53 Ad 1/2017
č. j. 53 Ad 1/2017-27
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí invalidního důchodu žalobkyně. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 40% pokles pracovní schopnosti z důvodu chronického psychiatrického onemocnění. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je invalidita vzniklá při poklesu pracovní schopnosti nad 35 %. Rozhodnutí žalované bylo v rozporu s tímto ustanovením. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně V.S., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 12. 2016 čj. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 20. 12. 2016 čj. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 5. 1. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20. 12. 2016 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobkyně uvedla, že s rozhodnutím nesouhlasí a tuto žalobu na výzvu soudu doplnila podáním ze dne 19. 1. 2017. Uvedla, že pokles pracovní schopnosti ve výši 20 % neodpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu žalobkyně, protože nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, naopak ten byl zhoršen. Dovozuje, že nebyly zohledněny odklady vydané odbornými lékaři. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla uznána částečně invalidní v roce 2009, přičemž invalidita vznikla 8. 12. 2008. Důvodem invalidizace byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý po psychotické atace způsobující 40% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Jako částečně invalidní byla zhodnocena v roce 2010. Pro účely řízení o žádosti žalobkyně o zvýšení stupně invalidity byla opětovně posouzena dne 3. 5. 2010, kdy byla hodnocena jako invalidní v I. stupni. Shodný výsledek posouzení zdravotního stavu žalobkyně a jeho dopad do pracovní schopnosti je datován dne 8. 11. 2010. Jako invalidní v I. stupni byla žalobkyně zhodnocená v roce 2013. Poslední kontrolní lékařská prohlídka se uskutečnila v roce 2016, kdy podle posudku o invaliditě ze dne 30. 8. 2016 bylo vycházeno z toho, že rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je onemocnění psychiatrické povahy, byl zhodnocen psychiatrický nález a se zřetelem k tomu, že psychotická ataka odezněla v roce 2008, bylo uzavřeno, že u žalobkyně jedná se o onemocnění středně těžké, odpovídající postižením podle kapitoly V, položka 5, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 25 %. Tento posudek byl podkladem, na základě kterého žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 9. 2016 žalobkyni odňala invalidní důchod. S tímto rozhodnutím žalobkyně projevila nesouhlas a v námitkovém řízení byl opatřen posudek lékařské posudkové služby žalované. V posudku o invaliditě se uvádí klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena jinou úzkostnou poruchou po odeznělé akutní psychotické poruše z roku 2008 s přetrvávající reziduální negativní symptomatikou. Dále trpí hypertenzí, které je korigovaná a recidivující dysfunkcí C a L páteře s algickým syndromem. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti bylo označeno postižení podle kapitoly V, položka 5, písm. b) k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 20 %. Posudkový lékař neshledal u žalobkyně další významná onemocnění, která by byla důvodem pro použití § 3 vyhlášky. Posudkový nález lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení byl shledán jako správný. O uvedený posudek se opírá napadené rozhodnutí. Posudek je hodnocen jako úplný a správný, což znamená, že při rozhodování o invaliditě je zapotřebí vycházet z toho, že žalobkyně je stižena dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který má za následek 20% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Předpokládá-li ustanovení § 39 odst. 1, že invalidita pojištěnce vzniká tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 35 %, pak míra poklesu pracovní schopnosti stanovená lékařem posudkové služby zákonem předepsané podmínce neodpovídá. Z toho plyne, že nárok na důchod zanikl a proto byl s odkazem na § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odejmut. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Žalobkyně byla u posudkové komise přítomna, uvedla, jakými zdravotními potížemi trpí a v posudku jsou popsány odborné lékařské nálezy, především psychiatrické povahy. Dále se uvádí, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřená odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena reziduální schizofrenií, trpí jinou úzkostnou poruchou, uvádí se odeznělá akutní psychotická porucha z roku 2008 s přetrvávající reziduální negativní symptomatikou, má arteriální hypertenzi korigovanou a recidivující dysfunkci C a L páteře s algickým syndromem. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně byla poprvé hospitalizována na psychiatrii v Nemocnici v Českých Budějovicích v květnu 2008, kam byla přeložená z JIP po intoxikaci léky. Po psychiatrickém konziliu byla přeložená na psychiatrii pro paranoidní bludnou produkci. Během hospitalizace byla nesuiciální a stav byl hodnocena jako akutní psychotická porucha s rychlou kompenzací. Možným spouštěcím faktorem byla změna pracovní doby s nočními směnami na pozadích chronických matrimoniálních konfliktů. Po třech týdnech hospitalizace byla propuštěná do ambulantní péče a pravidelně dochází na psychiatrii. Léčí se pro hypertenzi, která je léčbou korigována a algický syndrom C a LS páteře s intermitentním kořenovým drážděním, uvádí se hernie L2/3. Podle poslední kontroly u psychiatra přetrvává negativní reziduální schizoformní symptomatika a postižení je hodnoceno jako středně těžké. Postižení má vliv na pracovní výkon i přiměřené společenské zařazení. Právě reziduální schizofrenie a úzkostná porucha byla označena za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Toto postižení posudková komise podřadila kapitole V, položka 3, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila ve výši 40 %. Učinila tak se zřetelem k poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží, ostatním zdravotním postižením a dělnické profesi posuzované. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, arteriální hypertenzí a postižením páteře, o nichž uvedla, že neomezují aktivní hybnost žalobkyně a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. V posudku se dále uvádí, že postižení žalobkyně nelze podřadit kapitole V, položka 3, písm. d) přílohy vyhlášky, protože tam uvedená kritéria žalobkyně nesplňuje. Žalobkyně je schopná vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a je schopna rekvalifikace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům psychiatrické povahy. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je onemocnění psychiatrické povahy. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole V, položka 3 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 40 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na to, že žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové a duševní schopnosti. Bylo přihlédnuto k tíži obtíží, které toto onemocnění způsobuje, dalším onemocněním a profesi žalobkyně. Současně se v posudku uvádí, že postižení žalobkyně nelze podřadit pod další položku vyhlášky, protože stav žalobkyně neodpovídá tam uvedeným kritériím. Současně se v posudku uvádí, že další zdravotní postižení významným způsobem neomezují aktivní pohyb žalobkyně a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Posudek se vypořádává i s možností využití korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky a uvádí se, že pro takový postup, není důvod. Poznamenává se, že prostor pro využití tohoto předpisu je dán pouze tehdy, jestliže míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podle dané položky vyhlášky byla stanovená na horní hranici této položky. To se však v souzené věci nestalo. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 40% pokles pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 40 %, pak je žalobkyně invalidní. Nebyl proto důvod žalobkyni invalidní důchod I. stupně odejmout. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 4 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 10. dubna 2017 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.