53 Ad 9/2017
č. j. 53 Ad 9/2017-41
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
53Ad 9/2017 - 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně M.Ch., bytem M.Č.H. 1236, zast. Mgr. Michaelou Kozákovou, advokátkou se sídlem Praha 6, Národní obrany 685/21 proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2017 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 25.5.2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2017 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. V žalobě se namítá, že prvostupňové rozhodnutí je odůvodněno lakonicky odkazem na právní úpravu nároku na invalidní důchod, posudek o invaliditě z 26. 9. 2016 konstatuje, že jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, hlavním onemocněním je disfunkce páteře po provedené stabilizaci bez základní patologie způsobující dvacetiprocentní pokles pracovní schopnosti. V rozhodnutí o námitkách jsou pouze konstatovány závěry posudku, v námitkovém řízení nebylo vytýkáno nezjištění některé skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků s možným dopadem do posudkového závěru. Pokračování - 2 - 53Ad 9/2017 Žalobkyně vytýkala, že z lékařských zpráv vyplývá, že zdravotní stav stabilizován není, přetrvává dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, ten se zhoršuje. Žalobkyně opakovaně poukazovala na bolestivý stav, ten zjišťuje znalec z odvětví neurologie v posudku z 2. 5. 2017. Bolestivý stav trvá 19 měsíců po operaci. Poukazuje se na informaci plynoucí z uvedeného posudku o tom, že operace byla indikována ortopedem a nepřítomnost neurologické symptomatologie nemůže být zásadní. Bolest bude i v budoucnu zásadním limitujícím faktorem ve vztahu k jakékoliv činnosti a práci. Znalec nahlíží nález posudkové služby jako nedůležitý. Uzavírá se, že zdravotní stav žalobkyně nebyl posudkovými lékaři zhodnocen komplexně, žalobkyně je ve všech oblastech života paralyzována přetrvávající silnou bolestí. Nebylo vzato v úvahu, zda zdravotní postižení žalobkyně trvale ovlivňuje její pracovní schopnost, jde-li o stabilizovaný stav, jak je na postižení adaptována a schopnost rekvalifikace. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na pravidla určování poklesu pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 zákona a okolnost, že podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb. v novelizovaném znění je při svém rozhodování vázána posudkem lékaře okresní správy sociálního zabezpečení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a v oboru posudkového lékařství. Posudek odpovídá požadavkům § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, invalidita žalobkyně byla posouzena podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb., kdy byl shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a úsudek o tom, že žalobkyně invalidní není, vychází z toho, že dané onemocnění má za následek pokles pracovní schopnosti o 20 %. Zdravotní stav žalobkyně a dopad do pracovního potenciálu byl předmětem posouzení posudkovou komisí, přičemž napadené rozhodnutí je s posudkovým závěrem souladné. Proto je rozhodnutí věcně správné. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně podala dne 6. 1. 2016 žádost o invalidní důchod. Podle posudku o invaliditě ze dne 19. 1. 2016 se jednalo o nestabilizovaný stav, nejednalo se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu zákona o důchodovém pojištění, kdy situace žalobkyně bude řešena prodloužením výplaty nemocenských dávek. Pro účely řízení o žádosti žalobkyně o invalidní důchod byl lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku vypracován dne 26. 9. 2016 posudek o invaliditě. V posudku se podává výčet podkladů o zdravotním stavu žalobkyně, výsledek vyšetření žalobkyně při jednání a je stanovena klinická diagnóza. Podle té žalobkyně trpí disfunkcí bederní páteře, kdy se jedná o stav po stabilizaci L5/S2 lumbalizace S1, výraznou degeneraci a spondylolistézu L6/S2, provedena zadní stabilizace. Dále trpí sekundární epilepsií se záchvaty CPS od prosince 2014 je bez záchvatů. Dále se uvádí suspektní glaukom. Zjišťuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v posudkovém zhodnocení se popisuje pooperační stav a výsledky vyšetření, uvádí se výsledek rehabilitační léčby. Za hlavní onemocnění se označuje disfunkce bederní páteře po provedené stabilizaci, jde o svalové disbalance s poruchou dynamiky páteře, bez kořenového dráždění bez poškození nervu, bez sfinkterových poruch, objektivní neurologický nález nepopisuje zásadní patologii, což je doloženo nálezem. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici taxace podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění ve výši 20 %. Uvádí se, že tato hodnota zahrnuje profesi žalobkyně a kompenzovanou epilepsii. Není důvod ke zvýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti Pokračování - 3 - 53Ad 9/2017 podle § 3 vyhlášky. Lékařské nálezy odkazované v posudku jsou v posudkovém spise založeny. Uvedený posudek byl podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí ze dne 31. 10. 2016. V rozhodnutí se odkazuje na právní úpravu nároku na invalidní důchod a je vycházeno z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 26. 9. 2016, podle kterého činí rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 20 %. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně uplatnila námitky, ve kterých poukázala na opomenutí souvisejících lékařských zpráv, ze kterých vyplývá, jaká omezení zdravotní postižení žalobkyni přinášejí, trpí zvyšujícími se bolestmi a i přes prodělanou operaci není schopna dlouhodobého sezení, stání, zvedání těžkých břemen a jakékoli fyzické námahy. Patologické stereotypy, jimiž trpěla před operací, přetrvávají a je předpoklad, že fyzická zátěž nebude v budoucnu možná. Zdravotní stav stabilizován není a zhoršuje se. Dovozuje se, že jsou důvody pro zvýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti o dalších 10 procentních bodů. Námitkové řízení bylo doplněno o posudek o invaliditě ze dne 20. 3. 2017. V posudku je uveden výčet zdravotní dokumentace, ze které vycházel lékař okresní správy sociálního zabezpečení, zprávy předložené v námitkovém řízení, na podkladě těchto nálezů byla stanovena diagnóza, podle které je žalobkyně stižena disfunkcí bederní páteře, kdy se jedná o stav po zadní stabilizaci L5/S2 pro lumbalizaci S1,výraznou degeneraci a spondylolistézu L6/S1, protrahované bolesti zad v úseku LS arka, poruchu stereotypu chůze a vadné držení těla jistě i s podílem psychogenním. V neurologickém nálezu naznačeně centrální nález na levé dolní končetině jinak bez pozoruhodností. Dále se uvádí sekundární epilepsie se záchvaty CPS na terapii bez záchvatů, stabilizovaný stav, kdy je žalobkyně schopna jako řidič amatér ve skupině A a B. K výhradám uplatněným v námitkovém řízení byl přezkoumán posudek lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, bylo shledáno, že žalobkyně je stižena dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Jeho rozhodující příčinou je chronická disfunkce bederní páteře po provedené operaci, kdy operace a pooperační průběh je bez pozoruhodností. Ortopedická kontrola shledala zlepšení stavu o 50 %, postavení šroubů bylo označeno za dobré a doporučena pravidelná rehabilitace. Stav přetrval při další kontrole, byl vzat v úvahu rehabilitační nález, kontrolní neurologické vyšetření z 5. 12. 2016 referuje bolestivost LS páteře, popisuje se další neurologické kontrolní vyšetření. Dále bylo vycházeno z neurologického nálezu vztahujícímu se k postižení žalobkyně sekundární epilepsií, podle doložených objektivních nálezů je postižení žalobkyně hodnoceno jako lehké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce ve výši 20 % bez dalšího navýšení, pro které se neshledává důvod. Posudkové hodnocení lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku bylo akceptováno ze zjištění zdravotního stavu, o němž nejsou pochybnosti, mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se vztahovaly ke skutečnostem významným pro posudkový závěr. Bylo reagováno na námitky žalobkyně, kdy se uvádí, že nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci. Žalobkyně nesplňuje posudková kritéria pro invalidizaci, uváděná přetrvávající bolestivost není sama o sobě relevantním posudkovým kritériem, její intenzita je objektivně neměřitelná, vnímání bolesti je individuální. Žalobkyně akcentuje hlavně doporučení ošetřujících lékařů, k nimž se uvádí, že striktní dodržování těchto opatření by žalobkyni zcela vyřadilo nejen z pracovního procesu, ale i z běžného každodenního života. Posudkově zásadní je funkční deficit a jeho věrohodná objektivizace lékařskými nálezy. Pokračování - 4 - 53Ad 9/2017 Námitky žalobkyně byly projednány napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že žalobkyně namítala posouzení zdravotního stavu, kdy na žalované je povinnost vyplývající z § 5 písm. i) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, přičemž posouzení zdravotního stavu pro účely námitkového řízení může plnit pouze lékař. Právě z posudku lékaře napadené rozhodnutí vychází, bylo jím zjištěno, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, jeho rozhodující příčinou je postižení páteře s občasnými projevy kořenového dráždění s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem bez známek postižení nervu odpovídající kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 20 % na horní hranici taxace. Nebyl shledán důvod k aplikaci § 3 vyhlášky. Námitky žalobkyně byly vypořádány, posudkově zásadní je funkční deficit a jeho věrohodná objektivizace lékařskými nálezy. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Podmínky pro vznik invalidity proto splněny nejsou. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen komplexně nad rozsah námitek. Žalobkyně doložila znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie ze dne 2. 5. 2017. Z posudku vyplývá, že žalobkyně trpěla bolestmi před operací a po operaci nikdy nebylo bezbolestné období. To žalobkyni omezuje v domácích denních aktivitách. Poukazuje se na to, že žalobkyně nebyla operována z neurologické indikace, ale z ortopedického hlediska a nepřítomnost neurologické symptomatiky nemůže být zásadní. Zásadním limitujícím faktorem i v budoucnu bude bolest ve vztahu k jakékoli činnosti, k práci. Znalec nahlíží posudek posudkové služby jako nedůležitý. Nepřítomnost zánikových kořenových projevů není pro zdravotní stav žalobkyně podstatný. Pracovní perspektiva je nahlížena jako nepříznivá. V závěru posudku se pak uvádí, že pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost, pohybové schopnosti, schopnost zvládat denní aktivity a na kvalitu života. U žalobkyně díky onemocnění a operaci páteře došlo k výraznému snížení celkové výkonnosti, podstatnému omezení denní aktivity, běžné denní i mimopracovní činnosti s podstatným dopadem na kvalitu jejího života. Pracovní perspektiva je nepříznivá. Jedná se o těžkou formu bolestivého syndromu. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena bolestivým syndromem páteře, jedná se o stav po zadní stabilizaci LS páteře – L5/S1, lumbalizaci S1, výraznou degeneraci a isthemickou spondylolistézu L6. Dále je stižena sekundární epilepsií se záchvaty CPS, od prosince 2014 bez záchvatů a uvádí se suspektní glaukom. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně má letité bolesti beder, do LS přechodu s propagací podél páteře mezi lopatky, do končetin nikdy, což plyne z neurologického nálezu z 18. 4. 2016. V září 2015 byla provedena zadní stabilizace v úseku L5/S1, měsíc po operaci se stav zlepšoval, byla bez klidových bolestí, od počátku roku 2016 měla opět bolesti beder s irradiací do levé hýždě, bolesti byly nepravidelné se závislostí na poloze. V době od 15. 2. do 5. 3. 2016 byla hospitalizována na rehabilitaci ve Fakultní nemocnici v Praze, při ambulantní kontrole 21. 9. 2016 konstatováno, že stav se po operaci o 50 % zlepšil, bolesti jsou při sezení, zátěži či rychlejší chůzi. CT kontrola zobrazila dobré postavení šroubů, Pokračování - 5 - 53Ad 9/2017 bez uvolnění, doporučena pravidelná rehabilitace. Při další ambulantní kontrole dne 23. 11. 2016 zjištěn objektivně nález beze změny, subjektivně konstatován stacionární stav. Podle rentgenologického vyšetření zjištěna mírná skolióza, komplikace vertikály – 3 cm vlevo, zvýrazněná hrudní kyfóza a bederní lordóza. Doporučeno omezení zátěže a pravidelná rehabilitace. Při další neurologické kontrole 18. 4. 2016 se uvádějí protrahované bolesti zad LS úseku, porucha stereotypu chůze a vadné držení těla, podíl psychogenní. Identický nález shledán 10. 5. 2017. Jednalo se o kontrolu na ortopedicko traumatologické klinice Fakultní nemocnice. Posudková komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí bolestivý syndrom páteře. Ostatní komorbidita, sekundární epilepsie a suspektní glaukom, neomezuje aktivní hybnost žalobkyně a nemá podstatný vliv na pracovní schopnost. Žalobkyně je po operaci zcela bez známek kořenového postižení, nemá žádné sfinkterové potíže, provedené EMG vyšetření bylo s normálním nálezem. Jak v klinickém obraze, tak dle EMG nálezu se u posuzované nejedná o funkčně významný neurologický nález. U hodnocení a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující funkční postižení páteře, které není takové, aby z něj vyplynulo omezení celkové výkonnosti a pohyblivosti s dopadem na schopnost vykonávat denní aktivity. Nejedná se o funkčně výrazný neurologický nález. Zdravotní postižení odpovídá kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 20 % na horní hranici dané taxace. Stalo se tak pro profesi a tíži obtíží žalobkyně. Pro využití § 3 vyhlášky nebyl shledán posudkový důvod. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vycházel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % odůvodnila důsledky, kterými se toto postižení projevuje. Poukázala především na obtíže, které toto postižení žalobkyni přináší, z posudku především vyplývá, že se jedná o bolestivý páteřní syndrom. Vzala v úvahu profesi Pokračování - 6 - 53Ad 9/2017 žalobkyně, vycházela z toho, že tu není kořenové postižení, žalobkyně nemá sfinkterové potíže, vyšetření se uskutečnilo s normálním nálezem, v klinickém obraze i podle EMG se nejedná o funkčně významný neurologický deficit. Posudková komise se dále zabývala komorbiditou, konkrétně sekundární epilepsií a suspektním glaukomem, o nichž uvedla, že tato postižení žalobkyni neomezují a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Rovněž učinila úsudek o možnosti aplikace korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky, přičemž k takovému postupu nebyl shledán důvod. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 20 % pokles pracovní schopnosti. Prvostupňovému i druhostupňovému rozhodnutí je vytýkáno, že tato rozhodnutí vycházejí z posudků vyhotovených lékaři posudkové služby. V řízení o žádosti o invalidní důchod děje se tak postupem podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění tyto úkoly může podle § 8 odst. 4 zákona plnit pouze lékař. Obdobně pak je postupováno v námitkovém řízení, kdy je to podle § 8 odst. 9 zákona opět lékař, který zajišťuje plnění úkolů žalované v námitkovém řízení. Při posuzování podmínek vzniku invalidity se jedná o posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a vliv takového stavu na pracovní schopnost pojištěnce, což je odborná otázka medicínské povahy. Proto posudky uvedených lékařů jsou stěžejním podkladem pro rozhodnutí o žádosti a o námitkách v námitkovém řízení. Opírají-li se rozhodnutí vydaná v obou stupních řízení o takové lékařské posudky, pak jsou plně přezkoumatelná. Prvostupňové rozhodnutí výslovně odkazuje na konkrétní posudek o invaliditě podaný lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 26. 9. 2016, ze kterého plyne, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 20 %. Pak toto skutkové zjištění zcela odůvodňuje aplikaci předpisů citovaných v prvostupňovém rozhodnutí. Opírá-li se toto rozhodnutí o § 38 a 39 odst. 1 zákona, pak žalobkyně invalidní není a rozhodnutí je proto zcela postačujícím způsobem odůvodněno, přestože dělo se tak stručně. I v námitkovém řízení je rozhodným podkladem pro zjištění skutkového stavu právě posudek lékařské posudkové služby. Právě takový lékař je povolán k plnění úkolů žalované v námitkovém řízení, a jestliže z tohoto posudku bylo vycházeno, rozhodné skutečnosti z tohoto posudku jsou v rozhodnutí uvedeny, je zjevné, z jakých podkladů bylo vycházeno a posudek splňuje požadavky podle § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, pak je na žalované, aby se takovým posudkem při svém rozhodování řídila. Na tento posudek je v rozhodnutí výslovně odkazováno a v posudku je reagováno na námitky uplatněné žalobkyní a není proto žádný důvod, aby se jím žalovaná neřídila. Se zřetelem k tomu, co bylo prve uvedeno, je rozhodnutí žalované přezkoumatelné. Lékařské zprávy MUDr. J.M. Ph.D. a JUDr. J.J. měl lékař posudkové služby žalované k dispozici, což je zjevné z posudku jak z výčtu dokladů, ze kterých bylo vycházeno tak z pasáže, ve které se určuje, co je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního Pokračování - 7 - 53Ad 9/2017 stavu. Nález vydaný Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, rehabilitačního oddělení i Ortopedicko-traumatologickou klinikou je citován a na základě těchto podkladů bylo postižení žalobkyně hodnoceno z posudkového hlediska. Se stejným výsledkem byl zdravotní stav žalobkyně hodnocen též v řízení před soudem posudkovou komisí, která odborné nálezy popsala a zhodnotila je, přičemž poukázala na to, že rozhodující je funkční postižení páteře, které u žalobkyně není takové, aby způsobovalo omezení celkové výkonnosti a pohyblivosti s dopadem na schopnost vykonávat denní aktivity. Neurologický nález byl zhodnocen tak, že není funkčně významný. Rozhodující zdravotní postižení žalobkyně způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je posudkovou komisí označeno jako bolestivý syndrom páteře. Takto bylo toto postižení hodnoceno z hlediska jeho dopadu do rozsahu ztráty pracovní schopnosti žalobkyně. Posudkoví lékaři podávající posudek ve správním řízení i v řízení před soudem se shodují v tom, že tu je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. Doba trvání bolestivosti páteře, tak jak uvádí se v žalobě, proto odpovídá tomu, že stav je chronifikovaný. Mezi žalobním tvrzením a zjištěním posudkových lékařů není proto rozpor. K argumentaci znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie je zapotřebí především poznamenat, že tento posudek byl vydán až poté, co bylo vydáno napadené rozhodnutí. Přitom v řízení před soudem je podle § 75 odst. 1 s.ř.s. rozhodný skutkový stav, který tu byl k datu vydání napadeného rozhodnutí. To v souzené věci uvedenému znaleckému posudku předcházelo. Poznamenává se, že neurologický posudek sám o sobě nepostačuje, protože v posudku postrádají se posudková kritéria. Znalec posudek podávající znalcem v oboru posudkového lékařství není. K žalobní argumentaci o tom, že žalobkyně byla indikována k operaci z ortopedického hlediska, a proto znalec vyjadřuje názor, že není významná kořenová symptomatologie, je zapotřebí uvést, že rozhodné je zjištění, co je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nikoli indikace k operaci. Z posudků a podkladů ve spise je zjevné, že žalobkyně se podrobila operaci páteře, i po této operaci přetrvává bolestivý syndrom páteře a právě toto postižení páteře je onou rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Proto bylo zcela namístě, že z hlediska důsledků postižení páteře bylo toto postižení podřazeno posudkovým kritériím, která se k onemocnění páteře vztahují. V zájmu řádného podřazení těchto kritérií bylo zapotřebí zhodnotit právě důsledky, jakými se bolestivý páteřní syndrom projevuje. Tyto projevy pak byly zhodnoceny se závěrem, že nejedná se o funkčně významný neurologický nález. Ze stanovené klinické diagnózy pak plyne, že jedná se o bolestivý syndrom páteře, což znamená, že bolesti udávané žalobkyní nebyly přehlédnuty. Aplikace posudkových kritérií v námitkovém řízení byla posouzena posudkovou komisí a z takto vymezených kritérií v příslušné položce vyhlášky je patrné, že právě kořenové projevy mají význam pro určení rozsahu ztráty pracovní schopnosti. Proto lze obtížně argumentovat tím, že nepřítomnost takových projevů není pro podřazení bolestivého páteřního syndromu důležitá. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen k datu vydání napadeného rozhodnutí. Případný budoucí stav a perspektiva možnosti zaměstnání není zhodnotitelná. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho dopad do pracovního potenciálu je vždy posuzován podle zdravotního stavu, který tu je v době rozhodování, není hodnocena případná Pokračování - 8 - 53Ad 9/2017 perspektiva. Dojde-li ke zhoršení zdravotního stavu, pak je tu prostor pro zahájení nového řízení o požadovaném důchodu, ve kterém se zdravotní stav posuzuje nově podle nově doložených lékařských nálezů. Byl-li zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který pracovní schopnost žalobkyně omezuje o 20 %, pak toto postižení nepochybně ovlivňuje aktivity žalobkyně, avšak nedosahuje takové intenzity, která podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se předpokládá pro invalidizaci. Soud napadená rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelná, protože, jak již bylo uvedeno, úkoly žalované na daném úseku plní lékař. Z posudků podaných ve správním řízení i v řízení před soudem plyne, že byly shromážděny objektivní podklady pro posouzení zdravotního stavu žalobkyně a vlivu postižení na pracovní schopnost. Bolestivý syndrom páteře byl pak zhodnocen podle příslušných posudkových kritérií daných vyhláškou č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění. Z posudku posudkové komise vyplývá, že bylo vycházeno právě z výsledků funkčních vyšetření, kdy posudková komise shledala, že nevyplynulo takové zdravotní postižení, které by snižovalo celkovou výkonnost a pohyblivost žalobkyně s dopadem na schopnost vykonávat denní aktivity. Neurologický nález byl zhodnocen jako funkčně nevýznamný. Ustanovení § 39 odst. 4 bylo zcela respektováno, protože bylo shledáno, že zdravotní postižení žalobkyně trvale ovlivňuje pracovní schopnost, jestliže bylo určeno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 20 %, což výdělečné činnosti ve smyslu § 39 odst. 6 nebrání a neznamená rozpor s tím, co se uvádí o adaptaci na zdravotní postižení podle § 39 odst. 7 zákona. Schopnost rekvalifikace je tak podřaditelná korekčnímu faktoru podle § 3 vyhlášky, jímž se posudkoví lékaři zabývali. Žalobkyně byla operována pro bolestivý páteřní syndrom a právě toto postižení je důvodem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který žalobkyni podle právními předpisy stanovených kritérií omezuje v pracovní činnosti v rozsahu 20 %. Mezi jednotlivými posudky o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu a jeho dopadu do pracovního potenciálu nejsou žádné rozpory, proto soud vychází z náhledu posudkové komise a posudkových lékařů o tom, že žalobkyně je postižena chronickým onemocněním, které způsobuje 20 % rozsah ztráty pracovní činnosti. K listinám předloženým při jednání soud uvádí, že lékařská zpráva z 30. 8. 2017 byla podána po vydání napadeného rozhodnutí, proto ji zohlednit nelze. Kromě toho ze závěru této zprávy plyne, že jde o lehkou psychiatrickou poruchu nevyžadující psychiatrickou péči. V rozhodnutí Úřadu práce, pobočka České Budějovice se výslovně uvádí, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá pracovní neschopnosti. Pro tento údaj nelze úsudek o rozsahu ztráty pracovní schopnosti nahlížet jako vadný. Předpokládá-li se pro vznik invalidity ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pro vznik invalidity rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění ve výši 35 %, pak žalobkyně invalidní není. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s uvedenou právní normou. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Pokračování - 9 - 53Ad 9/2017
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 4. září 2017 samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. za správnost vyhotovení: Z. S.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.