53 Ad 17/2018

Plný text

č. j. 53 Ad 17/2018-72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce: P.B, bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2018, č. j. 43000/004160/18/1010/PUC takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 22. 6. 2018 Městskému soudu v Praze postoupenou dne 23. 8. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2018 č. j. 43000/004160/18/1010/PUC, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku o nepřiznání výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dne 22. 2. 2018. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 53 Ad 17/2018 2. Žalobce namítal, že jeho pracovní schopnost trvá a poukázal na jaká zdravotní postižení je léčen. Na výzvu Městského soudu v Praze žalobu upřesnil tak, že pracovní neschopnost trvá, protože zdravotní stav se nezlepšil. Do zaměstnání znovu po uplynutí podpůrčí doby nenastoupil, protože pracovní schopnosti nenabyl. Poukázal na znění výroku rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku, které si v citovaných dvou větách protiřečí a dovozuje, že rozhodnutí není pro nesrozumitelnost přezkoumatelné. Nicméně rozhodnutí porozuměl tak, že pracovní schopnosti žalobce nabyde před uplynutím nebo nejlépe přesně ke dni uplynutí podpůrčí doby. K žádosti Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku byl podán posudek lékaře Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu 8, který posudkový závěr nezměnil. Nestalo se tak poté, co další posouzení zdravotního stavu bylo vyžádáno v odvolacím řízení.

3. V rozporu se závěry posudkových lékařů fakticky pracovní schopnosti nenabyl. Není fyzický schopen do zaměstnání nastoupit. Požaduje, aby řízení bylo doplněno posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, jak se již v minulosti stalo v řízení o odnětí částečného invalidního důchodu.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K námitce o posudku o zdravotním stavu, vydaném pro účely rozhodování Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku se uvádí, že v posudku o zdravotním stavu lékaře oddělení lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení se uvádí, že nebyl zjištěn důvod pro pokračování dočasné pracovní neschopnosti a tedy ani k prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby. Lékař konstatuje, že žalobce je schopen vrátit se zpět do zaměstnání. Proto z pohledu lékaře nebylo nutné nemocenské dávky prodlužovat, protože nebyl důvod pro prodloužení dočasné pracovní neschopnosti. Rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku proto není nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Stanovisko lékaře posudkové služby bylo po podaném odvolání přezkoumáno jiným posudkovým lékařem, který dospěl ke stejnému závěru, jaké vyplynulo z předchozího posouzení zdravotního stavu žalobce. V odvolacím řízení pak žalovaná požádala o vydání posudku o zdravotním stavu, kdy ve smyslu § 27 a § 66 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění vyplynulo, že zdravotní stav žalobce při dané chronicitě je dlouhodobě stabilizovaný. Žalobce je nadále schopen vykonávat stávající zaměstnání při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně. Důvod pro prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby shledán nebyl. Z tohoto podkladu pak vycházela žalovaná při svém rozhodování.

5. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

6. Žalobce podal žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dne 17. 1. 2018, kdy dočasně práce neschopen byl od 8. 2. 2017.

7. Lékař Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu 8 podal dne 16. 2. 2018 posudek o zdravotním stavu pro účely vyřízení žádosti žalobce o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Posudkový lékař stanovil klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen chronickým vertebrogenním algickým polytopním syndromem, koxartrózou I. až II. stupně, diabetem mellitus 2. typu a je po operaci karpálního tunelu vpravo. Popisují se výsledky odborných lékařských vyšetření diabetologické a neurologické povahy, zjišťuje se závažná porucha statodynamická páteře s často recidivujícími radikulopatiemi bez poruchy sfinkterů, nejde však o těžké postižení více úseků páteře ani o trvalé projevy radikulopatií, které by vedly k navýšení stupně invalidity při samostatném řízení. Stav sice opakovaně kolísá, avšak z dlouhodobého hlediska je stabilizovaný a je bez významného Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 53 Ad 17/2018 neurologického nálezu. Nebyl zjištěn důvod pro pokračování dočasné pracovní neschopnosti a tedy k prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby.

8. V posudkovém závěru se uvádí, že nejde o pojištěnce, u něhož ve smyslu § 27 a § 66 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění lze očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav pojištěnce odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby.

9. O uvedený posudek o zdravotním stavu se opírá rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 1. 3. 2018, jímž výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 22. 2. 2018 se nepřiznává.

10. Poté, co žalobce podal proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku. Odvolání bylo vyžádáno vyjádření lékaře Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu 8 k prodloužení výplaty nemocenského pro žalobce.

11. Toto vyjádření je datováno dne 22. 3. 2018 a bylo vyhotoveno jiným lékařem konkrétní lékařské posudkové služby. I tento lékař ve svém vyjádření popsal zdravotní postižení žalobce a uzavřel, že důvod pro pokračování dočasné pracovní neschopnosti a prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby nebyl shledán.

12. Žalovaná v odvolacím řízení provedla důkaz posudkem lékaře lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení pracoviště pro Prahu a Střední Čechy. V posudku ze dne 30. 4. 2018 je uvedena shodná klinická diagnóza jako se stalo v řízení před správním orgánem I. stupně. V posudkovém zhodnocení se uvádí, že pro shodnou diagnózu, pro kterou byla před léty uznána invalidita, tedy pro chronický vertebrogenní algický syndrom polytopní byl žalobce od 8. 2. 2017 v dočasné pracovní neschopnosti, podpůrčí doba uplynula 22. 2. 2018. Popisuje se neurologické vyšetření z 1. 3. 2018 a zjišťuje se, že u žalobce se i nadále jedná o závažnou poruchu statodynamickou páteře s často recidivujícími radikulopatiemi bez poruchy sfinkterů, nejde však o těžké postižení více úseků páteře ani o trvalé projevy radikulopatií, které by vedly k navýšení stupně invalidity v samostatném řízení. Zdravotní stav je dlouhodobě stabilizovaný. Žalobce je schopen vykonávat zaměstnání strážného a není zjištěn důvod pro prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby.

13. V posudkovém závěru se pak projevuje shodná citace právních předpisů jako v prvoposudku.

14. Odvolání žalobce bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že se zřetelem k právní úpravě obsažené v § 26, 27 a 66 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění byl vyžádán posudek o zdravotním stavu žalobce, na základě kterého nebyl důvod pro výplatu nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby. Ke shodnému závěru dospěl další lékař posudkové služby poté, co bylo podáno odvolání. V odvolacím řízení byl vyžádán další posudek o zdravotním stavu žalobce od lékaře lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy. Žalobce byl při tomto jednání přítomen. Z posudku vyplynulo, že u žalobce se nejedná o stav, kdy by bylo lze očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav žalobce je stabilizovaný, je nadále schopen stávajícího zaměstnání a důvod pro prodloužení výplaty Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 53 Ad 17/2018 nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby nebyl shledán. Na základě těchto skutečností žalovaná odvolání zamítla.

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o nepřiznání výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 22. 2. 2018.

17. Podpůrčí doba je upravena § 26 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v novelizovaném znění. Podmínky, za kterých lze nemocenské vyplácet i po uplynutí podpůrčí doby upravuje § 27 zákona a to tak, že nemocenské se vyplácí po uplynutí podpůrčí doby na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. K tomuto posouzení je podle § 66 odst. 1 zákona povolán lékař orgánu nemocenského pojištění.

18. Posouzení dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce je odbornou otázkou medicínské povahy a právě z toho důvodu se provádí v řízení o žádosti o výplatu nemocenských dávek po skončení dočasné pracovní neschopnosti posudek lékaře orgánu nemocenského pojištění. Zákonem předepsaný důkaz byl Okresní správou sociálního zabezpečení vyžádán a z posudku o zdravotním stavu bylo vycházeno. V prvostupňovém rozhodnutí se cituje ustanovení § 27 zákona o nemocenském pojištění a uzavírá se, že se zřetelem k výsledku posouzení zdravotního stavu žalobce zákonná kritéria pro výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby při jeho dočasné pracovní neschopnosti dodržena nejsou. V rozhodnutí je citován posudkový závěr a výslovně se uvádí, že zdravotní stav pojištěnce odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby. Cituje-li posudkový závěr ustanovení § 27 zákona a současně se uvádí, že žalobce pracovní schopnost opět nabyde nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby, nelze souhlasit se žalobcem, že citované dvě věty si protiřečí, je-li bezprostředně po citaci zákona předpis aplikován na žalobcovu věc v tom smyslu, že ten nejpozději pracovní schopnosti nabyde dnem uplynutí podpůrčí doby. To zjednodušeně řečeno znamená, že po uplynutí dne 22. 2. 2018 není důvod pro trvání pracovní neschopnosti, protože žalobce nejpozději k tomuto datu pracovní schopnost nabyl. Jestliže žalobce pracovní schopnosti uplynutím uvedeného dne nabyl, pak nejsou splněny zákonné požadavky pro výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Prvostupňové rozhodnutí proto nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost netrpí.

19. Po podaném odvolání byl posudkový závěr učiněný v prvoposudku ověřen u jiného lékaře téže posudkové služby, který uzavřel, že důvod pro pokračování dočasné pracovní neschopnosti a tedy k prodloužení výplaty nemocenských dávek po uplynutí podpůrčí doby shledán nebyl.

20. V odvolacím řízení byl opatřen důkaz předepsaný § 85 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, podle kterého pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců posuzují lékaři České správy sociálního zabezpečení. I tento posudek byl uzavřen tak, že u žalobce je předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby. Posouzení pracovní schopnosti je odbornou otázkou, k jejímuž posouzení jsou povoláni lékaři lékařské posudkové služby. V řízení byly opatřeny tři posudky o Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 53 Ad 17/2018 zdravotním stavu žalobce. Ve všech posudcích je stanovena shodná diagnóza a ve všech třech posudcích se uzavírá, že žalobce pracovní schopnost nabude nejpozději posledním dnem podpůrčí doby. Mezi posudky nejsou žádné rozpory, a proto bylo postupováno zcela souladně se zákonem, jestliže se rozhodnutí správních orgánů obou stupňů o posudky lékařské posudkové služby orgánů sociálního zabezpečení opírají. Z posudků je zřejmé, že subjektivní potíže byly vzaty do úvahy a bylo vycházeno především z objektivních lékařských nálezů, především neurologické a diabetologické povahy a zdravotní problémy, na které je v žalobě poukazováno, byly vzaty do úvahy.

21. Důvod pro doplnění řízení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR není dodržen, protože posudková komise podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v novelizovaném znění podává posudky pouze ve věcech přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. Daná věc se však důchodového pojištění netýká, a proto na soudu není, aby posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vyžádal. Pro úplnost se poznamenává, že posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebylo zapotřebí vyžádat ani v odvolacím řízení, protože prve označený právní předpis dopadá na důchodové a nikoli nemocenské pojištění, případně na věci sociálního zabezpečení. Nemocenské je však upraveno zák. č. 187/2006 Sb., v novelizovaném znění, kdy § 85 odst. 2 tohoto zákona požaduje provést důkaz posudkem lékaře lékařské posudkové služby žalované o pracovní schopnosti dočasně práce neschopných pojištěnců. Zákon nepředepisuje provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

22. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 27 zákona o nemocenském pojištění.

23. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalované v projednávané věci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

25. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 53 Ad 17/2018 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 25. června 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.