53 Ad 17/2018

Rubrum

53 Ad 17/2018-48 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou žalobce: P. B. bytem C. 522/5, 181 00 P. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5 žaloba proti rozhodnutí č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 22. 6. 2018 Městskému soudu v Praze, doplněnou k výzvě tohoto soudu 27. 7. 2018 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2018 č. j. X, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku, jímž nebyla při pracovní neschopnosti trvající od 8. 2. 2017 přiznána výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby uplynutím dne 22. 2. 2018 a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

2. Dne 23. 8. 2018 byla věc Městským soudem v Praze postoupena Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. V původně uplatněné žalobě se poukazuje na to, že žalobci byl snížen invalidní důchod z třetího na první stupeň, po druhém odvolání, kdy žalobce žádal o prodloužení výplaty nemocenských dávek, posudkový lékař argumenty žalobce nepřijal. Žalobce je stále v pracovní neschopnosti.

4. K výzvě Městského soudu v Praze žalobce uvedl, že podal žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, která skončila 22. 2. 2018. Do zaměstnání znovu nenastoupil, protože byl v pracovní neschopnosti a tu v den uplynutí podpůrčí doby nenabyl. Fyzicky není schopen výdělku a pobírá invalidní důchod prvního stupně. Žalovaný si v napadeném 2 53Ad 17/2018 rozhodnutí protiřečí, odkazuje-li na § 27 a 66 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění a uvádí, že zdravotní stav pojištěnce odůvodňoval předpoklad opětného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby. Po žalobcově odvolání bylo OSSZ v Písku vyžádáno nové vyjádření jiného lékaře, který neshledal důvody ke změně posudkového závěru. V rozporu s názory posudkových lékařů žalobce fakticky pracovní schopnost nenabyl. Proto žalobce navrhl přezkoumat zdravotní stav posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukazuje-li žalobce na to, že sdělení lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení si protiřečí, pak tento názor není správný, protože lékař konstatuje, že žalobce je schopen vrátit se zpět do zaměstnání. Proto nebylo nutné nemocenské dávky prodlužovat. To vedlo OSSZ v Písku k nepřiznání, výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby nepřiznat. Názor posudkového lékaře byl po podání odvolání přezkoumán jiným lékařem téže správy sociálního zabezpečení, přičemž ten dospěl ke stejnému závěru. O tom, že nebyl zjištěn důvod pro pokračování dočasné pracovní neschopnosti a tedy ani k prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby. Věc byla proto předložena k dalšímu řízení k projednání odvolání. V odvolacím řízení bylo vyžádáno další posouzení zdravotního stavu žalobce od lékaře lékařské posudkové služby žalované, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy. Bylo uzavřeno, že lze očekávat, že žalobce v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav žalobce i při chronicitě byl označen jako dlouhodobě stabilizovaný. Nálezy posudkových lékařů jsou souladné, a proto je rozhodnutí věcně správné.

6. V replice k vyjádření žalované žalobce na svém názoru, že není schopen výdělku, setrval.

7. Ze spisů správních orgánů soud zjistil, že žalobce podal dne 17. 1. 2018 žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. V tomto řízení byl opatřen posudek lékaře Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu 8 ze dne 16. 2. 2018, ve kterém se uvádí posudkový závěr, že nejde o pojištěnce ve smyslu § 27 a 66 zák. č. 187/2006 Sb. v novelizovaném znění, u kterého lze očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav pojištěnce odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby.

8. Tento posudek se stal podkladem pro vydání rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 1. 3. 2018, jímž žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 22. 2. 2018 nebyla přiznána. Rozhodnutí je odůvodněno odkazem na § 27 zák. č. 187/2006 Sb. v novelizovaném znění a uvádí se, že zdravotní stav pojištěnce odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby. 3 53Ad 17/2018 9. Po podání odvolání žalobce vyžádala Okresní správa sociálního zabezpečení v Písku posudek jiného lékaře lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu 8, přičemž z posouzení z 22. 3. 2018 plyne, že na výroku posudku a jeho odůvodnění ze dne 16. 2. 2018 se setrvává.

10. V odvolacím řízení byl pořízen posudek lékařské posudkové služby žalované, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy. V posudku o zdravotním stavu ze dne 30. 4. 2018 se uzavírá, že nejde o pojištěnce, u něhož ve smyslu § 27 a § 66 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, lze očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav pojištěnce odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby.

11. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že žalobce je nadále schopen stávajícího zaměstnání při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Lékař posudkové služby neshledal důvod pro prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby.

12. Soud se věcí zabýval podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta.

13. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o nepřiznání výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 22. 2. 2018. Toto rozhodnutí se vydává podle § 27 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v novelizovaném znění. Podle tohoto předpisu po uplynutí podpůrčí doby se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. K posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby je podle § 66 odst. 1 zákona povolán lékař orgánu nemocenského pojištění.

14. Z uvedených právních předpisů je zřejmé, že rozhodnutí o vyplácení nemocenské po uplynutí podpůrčí doby je závislé na vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění. Z posudku lékaře orgánu nemocenského pojištění vychází příslušná okresní správa nemocenského pojištění a to se také v konkrétní věci stalo. Z posudků posudkových lékařů vydaných v obou stupních správního řízení vyplývá, že žalobce k datu uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Stav žalobce je označen za dlouhodobě stabilizovaný. Proto posudkoví lékaři učinili závěr o tom, že 4 53Ad 17/2018 důvod pro prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby splněn není.

15. Z toho, co bylo uvedeno, je zřejmé, že rozhodnutí o vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu žalobce. Přitom takové rozhodnutí neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské činnosti. Proto je dané rozhodnutí podřaditelné kompetenční výluce podle § 70 písm. d) soudního řádu správního. Podle tohoto předpisu ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny mimo jiné úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, pokud sama o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské případně jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

16. Rozhodnutí o tom, že po ukončení podpůrčí doby nebudou žalobci vypláceny nemocenské dávky, zákonné požadavky prve označené právní normy splňuje. Jedná se o rozhodnutí, které ve smyslu § 27 zákona o nemocenském pojištění závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu žalobce. Současně se jedná o rozhodnutí, které nepředstavuje překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské činnosti. Jedná se proto o rozhodnutí, které je inkompetenčním předpisem z kognice soudu vyloučeno. To má za následek, že žaloba proti takovému rozhodnutí je podle § 68 písm. e) soudního řádu správního nepřípustná.

17. Rozhodování o žalobě, která je podle soudního řádu správního nepřípustná, upravuje § 46 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona. Podle tohoto předpisu, nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

18. Z toho, co bylo uvedeno, plyne, že žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby je nepřípustná. Proto jsou dány podmínky pro odmítnutí návrhu. Poznamenává se, že přezkoumání žalobcem napadeného rozhodnutí není přípustné podle zákona o nemocenském pojištění, ani podle jiného právního předpisu.

19. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona žalobu odmítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. a vychází ze zásady, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

Poučení

5 53Ad 17/2018 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 5. prosince 2018 JUDr. Věra Balejová v.r. samosoudkyně