53 Ad 5/2018

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: M. M. bytem A. J. 837/10, 370 08 Č. B. zastoupené advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem sídlem Nemanická 440/14, 370 10 České Budějovice proti žalované Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 2. 2018 č. j. XX takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 16. 2. 2018 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 4.719 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně. Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 21. 3. 2018 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2018 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně.

2. Žalobkyně vady napadeného rozhodnutí shledala v nesprávně zjištěném skutkovém stavu, kdy vadným podkladem pro takové zjištění je posudek o invaliditě. Bylo-li u žalobkyně shledáno těžké funkční postižení, pak nebylo možno učinit zjištění o tom, že rozsah ztráty pracovní schopnosti dosahuje 60 %, jestliže dané funkční postižení způsobuje značné snížení celkové výkonnosti. Proto měla být na věc žalobkyně aplikována kritéria předpokládaná v kapitole VI, položka 1, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění. Vyjadřuje se dále nesouhlas s tím, že nebyl aplikován předpis o korekčních faktorech a poukazuje se konkrétně na zprávu oční lékařky. To nasvědčuje tomu, že zdravotní problémy žalobkyně zůstaly nevypořádány.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu.

4. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobkyně se podrobila zjišťovací lékařské prohlídce pro účely projednání žádosti o invalidní důchod. Posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích vydal dne 26. 9. 2017 lékařský posudek, ve kterém učinil zjištění, že u žalobkyně se jedná o stav po odstranění kavernomu mesencephalu s následnou pravostrannou hemiparézou, poruchou řeči a sníženou stabilitou těla. Toto postižení zhodnotil jako středně těžké, se značným snížením celkové výkonnosti a stanovil rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 60 % podle kapitoly VI, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění.

5. O tento posudek se opírá rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2017, jímž byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

6. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky obdobné se žalobními body.

7. V námitkovém řízení byl doplněn posudek lékařské posudkové služby žalované, kdy za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl označen stav po operaci kavernomu v oblasti mesencephalea v listopadu 2016 s reciduální symptomatickou parézou vlevo, frustní pravostrannou hemiparézou a disarthrií. Toto postižení bylo podřazeno kapitole VI, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 60 %. Tento závěr byl odůvodněn tím, že nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci vyššího stupně. Důvod pro aplikaci § 3 a 4 vyhlášky shledán nebyl.

8. Po tomto doplnění bylo vydáno napadené rozhodnutí, které z posudku vychází, ten je nahlížen jako úplný a je-li jím zjištěno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, odpovídá stupeň invalidity žalobkyně stupni druhému souladně s ustanovením § 39 odst. 2 písm. c) přílohy k vyhlášce.

9. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala odborné lékařské nálezy, chirurgické, neurochirurgické a psychologické povahy, jakož i nález odborného očního lékaře a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena neurologem a očním lékařem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které byla žalobkyně stižena kavernomem v oblasti mesencephala, který byl odstraněn dne 23. 11 2016 s těžkým kmenovým postižením s maximem horního kmene, postižení jádra III vlevo VII vpravo, naznačena i složka bulbární, postižení pyramidových drah vpravo.

10. V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně vážněji nestonala a zdravotní anamnéza je bezvýznamná. Dne 22. 11. 2016 podstoupila na neurologické klinice UVN ve Střešovicích operaci mozku, odstranění objemného kavernomu v dorzální levé části mesencephala, následovala rehabilitační ústavní léčba a pobyt ve státních léčebních lázních Jánské lázně. Přetrvává závažné neurologické reziduum ve smyslu těžkého kmenového postižení s maximem postižení horního kmene, postižení jádra III vlevo a VII vpravo, těžká diplopie v kombinaci s poruchou rovnováhy a poruchou prostorového vnímání, je patrno postižení pyramidových drah oboustranně více vpravo s mírnou hemiparézu, poruchou čití vpravo, zejména ve složce termické a algické ataxie, narušená jemná motorika. Je narušena řeč, délkou řeči se zhoršuje dystartrie. Přítomna je mírná bulbární symptomatologie, snížený dávivý reflex vpravo. Bez závažnějšího porušení psychických funkcí. Postižení kmene vede k mnohočetným obtížím, významná je diplopie (dvojité vidění), způsobuje unavitelnost při každé práci, omezuje práci na dálku i blízko a chůzi v terénu, v kombinaci s poruchami rovnováhy, ataxií, poruchami prostorového vnímání a narušenou jemnou motorikou a obtížným psaním, topickým pravostranným postižením, i když mírného stupně spolu s dysartrií narůstající s délkou řeči, stav znemožňuje vykonávat práci administrativní, ale i práci fyzickou, byť i nenáročnou. Komise postižení žalobkyně zhodnotila jako těžké, protože je přítomna porucha motorická, senzorická, řečová. Není přítomna kognitivní disfunkce, proto není použita horní hranice daného rozpětí. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je cévní postižení mozku po odstranění rozsáhlého kavernomu mesencephala. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižením podle kapitoly IV, položka 1, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., protože jedná se o těžké funkční postižení při cévním onemocnění mozku. Procentní pokles pracovní činnosti činí 70 %. Charakter postižení neodpovídá možnosti výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Nevylučuje se možnost určitého posunu funkčních schopností vlivem rehabilitace a adaptace, což vedlo k limitování platnosti posudku. Vznik invalidity třetího stupně byl stanoven k datu 26. 9. 2017, což je den následující po ukončení pooperační rehabilitace lázeňským pobytem.

11. Odlišnost posouzení postižení žalobkyně posudkovou komisí ve srovnání s předchozími posudky je odůvodněn zohledněním funkčních následků při těžkém postižení mozku ve sféře motorické i senzorické, na podkladě předložené dokumentace a vlastního vyšetření žalobkyně v posudkové komisi.

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle (§ 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

14. Soud vycházel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a očního lékaře. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vycházela jak ze subjektivních potíží žalobkyně, tak z objektivních podkladů, především neurologické a neurochirurgické povahy a vzala zřetel k výsledkům vyšetření žalobkyně v posudkové komisi. Na základě takto stanovené diagnózy pak označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení cévní při onemocnění mozku. To zdravotní postižení pak podřadila kapitole VI, položka 1 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 70 % odůvodnila důsledky, kterými se toto postižení projevuje. Poukázala na to, že omezuje tělesné i smyslové schopnosti, které jsou pro pracovní schopnost významné, přičemž tato omezení jsou podrobně popsána v posudku, který byl citován v předchozí části rozsudku. Postižení žalobkyně je v posudku charakterizováno jako postižení, které neodpovídá možnosti výdělečné činnosti. Vedle postižení mozku bylo poukázáno též na důsledky očního postižení, které způsobuje dvojité vidění a vylučuje proto i možnost prací administrativní povahy.

15. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak těm, které vyplývají z objektivních lékařských nálezů. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, pak považuje soud uvedený posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 70% pokles pracovní schopnosti.

16. Podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Jednotlivé stupně invalidity jsou pak stanoveny v ustanovení § 39 odst. 2 zákona. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy dosahuje 70 %, pak jsou splněna kritéria předpokládaná § 39 odst. 2 písm. c) zákona pro přiznání invalidity třetího stupně. Nejde proto o invaliditu druhého stupně, pro který se předpokládá podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona rozsah ztráty pracovního potenciálu v rozmezí 50 – 69 %. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze závěru, že žalobkyně je invalidní ve třetím stupni, přičemž invalidita tohoto stupně vznikla od 26. 9. 2017.

17. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 4.719 Kč představující odměnu za tři úkony právní služby po 1.000 Kč, třikrát režijní paušál po 300 Kč a 819 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobkyně plátcem. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 5. 11. 2018 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně