53 Ad 19/2018

Rubrum

č. j. 53 Ad 19/2018 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: M. B. bytem zast. Mgr. Eliškou Ketzerovou, Ph.D., LL.M., advokátkou sídlem Pivovarská 60/12, Vimperk proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Praha sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 1. 10.2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2018, č.j. X, jímž byly Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 53 Ad 19/2018 zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o povinnosti vrátit přeplatek na sirotčím důchodu.

2. V žalobě se poukazuje na to, že žalobkyně předložila žalované potvrzení lékaře ze dne 5. 1. 2015, které obsahovalo předepsané údaje ve smyslu § 20 odst. 4 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná proto od 12. 2. 2015, měsíc před vypršením doby přerušení vzdělávání žalobkyně, měla lékařské potvrzení obsahující požadované údaje. Žalobkyně byla dne 4. 8. 2015 vyzvána předložit lékařské potvrzení o tom, po jakou dobu nebyla schopna se soustavně připravovat na budoucí povolání. Potvrzení lékaře bylo vydáno dne 24. 8. 2015 a obsahuje údaj o tom, že žalobkyně nadále po dobu jednoho roku není schopna připravovat se na zaměstnání a požaduje se odklad školní docházky o jeden rok. Znamená to, že kontinuálně trvá stav odpovídající předchozímu lékařskému potvrzení. Byl-li žalovanou učiněn názor jiný, pak ten je formalistický. Žalobkyně svou povinnost splnila a nemohla předpokládat, že jí byl sirotčí důchod vyplácen neprávem. Se žalobkyní poukazovanými okolnostmi se žalovaná nevypořádala.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že žalobkyně přes opakované výzvy nepředložila nejprve vůbec, poté obsahově nedostatečnou listinu o své údajné zdravotní neschopnosti pro pokračování v přípravě na budoucí povolání. Zdůrazňuje se, že posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech z 25. 6. 2015 i posudek České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Plzeň z 2. 12. 2018 došly k závěru, že žalobkyně není neschopná pro pokračování ve výdělečné činnosti, a proto byl učiněn závěr, že mohla ve studiu pokračovat.

4. K žalobním bodům se uvádí, že žalobkyně i ošetřující lékař vědomě zatajili a zatajují příčinu možných zdravotních komplikací účastnice řízení. Nelze přehlédnout, že žalobkyně v měsíci březnu 2013 byla před porodem svého prvního dítěte, které se narodilo 25. 6. 2014. Žalobkyně byla stižena lehkou formou skoliózy, s níž děti běžně studují. Vyjadřuje se nesouhlas se žalobním tvrzením o tom, že žalobkyně učinila v rámci svých povinností maximum možného, aby vzniku přeplatku předešla, protože jednou z povinností účastníka řízení je pravdivé a úplné uvedení všech relevantních údajů. Zatajením důležité skutečnosti, mající vliv na zdravotní stav ženy a jeho posouzení, jakou je těhotenství, je neomluvitelné a dá se naopak říci, že žalobkyně správní orgán uvedla v omyl. Je stěží představitelné, že by šla jakákoli pacientka s jakýmkoli problémem k jakémukoli lékaři a při komunikaci s ním těhotenství zatajila.

5. Potvrzení vydaná lékařem nesplňují formální ani obsahové podmínky. Tvrzení žalobkyně popírá vyjádření SOŠ a SOU Sušice dokládající přístup žalobkyně ke studiu. Z potvrzení se cituje, že žalobkyně od 1. 9. 2013 přestoupila ze Strakonic, z oboru kadeřník, do Sušice na obor kuchař -číšník. V pololetí tohoto školního roku byla ze 4 předmětů nehodnocena, neměla známku, včetně tělesné výchovy a odborného výcviku, dále ze 2 předmětů neprospěla, měla celkem 294 zameškaných hodin, z toho 101 neomluvených. O uvolnění z tělesné výchovy nebo odborného výcviku ze zdravotních důvodů neměla zažádáno. Z toho se dovozuje, že tvrzené zdravotní důvody nebyly relevantní. Potvrzení dokládá snahu žalobkyně předejít ukončení studia pro nesplnění studijních povinností.

6. Ze spisu žalované vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

7. Žalobkyně byla poživatelkou sirotčího důchodu a tento její nárok trval též po dobu přípravy na budoucí povolání. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 53 Ad 19/2018 8. Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2012 byla přijata do prvního ročníku vzdělávání ve Vyšší odborné škole, Střední průmyslové škole a Střední odborné školy řemesel a služeb ve Strakonicích pro obor kadeřník.

9. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Sušici vydalo dne 15. 11. 2012 potvrzení, podle kterého žalobkyně tuto školu navštěvovala v době od 10. 10. 2012 do 14. 11. 2012.

10. Ze sdělení žalované ze dne 4. 8. 2015 pro žalobkyni plyne, že žalobkyně ode dne 14. 3. 2014 ze zdravotních důvodů přerušila soustavnou přípravu na budoucí povolání, sirotčí důchod byl žalobkyni odňat od 12. 8. 2015. Se zřetelem k posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech z 25. 6. 2015 požaduje se, aby žalobkyně pro účely rozhodování o nároku na výplatu sirotčího důchodu předložila potvrzení ošetřujícího lékaře, ze kterého bude jednoznačně vyplývat, po jakou dobu žalobkyně nebyla schopna soustavné přípravy na budoucí povolání.

11. Žalobkyně doložila potvrzení MUDr. S. M. z 5. 1. 2015, ve kterém se uvádí, že ze zdravotních důvodů není schopna připravovat se na budoucí povolání podle § 20 odst. 4 písm. b) zákona o důchodovém pojištění v návaznosti na § 26 téhož předpisu. Rozhodnutí ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Sušici o přerušení vzdělávání bylo vydáno 13. 3. 2014 na dobu dvou let. Opírá se o potvrzení prve uvedeného lékaře z 3. 3. 2014, ve kterém se uvádí, že žalobkyně ze zdravotních důvodů není schopna dál se připravovat na budoucí povolání. Výměnný poukaz žádný další údaj neobsahuje.

12. Spis obsahuje rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2015, jímž byl žalobkyni sirotčí důchod odňat od 12. 8. 2015.

13. Žalovaná vyžádala potvrzení Vyšší odborné školy, Střední průmyslové školy a Střední odborné školy řemesel a služeb, která 9. 10. 2015 oznámila, že žalobkyně byla žákyní této školy v době od 1. 9. do 9. 10. 2012 v oboru kuchař – číšník a od 4. 12. 2012 do 31. 8. 2013 v oboru kadeřník. Žalobkyně byla žalovanou 3x urgována o předložení potvrzení o neschopnosti soustavné přípravy na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz. Poslední urgence je datována 25. 4. 2016. Výslovně se uvádí, že potvrzení musí obsahovat údaj o tom, v jakém období žalobkyně nebyla schopna soustavné přípravy na budoucí povolání.

14. Spis obsahuje sdělení Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Sušici, ve kterém se uvádí, že žalobkyně byla žákyní této školy od 10. 10. 2012 do 14. 11. 2012, od 3. 12. 2012 do 3. 12. 2012 a od 1. 9. 2013 do 13. 3. 2014.

15. Žalobkyně doložila potvrzení MUDr. S. M. z 24. 8. 2012, ve kterém se uvádí, že na základě vyšetření odborných lékařů nadále není po dobu 1 roku schopna přípravy na zaměstnání. Odložení školy o 1 rok.

16. Průběh studia žalobkyně v zařízení v Sušici dokládá další sdělení, ve kterém se uvádí, že žalobkyně v této škole studovala od 1. 9. 2009 do 12. 9. 2011 obor kuchař – číšník. V tomto období neměla žádné zdravotní úlevy, ani z tělesné výchovy, ani z odborného vyučování, v 1. a 2. ročníku byla klasifikována ze všech předmětů a prospěla. Ve 3. ročníku od 13. 9. 2011 přestoupila na jinou školu do Strakonic. Další rok 10. 10. 2012 přestoupila zpět do zařízení v Sušici, ale již 14. 11. 2012 přerušila studium z osobních důvodů. Za toto období měla 128 zameškaných hodin, z toho 90 neomluvených. O uvolnění z tělesné výchovy ze zdravotních důvodů nežádala. Od 4. 12. 2012 byla žákyní ve škole ve Strakonicích. Další školní rok od 1. 9. 2013 přestoupila ze Strakonic do školy v Sušici. V pololetí tohoto školního roku byla ze 4 předmětů nehodnocena, ze 2 neprospěla. Měla 294 zameškaných Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 53 Ad 19/2018 hodin, z toho 101 neomluvených. O uvolnění z tělesné výchovy nebo odborného výcviku ze zdravotních důvodů neměla zažádáno. Dne 13. 3. 2014 požádala o přerušení studia ze zdravotních důvodů. O ukončení přerušení studia a nástup do školy nepožádala, 13. 3. 2016 bylo studium ukončeno.

17. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech vydal dne 25. 6. 2015 posudek o zdravotním stavu žalobkyně pro účely rozhodování podle zákona o důchodovém pojištění. Posudek obsahuje výčet podkladů o zdravotním stavu žalobkyně, konkrétně lékař měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře MUDr. S. M. a odborné nálezy rentgenologické povahy Nemocnice v Sušici z 25. 2. 2015, ortopedické vyšetření z 31. 3. 2015 a neurologické vyšetření z 22. 5. 2015. Lékař stanovil klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena vertebrogenním algickým syndromem polytopním při poruše statiky a dynamiky páteře, uvádí se diskopatie L5/S1 a lehká skolióza TH/L, bez kořenového dráždění, má chronickou gastropatii a chronickou bronchitidu bez výrazného narušení plicních funkcí.

18. Zdravotní dokumentace byla zhodnocena jako dostatečná a uvádí se, že žalobkyně byla sledovaná od dětství pro skoliózu. I přes toto postižení byl doporučen fyzicky namáhavý učební obor. Dále se uvádí opakované hospitalizace pro bolesti břicha a chronická bronchitida bez narušení plicních funkcí. Uzavírá se, že nejedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte, který by umožňoval výdělečnou činnost nebo studium méně fyzicky náročného oboru. Jedná se o dítě, které nesplňuje podmínku § 20 odst. 4 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který vede k neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost.

19. O uvedený posudek opírá se rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2015, jímž byl žalobkyni od 12. 8. 2015 odňat sirotčí důchod.

20. O povinnosti vrátit přeplatek na sirotčím důchodu rozhodla žalovaná dne 27. 1. 2017. Přeplatek v částce 30 811 Kč vznikl za dobu od 14. 3. 2015 do 11. 8. 2015. V odůvodnění se cituje ustanovení § 118a odst. 1 a § 52 zákona o důchodovém pojištění a uvádí se, že sirotčí důchod v uvedeném období nenáležel, protože žalobkyně přerušila studium ze zdravotních důvodů dne 14. 3. 2014, což doložila potvrzením lékaře, avšak podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech žalobkyně nesplňuje podmínku § 20 odst. 4 písm. c) zákona. Od 14. 3. 2014 proto sirotčí důchod žalobkyni nenáležel.

21. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, v nichž dovolávala se lékařských zpráv, na základě kterých předpokládala, že důchod je vyplácen právem.

22. Námitkové řízení bylo doplněno o posudek o zdravotním stavu vydaný lékařskou posudkovou službou, pracoviště České správy sociálního zabezpečení v Plzni dne 12. 2. 2018. Posudek obsahuje výčet pokladů, ze kterých bylo při jeho vydávání vycházeno, odkazuje se na dokumentaci ošetřujícího lékaře MUDr. S. M. a odborné lékařské nálezy rentgenologické, ortopedické a neurologické. Diagnóza byla stanovena shodně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech. V posudku se uvádí, že žalobkyně byla studentkou odborného učiliště, byla svobodná s jedním dítětem a přerušila studium. Od dětství byla sledována pro skoliózu. I přes toto postižení jí byl doporučen fyzicky namáhavý učební obor. Při vyšetření páteře v únoru 2015 pro bolesti bederní páteře po námaze, byl shledán vertebrogenní algický syndrom polytopní při poruše statiky a dynamiky páteře, diskopatie L5/S1 a lehká skolióza TH/L, bez kořenového dráždění. Další postižení uvedená v diagnostickém souhrnu jsou z posudkového hlediska Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 53 Ad 19/2018 nepodstatná. U žalobkyně se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který by znemožňoval výdělečnou činnost nebo studium méně fyzicky náročného oboru. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se týkaly významných skutečností pro posudkový závěr. Byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jejich funkčních důsledků, které jsou pro posudkový závěr rozhodné. Uzavírá se, že žalobkyně v době od 14. 3. 2015 do 11. 8. 2015 nesplňovala podmínky § 20 odst. 4 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který by vedl k neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost.

23. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že podle potvrzení školy bylo studium žalobkyně ukončeno dne 13. 3. 2014 a následně bylo studium na jeden rok přerušeno ze zdravotních důvodů, tedy do 13. 3. 2015. Po uplynutí uvedeného data byl vypracován posudek o zdravotním stavu žalobkyně, podle kterého ta není dítětem, které není schopno soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat soustavnou výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Tento posudkový nález byl potvrzen v námitkovém řízení lékařskou posudkovou službou žalované. To má za následek, že dnem 14. 3. 2015 žalobkyně nesplňovala podmínky nezaopatřenosti dítěte podle § 20 odst. 4 zákona a poslední splátka sirotčího důchodu jí náležela 13. 3. 2015. Za vzniklý přeplatek na důchodu žalobkyně odpovídá, protože z okolností musela předpokládat, že byl vyplácen neprávem.

24. Lékařské zprávy, na které je žalobkyní odkazováno, jsou založeny ve spise, případně z odborných lékařských nálezů označených žalobkyní vycházely orgány sociálního zabezpečení při vypracování posudků o zdravotním stavu žalobkyně.

25. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 a násl. s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

26. V souzené záležitosti je mezi účastníky na sporu, zda žalobkyně odpovídá za vznik přeplatku na sirotčím důchodu, a proto jí vznikla povinnost tento přeplatek vrátit.

27. Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění upravuje § 118a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění. Podle tohoto předpisu, jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou, jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoli musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem, nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebylo jeho část byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.

28. Žalovaná při svém rozhodování vycházela z toho, že žalobkyně musela z okolností předpokládat, že důchod byl vyplacen neprávem. Tento právní názor žalované je správný a má oporu v předložené spisové dokumentaci.

29. Potvrzením Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Sušici je potvrzeno, že žalobkyně byla žákyní uvedené školy do 13. 3. 2014. Od následujícího dne měla studium přerušené nejdéle na 2 roky, avšak podle potvrzení školy o ukončení přerušení studia nepožádala ani do školy nenastoupila. Ze spisu je zřejmé, že pobírání sirotčího důchodu po dobu 1 roku od přerušení studia žalovaná nezpochybňuje. Ze spisu dále vyplývá, že v měsíci červnu 2014 se žalobkyni narodilo dítě. Žádost o přerušení studia žalobkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 53 Ad 19/2018 uplatnila 3 měsíce před narozením dítěte a tuto žádost doložila potvrzením ošetřujícího lékaře ze dne 3. 3. 2014, ve které se uvádí, že žalobkyně byla vyšetřena a ze zdravotních důvodů není schopna dále se připravovat na budoucí povolání. K odnětí sirotčího důchodu od 12. 8. 2015 pak došlo na podkladě lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech, který byl vyžádán se zřetelem k délce doby přerušení studia a dlouhodobosti nepříznivého zdravotního stavu ve smyslu § 26 zákona o důchodovém zabezpečení. Posudkový lékař vyjádřil, že žalobkyně od 1. 1. 2014 je dítětem, které nesplňuje podmínku podle § 20 odst. 4 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.

30. V zájmu zjištění, zda žalobkyně splňovala podmínky pro nárok na sirotčí důchod v době od 14. 3. 2015, byla žalobkyně opakovaně (celkem 4x) vyzvána, aby doložila potvrzení ošetřujícího lékaře o tom, po jakou dobu nebyla schopna soustavné přípravy na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz ve smyslu § 20 odst. 4 písm. b) zákona. Výslovně se uvádí, že požaduje se uvedení přesného období od kdy, do kdy taková překážka trvala. K žalobkyní předloženému potvrzení ošetřujícího lékaře ze dne 24. 8. 2015, které úřad převzal dne 17. 9. 2015, bylo uvedeno, že takové potvrzení dostatečným podkladem není. Ošetřující lékař totiž pouze sdělil, že na základě vyšetření odborných lékařů nadále po dobu 1 roku žalobkyně není schopna přípravy na zaměstnání, uvádí se odložení školy o 1 rok. Odborné lékařské nálezy nejsou nikterak specifikovány a z potvrzení nevyplývá, že žalobkyně není schopna soustavné přípravy na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz. V době vydání tohoto potvrzení byla žalobkyně matkou dítěte staršího 1 rok, přičemž mateřskou dovolenou nelze nemoci či úrazu podřadit.

31. Jestliže žalobkyně nepředložila žalované potvrzení lékaře o tom, v jaké době nebyla schopna soustavné přípravy na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz, bylo zapotřebí vycházet z opatřených posudků o zdravotním stavu žalobkyně. Podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Klatovech žalobkyně podmínky být hodnocena jako nezaopatřené dítě nesplňovala, protože nešlo o dítě dlouhodobě zdravotně postižené, které nebylo schopno přípravy na budoucí povolání nebo nebylo schopné samostatné výdělečné činnosti.

32. Nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že potvrzení ošetřujícího lékaře ze dne 5. 1. 2015 je podřaditelné požadavkům ve smyslu § 20 odst. 4 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, jestliže v této lékařské zprávě je učiněn pouze odkaz na uvedený právní předpis a dále na ustanovení § 26 téhož zákona v obecné rovině, odkazuje se na zdravotní důvody v situaci, kdy žalobkyně byla matkou více jak půlročního dítěte. Nutno poznamenat, že v době vydání lékařského potvrzení a jeho předložení žalované, není napadeným rozhodnutím nárok na sirotčí důchod žalobkyně zpochybňován.

33. Další lékařská zpráva, na kterou je v žalobě odkazováno, však nebyla žalovanou nahlédnuta jako postačující, což bylo žalobkyni celkem 4x oznámeno. V době vydání tohoto dalšího potvrzení z 24. 8. 2015 žalobkyně pečovala o své dítě narozené v červnu 2014, tato skutečnost se nikterak neprojevila v podáních žalobkyně ani v jí předložených 3 lékařských zprávách. Přitom důvodem, který ve smyslu § 20 odst. 4 písm. b) brání nezaopatřenému dítěti připravovat se na budoucí povolání, brání nemoc či úraz, nikoli péče o dítě.

34. Posudek o zdravotním stavu žalobkyně v námitkovém řízení byl vyžádán souladně s ustanovením § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb. v novelizovaném znění. Tento posudek soud nahlíží jako úplný a přesvědčivý, jestliže vychází mimo jiné ze zdravotnické Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 53 Ad 19/2018 dokumentace ošetřujícího lékaře žalobkyně a dalších odborných nálezů, rehabilitační, ortopedické a neurologické povahy. Tímto posudkem jsou však zcela vyvráceny všechny žalobkyní předložené lékařské zprávy MUDr. S. M., který opakovaně shledal, že žalobkyně není schopna přípravy na budoucí povolání, byť důvod a dobu trvání takové překážky nikterak nespecifikoval. Pro zjištěné postižení páteře posudkový lékař neshledal, že by takové postižení žalobkyni znemožňovalo výdělečnou činnost nebo studium. Právě z toho důvodu byl učiněn závěr o tom, že žalobkyně není dítětem dlouhodobě zdravotně postiženým, které nebylo schopno přípravy na povolání nebo nebylo schopné samostatné výdělečné činnosti. Další komorbidita pak byla z posudkového hlediska označena jako nepodstatná. Lékařský nález neurologa z 22. 5. 2015, který byl žalobkyní soudu doložen, měl posudkový lékař žalované k dispozici, protože je uveden ve výčtu podkladů, ze kterých bylo při vydání posudku o zdravotním stavu vycházeno. Poznamenává se, že i z této lékařské zprávy neurologa je zjevné, že žalobkyně je na mateřské dovolené, vážněji nestonala a je bez trvalé medikace. Další zpráva o neurologickém vyšetření byla vydána až v době následné, která nebyla předmětem rozhodování.

35. Napadené rozhodnutí vychází z posudků o zdravotním stavu, které byly vydány lékaři posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení Klatovy a žalované, přitom správnost posudku vydaného v prvostupňovém řízení byla prověřena v řízení námitkovém, přičemž oba posudky jsou souladné. Právě orgány sociálního zabezpečení jsou povolány k posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti a jejich úkoly může plnit pouze lékař. Jestliže žalovaná z takto opatřených lékařských posudků vycházela, pak postupovala souladně se zákonem. Vadu odůvodnění napadeného rozhodnutí nepředstavuje okolnost, že nevypořádala se s lékařskými zprávami předloženými žalobkyní, protože všechny tyto lékařské zprávy byly prve uvedenými posudky vyvráceny. Nezbývá než zopakovat, že žalobkyní předložené lékařské zprávy jsou nekonkrétní a byly vydány v době, kdy žalobkyně byla na mateřské dovolené. Ostatně to vyplývá i ze zprávy odborného neurologa z 22. 5. 2015 předložené žalobkyní. Skutečnost, že žalobkyně byla na mateřské dovolené, z lékařských zpráv MUDr. M. neplyne, stejně jako tyto zprávy nekonkretizují onemocnění, které by žalobkyni bránilo v přípravě na budoucí povolání. Postižení páteře bylo posudkovými lékaři nahlédnuto jako postižení k přípravě na budoucí povolání případně výdělečné činnosti nebránící.

36. Odůvodnění napadeného rozhodnutí ohledně skutkového zjištění považuje soud za zcela postačující a odpovídající obsahu spisu.

37. V souzené věci bylo proto postaveno na jisto, že žalobkyně v daném období nebyla dítětem připravujícím se na budoucí povolání.

38. Předpokladem pro uplatnění odpovědnosti za neprávem vyplacený sirotčí důchod je zavinění. Dovolává-li se žalobkyně dvou potvrzení MUDr. S. M., pak je zapotřebí především připomenout, že byla celkem 4x vyrozuměna o tom, že takové potvrzení je zcela nedostačující, zejména potud, že postrádá údaj o době, po kterou žalobkyně není schopna na budoucí povolání se připravovat. Přitom je zcela zjevné, že v době vydání obou lékařských zpráv žalobkyně pečovala o dítě. Shodně tomu bylo při vydání prvního potvrzení shodného lékaře pro účely přerušení studia, přičemž dítě se narodilo s odstupem 3 měsíců po vydání tohoto prvního lékařského potvrzení. Skutečnost, že žalobkyně byla na mateřské dovolené je zjevná i z potvrzení odborného neurologa z 22. 5. 2015. Není-li péče o dítě onemocněním žáka střední školy připravujícího se na budoucí povolání, pak žalobkyni muselo být zřejmé, že na budoucí povolání se nepřipravuje a v tomto ohledu ani Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 53 Ad 19/2018 nic neučila po celou dobu, kdy studium bylo přerušeno. Jestliže v době přerušení studia žalobkyně čerpala mateřskou dovolenou, kdy péči o dítě podřadit nemoci bránící studiu podřadit nelze, pak jí muselo být známo, že plnění ve formě sirotčího důchodu přijímá neprávem. Na tom nemohou nic změnit lékařská potvrzení MUDr. M., která existenci žádného onemocnění nepotvrzují, naopak taková onemocnění byla lékařskými posudky vyvrácena, přičemž žalovaná opakovaně žalobkyni oznámila, že tato potvrzení postačující nejsou. Proto se z hlediska zavinění přeplatku na sirotčím důchodu nelze lékařských zpráv neodpovídajících skutečností dovolávat. Soud proto uzavřel, že přeplatek na sirotčím důchodu žalobkyně zavinila, v důsledku čehož jí vznikla povinnost přeplatek vrátit.

39. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s ustanovením § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění.

40. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nepřísluší ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení.

42. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 27. února 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.