53 Ad 15/2018

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 7. 2018 č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha ze dne 19. 7. 2018 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 9. 8. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2018 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu.

2. Žalobce poukázal v žalobě na to, že mu byl vydán posudek o omezení pracovní schopnosti a byl uznán občanem se změněnou pracovní schopností. Invalidní důchod I. stupně mu byl přiznán od roku 2013. V listopadu roku 2017 doporučila žalobci praktická lékařka, aby požádal o zvýšení stupně invalidity. Posudkový lékař učinil však závěr, že žalobce je na své zdravotní postižení adaptován, což vedlo ke snížení rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v důsledku čehož byl žalobci invalidní důchod odňat. Ke změně posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho vlivu na pracovní schopnost nedošlo ani v námitkovém řízení. Lékař žalované učinil závěr o tom, že žalobce je na svůj zdravotní stav adaptován.

3. Česká správa sociálního zabezpečení ponechala rozhodnutí na soudu.

4. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobce byl uznán invalidním od 7. 1. 1995. Stupeň invalidity byl od 8. 10. 1996 snížen na částečný invalidní důchod.

5. Jako částečně invalidní byl žalobce posouzen při kontrole v roce 1999, 2001, 2004, 2007. V roce 2011 při kontrolní lékařské prohlídce byl žalobce shledán invalidní v I. stupni, shodně pak v roce 2013. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti bylo v každém řízení označeno postižení páteře.

6. Pro účely projednání žádosti o zvýšení stupně invalidity byl vydán dne 31. 1. 2018 posudek o invaliditě, kdy posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je postižení páteře, to podřadil kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení stanovil ve výši 30 %. V posudku se poukazuje na to, že žalobce působí jako asistent pedagoga v plném pracovním úvazku od roku 1997 a je na své postižení plně adaptován.

7. Tento posudek byl důvodem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2018, jímž byl žalobci invalidní důchod odňat.

8. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky v podstatě odpovídající žalobním bodům.

9. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem lékaře lékařské posudkové služby žalované. V posudku se podává výčet zdravotní dokumentace, ze které bylo vycházeno. Stanoví se klinická diagnóza a uvádí se, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti je postižení páteře podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven shodně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích ve výši 30 % a uvádí se, že touto mírou poklesu pracovní schopnosti byl zdravotní stav dostatečně zhodnocen.

10. O prve uvedený posudek se opírá napadené rozhodnutí, vychází z toho, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 30 %. V důsledku toho nejsou splněna kritéria § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pro trvání nároku na dávku. Zanikl-li nárok na dosud vyplácený důchod, pak je nezbytné, postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, dávku odejmout.

11. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem. Popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem bylo uzavřeno vyšetření psychologické. Žalobce byl dále vyšetřen odborným neurologem a odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobce stižen chronickým LS syndromem páteře, s LIS do levé dolní končetiny při pokročilých degenerativních změnách páteře, je oslabeno DF i PF levé špičky, EMG korelát s nálezem levostranné zánikové léze L5, méně S1. Dále jde o stav po intoxikaci benzodiazepiny a alkoholem z ledna 2017, žalobce trpí arteriální hypertenzí, hyperurikemií, hypercholesterolemií, benigní hyperplasií prostaty, deviací nosní přepážky, má tinnitus a artrózu nosných kloubů.

12. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce se vyučil číšníkem, podává se výčet zaměstnání a uvádí se, že v roce 1997 absolvoval pedagogické minimum a v posledních létech působil jako asistent pedagoga. Proto byl posuzován jako vychovatel. V roce 1993 měl úraz páteře, v roce 2007 byl operován pro cholelithiasu, v roce 2010 byl odstraněn lipom, následovala operace nosní přepážky v roce 2013, pro onemocnění tinnitem dostával infuze. Léčil se pro bederní algický syndrom páteře s levostrannou ischialgií, uvádí se kořenová léze L5/S1, měl bolesti ramenních kloubů. V lednu 2017 při zkratovém jednání byl intoxikován alkoholem a léky. Od té doby je kontrolován ambulantním psychiatrem. V březnu 2018 byla žalobci operativně zkrácena podjazyková uzdička, v červnu letošního roku následovala operace flexoru šlach na prstech pravé ruky s následnou rehabilitací. Žalobce byl vyšetřen psychiatrem, kdy byla shledána depresivita, poruchy pozornosti a soustředění. Podle psychologického vyšetření se návrat na místo asistenta pedagoga jeví nereálné, přičemž poukazuje se na úroveň intelektu a anxiózně depresivní syndrom.

13. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti bylo označeno postižení páteře odpovídající kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 35 %. Stalo se tak se zřetelem k tíži obtíži způsobených uvedeným, onemocněním komorbiditě a profesi žalobce.

14. O další komorbiditě konkrétně deterioraci kognitivních funkcí, arteriální hypertenzi, benigní hyperlasii prostaty, tinnitu a artróze nosných kloubů se uvádí, že tato postižení výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Zachovalé tělesné schopnosti umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky a intenzitu práce. Důvod pro využití § 3 vyhlášky 359/2009 Sb., v novelizovaném znění nebyl shledán a uvádí se, že žalobce je schopen rekvalifikace. Uzavírá se, že žalobce je invalidní v I. stupni.

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidní důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

16. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů, neurologa a psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické, psychiatrické a psychologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 35 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na tíži obtíží žalobce, další zdravotní postižení a jeho profesi.

17. Posudková komise se zabývala další komorbiditou žalobce a tu zhodnotila tak, že tato další zdravotní postižení významným způsobem hybnost žalobce neomezují a nemají podstatný vliv na jeho pracovní schopnost. Byl učiněn rovněž úsudek o možnosti aplikace předpisu o korekčních faktorech ve smyslu § 3 prve uvedené vyhlášky, přičemž pro aplikaci tohoto předpisu nebyl shledán důvod.

18. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, učinila úsudek o možnosti aplikace předpisu o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35 % rozsah ztráty pracovní schopnosti.

19. Podmínky pro vznik a trvání nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 zákona je pojištěnec invalidní, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %.

20. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 35 %, pak je žalobce invalidní. Invalidita žalobce proto trvá a nebyl důvod invalidní důchod I. stupně žalobci odejmout.

21. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

22. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Českých Budějovicích dne 26. listopadu 2018 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.