53 Ad 7/2016
č. j. 53 Ad 7/2016-37
V PLATNOSTIRubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce L.K., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 13. 6. 2016 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 1. 8. 2016 Krajskému sudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2016 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované o zvýšení invalidního důchodu pro zhoršení zdravotního stavu. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a neustále se zhoršuje. Na výzvu soudu žalobu doplnil, poukázal na to, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem do pracovní schopnosti je dětská mozková obrna s lehkou až středně těžkou pravostrannou hemiparézou. Na zdravotním stavu se podílí akromegalie. Tato postižení posudkový lékař zhodnotil tak, že rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 50 %. Tento závěr byl učiněn, aniž byl podrobněji zkoumán zdravotní stav žalobce a bylo vycházeno z lékařských zpráv. Lékař si při formálním posouzení v přezkumném řízení nemohl učinit odpovídající představu o zdravotním postižení žalobce a jeho aktuálních projevech. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce byl od roku 2000 uznán částečně invalidní pro onemocnění nervové soustavy v důsledku dětské mozkové obrny. Částečná invalidita přetrvala při kontrole v roce 2001 a 2004. Stejně byl hodnocen i při další kontrolní lékařské prohlídce v roce 2007. Při následující kontrole uskutečněné v roce 2010 byl zhodnocen jako invalidní v II. stupni pro shodné postižení jako při předchozích lékařských prohlídkách, tedy pro postižení nervové soustavy. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 50 %. Ke shodnému zjištění dospěl posudkový lékař při další kontrole uskutečněné v roce 2013. K novému posouzení došlo pro účely projednání žádosti žalobce o zvýšení invalidního důchodu. Dne 18. 2. 2016 byl vydán posudek o invaliditě, podle kterého je žalobce stižen dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který způsobuje 50% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Žalobce je stižen dětskou mozkovou obrnou s lehkou až středně těžkou pravostrannou hemiparézou a akromegalií. Dále má poruchu hybnosti pravého hlezna. Právě neurologické postižení bylo označeno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a toto postižení bylo podřazeno kapitole VI., položka 1 písm. c) k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění. Posudkový lékař se opíral o zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře a vyšetření neurologické a ortopedické a k dispozici byl nález z Lázní v Teplicích. Žalobce byl jednání přítomen. Tento posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí z 1. 3. 2016, jímž žádost o zvýšení invalidního důchodu pro zhoršení zdravotního stavu byla zamítnuta. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že podle prve uvedeného posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově je žalobce nadále invalidní pro invaliditu II. stupně. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas námitky, ve kterých uvedl, že jeho zdravotní stav se postupně zhoršuje, od února 2015 do března 2016 byl v pracovní neschopnosti, neustupuje bolest, zhoršuje se chůze. V námitkovém řízení byl pořízen posudek o invaliditě vyhotovený lékařskou posudkovou službou žalované. Posudkový lékař vycházel ze shodných podkladů jako lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově. Stanovil shodnou diagnózu a uvedl, že odborné lékařské nálezy jsou zcela postačující proto, aby bylo možno učinit posudkový závěr. Nejsou mezi těmito podklady žádné rozpory, umožňují zjistit zdravotní stav žalobce a jeho funkční důsledky, v takovém rozsahu, že o nich žádné pochybnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena dětská mozková obrna s lehkou až středně těžkou pravostrannou hemiparézou a toto postižení bylo podřazeno pod postižení podle kapitoly VI, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 50 %, tedy ve středu procentuálního rozpětí, což stalo se se zřetelem k profesi žalobce. Protože jedná se o chronické postižení zdravotního stavu, nebyla další kontrolní lékařská prohlídka stanovena. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno odkazem na uvedený posudek lékařské posudkové služby. O posudku se uvádí, že byl pečlivě zpracován, vypořádal se s námitkami žalobce, hodnotí jeho zdravotní stav a dopad do pracovní schopnosti. Jestliže bylo zjištěno, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 50 %, pak ke změně stupně invalidity nedošlo a žalobce je nadále invalidní pro invaliditu II. stupně. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické a ortopedické povahy. K dispozici byl nález z Lázní v Teplicích a žalobce nově doložil zprávu neurologické a ortopedické ambulance z měsíce května tohoto roku. Žalobce byl dále vyšetřen odborným neurologem a odborných traumatologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobce stižen dětskou mozkovou obrnou s lehkou až středně těžkou pravostrannou hemiparézou, má poruchu hybnosti pravého hlezna a gigantismus v dospívání s farmakologickým řešením. V posudkovém závěru se uvádí, že u žalobce zjišťuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pracovní schopnosti. Jeho rozhodující příčinou je pravostranná hemiparéza jako následek dětské mozkové obrny. Součástí postižení je i stav po provedení dézy pravého hlezna. Vyhodnocením stupně hemiparézy se zabývalo vyšetření neurologa z roku 2009, kdy postižení pravostranných končetin bylo posouzeno jako frustní, v jiných neurologických nálezech stupeň paretického postižení uveden nebyl. Při předešlých posudkových jednáních se nález jako frustní nejevil, byl spíše na rozhranní lehkého až středně těžkého postižení. Tak se jeví i při přešetření žalobce neurologem při jednání posudkové komise. Posudková komise podřadila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav kapitole VI, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, která je určena pro stavy, kdy trvá středně těžká motorická senzorická řečová nebo kognitivní dysfunkce a některé denní aktivity jsou omezeny. Předpokládá se rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozmezí 40 až 60 %. Žalobce se týká pouze část hodnotící postižení motorické, v ostatních směrech dysfunkci nemá, bylo by tak možno volit jen dolní hranici taxace. S ohledem na pracovní kvalifikace a s přihlédnutím na vzrůst žalobce, který vede k přetěžování nosného aparátu, byl zvolen střed taxačního rozmezí, tedy 50 % míry poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise nepokládá pracovní potenciál za těžce redukovaný, neshledává tak za indikované volit horní hranici taxace. Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodnilo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. O ostatních poruchách zdravotního stavu se uvádí, že pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a odůvodnila použití posudkového kritéria odpovídající invaliditě nějakého stupně. Uvádí se, že pro stavy, kdy je přítomno ztuhnutí nebo omezení hybnosti v hlezenním kloubu, se předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozmezí 10-20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není ani gigantismus, protože ten u žalobce není spojen s kardiopulmonálním selháváním a těžkými deformacemi kostí. Žalobce měl v době dospívání akcelerovaný růst, byl léčen farmakologicky za účelem uzavření růstových chrupavek, což se podařilo. Růst nepokračuje, endokrinologicky sledován není. Pro doplnění posudková komise uvedla, že poruchy růstu se částečně dotýká kapitola XIII, oddíl B, kde položka IV, písm. b) s taxací 60 až 70 %, je určena pro poruchy růstu spojené s funkčně významnými deformitami končetin a hrudníku, poruchou pohybnosti, ventilace a srdeční výkonnosti, s výrazným snížením celkové výkonnosti. Žalobce má vpáčený hrudník, má lehkou až středně těžkou dysfunkci pravostranných končetin, ne na podkladě gigantismu, ale na podkladě dětské mozkové obrny, je schopen pohybu bez opory, je plně kardiopulmonálně kompenzován, nesplňuje všechna ustanovení uvedeného posudkového kritéria. Podle metodiky lékařské posudkové služby musí být hlediska uvedená v hodnotícím posudkovém kritériu splněna v míře co největší, nepostačuje prokázání jen jedné skutečnosti uvedené v právní úpravě, pokud jich položka obsahuje více. Pokud byly zjištěny jen některé funkční projevy, je nutno použít položky jiné s nižším procentním hodnocením míry poklesu pracovní schopnosti, protože rozsah a tíže funkční poruchy jsou nižší než citované, nebo stav vyhodnotit jako dlouhodobou příznivou stabilizaci a příslušnou dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti snížit až o 10% bodů. Pokud by byl gigantismus zvolen jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, pak při vyhodnocení všech uvedených skutečností by u této položky bylo možné zvažovat snížení míry poklesu pracovní schopnosti na 50 %, při zohlednění pracovní kvalifikace a komorbidit by pak bylo možné použít jen dolní hranici taxace, čili opět jen na úrovni invalidity II. stupně. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotní postižení, jednotlivé hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotních postižení se nesčítají. Uzavírá se, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, přičemž jednalo se o invaliditu II. stupně. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o zvýšení invalidního důchodu pro vyšší stupeň invalidity je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a traumatologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a ortopedické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy stanovila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je pravostranná hemiparéza následkem dětské mozkové obrny. Součástí tohoto postižení je stav po provedení dézy pravého hlezna. Z neurologických nálezů a vyšetření žalobce neurologem v posudkové komisi bylo uzavřeno, že jedná se o postižení na rozhraní lehkého až středně těžkého stupně. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole VI, položka 1 písm. b), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, přičemž tato položka je určena pro stavy, kdy trvá středně těžká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce a některé denní aktivity jsou omezeny. Rozsah ztráty pracovní schopnosti se předpokládá v rozmezí 40 až 60 %. Posudková komise zvolila střed tohoto rozpětí, tedy 50 % rozsah ztráty pracovní schopnosti, což odůvodnila důsledky, kterými se toto postižení projevuje. Poukázala především na to, že žalobce má postižení motorické, v ostatních směrech dysfunkci nemá, což samo o sobě znamenalo zvolit dolní hranici této taxace. Přihlédla však k pracovní kvalifikaci žalobce a též k jeho vzrůstu, který vede k přetěžování nosného aparátu. Současně se také zabývala tím, co brání zvolit horní hranici dané položky a uvedla, že pracovní potenciál žalobce není natolik redukovaný, aby bylo zapotřebí stanovit rozsah ztráty pracovní schopnosti na horní hranici. Současně při stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti hodnotila další zdravotní postižení, kterými žalobce trpí a o nich uvedla, že žalobce sice limitují, avšak na dlouhodobě nepříznivém zdravotní stavu se podílejí jen v menší míře. Žádná z nich nemá takový funkční dopad, aby odůvodnila použití takového posudkového kritéria, který by odpovídal invaliditě nějakého stupně. Posudková komise se vypořádala s dalšími postiženími žalobce, zabýval a se omezením hybnosti v hlezenním kloubu, u kterého by přicházelo v úvahu 10 až 20 % poklesu pracovní schopnosti podle kapitoly XV, oddíl B, položka 11. V diagnostickém souhrnu je dále uveden gigantismus, ten nebyl posudkovou komisí označen za rozhodující zdravotní postižení, protože není spojen s kardiologickými problémy a těžkými deformacemi kostí. Žalobce měl v době dospívání akcelerovaný růst a ten byl léčen farmakologicky za účelem uzavření růstových chrupavek, což se podařilo a růst již nepokračuje, endokrinologicky sledován není. Posudková komise doplnila, že na tyto poruchy se vztahuje kapitola XIII, oddíl B, položka 4 písm. b), kdy je předpoklad 60 až 70 % rozsahu ztráty pracovní schopnosti, přičemž jde o poruchy růstu, které jsou spojené s funkčně významnými deformitami končetin a hrudníku, poruchou hybnosti a ventilace a srdeční výkonnosti, s výrazným snížením celkové výkonnosti. Žalobce má vpáčený hrudník a lehkou až středně těžkou dysfunkci pravostranných končetin, ty však mají původ v dětské mozkové obrně, je schopen pohybu bez opory, je plně kardiopulmonálně kompenzován, proto hodnotící kritéria rozhodná pro posudkové kritérium splněna nejsou. Nepostačuje prokázání jen jedné z těchto podmínek. Protože stav žalobce je stabilizován, bylo by zapotřebí rozsah ztráty pracovní schopnosti snížit až o 10% bodů, což by mělo za následek snížení míry poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 50 %. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení, to podřadila příslušné položce vyhlášky a zabývala se dalšími zdravotními potížemi žalobce, pak považuje soud Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 50% rozsah ztráty pracovní schopnosti, V projednávané věci není na sporu, že žalobce je invalidní. Jedná se o to, o jaký stupeň invalidity se jedná. Jednotlivé stupně invalidity jsou upraveny v § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Invalidita II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce v rozsahu 50 až 69 %. U třetího stupně invalidity se pak předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti nejméně o 70 % (§39 odst. 2 písm. c) zákona). Je-li posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 50 %, pak je žalobce invalidní v II. stupni. Protože rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nedosahuje 70 %, nebyl důvod pro změnu výše důchodu a přiznání invalidního důchodu III. stupně. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21. listopadu 2016 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.