53 Ad 14/2017
č. j. 53 Ad 14/2017-19
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
53Ad 14/2017 - 19 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně H. B., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1/736, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28. 6. 2017, č. j. MPSV-2017/137068-913, t a k t o :
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 1. 9. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2017 č. j. MPSV-2017/137068- 913, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Českých Budějovicích, ve věci žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že posudková komise posuzovala stav žalobkyně podle zdravotnické dokumentace, která nemohla obsahovat všechny potřebné informace pro vydání rozhodnutí. Neměly být vyzdvihovány pouze kusé informace vytažené z kontextu naprosto nepřijatelné. Žalobkyně po dobu několika let nemůže vyjít bez pomoci z domu, není schopna se přesunout kamkoli bez Pokračování - 2 - 53Ad 14/2017 asistence. Není schopna dojít si nakoupit, dopravit se k lékaři. Před rozhodováním žalobkyně nebyla dotazována, zda je schopna sama se o sebe postarat. Žalobkyni vypomáhají děti a vnoučata, pohybuje se za pomoci francouzských holí, mimo domov musí být odvezena automobilem co nejblíže k danému místu. Schody není schopna vyjít. Dovolává se ustanovení § 34 odst. 4 zák. č. 329/2011 Sb. v novelizovaném znění a dovozuje, že splňuje veškerá kritéria uvedená v tomto předpisu. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K posouzení zdravotního stavu pro účely nároku podle § 34 odst. 1 zák. č. 329/2011 Sb., je povolána příslušná lékařská posudková služba. Ta vychází zejména z nálezu ošetřujícího lékaře popř. z výsledků funkčních vyšetření. Důležité je posouzení funkčních důsledků zdravotního stavu v oblasti pohyblivosti nebo orientace. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se k oblasti orientace vyjádřila tak, že žalobkyně je orientovaná, k oblasti pohyblivosti je stabilizovaná, rozhodující příčinou jejího zdravotního stavu je iritační artróza obou kolen III. stupně. Pro posouzení zdravotního stavu v oblasti pohyblivosti a orientace měla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Neschopnost sebeobsluhy se při nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením nehodnotí. Schopnost sebeobsluhy je kritériem pro nárok na příspěvek na péči podle zák. č. 108/2006 Sb., v novelizovaném znění, nikoli pro průkaz osoby se zdravotním postižením. K potřebě parkování poblíž místa určení je určen parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, který je speciálním označením vozidel a příslušný úřad jej vydá osobě, která je držitelem průkazu ZTP. Žalobkyně má možnost při dopravě autem využívat parkovací průkaz s možností parkování na vyhrazených parkovištích poblíž místa určení. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně podala dne 25. 1. 2017 žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. Žádost je odůvodněna tím, že žalobkyně bez doprovodu nebo pomoci není prakticky schopna se dopravovat na lékařská vyšetření či na úřady. Tato místa jsou vzdálená od bydliště žalobkyně a sama vzhledem ke zdravotnímu stavu a stáří cestu nezvládne. Požaduje průkaz ZTP/P. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích vycházel ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře žalobkyně, dále měl k dispozici řadu ortopedických a kardiologických vyšetření. Stanovil klinickou diagnózu a shledal, že u žalobkyně jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobkyně je velmi obtížně pohyblivá pro pokročilou oboustrannou gonartrózu, stav se zhoršuje i pro ostatní chronické choroby. Je obtížně pohyblivá s chodítkem či dvěma francouzskými holemi na krátkou vzdálenost. Nejedná se však o amputační ztrátu ani o funkční ztrátu dolních končetin se ztrátou opěrné funkce, a proto nelze hodnotit jako zvlášť těžké funkční postižení. Stav žalobkyně je zhodnocen jako těžké funkční postižení při těžkém omezení funkce dvou končetin, kdy nelze předpokládat zlepšení stavu. Uzavírá se, že žalobkyně je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 3 zák. č. 329/2011 Sb., v novelizovaném znění, přičemž jedná se o stav uvedený v odstavci dva písm. f) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011, v novelizovaném znění. Pokračování - 3 - 53Ad 14/2017 Na základě tohoto posudku vydal Úřad práce dne 10. 3. 2017 rozhodnutí, jímž žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením zamítl. V odvolání žalobkyně namítla, že není prakticky schopna bez pomoci se nějakým způsobem dopravovat, či účastnit se lékařských vyšetření apod. V odvolacím řízení byl opatřen posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudku vyplývá, že posudková komise měla k dispozici zdravotní dokumentaci praktického lékaře a vycházela především z kardiologických a ortopedických nálezů. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena iritační artrózou obou kolen III. stupně, inoperabilní, impingementem SYP ramenního kloubu, arteriální hypertenzí korigovanou, sick synus syndromem, lithiasou, steatosou jater, nefrolithiasou a kortikálními cystami pravé ledviny, jedná se o stav po katerové ablaci kabotrikuspidálního isthmu, hemorhagické gastritis a lymské borelióze. Odborné lékařské nálezy jsou v posudku popsány. Uzavírá se, že u žalobkyně se zjišťuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je iritační artróza obou kolen III. stupně. Zdravotní stav žalobkyně byl v posudkové komisi přešetřen odborným internistou a geriatrem. Žalobkyně je orientovaná, podle kardiologického vyšetření je při klidné chůzi bez dušnosti, na EKG sinusový rytmus, je stabilizovaná. Při kontrole byla zjištěna správná funkce kardiostimulačního systému. Dále se odkazuje na ortopedickou kontrolu z 20. 1. 2017. Pro uvedená zdravotní postižení, která mají povahu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, se u žalobkyně jedná o osobu s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 3 zák. č. 329/2011, v novelizovaném znění. Nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 4 zákona. Jedná se o zdravotní stav uvedený v odstavci dva, písm. f) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., v novelizovaném znění, nejde o zdravotní stav uvedený v odstavci třetím citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odstavci tři této vyhlášky. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že posudkem posudkové komise, který je úplný a přesvědčivý, bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně splňuje podmínky pro přiznání průkazu ZTP. V posudku nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti, přítomen byl specialista geriatr a internista, přiznání průkazu je podmíněno tělesným, smyslovým nebo duševním postižením. Při posuzování zdravotního stavu se hodnotí výsledné funkční postižení schopnosti pohyblivosti nebo orientace. Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Těžké funkční postižení pohyblivosti vede ke značným obtížím při chůzi v exteriéru a umožňuje chůzi jen na krátké vzdálenosti. Podle vyšetření kardiologem je žalobkyně při klidné chůzi bez dušnosti. Zdravotní stav byl vyhodnocen jako těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, proto vzniká nárok na průkaz ZTP. Nejde o zdravotní stav se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením, a proto nevzniká nárok na průkaz ZTP/P. Žalobkyně je osobou se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 3 zák. č. 329/2011 Sb. Jde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. v novelizovaném znění. Byla splněna zákonná podmínka nároku podle § 34 odst. 1 zákona. Pokračování - 4 - 53Ad 14/2017 Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o žádosti žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. V době podání žádosti byla žalobkyně držitelkou průkazu ZTP, na který jako osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti měla nárok. Těžké funkční postižení je definováno § 34 odst. 3 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, v novelizovaném znění tak, že těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Postižení orientace namítáno nebylo. Uplatněnou žádostí o změnu průkazu osoby se zdravotním postižením žalobkyně požadovala přiznání nároku na průkaz označený symbolem ZTP/P. Na takový průkaz má podle § 34 odst. 4 zákona nárok osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, případně není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se podle § 34b) odst. 1 hodnotí zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Prováděcí předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Zdravotní stav, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkčních postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelný (§ 34b) odst. 2 a 3 zákona). K posouzení uvedených kritérií je pak podle § 34a) odst. 3 povolán lékař plnící úkoly Okresní správy sociálního zabezpečení. Z citovaných právních předpisů je zřejmé, že nárok na průkaz označený symbolem ZTP/P má pouze taková osoba, která trpí zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace. Jedná-li se o takové postižení, je na lékařích posudkové služby. Přitom ten je povinen řídit se při úsudku o tom, o jaké postižení se jedná výčtem uvedeným v příloze č. 4 vyhl. č. 388/2011 Sb. v novelizovaném znění, a jedná-li se o postižení, které v tomto výčtu obsaženo není, je na lékařích posudkové služby učinit úsudek o tom, zda postižení žadatelé některému z uvedených postižení uvedených ve výčtu ve vyhlášce odpovídá postižení žadatele nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné. Právě v souladu s požadavky ustanovení § 34b) odst. 1 postupoval lékař Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích a následně Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v odvolacím řízení. Posudková komise shodně jako lékař okresní správy shledala, že u žalobkyně jedná se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je iritační artróza obou kolen II. stupně. Právě toto postižení bylo zhodnoceno z hlediska funkční schopnosti žalobkyně a způsobuje-li podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a jak je závažné. Pokračování - 5 - 53Ad 14/2017 Při rozhodování o nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se hodnotí taková tělesná, smyslová, případně duševní postižení, která podstatně omezují žadatele ve schopnosti pohyblivosti. Posudková komise vycházela především z toho, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je iritační artróza obou kolen III. stupně. Dále hodnotila vliv kardiologického onemocnění. Shledala-li posudková komise, že žalobkyně má postiženy oba kolenní klouby artrózou III. stupně, a to podřadila bodu 2, písm. f), přílohy č. 4, k vyhl. č. 388/2011 Sb. v novelizovaném znění, pak jedná se o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace. To pak odpovídá kritériím podle § 34 odst. 3 zákona, kdy vzniká nárok na průkaz ZTP. Postižení obou kolenních kloubů není vyjmenováno pod bodem 3 přílohy k uvedené vyhlášce, ve kterém se podává výčet postižení odpovídajících zvlášť těžkému funkčnímu postižení nebo úplnému postižení pohyblivosti a orientace. Pod tímto bodem jsou například uvedeny anatomické ztráty dolních končetin či horní končetiny. Závažné postižení tří a více funkčních celků, přičemž funkčními celky rozumí se hrudník, páteř, pánev, končetina, deformity končetin a hrudníku, multiorgánová selhávání. Z posudku je zřejmé, že žalobkyně žádným postižením, tak jak jsou pod bodem 3 přílohy k vyhlášce vyjmenovány, postižena není. Jestliže posudkovými lékaři nebylo zjištěno zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti a orientace, pak žalobkyni nárok na průkaz označený symbolem ZTP/P ve smyslu § 34 odst. 4 zákona nevznikl. Soud nesdílí názor žalobkyně, že nebylo vycházeno z úplné zdravotní dokumentace žalobkyně. V posudku se poukazuje nejen na výsledek kardiologického vyšetření, ale je třeba vzít na zřetel, že bylo vycházeno z úplné zdravotní dokumentace žalobkyně. V posudku se poukazuje nejen na výsledek kardiologického vyšetření, ale je třeba vzít na zřetel, že vzhledem k tomu, že bylo posuzováno, jaký dopad má zdravotní postižení žalobkyně na její schopnost pohyblivosti, bylo vycházeno z ortopedických nálezů a ze skutečnosti, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení obou kolenních kloubů. Bylo tudíž hodnoceno nejen postižení kardiologické, ale též postižení ortopedické. Rovněž z klinické diagnózy stanovené posudkovými lékaři v obou stupních plyne, že zdravotní dokumentace musela být při posuzování odbornými lékaři k dispozici, protože v takto stanoveném souhrnu se podává nejen postižení kardiologické či kolenních kloubů, ale též další zdravotní problémy, kterými žalobkyně trpí. Nezbývá než zopakovat, že při stanovení, jde-li o těžké funkční postižení, či zvlášť těžké funkční postižení, se posudkoví lékaři musejí řídit výčtem zdravotních stavů, tak jak je uvádí prováděcí právní předpis. Z hlediska takového zařazení zdravotního postižení není rozhodné, zda žalobkyně potřebuje pomoc druhé osoby při dopravě k lékaři, či je-li schopna opatřit nákup. Při hodnocení omezení schopnosti pohyblivosti nepatří mezi zákonná kritéria ani to, zda žalobkyně je schopna se o sebe starat, a jaké úkony zvládá bez pomoci. Schopnost zvládání takových úkonů a případně sebeobsluhy představují kritéria zjišťovaná v souvislosti s uplatněnými nároky na příspěvek na péči, který řídí se zcela jiným právním předpisem (zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v novelizovaném znění). Je-li v žalobě namítáno, že žalobkyni vypomáhají děti a vnoučata, pak i taková pomoc je podřaditelná dávkám podle zákona o sociálních službách. Právní úprava průkazu osoby se zdravotním postižením jako s jednou z podmínek pro přiznání vyššího stupně průkazu s takovou pomocí neuvažuje. Proto námitky tohoto druhu nemohly být v daném řízení zohledněny a nebylo zapotřebí informace o schopnosti sebeobsluhy u žalobkyně zjišťovat. Pokračování - 6 - 53Ad 14/2017 Soudu s respektem k potížím žalobkyně nezbývá než zopakovat, že z výčtu zdravotních postižení, jimiž žalobkyně trpí, neplyne, že žalobkyně je stižena některým z postižení uvedených pod bodem 3, přílohy 4, k vyhl. č. 388/2011 Sb., v novelizovaném znění, a proto nejsou splněny požadavky podle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Za situace, kdy posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení, které způsobuje podstatné omezení schopnosti pohyblivosti, zabývala se závažností tohoto funkčního postižení, to podřadila příslušné položce přílohy k vyhlášce, pak takový posudek je úplný a objektivní. Posouzení podstatného omezení schopnosti pohyblivosti je odbornou otázkou medicínské povahy, o které si správní orgány nemohou učinit úsudek samy a je-li tu úplný a přesvědčivý posudek posudkové komise, pak se žalovaný musel při svém rozhodování takovým posudkem řídit. Odpovídá-li posudek posudkové komise požadavkům prve uvedených právních předpisů, pak je napadené rozhodnutí věcně správné. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nelze ve věcech sociální péče právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 7 - 53Ad 14/2017 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1. prosince 2017 JUDr. Věra Balejová Samosoudkyně
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.