53 A 7/2019

Plný text

č. j. 53 A 7/2019 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: J.B. bytem X zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 – Dolní Chabry proti žalované: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2019, č. j. KUJCK 39863/2019 takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se včas podanou žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2019, č. j. KUJCK 39863/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 53 A 7/2019 č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 15. 10. 2018, č. j. spr. př.: X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3, bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterých se měl dopustit z nedbalosti tím, že dne 20. 4. 2017 v čase 8.30 hodin jel jako řidič vozidlem tov. zn. X v ulici Pražská v Českých Budějovicích u objektu Jihočeské masny, s. r. o. ve směru jízdy od ulice K. Světlé k ulici Nádražní, a překročil stanovenou nejvyšší povolenou rychlost 50 km/h, když na tomto místě byla jím řízenému vozidlu naměřena rychlost 65 km/h po odečtu odchylky měření. Tímto prvním přestupkem žalobce porušil ustanovení § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona. Druhého přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 5. 10. 2017 v čase 10:22 hodin na pozemní komunikaci Pražská u domu č. 64 v obci České Budějovice ve směru jízdy od ulice Strakonická k ulici Okružní překročil při řízení vozidla tov. zn. X nejvyšší povolenou rychlost 50 km/h, když v daném úseku jel rychlostí 83 km/h po odečtu odchylky měření. Tímto svým jednáním žalobce porušil § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 téhož zákona. Za oba uvedené přestupky byla žalobci ve společném řízení uložena pokuta ve výši 3 000 Kč podle § 125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu a povinnost uhradit náklady řízení stanovené paušální částkou 1 000 Kč.

2. Žalobce namítá vadnost výroků prvostupňového rozhodnutí, neboť při specifikaci přestupků spáchaných žalobcem správní orgán I. stupně neuvedl, který zákon byl při porušení § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 porušen. Žalovaný tuto vadu rovněž nezhojil, když pouze konstatoval porušení uvedených ustanovení. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2013, č. j. 6 As 25/2013, podle kterého je na přesnost výroku třeba klást zvýšené požadavky, neboť právě výrokem se účastníkům autoritativně stanovují povinnosti. Žalobce rovněž zmínil nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2529/12, podle jehož závěru nestačí zhojit neúplnost výroku v odůvodnění rozsudku.

3. Žalobce následně rozporuje měření rychlostí, které měly proběhnout v rozporu s Návodem k obsluze. Dle žalobce není možné založit správnost měření pouhým tvrzením, že proběhlo v souladu s Návodem k obsluze, přičemž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2016, č. j. 7 As 27/2016 – 31 a na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014, č. j. 58 A 33/2012 – 26. Podle závěrů uvedených v těchto rozsudcích je správní orgán povinen provést Návod k obsluze jako důkaz, pokud tvrdí, že bylo měřeno v souladu s tímto Návodem k obsluze. Žalobce s odkazem na další rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2016, č. j. 3 As 77/2015 – 37 konstatuje, že ani samotný fakt o proškolení policistů nemusí znamenat, že konkrétní policista skutečně provádí měření správně.

4. V třetím bodě žaloby žalobce uvádí, že prostřednictvím geometrických analýz prokázal rozpor měření s Návodem k obsluze. Správní orgán však geometrické analýzy zpochybnil a důkaz opětovnou geometrickou analýzou pro nadbytečnost neprovedl. Žalobce namítá, že jeho důvodným zpochybněním provedeného měření mělo být přistoupeno k dalšímu dokazování, a nebylo možné hodnotit důkaz, který nebyl proveden. U obou výpočtů geometrických analýz byl popsán přesný postup. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 53 A 7/2019 5. Závěrem žalobce a jeho právní zástupce vyslovili nesouhlas s publikací svých osobních údajů na webových stránkách Nejvyššího správního soudu. Vyjádření žalovaného 6. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Konstatoval, že výroky byly přesně a srozumitelně strukturovány tak, aby byly přezkoumatelné, a aby byly v souladu s § 68 správního řádu stejně jako s § 93 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky (dále jen „zákon o přestupcích“).

7. Žalovaný odmítl námitku, že měření neproběhlo v souladu s Návodem k obsluze. Správnost provedených měření plyne z výstupů použitého měřiče, které obsahovaly veškeré údaje o samotném měření. Měření, které bylo provedeno proškolenými policisty, nelze bez relevantních důvodů zpochybnit, a v případě, že nejsou zřejmé okolnosti porušení povinností policistů, je doklad o jejich proškolení dostatečným podkladem pro kladné vyhodnocení jejich postupu při samotném měření. Žalovaný má za to, že důkaz Návodem k obsluze by neprokázal případný rozporný postup policistů. Z podkladů obsažených ve spise nevyvstaly žádné pochybnosti o správnosti provedených měření. Žalovaný upozornil na skutečnosti známé mu z úřední činnosti a vztahující se k účelovosti námitek uplatňovaných zástupcem žalobce v řadě správních řízení. Jedná se o námitky, které nejsou nikterak podložené a s odstupem času je již nelze prokázat ani prověřit. Zástupce žalobce se tak snaží zpochybnit jednoznačné důkazy vyplývající z policejních podkladů, na což již upozornil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. 3. 2018, č. j. 4 As 152/2017 – 30.

8. K námitce týkající se geometrických analýz žalovaný zopakoval svůj názor uvedený v napadeném rozhodnutí, že provedená zjištění z neznámých zdrojů a bez doložení odborné způsobilosti k provádění výpočtu zpětné geometrické analýzy měření, jsou nepřezkoumatelná. Žalovaný má za to, že měření rychlosti proběhlo řádným způsobem proškolenou obsluhou. Zpochybnění žalobce, které je postaveno na pouhé domněnce bez přezkoumatelných důkazů, nezakládá žádné pochybnosti o správnosti postupu policistů. Obsah správních spisů 9. Z úředního záznamu ze dne 20. 4. 2017, č. j. X se podává, že téhož dne prováděla policejní hlídka měření rychlosti zařízením RAMER 10C v obci České Budějovice na ulici Pražská tř., u areálu Jihočeské masny, kde je maximální povolená rychlost 50 km/h. V čase 8:30 hodin zde byla vozidlu žalobce naměřena rychlost 68 km/h, po odečtení odchylky 65 km/h, vozidlo bylo zastaveno u čerpací stanice Benzina, přičemž jej měla policie po celou dobu na dohled. Žalobce odmítl podepsat oznámení o přestupku. Skutkové okolnosti jsou rovněž zachyceny v záznamu o přestupku s fotografickým výstupem z měřícího zařízení.

10. Ve spise je založen ověřovací list rychloměru RAMER 10C č. 249/16 ze dne 30. 11. 2016 a osvědčení způsobilosti obsluhy silničních rychloměrů.

11. Z úředního záznamu ze dne 6. 10. 2017, č. j. X plyne, že dne 5. 10. 2017 prováděla policejní hlídka měření rychlosti silničním radarem RAMET 10C. V čase 10:22 hodin zastavila policejní hlídka prostřednictvím služebního vozidla v civilním provedení vozidlo žalobce na ulici Pražská tř., na zastávce MHD – Hřbitov ve směru jízdy na obec Nemanice, přičemž výsledná naměřená rychlost vozidla žalobce činila 83 km/h, přestože je v daném Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 53 A 7/2019 úseku stanovena nejvyšší povolená rychlost 50 km/h. Žalobce nesouhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení na místě a oznámení přestupku nepodepsal. Skutkové okolnosti jsou opět zachyceny v záznamu o přestupku s fotografickým výstupem z měřícího zařízení.

12. Ve spise je založen ověřovací list č. X ze dne 4. 4. 2017 a osvědčení způsobilosti obsluhy silničních rychloměrů.

13. Usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. spr. př.: X byly řízení o uvedených přestupcích spojeny. Žalobce byl předvolán k ústnímu jednání na den 12. 3. 2018, ke kterému se dostavil zmocněnec M.J.

14. Zmocněnec dne 9. 4. 2018 předložil správnímu orgánu I. stupně zpětnou geometrickou analýzu sestavenou z nalezené polohy osy záznamového zařízení v době měření a zjištěného odklonu osy záznamového zařízení od osy pohybu měřeného vozidla. Z provedeného výpočtu dovodil rozpor provedeného měření s Návodem k obsluze a navrhl provést Návod k obsluze jako důkaz. Má za to, že úhel odklonu osy radarové hlavy neodpovídá požadavkům Návodu k obsluze a proto byla vozidlu žalobce změřená jiná rychlost, než jakou se žalobce skutečně pohyboval.

15. Rozhodnutím ze dne 15. 10. 2018, č. j. spr. př.: X SK byl žalobce uznán vinným ze shora popsaných přestupků, proti čemuž brojil dne 26. 11. 2018 odvoláním, o kterém bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím. Právní hodnocení soudu 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích daných žalobními body. O žalobě soud rozhodl postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce a žalovaná s takovým postupem projevili souhlas.

17. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Žalobce označil obě správní rozhodnutí za nepřezkoumatelná, neboť výrok prvostupňového rozhodnutí je vadný a v napadeném rozhodnutí nebyl tento nedostatek odstraněn. Žalobce spatřuje vadnost výroku v tom, že správní orgán I. stupně neuvedl zákon, jehož ustanovení § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 měl žalobce porušit. Tato námitka je však podle krajského soudu zcela neopodstatněná, neboť ve výrokové části prvostupňového rozhodnutí je přesně specifikováno, jakým jednáním se žalobce předmětných přestupků dopustil a je zde uvedeno, že žalobce svým prvním přestupkovým jednáním „porušil ustanovení § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 a dopustil se tím přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod č zákona o silničním provozu“ a svým druhým přestupkovým jednáním „porušil ustanovení § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 a dopustil se tím přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu.“ Ve výrokové části se za slovy „je vinen přestupky podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3, bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na poz. komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“)“ o žádném jiném zákoně nehovoří. Ve výroku jsou popsány skutkové okolnosti obou spáchaných přestupků a konkretizace přestupků s uvedením zákonného ustanovení. Odkaz na konkrétní přestupkové jednání bezprostředně navazuje na specifikaci žalobcem porušených ustanovení § 4 a § 18 zákona o silničním provozu. Byť slovní spojení „zákona o silničním provozu“ není uvedeno bezprostředně za označením porušených ustanovení a nachází se až Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 53 A 7/2019 na konci věty za označením konkrétního přestupku v § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a bod 3, krajský soud nemá sebemenších pochyb o tom, že porušení § 4 a § 18 se vztahuje právě a jen k zákonu o silničním provozu.

19. Krajský soud nemá proto žádný důvod považovat výroky obou správních rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Výroky odpovídají kritériím přezkoumatelnosti nastíněným v rozsudcích Krajského soudu v Plzni, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, na které žalobce v této žalobní námitce odkazuje (jedná se o rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 11. 2011, sp. zn. 30 Ca 394/99, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2013, č. j. 6 As 25/2013 – 23 a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2529/12).

20. Krajský soud se neztotožnil s námitkou ohledně chybnosti měření a jeho rozporu s Návodem k obsluze rychloměru, stejně jako s jeho argumentací ohledně geometrických analýz. Žalobce mylně tvrdí, že správní orgány obou stupňů pochybily, když konstatovaly provedení měření v souladu s Návodem k obsluze, aniž by Návod provedly jako důkaz. Žalobce správnímu orgánu I. stupně doručil vyjádření, v němž užil geometrické analýzy a v kontextu s jeho výpočty tvrdil, že měření nemohlo proběhnout v souladu s Návodem k obsluze. Krajský soud uvádí, že snímky z obou měření jsou součástí spisu a soud po jejich posouzení dospěl ke stejnému závěru, jako správní orgány, tedy že měření proběhlo v souladu s Návodem k obsluze. Údajná správnost geometrické analýzy a matematických výpočtů již byla řešena správními soudy i Nejvyšším správním soudem. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 8. 2019, č. j. 10 As 36/2019 – 33, geometrické analýzy a matematické výpočty uváděné v mnoha dalších případech stejným zástupcem, který zastupuje žalobce i v nyní řešené věci, nejsou přesné a nemohou být relevantní pro zjištění úhlu měření. Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku dále konstatoval: „Přestože žalobce obecně vysvětlil, jak při výpočtu postupoval, je zřejmé, že výchozí hodnoty svého výpočtu získal na základě jím pořízeného obrázku, do kterého sám zakreslil osy pohybu měřeného vozidla a směru provedeného měření rychlosti. Je však třeba připomenout, že výchozí bod osy znázorňující směr měření (nastavení hlavy měřícího zařízení) žalobce vyznačil na základě polohy policejního vozidla vyjádřené údaji GPS, které nelze s odkazem na dokument Vyhodnocení záznamu z měření považovat za přesné.“ V nyní řešené věci je důkazní situace totožná, jako ve věci řešené Nejvyšším správním soudem v citovaném rozsudku, proto lze tyto závěry na nyní řešenou věc použít. V nyní projednávané věci nezjistily správní orgány jakékoli vady snímku z měření, nezjistil je ani krajský soud a nenamítá je ani sám žalobce. Z uvedených důvodů činí krajský soud závěr, že měření proběhlo v souladu s požadavky Návodu k obsluze rychloměru.

21. S ohledem na výše uvedené krajský soud nepovažuje geometrickou analýzu a matematický výpočet provedený žalobcem za relevantní důkaz, kterým by mohla být zpochybněna provedená měření. V případě nedodržení úhlu měření by s vysokou pravděpodobností nebylo zachyceno vozidlo v radarovém svazku a tudíž by ani nedošlo ke změření rychlosti vozidla žalobce. To se však ani v jednom případě nestalo a ve spise jsou založeny zcela relevantní záznamy z měřicího přístroje, které obsahují fotografii měřeného vozidla v souladu s Návodem k obsluze. Rychlost byla změřena proškoleným policistou schváleným rychloměrem s platnými ověřovacími listy. Krajský soud rovněž nepovažuje za nutné blíže zkoumat charakter místa měření dle pořízených zajištěných mapových podkladů, neboť měřené vozidlo je na snímku z měření ve správné pozici, což bylo správním orgánem I. stupně opakovaně konstatováno. Se závěry správních orgánů o nadbytečnosti dalšího dokazování v tomto směru se krajský soud ztotožňuje. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 53 A 7/2019 22. Za této situace je provedení Návodu k obsluze jako důkazu zcela nadbytečné a v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Současně platí, že obecná znalost metrologie, potažmo principů, na základě kterých fungují rychloměry a schopnost vyhodnocování snímků, je součástí odborné průpravy žalovaného. Námitka, že správní orgány neprovedly jako důkaz Návod k obsluze a pouze převzaly údaje o způsobu fungování měřicího přístroje z podkladů ve spise, není proto důvodná. Správní spis obsahuje veškeré podklady, které zachycují správnost provedeného měření v obou případech zjištěných přestupků, a proto nebylo třeba zabývat se navíc a nadbytečně způsobem fungování měřicího přístroje.

23. Závěrem krajský soud stručně reaguje na nesouhlas žalobce a jeho právního zástupce s vyvěšováním jejich osobních údajů na síti internetu a na webu Nejvyššího správního soudu. Krajský soud má za to, že není v jeho kompetenci jakkoliv ovlivnit údaje, které jsou zveřejňovány na webových stránkách Nejvyššího správního soudu a vzhledem k tomu, že žalobce v bodě 29 žaloby uvedl, že se nejedná o žalobní námitku, ani o kasační námitku, ale pouze o upozornění adresované Nejvyššímu správnímu soudu, ponechává krajský soud tuto argumentaci bez jakékoliv analýzy. Závěr a náklady řízení 24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo tvrzeno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 53 A 7/2019 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 13. května 2020 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.