53 Ad 3/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: M. P. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Praha sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17. 12. 2018, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 17. 12. 2018, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 4. 2. 2019 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2018, č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2018, jímž byl žalobkyni odňat invalidní důchod.

2. V žalobě se poukazuje na to, že zdravotní stav žalobkyně byl nesprávně posouzen, jestliže za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno postižení nervové soustavy, při němž se míra poklesu pracovní schopnosti stanoví podle rozsahu stupně a lokalizace zdravotního postižení, dopadu postižení na duševní a fyzickou výkonnost, funkci pohybového a nosného systému a na schopnost zvládat denní aktivity. U žalobkyně se dne 30. 10. 2018 projevila nová míšní ataka, jejíž následky se přes léčbu nepodařilo plně odstranit. Žalobkyně je stižena roztroušenou sklerózou v pokročilém stavu, nemůže vykonávat některé denní aktivity takřka vůbec. Výkon takových aktivit je omezen. Pro kumulaci zdravotních postižení byl důvod ke zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu.

4. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla od 23. 9. 2008 uznána částečně invalidní pro postižení demyelinizační chorobou, kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 40%. Částečná invalidita po novelizaci právní úpravy invalidita prvního stupně přetrvala při dalších kontrolních lékařských prohlídkách.

5. Ke změně došlo při kontrole invalidity v roce 2018, kdy dne 10. 10. 2018 byl vydán posudek, podle kterého je zdravotní stav žalobkyně dlouhodobě stabilizovaný bez progrese klinické i podle vyšetření magnetickou rezonancí bylo zjištěno minimální funkční postižení a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 10% byl stanoven s odkazem na kapitolu VI., položka 6, písmeno a) vyhlášky č. 359/2009 Sb. a se zřetelem k profesi žalobkyně byl tento rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen o dalších 10 procentních bodů na celkových 20%.

6. O tento posudek se opírá rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2018, jímž byl od 24. 11. 2018 žalobkyni odňat invalidní důchod.

7. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně s odkazem na svá zdravotní postižení podala námitky.

8. V námitkovém řízení byl vyžádán posudek o invaliditě lékařské posudkové služby žalované. V posudku ze dne 5. 12. 2018 je podán přehled dokumentace o zdravotním stavu žalobkyně, ze které bylo vycházeno. Zjišťuje se, že žalobkyně je stižena roztroušenou sklerózou a autoimunitní thyreoiditidou, neurologické postižení je označeno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který odpovídá postižením podle kapitoly VI., položka 6, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a podmiňuje 25% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Důvod pro využití § 3 uvedené vyhlášky shledán nebyl.

9. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže uváděné žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odbornou neuroložkou v posudkové komisi.

10. Z posudku vyplývá, že žalobkyně je od 13 let sledována pro autoimunitní thyreoiditis se subklinickou hypothyreosou na substituci. V roce 2007 byla provedena konizace děložního čípku. V následujícím roce byla vyšetřena kardiologem pro občasné tachykardie bez patologie.

11. Příznaky neurologického onemocnění se projevily poprvé v únoru 2007. Obtíže ustoupily. V následujícím roce se opět projevily, kdy byla stanovena diagnóza, podle níž je žalobkyně stižena roztroušenou sklerózou. Kmenové ataky nastaly v roce 2007, 2008, 2009 a 2010. V neurologickém nálezu se uvádí frustní pareza pravé dolní končetiny, na magnetické rezonanci z února 2018 stacionární nález, v listopadu a prosinci 2018 je doloženo zhoršení zdravotního stavu. Nová míšní ataka zjištěna od října 2018, zůstává víceložiskový reziduální nález s dominující kmenovou a cerebrální symptomatickou, na magnetické rezonanci významný náleze supra i infratentoriálně s vysokým rizikem distability v budoucnu. Z neurologického hlediska jde o nález pokročilý, víceložiskový.

12. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno neurologické postižení odpovídající postižením podle kapitoly VI., položka 6, písmeno b), kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení byl stanoven ve výši 35%. Tento stav nepochybně trval v době od uznání invalidity, protože v říjnu 2018 byla popsána nová míšní ataka. Nový neurologický nález toto dokládá, avšak nebyl při posouzení lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení ani v námitkovém řízení k dispozici.

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Soud vyšel při svém rozhodování z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení roztroušenou sklerózou. Toto zdravotní postižení tak podřadila kapitole VI., položka 6, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35% odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na prokázanou míšní ataku z října 2018, tedy z doby, kdy bylo rozhodováno o odnětí invalidního důchodu. Posudková komise poukázala současně na to, že nálezy dokládající rozsah neurologického postižení nebyl v době rozhodování k dispozici.

16. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35% rozsah ztráty pracovní schopnosti.

17. Definice invalidity je obsažena v § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, podle kterého je pojištěnec invalidní, dosahuje-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35%.

18. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro chronické onemocnění činí 35%, pak je žalobkyně invalidní, přičemž jedná se o invaliditu prvního stupně, podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona. Jestliže invalidita v době vydání prostupňového rozhodnutí trvala, tak nebyly dodrženy podmínky pro odnětí důchodu postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona. Posudkem posudkové komise bylo totiž prokázáno, že nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nezanikl.

19. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

20. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 9. května 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.