53 Ad 17/2017

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci Žalobkyně : D. B. bytem X proti žalované : Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 26. 9. 2017, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 26. 9. 2017 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 19. 10. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26. 9. 2017 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu.

2. V žalobě se uvádí, že žalobkyně podala žádost o zvýšení invalidního důchodu, protože dochází ke zhoršení jejích zdravotních problémů. To dokládá okolnost, že při posouzení dne 14. 6. 2017 byl pokles pracovní schopnosti žalobkyně z 35 % navýšen na 45 %. Proto dovozuje, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl posudkovým lékařem stanoven nesprávně.

3. Česká správa sociálního zabezpečení ponechala rozhodnutí na soudu.

4. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně se stala od 25. 10. 2013 invalidní, přičemž jednalo se o invaliditu II. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo onemocnění roztroušenou sklerózou léčenou od srpna 2012 a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto onemocnění byl stanoven ve výši 50 %.

5. Ke změně stupně invalidity z invalidity II. stupně na stupeň I. došlo od 11. 3. 2015, kdy pro shodné zdravotní postižení byl stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 %. Změna stupně invalidity byla odůvodněna tím, že léčbou došlo k výraznému zlepšení onemocnění. Se stejným výsledkem byla žalobkyně posouzena lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 9. 2. 2017.

6. Pro účely řízení o žádosti žalobkyně o změnu stupně invalidního důchodu byla žalobkyně posouzena lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 14. 6. 2017. Posudkový lékař označil za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně roztroušenou sklerózu a pro toto zdravotní postižení stanovil rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně o 45 %.

7. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná dne 22. 6. 2017 rozhodnutí, jímž žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu zamítla.

8. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky obdobné žalobním bodům.

9. Námitkové řízení bylo doplněno posudkem lékařské posudkové služby žalované, kdy pro postižení žalobkyně roztroušenou sklerózou byl rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven na 35 % a se zřetelem k dalším zdravotním postižením byla tato hodnota zvýšena o dalších 10 % bodů na celkových 45 %.

10. O prve uvedený posudek se opírá napadené rozhodnutí, a při zjištění, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 40 %, zůstává žalobkyně i nadále invalidní v I. stupni. To vedlo k zamítnutí námitek žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí.

11. Soud řízení doplnil o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické a interní povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odbornou neuroložkou v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena roztroušenou sklerózou, diabetem mellitus 2. typu, hypertenzí korigovanou terapií a je obézní.

12. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně je vyučena prodavačkou, v takovém pracovní zařazení působila, dále absolvovala odbornou zkoušku na poštovní doručovatelku a jako doručovatelka byla zaměstnána. Poté pracovala jako pomocná úklidová pracovnice či pomocná síla.

13. V roce 2007 prodělala boreliózu a operaci ganglia levého zápěstí. V roce 2012 byla sražena autem, následky úrazu zůstaly bez dalších podstatných posudkových dopadů. Diabetes mellitus byl kompenzován na hranici, žalobkyně dále trpí hypertenzní chorobou a ta je kompenzována. Dále byla diagnostikována porucha tukového metabolismu.

14. V měsíci srpnu 2012 byla žalobkyně hospitalizována na neurologii pro poruchu řeči, parestézii a poruchu hybnosti zejména levostranných končetin. Následně byla diagnostikována roztroušená skleróza. V roce 2015 bylo zjištěno značné zlepšení, byla zvolena jiná medikace. Vyšetření mozku a C páteře magnetickou rezonancí v červenci 2016 popsalo při srovnání s vyšetřením z roku 2014 dvě nové léze v pravé mozkové hemisféře a objemnější původní lézi vpravo frontálně. Následně byla konstatována další progrese postižení projevující se zvýšenou nejistotou při chůzi, brněním končetin, shodné hodnocení bylo učiněno při kontrole dne 8. 11. 2017.

15. Byl konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je roztroušená skleróza. Toto zdravotní postižení odpovídá kapitole VI, položka 6c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a podmiňuje rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 %. Přitom bylo vycházeno z hraniční EDSS 4,5, další progrese základního onemocnění ostatních komorbidit a profese žalobkyně. Nebyl shledán důvod pro aplikaci § 3 vyhlášky.

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření.

18. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

19. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která posoudila zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a interní povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jímž je onemocnění roztroušenou sklerózou. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole VI, položce 6, písm. c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 50 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, což je z posudku zřejmé, jestliže bylo uvedeno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 % zahrnuje též tyto další komorbidity. Při stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti posudková komise dále přihlédla též k profesi žalobkyně.

20. Právě se zřetelem k tomu, že rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 % zahrnuje další zdravotní postižení žalobkyně a bylo přihlédnuto též k její profesi, pak nebyl důvod aplikovat některý z korekčních faktorů, tak jak jsou vyjmenovány v ustanovení § 3 vyhl. č. 359/2009 sb., v novelizovaném znění.

21. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se možností aplikace předpisu o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 50 % rozsah ztráty pracovní schopnosti.

22. Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Invalidita je pak upravena § 39 odst. 1 zákona tak, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Stupně invalidity pak upravuje § 39 odst. 2 zákona. O I. stupeň invalidity se jedná tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti 35 – 49 % (§ 39 odst. 2 písm. a zákona). O invaliditu II. stupně se jedná tehdy, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce 50 – 69 % (§39 odst. 2 písm. b) zákona).

23. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 50 %, pak je žalobkyně invalidní v II. stupni. Nejedná se o invaliditu I. stupně, tak jak s ní bylo uvažováno v napadeném rozhodnutí. Proto bylo napadené rozhodnutí vydáno v rozporu s § 39 odst. 2, písm. b) zákona.

24. V dalším řízení bude žalovaná vycházet ze zjištění, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 50 %, a tudíž odpovídá invaliditě II. stupně.

25. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 12. února 2018 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně