53 Ad 4/2016
č. j. 53 Ad 4/2016-13
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 53 Ad 4/2016-13
- NSS 5 Ads 187/2016-28
Citované zákony (7)
Rubrum
53Ad 4/2016 - 13 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně M.Š , bytem B., X proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 13. 1. 2016 č.j. MPSV-2016/7854-913, t a k t o:
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 18. 3. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor předloženou Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2016 č.j. MPSV-216/2130-913 a rozhodnutí ze dne 13. 1. 2016 č.j. MPSV-2016/7854-913. Usnesením ze dne 11. 5. 2016 byla věc žaloby proti rozhodnutí ze dne 13. 1. 2016 č.j. MPSV-2016/7854-913 vyloučena k samostatnému projednání. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, jímž žalobkyni nebyla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytných nákladů a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Pokračování - 2 - 53Ad 4/2016 V žalobě se uvádí, že žalobkyně má byt o velikosti 3+1 v osobním vlastnictví, který je v dezolátním stavu. Tento byt zdědila po otci. Dále jí patřila ideální polovina bytu v Praze 10, rovněž zděděném po otci. Byt byl prodán a žalobkyně kupní cenu použila k úhradě exekucí. Pro rodinu se 4 dětmi žalobkyně nutně potřebuje skříň, má jednu skříň a jednu vitrínu se sklem. Věci má v krabicích. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Při správním uvážení bylo vycházeno ze zhodnocení individuální celkové sociální a majetkové situace žalobkyně a s ní posuzovaných osob, byl proveden důkaz sociálním šetřením v místě bydliště žalobkyně. Při tomto šetření bylo zjištěno, že v bytě se nachází vestavěná skříň s oblečením a obuví a prosklená skříňka se skleněným nádobím. Uvedla, že sklo si nepřeje přemístit, protože by jej musela umístit do sklepa. V bytě se nachází šatní skříň pro oblečení využívaná pouze z jedné poloviny, ve druhé polovině se nachází obuv. Žalobkyně nevzala v úvahu možnost přemístění části oblečení a obuvi nevhodné k danému ročnímu období přechodně do jiného úložného prostoru. Menší skříňka není rovněž účelově využívána. Při rozhodování bylo vycházeno z § 2 odst. 3 – 6 zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v novelizovaném znění. Tyto dávky jsou jednorázové, fakultativní a poskytují se na základě správního uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. Smyslem dávky je zabezpečit první pomoc k zajištění základních životních podmínek. Dávka se vždy váže ke konkrétní situaci spojené s výdajem, na který osoba nemá dostatek prostředků. Hodnotí se komplexní individuální situace žadatele. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Dne 14. 10. 2015 podala žalobkyně Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na pořízení šatní skříně, protože od srpna 2015 má oblečení v pytlích a v krabicích. Nemá dostatek finančních prostředků. Uvedla, že mimořádná pomoc představuje 8.000 Kč. V žádosti jsou dále uvedeny čtyři nezletilé děti představující společně posuzované osoby. Téhož dne byl se žalobkyní sepsán protokol, ve kterém se vyjadřuje ke svým sociálním a majetkovým poměrům. Ty dokládá prohlášení žalobkyně ze dne 12. 10. 2015. Žalobkyně v průběhu řízení předložila doklad o výši měsíčních příjmů, prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění. Dne 23. 10. 2015 se uskutečnilo sociální šetření v bytě žalobkyně. Ohledně skříně se uvádí, že v chodbě se nachází vestavěná skříň, v jedné části je oblečení, v druhé jsou boty. V obývacím pokoji je skříňka cca 140 cm vysoká s policemi a prosklenými dvířky. Ve skříňce jsou skleničky. V bytě se nacházel pan Ch., otec nezletilé A., oblečen byl sporadicky. Údajně byl v bytě na návštěvě. Na otázku, zda se nějak podílí na výživě dcery A., odpověděl, že občas přiveze nějaké jídlo, ale rozčiloval se, že jsou mu vůbec kladeny dotazy. Výživné nehradí. Jako společně posuzovaná osoba žalobkyní uváděn není. Ze svěřenecké smlouvy o svěření peněz do správy advokáta plyne, že kupní cena připadající na žalobkyni má být použita k pokrytí neuhrazených závazků žalobkyně. Při jednání dne 11. 11. 2015 žalobkyně uvedla, že skříňku, ve které má uložené sklo, nemíní využít na uložení oblečení, sklo má po rodičích, kteří již nežijí, musela by jej dát Pokračování - 3 - 53Ad 4/2016 do sklepa, což nechce. Vestavěná skříň je z jedné části naplněna oblečením, ve druhé části jsou boty. Dne 16. 11. 2015 vydal Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, kontaktní pracoviště Tábor rozhodnutí, jímž žalobkyni dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytných nákladů nepřiznal. V rozhodnutí jsou zhodnoceny příjmové poměry žalobkyně, poukazuje se na výsledek sociálního šetření a bylo uzavřeno, že v bytě žalobkyně se nacházejí dvě skříně, které lze přednostně využít k účelu uvedenému v žádosti o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, tedy k uložení šatstva. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, ve kterém uvedla, že jí to nebaví, že podala stížnost na Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou blokovány státní peníze. Věcné výhrady odvolání neobsahuje. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že mimořádná okamžitá pomoc se vždy váže ke konkrétní situaci spojenou s výdajem, na který osoba nemá dostatek prostředků. Neposkytuje se paušálem všem, kteří o ni požádají. Poskytuje se na základě komplexního zhodnocení individuální celkové situace žadatele a odůvodněnosti konkrétního výdaje. Orgán pomoci v hmotné nouzi v rámci správního uvážení posuzuje, zda předmět, na jehož úhradu osoba žádá poskytnout pomoc, má charakter předmětu dlouhodobé potřeby a zároveň hodnotí, zda předmět není příliš nákladný, zda je nepostradatelný a jeho pořízením nedojde ke zhoršení majetku třetí osoby. Výše dávky může být určena podle nejlevnější ceny požadovaného předmětu dlouhodobé potřeby. Poukazuje se na zjištění učiněné v bytě žalobkyně o tom, že ta dvě skříně má, přičemž jedna z nich není účelově využívána, část druhé skříně slouží pro uložení obuvi. Nebylo vzato v úvahu, že věci nevhodné pro danou sezónu lze přechodně uložit do jiného úložného prostoru. Uzavírá se, že u žalobkyně se nejedná o mimořádnou situaci vyžadující poskytnutí dávky mimořádné okamžité pomoci. Poukazuje se rovněž na to, že žalobkyně nepředložila žádnou cenovou nabídku požadovaného předmětu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí, jímž žalobkyni nebyla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci. Podmínky, za kterých lze dávku mimořádné okamžité pomoci poskytnout, stanoví § 36 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi v novelizovaném znění, přičemž děje se tak při splnění předpokladů uvedených v § 2 odst. 2, 3, 4, 5 a 6 zákona. Z této právní úpravy plyne, že dávka mimořádné okamžité pomoci je dávkou jednorázovou a nenárokovou. Jde-li o dávku nenárokovou, pak se poskytuje na základě správního uvážení. Správní uvážení je soudem přezkoumatelné a na soudu je ve smyslu § 78 odst. 1 posoudit, zda správní orgán nepřekročil zákonem stanovené meze správního uvážení, nebo jej nezneužil. Rozhodování na základě správního uvážení předpokládá opatřit dostatek podkladů pro rozhodnutí, to u dávky mimořádné okamžité pomoci předpokládá opatřit podklady pro posouzení toho, zda jedná se o nezbytný jednorázový výdaj. To znamená opatřit podklady o příjmech žadatele a zhodnotit celkové sociální a majetkové poměry ve smyslu § 15 zákona. Právě takové podklady byly správním orgánem 1. stupně opatřeny, protože ve spise je podklad o příjmech žalobkyně a společně posuzovaných osob, ten je rovněž uveden Pokračování - 4 - 53Ad 4/2016 v napadeném rozhodnutí. Sociální poměry byly zjišťovány sociálním šetřením v bytě žalobkyně, byl ověřován počet skříní v tomto bytě, protože žalobkyně požadovala poskytnutí okamžité pomoci právě na opatření skříně. Správní orgán shledal, že v bytě se nachází vestavěná skříň. Ta je částečně využita k uložení oblečení, částečně k uložení obuvi. Další skříňka vysoká přibližně 140 cm k uložení šatstva využita není, nachází se v ní sklo, které žalobkyně odmítá přemístit a využít tuto skříňku pro účely, pro které požaduje poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc. Z toho plyne, že bylo zjištěno, jakých příjmů žalobkyně se svými dětmi dosahuje a jaké skříně se v bytě nacházejí. Podklady pro to, aby mohlo být usouzeno, zda požadovaná dávka na opatření skříně je nezbytná, byly tudíž spolehlivě opatřeny. Tyto podklady byly zjištěny úřední činností a zhodnoceny. Úsudek o tom, že opodstatnění požadovaného výdaje není prokázáno, má oporu ve výsledcích dokazování. Správní orgány obou stupňů hodnotily právě, jde-li o nezbytnost pořízení skříně jako předmětu dlouhodobé spotřeby. Není-li prokázáno, že pořízení skříně je nezbytné, pak bylo postupováno zcela v souladu s prve uvedenými předpisy upravujícími dávku mimořádné okamžité pomoci. Správní uvážení proto nikterak nevybočilo ze zákonných mezí, jak jsou upraveny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, ani nebylo správní uvážení zneužito. Napadené rozhodnutí je proto souladné se zákonem. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nelze ve věcech sociální pomoci právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 5 - 53Ad 4/2016 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. června 2016 samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.