53 Ad 5/2019

Rubrum

č.j. 53 Ad 5/2019-62 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce: P. Č. P. r., 370 02 Č. B. proti žalovaným: Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 6. 3. 2019 č. j. MPSV-2019/45524-913, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 15. 3. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2019 č. j. MPSV-2019/45524- 913, jímž bylo částečně změněno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých 2 53Ad 5/2019 Budějovicích o zamítnutí žádosti o nepřiznání mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením a ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

2. Žaloba pak směřuje proti výroku II. právě o potvrzení zbytku prvostupňového rozhodnutí.

3. Žalobce podal vylíčení a hodnocení rozhodných okolností souvisejících s uplatněnou žádostí o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci pro tři důvody. Tyto žádosti uplatnil z důvodu, že pronajímatel bytu, společnost STAVOUNION, znemožnila přístup do žalobcem užívaného bytu. Napadené rozhodnutí se týká třetí oddělené žádosti z 19. 10. 2018, kterou žalobce svým podáním z 29. 10. 2018 odůvodnil trestnou činností společnosti STAVOUNION, která měla za následek, že žalobce ztratil domov. Proto se musí bránit soudní cestou, což vyžaduje finanční náklady. Před vydáním prvostupňového rozhodnutí žalobce navrhl řízení přerušit, čemuž bylo vyhověno, avšak následně bylo v řízení pokračováno. Žalobci nebyla poskytnuta účinná peněžní pomoc a nebylo s ním jednáno jako s obětí trestné činnosti.

4. Žalovaný vypořádal pouze některé odvolací námitky, přičemž učinil tak vadně. O dávkách hmotné nouze má rozhodnout podle aktuálního, nikoli pouze předchozího stavu. Vyplacení přiznané pravidelné pomoci v kalendářním měsíci nelze nazvat dřívější výplatou dávky. Poukazuje se na odůvodnění napadeného rozhodnutí k bodům 14, 15, 16 a 17, citují se podstatné odvolací námitky, s nimiž se žalovaný nevypořádal.

5. Pro nevypořádání podstatných odvolacích námitek je namítán vadný odvolací přezkum, ignorance vykonatelného předběžného opatření okresního soudu, nevyhodnocení individuální situace žalobce, překroucení podkladů pro rozhodování, kdy je poukazováno na to, že žalobce opakovaně pronajímatele vyzýval, aby od zvůle upustil, nebylo vzato v úvahu, že ubytovací smlouva musí být vypovězena písemně, vážná událost byla orgány hmotné nouze hodnocena nesprávně, žalovaný bagatelizuje, že žádost nebyla posouzena podle aktuálního stavu, důvody přerušení řízení nepominuly a žalobce je stále ohrožen sociálním vyloučením, kdy žádal o účinnou peněžní pomoc a nikoli o odškodnění. Dále jsou v žalobě vznášeny právní otázky.

6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Shrnul skutkový stav a dosavadní řízení a poukázal na to, že mimořádná okamžitá pomoc je obecně svou povahou dávkou fakultativní, závislou na správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. Tato dávka byla žalobcem požadována pro ohrožení sociálním vyloučením. Dávka je pak určena pro řešení situací, kdy dotčená osoba je propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody, psychiatrické léčebny, ústavní výchovy, nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby, nebo jsou její práva ohrožena trestnou činností jiné osoby. Přitom by tato dávka neměla být poskytnuta souběžně s opakující se dávkou. Jsou-li opakující se dávky přiznány, není důvod pro současné poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení sociálním vyloučením.

7. Žalovaný při svém rozhodování zohlednil ´veškeré námitky žalobce, které se týkají projednávané věci. Žalobcem označené související námitky se projednávané věci netýkaly, životní situace žalobce není uvedena mezi zákonem uvedenými situacemi při přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci z důvodu sociálního vyloučení. Požadovaný typ mimořádné okamžité pomoci je určen k překonání období, kdy žadatel nemá dostatečné prostředky na úhradu potřeb, které zabezpečují základní životní podmínky. Základní 3 53Ad 5/2019 životní podmínky jsou pak zajišťovány poskytováním opakující se dávky ve formě příspěvku na živobytí. Správní uvážení bylo aplikováno správně, jestliže dávka mimořádné okamžité pomoci nebyla přiznána vedle již přiznané opakující se dávky za stavu, kdy obě dávky zajišťují shodnou pomoc. Prvostupňové rozhodnutí bylo proto řádně přezkoumáno.

8. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.

9. Žalobce podal žádost o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci pro ohrožení osoby sociálním vyloučením. V žádosti požadoval poskytovat 1.000 Kč ob cca 14 dní. Spis obsahuje vysvětlení žalobce o tom, že tyto prostředky jsou nezbytné pro obranu žalobce proti ukončení nájmu bytu u společnosti STAVOUNION. Existenci nájmu doložil nájemní smlouvou, kdy nájem měl být ukončen 1. 5. 2019. Ukončení nájmu a požadavek pronajímatele na uvolnění bytu byl doložen korespondencí mezi žalobcem a pronajímatelem.

10. Žalobce podal návrh na přerušení řízení do doby, než bude najisto postaveno, že byla učiněna výpověď z nájemní smlouvy. Této žádosti bylo vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, které žalovaný zamítl a prvostupňové usnesení potvrdil.

11. Spis obsahuje rozhodnutí úřadu práce ze dne 2. 11. 2018, jímž žalobci nebyla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, kdy žalobce požadoval poskytnout částku 25.000 Kč. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí žalovaným zrušeno.

12. Dne 20. 11. 2018 žalobce do spisu založil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věci žalobce proti společnosti STAVOUNION o zdržení se protiprávního nakládání s předmětem nájmu, kdy formou předběžného opatření bylo společnosti STAVOUNION uloženo zdržet se pronajímání konkrétní garsonky v zařízení žalovaného, pronajímat ji jiné osobě než žalobci a žalobci předat klíč od vstupních dveří do této garsonky.

13. Úřad práce vydal dne 9. 1. 2019 vyrozumění o tom, že ve správním řízení se pokračuje a žalobci byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

14. O konkrétní žádosti žalobce úřad práce rozhodl dne 23. 1. 2019, kdy žalobci nepřiznal mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením, jestliže žalobce požadoval poskytovat 1.000 Kč přibližně jednou za dva týdny. Úřad práce zhodnotil sociální a majetkové poměry žalobce, poukázal na ustanovení § 2 odst. 6 zák. č. 111/2006 Sb., v novelizovaném znění a uvedl, že žalobce je příjemcem opakující se dávky příspěvku na živobytí. Dávka mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením žalobci přiznána nebyla, protože žalobce je příjemcem opakující se dávky příspěvku na živobytí, který je poskytován v pravidelných měsíčních intervalech do konce měsíce, za který náleží. Dávka mimořádné okamžité pomoci není volitelnou alternativou k opakované dávce.

15. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, ve kterém poukázal na předběžné opatření vydané okresním soudem, žalobce neměl povinnost oznamovat úřadu práce, že pronajímatel předběžné opatření soudu nerespektuje, povinností úřadu bylo rozhodnout podle aktuálního, nikoli předchozího skutkového stavu, se žalobcem je jednáno, jako kdyby nebyl obětí trestné činnosti, absentuje odůvodnění správního uvážení a pronajímatel si vůči žalobci počíná svévolně. 4 53Ad 5/2019 16. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že dávky v hmotné nouzi mají specifický charakter, řeší a reagují na změny v příjmových, sociálních a majetkových poměrech žadatelů, které nastávají v reálném čase. Uvádí se okolnosti, za nichž se osoba nachází v hmotné nouzi. Zákonem jsou pak vyjmenovány příkladmo sociální skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením. Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc stanoví § 36 zákona o pomoci v hmotné nouzi, přičemž situace, kdy lze danou dávku poskytnout, jsou uvedeny v § 2 odst. 3 - 6 zákona. Smyslem mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit první pomoc k zajištění základních životních podmínek. Poskytnutí dávky je závislé na správním uvážení. Individuální situace žalobce byla správně vyhodnocena, mimořádná okamžitá pomoc, není volitelnou alternativou k opakované dávce. Zákon obsahuje demonstrativní výčet situací, ve kterých lze poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením. Tuto dávku lze poskytnout i v jiných situacích, kdy hrozí neposkytnutí dávky sociálním vyloučením žadatele. Dávku lze poskytnout bez ohledu na možnost přiznání opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi, ale neměla by být poskytována souběžně s opakující se dávkou. Je-li opakující se dávka přiznána, není důvod poskytovat zároveň mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu ohrožení sociálním vyloučením, neboť k zajištění základních životních potřeb prioritně slouží opakující se dávka, příspěvek na živobytí, která je žalobci vyplácena.

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o žádosti žalobce o mimořádnou okamžitou pomoc pro ohrožení žalobce sociálním vyloučením pro ohrožení práv a zájmů žalobce trestnou činností jiné osoby.

19. Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc upravuje § 36 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podle tohoto předpisu nárok na mimořádnou okamžitou pomoc mají osoby uvedené v § 2 odst. 3, dále osoby podle § 2 odst. 4 a 5 a osoby podle § 2 odst. 6 zákona. Co rozumí se hmotnou nouzí, je pak upraveno § 2 zákona. Osoba splňující podmínky § 2 odst. 2 písm. a) zákona má nárok na příspěvek na živobytí. Právě na takový příspěvek má žalobce nárok a tohoto příspěvku je poživatelem. Od osoby nacházející se v hmotné nouzi ve smyslu § 2 odst. 2 zákona je zapotřebí odlišovat další osoby, které lze nahlížet jako osoby v hmotné nouzi ve smyslu § 2 odst. 3, 4, 5 a 6 zákona. Právě osobám podle prve uvedených předpisů lze dávku mimořádné okamžité pomoci přiznat. S osobami v hmotné nouzi ve smyslu § 2 odst. 2 zákona ustanovení § 36 odst. 1 zákona neuvažuje. Je- li žalobce osobou nacházející se v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 zákona a je příjemcem příspěvku na živobytí podle § 21, pak žalobci nárok na dávku mimořádné okamžité pomoci v opakujících se plněních 1.000 Kč jedenkrát za 14 dnů nevznikl. K zajištění základních žalobcových potřeb ve smyslu § 1 odst. 1 zákona slouží dávka v hmotné nouzi ve formě příspěvku na živobytí, které je žalobce příjemcem.

20. Podřadil-li žalobce svou žádost podmínkám podle § 2 odst. 6 písm. e) zákona, pak poskytnutí požadované dávky je na správním uvážení. Pro takové uvážení musí správní orgán shromáždit dostatek podkladů. Ohrožení trestnou činností jiné osoby žalobce doložil nájemní smlouvou, korespondencí mezi ním a pronajímatelem bytu a předběžným opatřením vydaným okresním soudem. Z těchto písemností je patrné, že pronajímatel bránil žalobci v užívání pronajatého bytu. Právní vztahy vyplývající z nájemní smlouvy k bytu jsou vztahy občanskoprávní povahy a omezování práv nájemníka z nájemní 5 53Ad 5/2019 smlouvy ještě neznamená, že zamezení byt užívat je trestnou činností. O tom, že v projednávané situaci se nejedná o stav podřaditelný § 2 odst. 6 písm. c) zákona, uvážily správní orgány správně. Pro posouzení zákonných podmínek pro přiznání požadované dávky má však význam okolnost, že žalobce je osobou nacházející se v hmotné nouzi ve smyslu § 2 odst. 2 zákona a je příjemcem příspěvku na živobytí. K porušení ustanovení § 2 odst. 6 písm. e) zákona proto nedošlo.

21. Jestliže žalobce svou žádostí požadoval dávku ve formě mimořádné okamžité pomoci právě ve smyslu prve uvedeného předpisu, pak v tomto řízení nebylo možno zabývat se tím, zda přichází v úvahu poskytnutí jiné dávky ve smyslu zákona o hmotné nouzi.

22. Správní orgány při svém rozhodování vycházejí ze skutkového stavu, který je tu k datu vydání napadeného rozhodnutí, přičemž dané rozhodnutí nabylo právní moci v březnu letošního roku. K datu právní moci tohoto rozhodnutí tu byl stejný skutkový stav jako v době podání žádosti. Celkové sociální a majetkové poměry ve smyslu § 15 zákona byly zjištěny, mezi účastníky není na sporu, že žalobce je příjemcem příspěvku na živobytí a je znám rozsah jeho majetku. Při rozhodování bylo proto vycházeno ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu.

23. K uplatněným žalobním bodům je zapotřebí především uvést, že předmětem rozhodování byla třetí žalobcova žádost, kdy o mimořádnou okamžitou pomoc žádal v zájmu opatření prostředků na obranu proti ukončení nájmu v domě společnosti STAVOUNION. Popis žalobcovy žádosti v napadeném rozhodnutí nepředstavuje vadu odůvodnění, jestliže žalobcova žádost není doslovně citována. Smysl žádosti, z jakých důvodů považuje se za osobu ohroženou sociálním vyloučením, však zůstal zachován.

24. K přerušení řízení došlo na žalobcův návrh, usnesení o přerušení řízení bylo následně žalovaným potvrzeno a posléze bylo v přerušeném řízení pokračováno. Se zřetelem k zákonným kritériím přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci pro důvody podle § 2 odst. 6 písm. e) zákona nebylo zapotřebí vyčkávat rozhodnutí občanskoprávního soudu ve věci trvání nájemního vztahu. V době rozhodování žalovaného platilo předběžné opatření vydané okresním soudem uvedené v předchozí pasáži rozsudku.

25. Není tu žádné rozhodnutí trestního soudu o tom, že žalobce se stal obětí trestné činnosti, a proto nebyl důvod poskytnout požadovanou dávku. Okolnost, že žalobce je invalidní ve třetím stupni bez poskytování tomu odpovídajícího důchodu a je nemajetný, není zpochybněna.

26. Vypořádání žalobcem označených odvolacích námitek nepovažuje soud za nesprávné. Na situaci žalobce se v době od podání žádosti do doby vydání napadeného rozhodnutí nic nezměnilo, proto nelze dovodit, že nebyl respektován žalobcův aktuální stav. Z hlediska podmínek pro přiznání požadované dávky nemá význam časové hodnocení výplaty příspěvku na živobytí. Na závadu rozhodnutí není ani odůvodnění způsobu podávání žádostí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

27. Poskytnutí žalobcem požadované dávky ve smyslu § 2 odst. 6 písm. e) zákona je na správním uvážení. Přitom nárok na konkrétní dávku upravuje § 36 odst. 1, který uvažuje s poskytnutím takové dávky pro subjekty ve smyslu § 2 odst. 3, 4, 5 a 6 zákona. S poskytnutím mimořádné okamžité pomoci není uvažováno u osob ve smyslu § 2 odst. 2 zákona, které jsou příjemci příspěvku na živobytí. Žalobce je právě osobou ve smyslu § 2 6 53Ad 5/2019 odst. 2 zákona, příspěvek na živobytí je mu poskytován, a proto bylo zcela namístě se touto skutečností v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabývat.

28. Žalobcem vyjmenované odvolací námitky, které nebyly žalovaným vypořádány, neznamenají nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný naopak podstatné odvolací námitky projednal, rozhodnutí je v tomto ohledu konzistentní, jestliže vysvětluje, z jakých důvodů žalobci nárok na mimořádnou okamžitou pomoc nevznikl. Přitom postupoval procesně předepsaným způsobem, v důsledku čehož tu nebyly žádné překážky bránící projednání odvolání. Žalovaný shrnul odvolací námitky do několika bodů a ty projednal, přičemž rozhodnutí o dávce nebránila skutečnost, že občanskoprávní věc žalobce není ukončena. Z hlediska podmínek stanovených pro přiznání mimořádné okamžité pomoci není významný ani způsob vyplácení příspěvku na živobytí. Jestliže požadovaná dávka přiznána nebyla, přičemž právní zjištění o tom, že kritéria pro poskytnutí dávky splněna nejsou, považuje soud za správné, pak to znamená, že žalobce není nahlížen jako oběť trestné činnosti. Nezbývá než zopakovat, že tu v tomto ohledu žádné rozhodnutí trestního soudu není. Nebyla-li dávka přiznána, nebylo zapotřebí zabývat se možností využít notářskou úschovu. Ani další vyjmenované odvolací námitky nelze hodnotit jako podstatné, kdy rozhodnutí nemůže obstát, jestliže na každou takovou jednotlivost není v odůvodnění rozhodnutí výslovně reagováno. Žalovaný hodnotil splnění zákonných podmínek pro poskytnutí požadované dávky, a jestliže splnění takových kritérií neshledal, pak to též znamená, že nebylo řešeno odškodnění žalobce ve smyslu odkazovaného právního předpisu. Ze spisu rovněž neplyne, že správní orgány obou stupňů rozhodovaly ve prospěch společnosti STAVOUNION, jestliže řešily, zda lze žalobci požadovanou mimořádnou okamžitou pomoc přiznat. Trvání nájemního vztahu je záležitostí občanskoprávního sporu, a proto ani nereagování na tuto odvolací námitku nepředstavuje nezákonnost napadeného rozhodnutí.

29. Podstatné odvolací námitky mající význam pro posouzení zákonných požadavků pro přiznání mimořádné okamžité pomoci byly pro důvody uvedené v předchozí pasáži rozsudku vypořádány a odvolací orgán tudíž přezkoumal prvostupňové rozhodnutí souladně se zákonem.

30. Jestliže bylo shledáno, že podmínky pro přiznání mimořádné okamžité pomoci splněny nejsou, pak to neznamená, že předběžné opatření vydané okresním soudem správní orgány obou stupňů nerespektovaly.

31. Individuální situace žalobce byla zhodnocená, o čemž svědčí právě poukaz na to, že žalobce je příjemcem příspěvku na živobytí a vysvětluje, že poskytování tohoto příspěvku brání přiznání mimořádné okamžité pomoci. Příspěvek na živobytí je pak určen k zajištění základních životních potřeb. Na žalovaném nebylo hodnotit, zda došlo k ukončení nájemní smlouvy.

32. Odkaz pod bodem 4 na straně 3 žaloby, se pak vztahuje k obsahu písemností předložených žalobcem a jedná se o popis komunikace mezi žalobcem a pronajímatelem. Popis těchto dokumentů pak nemá z hlediska hodnocení podmínek pro přiznání dávky význam. Žalobce skutečně vyzýval pronajímatele, aby mu umožnil konkrétní byt užívat a tomu účelu sloužilo též předběžné opatření. Správní orgán je povolán k tomu, aby aplikoval veřejnoprávní předpis o pomoci v hmotné nouzi nikoli k tomu, aby hodnotil občanskoprávní otázky vztahující se k nájemnímu vztahu. V projednávané věci bylo 7 53Ad 5/2019 výlučně hodnoceno, zda žalobci lze přiznat požadovanou dávku, přičemž byl přijat názor, že přiznání dávky brání právě opakovaně poskytovaný příspěvek na živobytí.

33. K argumentaci pod bodem 7 na straně 3 žaloby je zapotřebí uvést, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zjevné, že byly výlučně řešeny předpoklady pro přiznání požadované dávky, a to právě se zřetelem k tomu, co bylo uvedeno v žádosti žalobce. Ten cítil se ohrožen sociálním vyloučením z důvodu trestné činnosti jiné osoby, což však v řízení nebylo zjištěno. Rozhodné odvolací námitky byly pak vypořádány souladně se zákonem, jak soud již vyložil. To je zapotřebí vztáhnout i na skutečnost, že napadené rozhodnutí odpovídá aktuálnímu stavu žalobce, přičemž na závadu není, že k přerušení řízení došlo k žádosti žalobce. Pro rozhodování o žádosti žalobce, pak nemá význam, zda a s jakým výsledkem bylo ukončeno občanskoprávní řízení v záležitosti nájmu bytu. V projednávané věci bylo možno rozhodovat výlučně o žádosti tak, jak byla žalobcem uplatněna, přičemž dělo se tak souladně s požadavky § 36 odst. 1, § 2 odst. 6 písm. e) zákona, nebylo rozhodováno o odškodnění podle zák. č. 209/1997 Sb., ale právě o tom, lze-li mimořádnou okamžitou pomoc přiznat.

34. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné.

35. Žalobou uplatněnou ve správním soudnictví je sledována ochrana subjektivních práv žalobce. Na soudu pak není žalobci zodpovídat jím položené právní otázky.

36. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšná žalovaná ve věci záležitosti pomoci v hmotné nouzi nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání věci nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. prvostupňové rozhodnutí napadené Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. 8 53Ad 5/2019 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 10. 7. 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně