53 Ad 10/2019

Rubrum

č. j. 53 Ad 10/2019-20 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: K. G. bytem proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2019, č. j. MPSV-2019/169202-913, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 53 Ad 10/2019 1. Žalobou doručenou dne 26. 8. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2019 č.j. MPSV- 2019/169202-913, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Českých Budějovicích o nepřiznání dávky státní sociální podpory ve formě příspěvku na bydlení ode dne 1. 4. 2019.

2. Nezákonnost napadeného rozhodnutí je spatřována v porušení § 24 odst. 5 zák. č. 117/1995 Sb. v novelizovaném znění. Rozhodnutí je nezákonné vzhledem k ustanovení § 125 stavebního zákona, protože byt je užíván na základě platného pasportu stavby. V té souvislosti se žalobkyně dovolává konkrétního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Existence bytu byla úředně potvrzena stavebním úřadem a pasport je platný. Sdělení stavebního úřadu využitá pro vydání rozhodnutí jsou v rozporu se stavebním zákonem. Bylo postupováno v rozporu s § 192 stavebního zákona, kdy nebyla použita ustanovení správního řádu.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že pasport stavby nelegalizuje stavbu podle stavebního zákona a ani jeho správnost. Pasport stavby je vydáván pouze ke stavbě legální, jako doklad za doklady nedochované, protože pasportem stavby nelze stavbu legalizovat. Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Jestliže dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Pasport dané stavby byl městským úřadem ověřen s poznámkou, že pasport nelegalizuje stavbu dle stavebního zákona ani jeho správnost. Pasport představuje zjednodušenou dokumentaci skutečného provedení, proto nemůže v nyní projednávané věci legálnost stavebních úprav, vytvoření tří bytových jednotek, prokázat a nemůže vést k závěru o účelovém určení obytných místností k trvalému bydlení v souladu se stavebním zákonem. To tím spíše, že obsahuje poznámku o tom, že dokument stavbu podle stavebního zákona nelegalizuje. Žalobkyní označený judikát Nejvyššího správního soudu na věc vztáhnout nelze, protože nejedná se tu o nastolení stavu právní jistoty ohledně technického provedení v minulosti povolené stavby. Pasport zadokumentoval nepovolenou změnu stavby, a proto takto nepovolená změna stavby není podřaditelná požadavku podle § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Sdělení stavebního úřadu jsou zcela úplné a jsou přesvědčivými důkazními prostředky, že jimi bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyní užívaný byt není bytem podle prve uvedeného předpisu zákona o státní sociální podpoře. Proto nejsou podmínky pro přiznání příspěvku splněny.

4. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

5. Žalobkyně podala dne 6. 5. 2019 žádost o příspěvek na bydlení od 1. 4. 2019. Současně se žádostí doložila doklad o výši příjmů společně posuzovaných osob, doklad o výši nákladů na bydlení za toto čtvrtletí a nájemní smlouvu uzavřenou mezi vlastníkem domu F. K. a žalobkyní na byt o velikosti 2+1 s příslušenstvím.

6. Ve spise je založeno vyjádření stavebního úřadu v Českých Velenicích ze dne 5. 5. 2016, ve kterém se uvádí, že v konkrétním domě nachází se zkolaudovaná jedna bytová jednotka v prvním nadzemním podlaží o velikosti 2+1 se sociálním zařízením napravo od vstupu do objektu. Bytový dům stejně jako tři bytové jednotky jsou provedeny bez povolení či opatření stavebního úřadu. V podkroví nachází se kuchyň, dva pokoje, chodba a WC s koupelnou. Úpravy byly provedeny bez povolení nebo ohlášení stavebního úřadu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 53 Ad 10/2019 Bytová jednotka nebyla nikdy povolena a tudíž ani zkolaudována a nemůže splňovat funkci bytu podle stavebního zákona. Prostor v podkroví nesplňuje definici bytu podle § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře.

7. V dalším sdělení stavebního úřadu ze dne 26. 9. 2016 se uvádí, že v prvním nadzemním podlaží domu nalevo od hlavního vstupu se nachází byt 1+1 se sociálním zařízením, v podkroví byt o velikosti 2+1 se sociálním zařízením, kdy stavební úpravy a změna užívání stavby byly provedeny bez povolení nebo opatření stavebního úřadu. Stavba nemůže být podle stavebního zákona takto užívána. To vztahuje se i na bytový dům o třech bytových jednotkách. Poukazuje se na kupní smlouvu, kterou vlastník domu rodinný dům obsahující dvě bytové jednotky nikoli tři bytové jednotky nabyl. Se zřetelem k územnímu plánu města nelze dodatečně bytový ani rodinný dům povolit. Stavební úřad ke svému vyjádření připojil protokol o výslechu svědka E. U., který podal znalecký posudek pro účely prodeje domu. Svědek uvedl, že dům představuje bývalý objekt celnice přestavěný na rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami o velikosti 1+2 a 1+3. V podkroví domu se nacházely dva pokoje bez kuchyně a sociálního zařízení.

8. Další informace o uspořádání bytů v domě podal svědek M. D., který v domě bydlel do léta roku 2009. Ten užíval služební byt o velikosti 3+1 se sociálním zařízením. V prvním nadzemním podlaží vlevo od hlavního vchodu se z koupelny vycházelo do kuchyně a dále do pokoje. Z kuchyně se vstupovalo do šatny a koupelny, WC se nacházelo v prvním nadzemním podlaží vpravo od zádveří. Součástí bytu byly dvě místnosti v podkroví. Podkroví bylo bez příslušenství a kuchyně. V prvním nadzemním podlaží se vstupovalo do dalšího bytu.

9. Subjekt, od kterého F. K. dům koupil, uvedl, že dům obsahoval dvě bytové jednotky. Existenci dvou bytových jednotek v domě dokládá zápis o fyzickém předání a převzetí domu č. 118 v Českých Velenicích, to vyplývá i z kupní smlouvy uzavřené dne 19. 5. 2010 mezi Českou republikou, Ministerstvem vnitra, jako prodávajícím a F. K., jako kupujícím.

10. Pastport stavby pořídil vlastník domu F. K. dne 9. 3. 2015. Pastport byl ověřen dne 21. 1. 2016 stavebním úřadem a je na něm vyznačena poznámka, že nelegalizuje stavbu ani nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona. Vlastník domu v pasportu uvádí tři byty, byt č. 1 o velikosti 1+2 se nachází v podkroví, byt č. 2 o velikosti 1+1 se nachází v přízemí po levé straně, byt č. 3 je o velikosti 1+2 a nachází se v přízemí po pravé straně.

11. Úřad práce i žalovaný před vydáním svých rozhodnutí u stavebního úřadu v Českých Velenicích ověřovaly, že na vyjádření z roku 2016 se nic nezměnilo a žádné nové skutečnosti nenastaly.

12. Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Českých Budějovicích rozhodl o žádosti žalobkyně dne 8. 7. 2019 tak, že příspěvek na bydlení ode dne 1. 4. 2019 žalobkyni nepřiznal. Učinil tak s odkazem na sdělení stavebního úřadu, z nichž vyplývá, že žalobkyní užívaný prostor v podkroví označený jako byt č. 1, nesplňuje definici bytu podle § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Z toho důvodu nebyl příspěvek na bydlení přiznán.

13. Odvolání žalobkyně uplatněné z důvodů odpovídajících žalobním bodům bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že nárok na dávku vzniká podle § 49 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře při splnění všech podmínek stanovených zákonem. Při projednání odvolání bylo vycházeno ze stanoviska stavebního úřadu, který opatřil pro úsudek o tom, jedná-li se o byt ve smyslu předpisů o státní sociální podpoře, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 53 Ad 10/2019 řadu důkazů a uzavřel, že podmínky stanovené § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře pro byt, dodrženy nejsou a zdůraznil, že byty nejsou legální a tudíž právně neexistují. V průběhu řízení tak bylo ověřeno, že na posouzení daného prostoru nedošlo k žádným změnám. Pasport stavby představuje zjednodušenou dokumentaci skutečného provedení a v projednávané věci nemůže prokázat legálnost vytvoření tří bytových jednotek. Tím spíše za situace, kdy na pasportu stavby se uvádí, že tento dokument stavbu nelegalizuje. Stavba podkroví, označená jako byt 2+1 se sociálním zařízením, nebyla povolena a nemůže tak být užívána podle stavebního zákona. Poukazuje se na vyjádření stavebního úřadu o tom, že po té, co vlastník domu byt pořídil v roce 2010 jako dům rodinný se dvěma byty, byly v domě bez povolení nebo opatření stavebního úřadu, provedeny stavební úpravy, jimiž byla vytvořena třetí jednotka. Presumpce správnosti pasportu se proto dovolávat nelze. Z hlediska ustanovení § 24 odst. 5 zákona pak nepostačuje, že obytná místnost je fakticky užívána jako byt, ale je zapotřebí dodržet požadavek na takové užívání prostoru k trvalému bydlení ve smyslu předpisů stavebního práva. Existenci bytu pak nelze dovodit z výpisu z katastru nemovitostí. Pasport stavby opatřený poznámkou stavebního úřadu, podle kterého tímto dokumentem stavba legalizována není, ke splnění požadavků kladených na byt podle zákona o státní stavební podpoře, nepostačuje.

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. V projednávané věci je mezi účastníky sporné, zda žalobkyně splňuje kritéria pro přiznání státní sociální podpory ve formě příspěvku na bydlení. Podmínky pro poskytnutí takového příspěvku upravuje § 24 a násl. zákona o státní sociální podpoře. Ustanovení § 24 odst. 5 zákona obsahuje legální definici bytu právě pro účely zákona o státní sociální podpoře. Bytem se pro takové účely rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona, nebo jsou kolaudovány jako byt.

16. Z citované právní normy je zřejmé, že byt buď musí být jako byt kolaudován nebo musí být pro trvalé užívání jako byt určen podle předpisů stavebního práva. Stěžejním důkazem v řízení o požadovanou dávku je proto stanovisko stavebního úřadu. Stavební úřad takové stanovisko podal a v zájmu zjištění stavebně technického uspořádání domu v době jeho koupě F. K. provedl řadu důkazů uvedených v předchozí pasáži rozsudku. Vyjádření stavebního úřadu je úplné, má oporu v jím opatřených písemnostech a je-li stavební úřad odborným orgánem pro výstavbu, pak je na správních orgánech rozhodujících o požadované dávce z tohoto vyjádření vycházet.

17. Důkazy opatřenými stavebním úřadem je prokázáno, že v roce 2010, kdy F. K. dům nabyl, se v domě nacházely dvě bytové jednotky. Ke stavebně technickému stavu domu právě v této době dokumentace zachována nebyla. Pokud by v této době byl pořizován pasport stavby dokumentující skutečné provedení stavby, pak takový pasport ve smyslu § 125 odst. 3 stavebního zákona. by musel obsahovat pouhé dvě bytové jednotky. Přitom jedna z těchto dvou bytových jednotek se nacházela částečně v prvním nadzemním podlaží domu, dva pokoje nacházely se v podkroví. Další byt byl situován v prvním nadzemním podlaží. Pasport domu pořízený pro účely vkladového řízení v roce 2015 však obsahuje tři bytové jednotky, přičemž porovnáním stavebně technického stavu bytů se současným stavem je zřejmé, že tři bytové jednotky tak, jak v současné době existují, musely Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 53 Ad 10/2019 vzniknout stavebními úpravami. Tyto stavební úpravy nebyly provedeny postupem, který předpokládají předpisy stavebního práva. To ostatně výslovně vyjádřil stavební úřad, který pro účely řízení u katastrálního úřadu pasport ověřoval. Stavební úřad na pasportu dne 21. 1. 2016 uvedl, že pasport nelegalizuje stavbu ani nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona. Je-li spisovou dokumentací jednoznačně prokázáno, že stavební stav se stavebními úpravami změnil tak, že namísto původních dvou bytových jednotek obsahuje byty tři, skutečný stav stavby nelze dokládat dokumentací pořízenou podle § 125 odst. 3 stavebního zákona. Takový postup je v rozporu se stavebním zákonem. Změna stavby prokazatelně nastala až po té, co F. K. dům koupil. Proto bylo na něm, aby zamýšlené stavební úpravy realizoval procesně předepsaným postupem podle stavebního zákona. Jestliže tak neučinil, nemůže legalizace bytové jednotky dosáhnout vyhotovením pasportu. Změna stavební dispozice domu zřízením tří bytových jednotek místo původních dvou vyžadovala přivolení stavebního úřadu postupem, který předpokládá stavební zákon. Jde proto o nepovolenou změnu stavby. Nepovoleně zřízenou změnu stavby nelze kolaudovat a nepovoleně zřízená bytová jednotka není ani jednotkou podle stavebního zákona určenou k užívání jako byt. Pasport domu pořízený jeho vlastníkem je proto v rozporu s dalšími důkazy opatřenými stavebním úřadem a vyjádřením stavebního úřadu samého k vyhotovení pasportu a stavebně technické změně stavby spočívající ve zřízení tří bytových jednotek místo původních dvou jednotek.

18. Z toho, co bylo uvedeno, soud uzavřel, že vlastník domu v době po jeho koupi provedl stavební úpravy bez souhlasu či rozhodnutí stavebního úřadu. Proto nepřichází v úvahu doložit existenci bytu pasportem stavby podle § 125 stavebního zákona. Proto daný prostor označený jako byt č. 1 v domě nesplňuje kritéria stanovená § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. To pak znamená, že v důsledku nesplnění tohoto kritéria nelze žalobkyní požadovaný příspěvek na bydlení poskytnout.

19. Za dané skutkové situace žalobkyně obývá byt, který nesplňuje podmínky legální definice bytu ve smyslu zákona o státní sociální podpoře, proto požadavek žalobkyně o daný příspěvek není se zákonem souladný. Bydlí-li žalobkyně v bytě, který zákonné požadavky nesplňuje, pak na požadovaný příspěvek dosáhnout nemůže. Pasport stavby byl potvrzen s výhradou, že jedná se o pasport, na kterém stavební úřad, jako příslušný orgán státní správy uvedl, že předložený pasport nelegalizuje stavbu a nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona.

20. V žalobě označený judikát Nejvyššího správního soudu vztahující se k pasportizaci staveb je na souzenou věc zcela nepřiléhavý, protože se tu nejedná o nastolení stavu právní jistoty ohledně technického provedení v minulosti povolené stavby. Je totiž zcela spolehlivě prokázáno, že tato stavba v minulosti zřízená, byla rekonstruována tak, že z původních dvou bytových jednotek byly stavebními úpravami zřízeny bytové jednotky tři. Jednou z takových bytových jednotek je jednotka užívaná žalobkyní, kdy v prostoru podkroví domu nacházely se původně pouze obytné místnosti bez sociálního zařízení a kuchyně, avšak v současné době se v tom samém prostoru nachází byt o velikosti 2+1 s příslušenstvím. Stavebně technické uspořádání domu se tudíž změnilo, přičemž stalo se tak po roce 2010, kdy F. K. dům koupil. Následně provedená změna stavby bez povolení není proto podřaditelná provedení v minulosti povolené stavby. Stavební úřad nevydal pasport stavby, ten pořídil vlastník domu a stavební úřad naopak na pasport stavby uvedl, že stavbu nelegalizuje a nepotvrzuje její správnost podle stavebního práva. Pasport stavby zadokumentoval nepovolenou změnu stavby, a proto takto nepovolená změna stavby není Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 53 Ad 10/2019 podřaditelná požadavku § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře o tom, že daný byt je k užívání určen podle stavebního práva.

21. Právě z důvodu, že stavební úpravy a změna dvou bytových jednotek na bytové jednotky tři, byla provedena v rozporu s předpisy stavebního práva, pak byt právně vzniknout nemohl (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2018, č.j. 7 Ads 268/2017-28). Existence bytu byla stavebním úřadem naopak vyvrácena, přičemž stalo se tak ve vyjádření tohoto úřadu, který v zájmu zjištění původního stavu domu provedl obsáhlé dokazování, ze kterého vyplynulo, že dům původně obsahoval byty dva na rozdíl od současných tří bytových jednotek zřízených stavebními úpravami. Stavební úřad pouze na pasportu vyznačil skutečný stav, který však neodpovídá stavu právnímu, což jednoznačně vyjádřil dne 21. 1. 2016 na pasportu právě tím, že uvedl, že stavbu tento pasport nelegalizuje ani nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona. Obsahuje-li tento pasport takovou výhradu, pak nelze tvrdit, že pasport je platný. Byl sice pořízen, avšak jak soud uvedl v předchozí pasáži rozsudku, pořízením pasportu vlastník domu pouze obchází stavební zákon, přestože mu nic nebránilo v tom, aby zamýšlenou změnu stavby projednal postupem souladným s předpisy stavebního práva. Konkrétní bytová jednotka vznikla nepovoleně. Je-li tu rozpor mezi původním stavebním stavem domu, který ještě v roce 2010 obsahoval dvě bytové jednotky a současným stavem, kdy vlastník domu zřídil bytové jednotky tři, pak v domě prokazatelně proběhly takové stavební úpravy, které znamenají změnu stavby. Umožňuje-li pasport stavby určit účel užívání stavby povolené v minulosti, pak se nelze dovolávat pasportu pořízeného vlastníkem stavby po té, co ten provedl její stavební úpravy tak, že stavba byla změněna. Podle představy žalobkyně by tak vlastník domu vlastním pořízením pasportu stavby dosáhl legalizace změny stavby jím provedené bez příslušného opatření stavebního úřadu. Takový postup je nezákonný a znamená obcházení předpisů stavebního práva. Jestliže byly stavební úpravy F. K. provedeny po roce 2010, což je zcela jednoznačně spisovou dokumentací prokázáno, když dům původně obsahoval pouhé 2 byty, pak nelze se úspěšně dovolávat toho, že neexistuje žádný doklad o tom, že stavba byla povolena k jinému účelu, než jak uvádí se v pasportu stavby. Poznamenává se, že daný dům sloužil původně jako celnice, která byla následně upravena jako dům pro bydlení a obsahovala dva byty. Jak již soud uvedl, pasportem stavby by proto bylo možno prokázat užívání domu pro bydlení, avšak v pouhých dvou bytech nikoli v bytech třech, kdy stavební úpravy v zájmu vytvoření tří bytů znamenalo změnu stavebnětechnického uspořádání uvnitř celého domu.

22. Pasport stavby vyžádaný vlastníkem domu pro účely vkladového řízení u katastrálního úřadu byl sice stavebním úřadem ověřen, avšak stalo se tak s výslovnou výhradou o tom, že tento pasport stavbu ani nelegalizuje, ani nepotvrzuje její správnost. Z toho důvodu není argumentace úředním potvrzením správná a nelze se dovolávat ani jeho platnosti, tím spíše za situace, kdy osvědčuje stav docílený postupem odporujícím stavebnímu právu. Proto je zapotřebí vycházet z toho, že změna stavby byla provedena nepovoleně, což se nezbytně musí projevit při aplikaci požadavků kladených na byt ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní stavební podpoře.

23. Úřad práce není odborným orgánem pro výstavbu, a proto pro účely svého rozhodování opatřoval posouzení daného prostoru obývaného žalobkyní stavebním úřadem. Ten takové stanovisko vydal, přičemž pro jeho účely opatřil celou řadu důkazů o tom, jak byl dům v minulosti užíván a zjistil, jak je užíván v současné době. Stavební úřad je právě tím odborným orgánem veřejné správy pro výstavbu a tato jeho odborná stanoviska úřad práce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 53 Ad 10/2019 využil. Žalobkyně, kromě odkazu na § 192 stavebního zákona, blíže nekonkretizuje, v čem rozpor stanovisek se stavebním zákonem spočívá. Nicméně soud konstatuje, že tato stanoviska jsou zcela podrobná a opírají se o řadu důkazů vyjmenovaných v předchozí pasáži rozsudku, z nichž stavební úřad vycházel. Takto podrobně pojatá stanoviska stavebního úřadu, mající oporu v důkazech jím opatřeným, jsou způsobilým podkladem pro rozhodování o požadované dávce.

24. K porušení § 192 stavebního zákona o vztahu ke správnímu řádu rovněž nedošlo, protože vyjádření stavebního úřadu není samostatným rozhodnutím, a proto se při jeho vydání postupuje podle části čtvrté správního řádu. Právě takto bylo při vydání důkazu ve formě vyjádření stavebního úřadu postupováno. Žalobkyní označené ustanovení stavebního zákona proto porušeno nebylo. Jiné rozpory se stavebním právem žalobkyně neoznačila a na soudu není, aby takové případné rozpory za žalobkyni vyhledával.

25. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě napadené rozhodnutí vadné není.

26. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalovanému nelze ve věcech sociální péče právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

28. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 53 Ad 10/2019 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 12. listopadu 2019 JUDr. Věra Balejová v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.