53 Ad 18/2018

Rubrum

č. j. 53 Ad 18/2018 - 43 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci Žalobkyně: A. K. bytem proti Žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení Praha sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18. 7. 2018 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 53 Ad 18/2018

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 6. 9. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2018 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované o snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

2. V žalobě se uvádí, že prvostupňové rozhodnutí vychází z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově, se kterým žalobkyně nesouhlasí. Zdravotní stav žalobkyně nebyl posouzen celkově. Posudkový lékař se soustředil na stav páteře. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a proto ovlivňuje možnost pracovního uplatnění. Žalobkyně jej nenahlíží jako stabilizovaný, naopak za zhoršený. Podává výčet svých zdravotních postižení, která jsou v léčení. Celý život působila v náročných dělnických profesích. Poukazuje na svůj věk a okolnost, že vychovala tři děti a pro svá onemocnění si neumí představit, že by se jí podařilo opatřit zaměstnání odpovídající jejímu zdravotnímu stavu.

3. Žalobkyně nesouhlasí ani s posudkovým závěrem, který byl posudkovým lékařem učiněn v námitkovém řízení. Poukazuje na důsledky provedených operací a se zřetelem k definici dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dovozuje, že ten projevil se na její pracovní schopnosti ve vyšším procentu, než bylo uvedeno posudkovými lékaři. Posudkový lékař v námitkovém řízení neřešil zdravotní stav žalobkyně celkově. S bývalým zaměstnavatelem se dohodla o výkonu pomocných a úklidových prací ve zkušební době, přičemž bolesti při této práci přetrvávají.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům uvedeným v posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Z posudkových spisů Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

6. Žalobkyně se dne 25. 3. 2010 podrobila zjišťovací lékařské prohlídce pro účely rozhodování o žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Posudkový lékař uzavřel, že žalobkyně invalidní není, protože rozsah ztráty pracovní schopnosti dosahuje 30%. To vedlo k zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod.

7. V témže roce byla žalobkyně opětovně posouzena po operaci páteře, kdy 29. 12. 2010 byl učiněn posudkový závěr o tom, že žalobkyně je invalidní ve třetím stupni, protože rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 70%. Invalidní důchod byl žalobkyni přiznán od ukončení podpůrčí doby.

8. Jako invalidní ve třetím stupni byla žalobkyně posouzena při kontrole invalidity v roce 2012, 2014, ke změně stupně invalidity z třetího na první stupeň došlo při kontrole 2017, přičemž změna stupně invalidity nastala od 31. 1. 2018.

9. To vedlo k vydání rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2018, jímž byl invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně snížen na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 53 Ad 18/2018 10. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, ve kterých vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu a dopadu do pracovního potenciálu tak, jak učinil lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově.

11. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem o invaliditě vypracovaný lékařem Lékařské posudkové služby žalované. V posudku se podává výčet podkladů, ze kterých posudkový lékař vycházel, pasáž o skutkových zjištěních obsahuje klinickou diagnózu. V posudku se popisují zjištění plynoucí z odborných lékařských nálezů, na podkladě kterých za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je označena chronická dysfunkce bederní páteře s průvodním algickým syndromem. Toto zdravotní postižení posudkový lékař podřadil kapitole XIII., oddíl E položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil ve výši 40%. Současně uvedl, že postižení žalobkyně nelze podřadit pod položku 1 písm. d), protože zdravotní stav žalobkyně daným kritériím neodpovídá, jestliže se nejedná o těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažné parézy svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů.

12. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že zdravotní stav žalobkyně byl v námitkovém řízení posouzen komplexně nad rozsah námitek. Protože po přezkoumání zdravotního stavu činí pokles pracovní schopnosti žalobkyně 40%, nejsou splněny podmínky pro přiznání invalidity druhého stupně, ani invalidity třetího stupně. Proto zdravotní stav žalobkyně způsobuje pokles pracovní schopnosti v rozsahu invalidity prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Proto žalovaná při aplikaci § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona snížila invalidní důchod žalobkyně z invalidního důchodu třetího stupně na invalidní důchod odpovídající invaliditě prvního stupně.

13. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní. Popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické, ortopedické a chirurgické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným traumatologem a odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů posudková komise stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena chronickým vertebrogenním algickým syndromem zejména LS úseku páteře má počínající artrózu levého kolenního kloubu, je po distorzi levého kolene, operaci pravého kolenního kloubu z roku 2012, v témže roce po operaci pravého ramenního kloubu v následujícím roce levého ramenního kloubu, má laterální epikondylitidu pravé pažní kosti s pravostranným cervikobrachiálním syndromem a artrózou a v roce 2018 jí byly operovány varixy na pravé dolní končetině.

14. V posudku se pak uvádí, že žalobkyně byla posouzena jako nevyučená žena, která pracovala v dělnických profesích. Od přiznání invalidity třetího stupně nepracovala. Od června 2018 pracuje jako uklizečka. V mládí prodělala operaci slepého střeva, ve 32 letech hysterektomii a ovariektomii, anamnéza obsahuje meniskektomii mediálního menisku pravého kole z roku 2012. V listopadu 2017 utrpěla podvrtnutí levého kolenního kloubu, následně se uskutečnila úspěšná revize tohoto kloubu s popisem léze předního zkříženého vazu a karciální mediální meniskekromii pro rupturu zadního rohu mediálního menisku. V roce 2012 žalobkyně absolvovala operaci pravého ramene, v následujícím roce operaci levého ramene. V roce 2018 se realizovala operace varixů na dolní končetině. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 53 Ad 18/2018 V roce 2013 utrpěla frakturu zevního kotníku levého hlezna a tato fraktura byla léčena konzervativně. To vše s dobrým efektem léčby. Přes jeden rok se objevují přechodně potíže s pravým loktem, kdy byla diagnostikována laterální epikondylitida na pravé pažní kosti a pravostranný cervikobrachiální syndrom a artróza radio-humerální. Při vyšetření v komisi nebylo zjištěno významné omezení kloubních exkurzí na končetinách, ani výzmané funkční omezení.

15. U žalobkyně dominují vertebrogenní potíže, pro které byla v minulosti po operaci páteře invalidizována. Při operaci byla provedena dekomprese výhřezu meziobratlové ploténky L4/5, následovala fixace L4/5 na EMG vyšetření z listopadu 2017 byla popsána kořenová léze L5 vpravo, toho času byla patrná reziduální iritace do L5 oboustranně s převahou vlevo a lehká zániková symptomatologie L5 vlevo.

16. Právě uvedené postižení bylo posudkovou komisí označeno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobkyně byla s tímto postižením schopna pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře a v nepříznivých klimatických podmínkách a vynucených polohách. Byla schopna prací spíše lehčího charakteru s prve uvedeným omezením například při obsluze jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocných administrativních prací.

17. Postižení páteře posudková komise podřadila kapitole XIII. oddíl E položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici této položky ve výši 40%. Stalo se tak s přihlédnutím k tíži všech uváděných potíží a zohlednění profese žalobkyně. Bez tohoto zohlednění by posudková komise zvolila dolní hranici rozpětí, protože bylo prokázáno závažné postižení převážně jen jednoho úseku páteře, topický neurologický nález je nepříliš významný a byla prokázána jen lehká zániková léze L5.

18. V žádném případě se u žalobkyně nejednalo o těžké postižení více úseků páteře s těžkým poškozením nervů, se závažnými parézami, se svalovými atrofiemi a se závažnými poruchami funkce svěračů, jak byla v minulosti hodnocena a z dnešního pohledu lze toto posouzení považovat za významně posudkově nadhodnocené.

19. Den změny stupně invalidity posudková komise stanovila shodně s lékařskými posudky vydanými v průběhu řízení.

20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity a výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 53 Ad 18/2018 22. Soud vyšel při svém rozhodování především z posudku Posudkové komise, která posoudila zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů traumatologa a neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické, ortopedické a chirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XIII. oddíl E, položka 1 písm. c) a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro toto postižení stanovila na horní hranici dané položky ve výši 40%. Vedle obtíží, které toto zdravotní postižení žalobkyni způsobuje, vzala zřetel též k profesi žalobkyně. Současně posudková komise uvedla, že kdyby toho nebylo, pak by byl důvod stanovit rozsah ztráty pracovní schopnosti při dolní hranici dané položky, která činí 30%. To souvisí s okolností, že bylo prokázáno závažné postižení převážně jen jednoho úseku páteře, topický nález je nepříliš významný, protože byla prokázána jen lehká zániková léze L5.

23. Posudková komise současně zhodnotila projevy zdravotního postižení žalobkyně se zřetelem k požadavkům podle další položky vyhlášky dopadající na taková postižení, která jsou důvodem k přiznání invalidity třetího stupně. Uvedla, že u žalobkyně nebylo zjištěno těžké postižení více úseků páteře, které by vedlo k těžkým poškozením nervů, se závažnými parézami, svalovými atrofiemi a se závažnými poruchami funkce svěračů. Takto byla žalobkyně hodnocena v minulosti, avšak posudková komise s tímto zjištěním nesouhlasí a hodnotí je jako výrazně nadhodnocená.

24. Posudková komise se zabývala dalšími postiženími žalobkyně tak, jak jsou uvedena v diagnostickém souhrnu a o postižení dolních končetin uvedla, že ta byla léčena s dobrým efektem. O postižení horních končetin bylo konstatováno, že nebylo zjištěno posudkově významné funkční omezení. Současně bylo konstatováno, že důvody pro aplikaci předpisu o korekčních faktorech není dáno.

25. Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se tím, co brání aplikaci předpisu o možnosti podřadit dané postižení takové položce, která předpokládá vyšší rozsah ztráty pracovní schopnosti, vysvětlila v čem spočívá rozdíl mezi dříve přiznaným stupněm invalidity a současným nálezem, zabývala se dalšími postiženími žalobkyně i možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek Posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jim činěn závěr, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění dosahuje 40%.

26. Žalobkyni byl v roce 2011 přiznán invalidní důchod odpovídající invaliditě třetího stupně. Při kontrole stupně invalidity bylo prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně dosahuje 40%. Přitom podle § 39 odst. 2 písm. c) se předpokládá pro trvání výše nároku na invalidní důchod třetího stupně rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění nejméně ve výši 70%. Je-li posudkem Posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění činí 40%, pak invalidita žalobkyně odpovídá podle § 39 odst. 2 písm. a) invaliditě prvního stupně. Tento stupeň invalidity předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozmezí 35% – 49%. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 53 Ad 18/2018 27. Při zjištění, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá se zřetelem ke stupni invalidity dosud vyplácenému důchodu, je žalovaná povinna postupovat podle § 56 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

28. Změna stupně invalidity má dopad do změny stupně výše invalidního důchodu, což znamená, že změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši důchodu ve smyslu § 56 odst. 1 písm. e) zákona. Tento předpis pak odkazuje na ustanovení § 56 odst. 1 písm. c), které žalované přikazuje důchod snížit, je-li přiznán a vyplácen ve vyšší částce než v jaké náleží, právě tato zákonná kritéria byla splněna, jestliže žalobkyni byl dosud vyplácen důchod odpovídající invaliditě třetího stupně, přestože bylo prokázáno, že nárok žalobkyně odpovídá invalidnímu důchodu prvního stupně. Proto na žalované bylo upravit výši vypláceného důchodu souladně s uvedenými předpisy zákona o důchodovém pojištění.

29. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. a) a c) a § 56 odst. 1 písm. e) a c) zákona o důchodovém pojištění.

30. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s žalobu zamítl.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice dne 14. ledna 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 53 Ad 18/2018 samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.