebního zákona, k popření účelu hierarchie územně plánovací dokumentace – viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2021, č. j. 10 As 139/2021-53, č. 4294/2022 Sb. NSS; na věc zde dle navrhovatele nedopadá ani tzv. kritérium výjimečné přípustnosti. Navrhovatel popisuje, že „Nejvyšší správní soud totiž uvedenou výjimku chápe jako „kritérium výjimečné přípustnosti“ za situace, kdy má dojít k realizaci staveb s jiným určením než předpokládá daná plocha. K tomu lze odkázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, č. j. 7 As 376/2020-39. A contrario tedy uvedenou výjimku nelze připustit v případě, kdy se o kritérium výjimečné přípustnosti nejedná.“ 10. Stanovení podmínky napojení na veřejnou infrastrukturu vnímá navrhovatel jako účelové a diskriminační, k čemuž nad rámec věci doplňuje, že tak, jak plyne z předložených listin, opakovaně se domáhal o naplnění tohoto regulativu, avšak odpůrce mu bez jakékoli zákonné opory připojení k těmto sítím neumožňuje.

II. Vyjádření odpůrce k návrhu

11. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 18. 4. 2024 navrhl návrh jako nedůvodný zamítnout. Poukazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 194/2014-36, sp. zn. 7 As 376/2020, ze kterých cituje na podporu toho, že řešené podmínky jsou přípustné, k čemuž poukazuje i na závazné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 17. 7. 2023, č. j. KUJCK 84057/2023.

12. Odpůrce rovněž poukazuje na to, že navrhovatel byl při pořizování územního plánu zcela pasivní.

13. V kontextu navrhovatelem poukazovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 139/2021-53 má odpůrce za to, že stanovení podmínky není samoúčelné, jedná se o běžnou součást územních plánů obcí oblasti Lipenska mající za cíl ochranu životního prostředí a péči o podzemní vody. K tomu odpůrce odkazuje na předkládané stanovisko Ing. Arch. R. B. ze dne 10. 4. 2024, ve kterém je popisována jak přípustnost této regulace, tak je poukazováno na řadu územních plánů v dané oblasti, které obsahují totožné podmínky.

14. Závěrem poukazuje odpůrce na vady projektové dokumentace předložené navrhovatelem ve stavebním řízení a na jiná správní řízení, která byla v minulosti s odpůrcem vedena. Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 4 51 A 9/2024 III. Posouzení věci krajským soudem 15. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu (§ 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.).

16. Návrh není důvodný; uplatněné návrhové body se míjí napadenou úpravou územního plánu.

17. Navrhovatel svůj návrh navázal na žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, které z nyní napadeného opatření obecné povahy – územního plánů odpůrce vychází. V tomto směru navrhovatel splnil podmínku incidenční povahy návrhu ve smyslu § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s.

18. V bodě 20 a 21 podaného návrhu navrhovatel v návaznosti na popis přípustného využití ploch, ve kterých se nachází jím zamýšlený stavební záměr, konstatuje, že jeho stavební záměr je v souladu s přípustným využitím území. Hodnocení souladu stavebního záměru navrhovatele s územním plánem se míjí s předmětem tohoto řízení, kterým je výhradně samotný územní plán v napadené části.

19. Navrhovatel napadá zákonnost užitého regulativu, neboť má za to, že v územním plánu nelze stanovit požadavek napojení staveb na veřejný vodovod a kanalizaci. Krajský soud dospěl k závěru, že obsah dané regulace je účastníky vykládán nesprávně.

20. Územní plán v kapitole D.b. Technická infrastruktura, odst. 2 Vodní hospodářství – zásobování vodou mj. stanovuje:  Rozvoj zásobování vodou je navržen v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.  Pro zásobování vodou ÚP stanovuje nadále využívat stávající zdroje, které mají dostatečnou kapacitu. Územní plán výhledově, bez grafického zobrazení, počítá s napojením vodárenské soustavy na skupinový vodovod Lipensko.  Napojení rozvojových ploch bude provedeno ze stávajících vodovodních řadů. Trasy nových vodovodních řadů budou navrženy až v navazujících správních řízení.  Stávající zdroje požární vody jsou stabilizovány a zůstanou zachovány. V odst. 3 Vodní hospodářství – odvádění a likvidace odpadních vod (kanalizace) je poté stanoveno:  Rozvoj kanalizace je navržen v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.  V rámci koncepce technické infrastruktury jsou vymezeny následující zastavitelné plochy technické infrastruktury:  (výčet)  Územní plán navrhuje vybudování splaškové kanalizace v místní části Milná, Kovářov, Posudov a Hruštice.  Napojení rozvojových ploch bude provedeno ze stávajících kanalizačních řadů. Trasy nových kanalizačních řadů budou navrženy až v navazujících správních řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 5 51 A 9/2024  Dešťové vody z jednotlivých objektů musí být likvidovány přímo na pozemcích jednotlivých nemovitostí.  Dešťové vody z komunikací a ostatních veřejných ploch zasakovat ve vhodných plochách co nejblíže místu jejich spadu, nebo svést do nejbližších vhodných recipientů.  V prostoru jižně od rozvojového území Kovářov-jih a v rozvojovém území Lojzovy Paseky byly bodovým symbolem vymezeny plochy, v nichž, či v jejich blízkosti se navrhuje výstavby ČOV.

21. Ze zvýrazněných částí má dle účastníků plynout požadavek na napojení staveb v rozvojových plochách na vodovod a kanalizaci. S tím se krajský soud neztotožňuje.

22. Tato úprava je včleněna do kapitoly technické infrastruktury, vodního hospodářství a v kontextu této úpravy jako takové je zřejmé, že tato část územního plánu pojednává o aktuálním stavu této infrastruktury a jejím rozvoji, který do budoucna upravuje. Zjednodušeně řečeno, tato úprava stanovuje, že nový vodovod a nová kanalizace v rozvojových plochách budou napojeny na stávající vodovod a kanalizaci v podobě, ve které budou v budoucnu projednány ve správních řízeních.

23. Citovanou úpravu proto krajský soud na rozdíl od orgánu územního plánování a účastníků řízení vykládá tak, že se jedná o úpravu výstavby vodovodu a kanalizace v rozvojových plochách, nikoli o explicitně a jednoznačně formulovaný požadavek, aby každá nová stavba v rozvojové ploše byla napojena na vodovod a kanalizaci. Nelze zde konstatovat, že takový má být smysl a účel této úpravy; ze samotného textu úpravy nic takového neplyne, stejně tak to neplyne ani ze systematiky územního plánu. Nelze přitom ani tvrdit, že má-li být rozvojová plocha někdy v budoucnu napojena vodovod a kanalizaci, má-li zde být tato infrastruktura vybudována, je zde automaticky povinnost ji využívat.

24. Jelikož navrhovatel tak, jako orgány stavební správy a orgány územního plánování ve věci sp. zn. 51 A 8/2024, vychází z toho, že dané regulativy znamenají povinnost připojení nových staveb v dané ploše na vodovod a kanalizaci, s čímž se krajský soud neztotožnil, míjí se uplatněné návrhové body s obsahem napadené regulace tak, jak ji vykládá krajský soud. Z tohoto důvodu nemůže být návrh úspěšný.

IV. Závěr a náklady řízení

25. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že návrh není důvodný a postupem dle § 101d odst. 2 věty předposlední s. ř. s. jej zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první ve spojení s § 60 odst. 7 s. ř. s. Navrhovatel neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného odpůrce, tomu svědčí právo na náhradu nákladů řízení, nicméně krajský soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné pro jejich nepřiznání. Tímto důvodem je skutečnost, že rovněž odpůrce vychází z nesprávné intepretace daného regulativu a proto důvody, které vedly k zamítnutí návrhu se zcela míjí jakoukoli argumentací, kterou odpůrce v řízení uplatnil. Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 6 51 A 9/2024

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 27. června 2024 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík, v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z.