51 Af 1/2022

Rubrum

č. j. 51 Af 1/2022 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO: 720 53 119 sídlem Koterovská 462/162, Koterov, 306 13 Plzeň zastoupen JUDr. Filipem Behenským advokátem se sídlem Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2021, č. j. MF-19580/2017/1203-9 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 21. 2. 2022 doručena žaloba, jíž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.

12. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 51 Af 1/2022 2021, č. j. MF-19580/2017/1203-9, kterým bylo podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“ nebo též „DŘ“) ve spojení s § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 465/2011 Sb. (dále jen „ZÚR“ nebo též „zákon o malých rozpočtových pravidlech“) rozhodnuto o odvolání žalobce tak, že se platební výměr Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen „ÚRR“) č. 11/2015 ze dne 20. 11. 2015, č. j. RRRSJ 33825/2015 (dále jen „platební výměr“) mění tak, že daňovému subjektu – žalobci se ukládá odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 6 510 027 Kč v souladu s § 22 odst. 2, věta první a odst. 2 písm. b) ZÚR a po zaokrouhlení v souladu s § 146 odst. 1 daňového řádu.

2. ÚRR jako poskytovatel dotace uzavřel s žalobcem smlouvu o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad, jejímž předmětem bylo poskytnutí dotace na projekt s názvem „II/230 Nepomuk – Přeštice, 1. část“ reg. číslo CZ 1.14/1.1.00/11.02338 (dále jen „projekt“). Žalobci byla přislíbena dotace ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů projektu, maximálně ve výši 207 724 145,89 Kč.

3. Žalobce v žalobě uvedl, že ačkoliv došlo v odvolacím řízení ke snížení uloženého odvodu za porušení rozpočtové kázně, má za to, že žalovaný rozhodl v rozporu se zákonem a nedostatečně se vypořádal s jeho právní argumentací. Žalobce namítal, že žalovaný nedostatečně přezkoumal v požadovaném rozsahu odvolání, což mělo mít dle žalobce za následek porušení § 114 odst. 2 a odst. 3 daňového řádu. Žalobce zdůraznil, že součástí předpokládaných nákladů projektu byly také náklady na opravu objízdné trasy, s čímž byl ÚRR seznámen, nicméně k opravě objízdné trasy žalobce přistoupil před zahájením jejího využívání jako objízdné trasy, neboť byla ve špatném technickém stavu. V důsledku takové změny časového harmonogramu opravy objízdné trasy již nebylo dle daňových orgánů možné zahrnout do uznatelných výdajů projektu náklady vynaložené na opravu objízdné trasy. Uvedený postup žalobce měl být dle daňových orgánů v rozporu s metodickým oznámením č. 22, žalobce však toto oznámení nepovažuje za relevantní dokument, který dle jeho tvrzení byl vydán až po realizaci předmětné objízdné trasy, aby odstranil nejasnosti a neurčitosti dokumentu metodický pokyn ke způsobilým výdajům projektu. Podle žalobce žalovaný pochybil v tom, že se nedostatečně vypořádal s jeho námitkou, že metodický pokyn ke způsobilým výdajům projektu byl natolik nejasný a neurčitý, že umožňoval výklad v jeho prospěch v souvislosti se zvoleným postupem v opravě objízdné trasy.

II. Vyjádření žalovaného daňového orgánu

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě označil námitky žalobce za nedůvodné a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný zdůraznil, že žalobce rozšířil svou argumentaci nad rámec argumentace v odvolání, nemůže mu tedy být vytýkáno, že nereagoval v napadeném rozhodnutí na skutečnosti, které nebyly v odvolání uvedeny. Žalovaný podotkl, že žalobce nespecifikoval, který konkrétní pokyn či v jaké části byl nejasný a nesrozumitelný, taková odvolací námitka byla shledána nekonkrétní, neurčitou a vágní. Žalovaný uvedl, že metodické oznámení č. 22 bylo v napadeném rozhodnutí posuzováno, aby byla poskytnuta ucelená argumentace, neboť také ÚRR se v odůvodnění platebního výměru opíral o metodické oznámení č.

22. Jako nepravdivou označil žalovaný informaci ohledně tvrzeného vydání metodického oznámení č. 22 až po realizaci objízdné trasy, které dle žalovaného bylo vydáno v roce 2010, zatímco projekt byl realizován v roce 2012. Žalovaný Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 51 Af 1/2022 v závěru vyjádření poukazoval na podmínky vyjmenované v metodickém oznámení č. 22, jejichž splnění musí být kumulativní, aby mohlo dojít k uznání výdaje.

III. Obsah daňových spisů

5. Do daňového spisu byla založena zmiňovaná smlouva uzavřená mezi žalobcem a ÚRR o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad s názvem „II/230 Nepomuk – Přeštice, 1. část“ reg. číslo CZ 1.14/1.1.00/11.02338 (dále jen „smlouva o poskytnutí dotace“). Do daňového spisu byla založena také zadávací dokumentace veřejné zakázky.

6. U žalobce byly provedeny audity, nejprve operace č. ROPJZ/2014/O/006 týkající se certifikovaných výdajů dle žádosti o platbu č. 001/02338. Druhým auditem byla kontrolována operace č. ROPJZ/2015/O/006, a to konkrétně certifikované výdaje dle žádostí o platbu č. 002/02338 a č. 003/02338. Z obou auditů byly zpracovány auditní zprávy, pod č. j. MF-53677/2014/5214 a č. j. MF-9027/2015/5204-9. Ze skutečností získaných z obou auditů správce daně specifikoval v platebním výměru celkem 7 zjištění. Kromě auditů byla provedena také kontrola ex-post, kterou provedl ÚRR jako poskytovatel dotace ve dnech 9. 1. 2014 až 12. 12. 2014, výsledek kontroly byl zaznamenán do protokolu o kontrole ex- post ze dne 19. 2. 2015, č. j. RRRSJ 5834/2015. Dne 19. 11. 2015 bylo vydáno oznámení o zahájení daňového řízení a vydán platební výměr, jímž byla uložena povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 43 970 017 Kč.

7. Proti platebnímu výměru se žalobce dne 18. 12. 2015 odvolal, což mělo za následek vydání napadeného rozhodnutí, jímž došlo ke změně platebního výměru, konkrétně snížení uloženého odvodu za porušení rozpočtové kázně, jak bylo popsáno výše v odstavci 1.

IV. Právní názor soudu

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

9. Žaloba není důvodná.

10. Krajský soud se nejprve zabýval námitkami, dle nichž se žalovaný v odvolacím řízení nedostatečně vypořádal s argumentací žalobce. Uvedené námitky však krajský soud neshledal důvodné.

11. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 51 Af 1/2022 správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek, a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně doplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013-25).

12. Krajský soud neshledal, že by rozhodnutí žalovaného ve světle těchto kritérií trpělo jakýmikoli nedostatky. K žalobcově okrajové námitce nepřezkoumatelnosti krajský soud především uvádí, že přestože žalobce považuje způsob vypořádání odvolacích námitek za nedostatečný (nepřezkoumatelný), v žalobě se závěry žalovaného polemizuje, což by v případě nepřezkoumatelného rozhodnutí nepřipadalo v úvahu. Skutečnost, že se žalobce neztotožňuje s posouzením věci, jak je učinil žalovaný, nepřezkoumatelnost či nezákonnost správního rozhodnutí spočívající v porušení § 114 odst. 2 a 3 daňového řádu nezakládá.

13. Podle § 114 odst. 2 daňového řádu odvolací orgán přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Odvolací orgán však není návrhy odvolatele vázán, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele.

14. Podle § 114 odst. 3 daňového řádu, vyjdou-li při přezkoumávání najevo nesprávnosti nebo nezákonnosti odvolatelem neuplatněné, které však mohou mít vliv na výrok rozhodnutí o odvolání, odvolací orgán je prověří.

15. K námitkám porušení § 114 odst. 2 a 3 daňového řádu krajský soud poznamenává, že jejich nedodržení nebylo shledáno. Žalobce nespecifikoval konkrétní nesprávnosti a nezákonnosti, které dle jeho názoru vyšly při přezkoumávání platebního výměru najevo a mohly mít vliv na výrok napadeného rozhodnutí. Krajský soud má za to, že napadené rozhodnutí je opřeno o přesvědčivou argumentaci založenou na relevantních skutečnostech, přičemž neabsentují ani úvahy či důvody, na nichž žalovaný své závěry stavěl, jak předpokládá Nejvyšší správní soud v rozsudku citovaném v odstavci 11 tohoto rozsudku.

16. Nutno podotknout, že žalovaný nemohl domýšlet za žalobce odvolací argumentaci, a tak se vypořádal pouze s těmi námitkami, které byly formulovány v odvolání, avšak nerozvíjel je nad rámec vytyčené odvolací argumentace. Žalobce v řízení před soudem staví svou obranu na tvrzení, že nebyl žalovaným dostatečně objasněn značně nejasný a neurčitý obsah metodického pokynu, který dle jeho názoru umožňoval zahrnout do uznatelných nákladů také výdaje na objízdné trasy vynaložené v rozporu s časovým harmonogramem. Žalovaný se k obecné odvolací námitce poukazující na nejasnost a neurčitost metodického pokynu vyjádřil, avšak shodně s žalobcem jako odvolatelem pouze obecně a stručně, neboť neměl nač konkrétně reagovat. Žalobce se pokouší zhojit svou nedůslednost ve formulaci v odvolání teprve v řízení před soudem, což však již není možné. Nicméně ani v žalobě žalobce nespecifikoval, z čeho konkrétně bylo dle jeho názoru možné dovozovat různé výklady metodického pokynu, tudíž neměl žalovaný prakticky možnost adekvátně reagovat na domněnky žalobce o možných dalších výkladech. Žalovaný tak v napadeném rozhodnutí vypořádal předmětnou odvolací námitku dostatečným způsobem odpovídajícím rozsahu a formulaci odvolací námitky. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 51 Af 1/2022 17. Jádro sporu, jak ostatně tvrdí i žalobce, spočívá v zodpovězení otázky, zda lze náklady na opravy objízdných tras zahrnout mezi uznatelné výdaje, přestože oprava objízdné trasy byla provedena ještě před realizací projektu.

18. Podle metodického oznámení č. 22 však musí být kumulativně splněny níže vyjmenované podmínky, aby mohly být výdaje na uvedení objízdné trasy do původního stavu zahrnuty mezi uznatelné náklady, a to: „1. objízdná trasa přímo souvisí s rekonstrukcí či modernizací komunikace podporované z ROP NUTS II Jihozápad, je nezbytně nutná k dokončení projektu a je prokazatelné zvýšení zatížení objízdné trasy nad míru krátkodobé únosnosti. Objízdná trasa a její uvedení do původního stavu bylo popsáno v projektové dokumentaci, která byla předložena k žádosti o podporu projektu (popř. před podpisem Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace z ROP NUTS II Jihozápad) a byla zanesena do stavebního povolení. Zároveň silniční správní úřad vydal rozhodnutí o objížďce v souladu s § 24 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích; 2. musí se jednat o výdaj, který povede k uvedení objízdné trasy do původního stavu – příjemce je tedy povinen doložit zmapování původního stavu a stavu před provedenou úpravou objízdné trasy. Po uvedení objízdné trasy do původního stavu průkazným způsobem doloží naplnění tohoto pravidla; 3. musí se jednat o výdaj investiční – související s pořízením dané investice; 4. výdaj musí být prokazatelně doložen v účetnictví příjemce; 5. výdaj byl zahrnut do položkového rozpočtu žádosti o podporu projektu v ROP NUTS II Jihozápad.“ (zvýrazněno soudem) Krajský soud na základě metodického oznámení č. 22 dospěl k závěru, že opravu objízdné trasy před zahájením projektu nelze zahrnout pod způsobilé výdaje projektu.

19. Metodické oznámení č. 22 bylo vydáno 1. 6. 2010 podle údaje zaznamenaného přímo na tomto dokumentu. Oprava objízdné trasy podle dokumentů založených do správního spisu a ze skutečností uvedených v platebním výměru, které nebyly rozporovány, proběhla v průběhu roku 2012. Vzhledem k uvedenému časovému sledu událostí není soudu zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že bylo metodické oznámení č. 22 vydáno až po realizaci opravy objízdné trasy. Žalobce toto své tvrzení nijak nevysvětlil, a tak se s ohledem na podklady, které má soud k dispozici, jeví jako mylné a žalobce se tak mohl před realizací opravy objízdné trasy s tímto dokumentem seznámit a objasnit si tak případné pochybnosti ohledně možnosti zahrnutí sporných výdajů mezi uznatelné výdaje. Jestliže metodické oznámení č. 22 mělo posloužit k odstranění nejasností a neurčitostí dokumentu Metodický pokyn ke způsobilým výdajům projektu, tak měl žalobce možnost se s ním seznámit a nejasnosti a neurčitosti si vysvětlit.

20. Krajský soud chápe, že žalobce učinil opravu objízdné trasy ještě před zahájením projektu, protože byla ve špatném technickém stavu, nicméně v takovém případě se nejednalo o opravu objízdné trasy spočívající v uvedení do původního stavu, jak je vyžadováno pro konstatování způsobilých výdajů takové opravy. Výdaje vynaložené na opravu nesouvisející s „uvedením do původního stavu“ jsou vyloučeny z dotačního financování, neboť přímo nesouvisí s projektem, resp. není opravován špatný technický stav vzniklý zvýšenou zátěží těžkými nákladními vozidly a vyšším provozem oproti dosavadnímu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 51 Af 1/2022 provozu, nýbrž je opravován špatný technický stav vozovky, který však nastal již v minulosti z důvodu nesouvisejících s předmětným projektem.

21. Žalobce se pokoušel navodit dojem, že byla žalovaným nesprávně vyhodnocena jeho výhrada nejasnosti a neurčitosti směřující proti metodickému pokynu ke způsobilým výdajům projektu jako výtka nejasnosti a neurčitosti metodického oznámení č. 22, a proto se k němu vyjadřoval v napadeném rozhodnutí, s tím se však krajský soud rovněž neztotožňuje. Na metodické oznámení č. 22 odkazoval již ÚRR v platebním výměru a z důvodu řádného přezkumu platebního výměru v odvolacím řízení a pro úplnost argumentace na něj odkazoval také žalovaný. Nebylo tak činěno z důvodu, že by se žalovaný domníval, že žalobce považuje metodické oznámení č. 22 za neurčité a nesrozumitelné.

22. Žalobce namítal nejasnost a neurčitost zmíněného metodickému pokynu ke způsobilým výdajům projektu, nicméně to nijak nekonkretizoval, nespecifikoval konkrétní nejasnosti, které jej vedly k závěru, že náklady vynaložené na opravu objízdné trasy před zahájením projektu by měly být posouzeny jako uznatelné náklady ve smyslu zmiňované metodiky. Naproti tomu výklad daňových orgánů je jednotný a krajský soud nemá důvod pochybovat o správnosti postupu žalovaného a ÚRR, zvláště pak za situace, v níž žalobce nepoukázal na konkrétní pokyn či jeho část umožňující více výkladů metodiky, mezi nimiž by byl i výklad umožňující zahrnutí nákladů na opravu objízdné trasy před zahájením projektu mezi uznatelné náklady. Uvedené má za následek, že není důvod pochybovat o správnosti postupu daňových orgánů, které nezahrnuly výdaje na objízdnou trasu mezi uznatelné náklady, neboť výklad příslušných metodických pokynů, učiněný daňovými orgány je správný. Žalobce svá obecná tvrzení neprokázal. Z čeho žalobce dovozuje nerelevantnost metodického oznámení č. 22 také nebylo blíže rozvedeno, krajský soud proto uzavírá, že tento dokument v projednávané věci relevantní je a představuje podmínky, které je nezbytné splnit, avšak v případě žalobce k jejich naplnění nedošlo.

V. Závěr a náklady řízení

23. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Soud postupoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. a věc rozhodl bez nařízeného jednání, neboť účastníci řízení projevili s takovým postupem soudu souhlas.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 51 Af 1/2022 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 12. července 2022 JUDr. Marie Trnková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.