Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

53 Ad 2/2018

č. j. 53 Ad 2/2018-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-05-14 · ECLI:CZ:KSCB:2018:53.Ad.2.2018.45

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o zvýšení stupně invalidity, protože zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě II. stupně. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil rozsah ztráty pracovní schopnosti na 50 %. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění je invalidita ve II. stupni při ztrátě pracovní schopnosti 50 až 69 %. Rozhodnutí bylo zrušeno kvůli nesprávnému použití právní úpravy a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyni nebyla přiznána.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 12. 2017 č. j. X, takto :

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha ze dne 19. 12. 2017 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 23. 1. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 12. 2017 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o zvýšení invalidního důchodu pro vyšší stupeň invalidity.

2. V žalobě se poukazuje na to, že se její zdravotní stav zhoršil, protože zvyšuje se četnost záchvatů na pracovišti, opakovaných následných úrazů a nedobrého psychického stavu. V důsledku svého onemocnění je vyloučená ze společnosti. Posudkový lékař v námitkovém řízení shledal, že žalobkyně má záchvat 3 x týdně a epilepsie je jen částečně kompenzovaná. Žalobkyně je přesvědčena, že základní nemoc kompenzovaná není, četnost záchvatů je vysoká, nemoc doprovází psychická porucha a dovozuje, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě II. stupně.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu.

4. Z posudkových spisů vyplynulo, že podle posudku o invaliditě ze dne 13. 8. 2014 byla žalobkyně uznána od 14. 8. 2014 invalidní v I. stupni pro epilepsii idiopatickou s generalizovanými ranními záchvaty až 2 x měsíčně. Při kontrole dne 14. 7. 2016 invalidita v I. stupni přetrvala.

5. Žalobkyně se podrobila další zjišťovací lékařské prohlídce dne 6. 9. 2017 pro účely řízení o žádosti žalobkyně o změnu stupně invalidity. Posudkový lékař uzavřel, že rozhodující postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zůstává nezměněno a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil podle kapitoly VI. položka 4, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které stanovil rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 %. Protože žalobkyně je na své zdravotní postižení adaptována, byl tento rozsah ztráty pracovní schopnosti snížen o 10% bodů na celkových 40 %.

6. O tento posudek o invaliditě se opírá rozhodnutí žalované ze dne 2. 10. 2017, jímž byla žádost žalobkyně o změnu stupně invalidity zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, ve kterých poukázala na to, že došlo ke zvýšení frekvence záchvatů v souvislosti s hledáním zaměstnání, a od nástupu do práce. Není-li mezi blízkými, pak při záchvatu je volána záchranná služba, opakovaně byla ošetřována pro úrazy.

7. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem o invaliditě. V posudku je podán výčet dokumentace, ze které bylo vycházeno. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena idiopatická generalizovaná epilepsie se záchvaty 3 x týdně částečně kompenzována. Onemocnění bylo podřazeno kapitole VI. položka 4, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 40 %.

8. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, v jehož odůvodnění se na obsah posudku, který je hodnocen jako úplný, odkazuje a dovozuje se, že za situace, kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 40 %, je žalobkyně invalidní v I. stupni, proto žádosti o zvýšení stupně invalidity nelze vyhovět.

9. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické a psychiatrické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem a odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena farmakorezistentní nonleziální epilepsií nedostatečně kompenzovanou s výraznými dekompenzacemi v období se zvýšenou psychickou zátěží, dysthymií, panickou poruchou, smíšenou poruchou osobnosti, autoimunní thyreoiditis, polyvalentní alergií, má prolaps mitrální chlopně s regurgitací 1. stupně a skoliózu Th-L páteře.

10. V posudkovém nálezu se uvádí, že u žalobkyně se zjišťuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má vliv na pokles pracovní schopnosti. Jeho rozhodující příčinou je farmakorezistentní nonleziální epilepsie. Pro toto onemocnění se žalobkyně léčí od 12 let, v posledních létech je nedostatečně kompenzovaná k častějšímu výskytu záchvatů dochází v období se zvýšenou psychickou zátěží a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí problematika dysfunkce psychické, kdy žalobkyně je léčena pro dysthymii, panickou poruchu a smíšenou poruchu osobnosti, anorexii. Postižení žalobkyně epilepsií bylo hodnoceno dle posudkových kritérií vztahujících se na epilepsie dekompenzované a bylo podřazeno kapitole VI. položka 4, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění. Bylo tak učiněno se zřetelem k tomu, že záchvaty jsou častější než jednou do měsíce, zpravidla více než 12 x ročně, je přítomen závažný neuropsychický deficit, organické poškození mozku a organické duševní poruchy různě etiologie a některé denní aktivity jsou podstatně omezeny. Použitím této položky je plně zohledněna frekvence záchvatů. Z taxačního rozmezí 50-60 % posudková komise volí dolní hranici a neshledává za indikované použít § 4 vyhlášky a rozsah ztráty pracovní schopnosti snižovat. Snížení není indikováno s ohledem na přítomnost psychické problematiky, která vyžaduje léčbu na odborném oddělení. Psychická dysfunkce nedosahuje úrovně organického duševního postižení těžkého stupně, to není důvod pro stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál nelimitují. Datum zvýšení stupně invalidity se vztahuje k datu žádosti o zvýšení stupně invalidního důchodu, již k tomuto datu byla vyhodnocena míra funkčního postižení přítomna. Během roku 2017 se zhoršil psychický stav, problematika si vyžádala odbornou léčbu, další zhoršení je patrno i ze skutečnosti, že trvají delší pozáchvatové dekompenzace.

11. O posudkových závěrech prvoinstančního a druhoinstančního lékaře posudkové služby se uvádí, že nebylo vycházeno ze správného použití posudkové metodiky.

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Rozhodnutí o žádosti o zvýšení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném vyšetření.

14. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která posoudila zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a psychiatrické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy posudková komise označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je v farmakorezistentní nonleziální epilepsie. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole VI, položka 4, písm. c), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 % stanovila se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na to, že postižení epilepsií není zcela kompenzované, zvyšuje se četnost záchvatů, k dekompenzaci dochází v období se zvýšenou psychickou zátěží. Dále je přítomno organické postižení mozku a organické duševní poruchy různé etiologie. Bylo shledáno, že stav se zhoršil, přičemž datum zvýšení stupně invalidity se vztahuje k datu žádosti o zvýšení stupně invalidního důchodu.

16. Vedle neurologického a psychiatrického postižení se posudková komise zabývala dalšími zdravotními postiženími uvedenými v diagnostickém souhrnu, o nichž uvedla, že nemají dopad do pracovního potenciálu žalobkyně.

17. Důvody ke změně rozsahu ztráty pracovní schopnosti nebyly důvody shledány, protože podle závěrů posudkové komise jsou zdravotní potíže žalobkyně dostatečně zhodnoceny rozsahem ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 %.

18. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu a označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a učila úsudek o možnosti aplikace předpisů o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jim činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 50 % rozsah ztráty pracovní schopnosti.

19. Jednotlivé stupně invalidity stanoví §39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnec je invalidní v I. stupni, činí-li rozsah ztráty pracovní činnosti pojištěnce 35 až 49 % (§ 39 odst. 2 písm. a) zákona). Dosahuje-li rozsah ztráty pracovní schopnosti 50 až 69 %, pak jedná se o II. stupeň invalidity (§ 39 odst. 1 písm. b).

20. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění činí 50 %, pak žalobkyně je invalidní ve II. stupni. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. b) zákona.

21. V dalším řízení bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je invalidní ve II. stupni, přičemž posudková komise shledala, že II. stupeň invalidity byl již k datu žádosti o zvýšení invalidního důchodu, protože vyhodnocená míra funkčního postižení byla již tehdy přítomna.

22. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady procesní povahy a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 14. května 2018 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.