53 Ad 9/2016
č. j. 53 Ad 9/2016-29
V PLATNOSTIRubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně J.K., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29. 6. 2016 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 5. 9. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 29. 6. 2016 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Žalobkyně poukázala na to, že stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti ve výši 45 % považuje za nesprávné, protože pracovní schopnost od předchozího posouzení zdravotního stavu se nikterak nezlepšila a má setrvalý stav. Vylučuje, že by došlo k podstatnému zlepšení pracovní schopnosti, když není schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost ve větším rozsahu než dříve. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, jestliže je v souladu se závěry Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla uznána invalidní ve třetím stupni v roce 2014, kdy za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena chronická myeloidní leukémie, a pro toto zdravotní postižení byl stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 70 %. V následujícím roce při kontrole byl stupeň invalidity z třetího stupně snížen na stupeň druhý, postižení bylo zhodnoceno jako středně těžké a stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 50 %, přičemž byl využit korekční faktor ve formě profese žalobkyně, kdy rozsah ztráty pracovního potenciálu byl z tohoto důvodu z 45 % zvýšen na uvedených 50 %. Žalobkyně byla podrobena kontrole invalidity v roce 2016, kdy posudkový lékař označil za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav chronickou myeloidní leukémii, toto zdravotní postižení podřadil kapitole II, oddíl A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil na horní hranici této položky ve výši 45 %. Důvod pro aplikaci předpisu o korekčních faktorech nebyl shledán. Na základě tohoto posouzení vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 9. 3. 2016 rozhodnutí, jímž žalobkyni snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, v podstatě odpovídající žalobním bodům. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem lékařské posudkové služby žalované. V posudku je označeno shodné zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jak to učinil lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven podle kapitoly II, oddíl A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, ve výši 45 %. Důvod pro použití některého z korekčních faktorů nebyl shledán se zřetelem k hodnocení funkčního dopadu postižení žalobkyně, kdy rozsah pracovní schopnosti ve výši 45 % zohledňuje profesi žalobkyně i další zdravotní postižení. Zdůrazňuje se, že rozhodující zdravotní postižení je v remisi. Zdravotní stav byl dostatečně objektivizován a mezi podkladovými nálezy nejsou žádné rozpory, které by měly význam z hlediska aplikace posudkových kritérií. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o posudek lékařské posudkové služby žalované opírá. Popisují se rozhodné skutečnosti významné pro posouzení invalidity a jejího stupně. Uzavírá se, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, protože rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně činí 45 % a nedosahuje takového rozsahu, jaký předpokládá se u invalidity druhého či třetího stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona. O druhý stupeň invalidity jedná se tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti nejméně 50 %, u třetího stupně pak tato hodnota činí 70 %. Jestliže bylo zjištěno, že změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši důchodu, ukládá ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) zákona, důchod snížit a toto ustanovení bylo respektováno. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala odborné lékařské nálezy, především hematologické povahy. Měla k dispozici výsledky neurologických vyšetření, očního vyšetření, zjištění rehabilitační ambulance. Současně uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným onkologem v posudkové komisy. Na základě těchto podkladů byl stanoven diagnostický souhrn, podle kterého je žalobkyně stižena chronickou myeloidní leukémií diagnostikovou v dubnu 2013 akutně léčenou do 23. 5. 2013, je na udržovací léčbě biologické a je v cytologické i molekulární remisi od ledna 2014. Dále trpí migrénou s aurou relativně kompenzovanou, tenzní cefaleou a anxiózní neurózou, v anamnéze uváděna nefrolitiáza. V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně je vyučena tkadlenou. V tomto oboru prakticky napracovala. Pracovala jako šiška a nejdéle jako dělnice obsluhující stroje při výrobě výrobků z platů, od roku 2011 v úvazku zkráceném na šest hodin denně z osobních důvodů, šlo o lehkou fyzickou práci. Od uznání invalidity třetího stupně pracuje ve čtyřhodinovém úvazku má lehčí zařazení. U strojů nepracuje, třídí výrobky. Vzhledem k dosaženému vzdělání znalostem, zkušenostem a předchozím výdělečným činnostem je posuzována jako dělnice v lehkém průmyslu, své kvalifikace tkadleny nevyužila. K litiáze močových cest se uvádí, že po pěti letech je bezpříznaková a funkčně bezvýznamná. Současné obtíže se datují kolem počátku roku 2013, krevní vyšetření z dubna toho roku vyslovilo podezření na chronickou myeloidní leukémii. Tu potvrdilo vyšetření kostní dřeně a trepanobiopsie v dubnu 2013 na specializovaném pracovišti Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Byla zahájena akutní léčba, od 28. 5. 2013 je žalobkyně na biologické léčbě, která je udržovací a ve stejné dávce trvá dosud. Zpráva ze dne 9. 1. 2014 svědčí pro dosažení cytologické a molekulární remise. Přidružily se neurologické problémy, migrenózní cefalea s aurou je relativně kompenzovaná, typická migréna se dostavuje 1 x za měsíc, žalobkyně častěji trpí tenzní bolestí hlavy s anxiózní symptomatikou. Subjektivním potížím dominuje enormní únava, která může být na vrub biologické léčby. Vyšetření mozku a krční míchy nepotvrdilo žádnou patologii, neurologický nález je normální. Poslední zpráva Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze z 1. 9. 2016 potvrzuje trvání remise onemocnění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je chronická myeloidní leukémie, diagnostikovaná v dubnu 2013. Dne 29. 4. 2013 zahájena akutní léčba, dne 23. 5. 2013 vzhledem k obrazu nastupující hematologické odpovědi zahájena udržovací biologická léčba. Dne 9. 1. 2014 konstatována cytologická a molekulární remise, která trvá dodnes při zajišťovací biologické léčbě. Nežádoucím důsledkem biologické léčby je chronická únava, nepřímo souvisí anxieta, tenzní bolesti hlavy, migréna je relativně kompenzovaná s dobrou odezvou na léčbu. Stav během podávání biologické léčby se považuje za postižení středně těžké omezující výkon některých denních aktivit. Vzhledem k tíži potíží včetně obtíží přidružených posudková komise zvolila horní hranici daného rozmezí. Tato přidružená postižení však nejsou natolik funkčně významná, aby bylo možno odůvodnit navýšení této hranice. Navýšení nezdůvodňuje, ani pracovní zařazení při vykonávání lehké dělnické profese. Postižení žalobkyně bylo podřazeno kapitole II, oddíl A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 45 %. Podřazení pod tuto položku zdůvodňuje kompletní remise trvající dva a půl roku po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizace stavu, ale i stálé podávání biologické léčby. Zařazení pod položku 1 písm. d) odůvodnit nelze, jde sice o kompletní remisi po ukončení aktivní onkologické léčby, ale bez výsledních poruch na úrovni poloviny ztráty funkčních schopností, příkladmo totální laryngektomie, mutilující následky po výkonech v oblasti krku a hlavy, ztráty končetin, nešlo o diseminovaný nádor ve čtvrtém stádiu. Uvádí se, že žalobkyně je se svým postižením schopna vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě, alespoň o jednu třetinu, přičemž je schopna využít dosavadního vzdělání kvalifikace zkušenosti a znalosti a je schopna pokračovat v předchozí výdělečné činnosti dělnice v lehkém průmyslu. Není schopna práce fyzicky náročné v nepříznivých klimatických podmínkách, v pásové výrobě, případně ve výrobě, kde na jejím výkonu závisí ostatní pracovníci, nemá možnost přestávek na odpočinek. Ke snížení stupně invalidity se uvádí, že invalidita třetího stupně byla uznána v roce 2014, kdy ještě neuplynulo 6 měsíců po ukončení akutní onkologické léčby. Po kontrolní lékařské prohlídce dne 19. 2. 2015 pro trvající onkologickou remisi došlo ke změně na invaliditu druhého stupně, kdy byl navýšením horní hranice stanoveného rozpětí nadhodnocen funkční dopad nově vzniklých přidružených obtíží, vertigo v souvislosti s blokem krční páteře a migréna. Blok krční páteře se závratí je staven přechodným a migréna nyní relativně kompenzovaná, je dostatečně zohledněna využitím horní hranice. Nefrolitiáza je asymptomatická a nemá vliv na pracovní schopnost. Oční nález je funkčně nevýznamný. V reakci na žalobní námitky se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stále chronická myeloidní leukémie. Jako každé onkologické onemocnění se hodnotí podle toho, zda jde o onemocnění v akutní léčbě, zda jde o onemocnění alespoň 6 měsíců po ukončení akutní onkologické léčby, zda jde o onemocnění v remisi, zda došlo ke stabilizaci. U žalobkyně trvá stabilní remise více než 2 roky, podávání zajišťovací biologické léčby s jejími negativními důsledky je jednoznačně označeno jako středně těžké postižení. Přidružená onemocnění mají jen mírný nebo žádný funkční dopad na pracovní schopnost a jejich působení nevede k poklesu většímu, než odpovídá horní hranici daného rozmezí, ani ve vztahu k předchozí výdělečné činnosti dělnice v lehkém průmyslu a navýšení horní hranice nelze tedy zdůvodnit. Doložené oční nálezy jsou nepodstatné a posudek vychází z chronologie z nálezů z oddělení hematologie a krevní transfuze nejen doložených, ale i z těch, které se nachází ve spisové či zdravotní dokumentaci. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity je závislé na odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře onkologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především hematologické a neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronická myeloidní leukémie, ta byla u žalobkyně diagnostikována v dubnu 2013, od 9. 1. 2014 je konstatována remise. Žalobkyně je na zajišťovací biologické léčbě. Nežádoucím důsledkem této léčby je chronická únava, bolesti hlavy, vedle toho žalobkyně trpí migrénou, která je kompenzována léčbou. Postižení žalobkyně odpovídá postižením středně těžkým. Právě pro tyto důsledky, kterými se postižení žalobkyně projevuje, podřadila posudková komise toto postižení kapitole II, oddíl A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila na horní hranici této položky ve výši 45 %. O prve uvedených přidružených potížích uvedla, že ta nejsou natolik funkčně významná, aby bylo možno odůvodnit navýšení takto určené hranice. Pro takový postup není důvod ani pro pracovní zařazení žalobkyně. Vedle přidružených potíží se posudková komise dále zabývala litiázou močových cest, o nichž se uvádí, že ta je bezpříznaková a funkčně nevýznamná. Posudková komise dále učinila úvahu o tom, zda by bylo možno postižení žalobkyně podřadit pod kritéria pod položkou 1 písm. d), kde se předpokládá vyšší míra poklesu pracovního potenciálu a uvedla, že takový postup odůvodnit nelze. Postižení žalobkyně je sice v kompletní remisi po ukončení aktivní onkologické léčby, ale je bez poruch na úrovni ztráty funkčních schopností, příkladmo totální laryngektomie, mutilující následky po výkonech v oblasti krku a hlavy, ztráty končetiny, nešlo o diseminovaný nádor ve čtvrtém stádiu. Posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dále vysvětluje důvody vedoucí ke snížení stupně invalidity. Uvádí se, že ke snížení invalidity z třetího na druhý stupeň došlo po kontrolní lékařské prohlídce 19. 2. 2015 pro trvající onkologickou remisi. Došlo však k nadhodnocení funkčního dopadu nově vzniklých přidružených obtíží – vertigo v souvislosti s blokem krční páteře a migrénou. Blok krční páteře se závratí je hodnocen jako stav přechodný a migréna je relativně kompenzovaná a dostatečně zohledněná využitím horní hranice daného rozpětí. Nefrolitiáza a oční nález jsou funkčně bezvýznamné, z toho vyplývá, že pokud by při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2015 nedošlo k nadhodnocení přidružených postižených, na které připadlo 5 % zvýšení poklesu pracovního potenciálu pro rozhodující zdravotní postižení, pro které byla stanovena míra poklesu ve výši 45 %, tak měla být správně míra poklesu pracovního potenciálu při kontrole v roce 2015 stanovena nikoli ve výši 50 %, ale 45 %. Posudková komise reagovala rovněž na žalobní výhrady medicínské povahy a uvedla, že u žalobkyně trvá stabilní remise více než 2 roky. Podávání zajišťovací biologické léčby s jejími negativními důsledky je přílohou vyhlášky jednoznačně označeno jako středně těžké postižení. Přidružená onemocnění mají mírný nebo žádný funkční dopad na pracovní schopnost a navýšení horní hranice pro ně nelze zdůvodnit. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, vysvětlila rozdíl v hodnocení přidružených postižení při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2015 a současným posudkovým nálezem, zabývala se možností aplikovat některý z korekčních faktorů, pak považuje soud posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 45% rozsah ztráty pracovní činnosti. Jednotlivé stupně invalidity upravuje § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. O první stupeň invalidity se jedná tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 až 49 % (§ 39 odst. 2 písm. a) zákona). Při rozsahu ztráty pracovní schopnosti od 50 % do 69 % jedná se o invaliditu druhého stupně (§ 39 odst. 2 písm. b) zákona). Je-li posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 45 %, pak žalobkyně je invalidní v prvním stupni. Novým posouzením podmínek invalidity došlo ke změně skutečností rozhodných pro výši důchodu, a proto bylo povinností žalovaného úřadu respektovat příkaz plynoucí z § 56 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění a invalidní důchod žalobkyně vyplácený pro invaliditu druhého stupně snížit na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. a) a b) a § 56 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze zásady, že žalovaná nemá ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 2. ledna 2017 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.