53 Ad 9/2018

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci Žalobce: P. S. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2018 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 28. 5. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2018 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu.

2. Žalobce vyjadřuje ve své žalobě nesouhlas s důvody, pro které byly námitky zamítnuty. Požádal příslušné lékaře o další posouzení zdravotního stavu a tyto zprávy budou soudu doloženy dodatečně.

3. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům uvedeným v posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

4. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobce byl od 13. 7. 2010 uznán invalidním v prvním stupni pro onemocnění cirhózou jater. Při dalším posouzení žalobce v roce 2011 byl stupeň invalidity zvýšen na stupeň druhý nikoli však pro cirhózou jater, kdy bylo shledáno zlepšení jaterních funkcí, ale pro progredující polyneuropatii dolních končetin. Shodně byl žalobce posouzen v roce 2012. Ke změně nedošlo ani při kontrole v roce 2015.

5. Další kontrolní lékařské prohlídce se žalobce podrobil v letošním roce a podle posudku o invaliditě lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově bylo shledáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro postižení polyneuropatií činí 20 %. Bylo shledáno, že funkční stav žalobce se zlepšil, byly zmíněny neuropatické projevy na končetinách, žalobce má vhodné zaměstnání a na pracovní podmínky je adaptován. Končetinové postižení bylo zhodnoceno jako lehké. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl podle kapitoly IV, položka 9, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění stanoven v rozsahu 10 %. Postupem podle § 3 odst. 1 vyhlášky byla tato hodnota zvýšena o dalších 10 % na celkových 20 % se zřetelem k dalším postižením zdravotního stavu.

6. Z tohoto lékařského posudku vychází rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2018, jímž byl od 8. 3. 2018 žalobci odňat invalidní důchod.

7. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky vyjadřující nesouhlas s posouzením zdravotního stavu.

8. V námitkovém řízení byl opatřen posudek lékařské posudkové služby žalované. V posudku se podává výčet dokumentace, ze které bylo při hodnocení zdravotního stavu žalobce a jeho dopadu do pracovního potenciálu vycházeno, byla stanovena klinická diagnóza a uzavírá se, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je polyneuropatie dolních i horních končetin, kdy došlo ke zlepšení zdravotního stavu, protože nejsou zjištěny závažné parézy, funkce dolních končetin je omezena velmi mírně. Jedná se o lehké funkční postižení. Ve srovnání se stavem v roce 2015 došlo ke zlepšení. Žalobce má vhodné zaměstnání a na pracovní podmínky je adaptován. Dále se uvádí, že v minulosti došlo k posudkovému nadhodnocení postižení žalobce. Postižení žalobce bylo podřazeno kapitole VI, položka 9, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 20 %.

9. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o uvedený posudek opírá a uvádí se, že žalobce ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění invalidní není, odpovídá-li rozsah ztráty pracovní schopnosti dvaceti procentům. Protože nárok žalobce na invalidní důchod zanikl, bylo povinností žalované postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění invalidní důchod odejmout.

10. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky objektivních lékařských nálezů, především neurologické a interní povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobce stižen středně těžkou polyneuropatií dolních a horních končetin, kdy toto postižení bylo v roce 2017 významně odeznělé, přetrvává lehká porucha funkce dolních končetin se zhoršeným vibračním čitím akrálně, žalobce dále trpí jaterní steatofibrózou, velmi pravděpodobně toxonutritivní etiologie, v roce 2017 jaterní testy v normě, stav po akutní hepatopatii post ethylické etiologie a má žlučníkové kameny.

11. V posudkovém hodnocení se uvádí, že žalobce je vyučen malířem natěračem a působil jako osoba samostatně výdělečně činná. Od roku 2011 pracuje jako hlídač objektů v plném pracovním úvazku ve směnném provozu. V roce 2011 byla u žalobce prokázána těžká polyneuropatie dolních a horních končetin a byla mu přiznána invalidita druhého stupně. Onemocnění bylo podle dokumentace způsobeno dřívějším nadměrným užíváním alkoholu. V roce 2017 při vyšetření EMG bylo prokázáno zlepšení objektivní symptomatologie při dodržování režimových opatření. Na dolních končetinách je přítomna lehčí chronická forma polyneuropatie, kdy funkce dolních končetin je omezena jen velmi mírně. Žalobce nemá závažné poruchy chůze, pohybuje se bez pomoci opěrných pomůcek, nemá paretické postižení a dolní končetiny jsou bez poruchy trofiky. Přetrvává porucha funkce dolních končetin velmi lehkého stupně se zhoršeným vibračním čitím akrálně. Na horních končetinách nebylo zjištěno ani lehké postižení. Jaterní postižení podle výsledků jaterních testů je prakticky v normě, kdy jedná se o stabilizovaný stav s minimální funkční poruchou. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvyšším dopadem do pracovního potenciálu bylo označeno postižení lehkou polyneuropatií dolních končetin. To bylo podřazeno kapitole VI, položka 9, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 20 %. Bylo tak učiněno proto, že funkční postižení na dolních končetinách je jen velmi lehkého stupně bez závažné poruchy motorických funkcí, což bylo objektivizováno vyšetřením EMG. Postižení nebylo možno podřadit pod položku pod písmenem a) téže kapitoly, protože postižení končetin je oboustranné a nejedná se pouze o lehké funkční postižení s omezením zatížitelnosti jedné končetiny nebo její části. Nejde ani o těžké funkční postižení s podstatným omezením hybnosti, svalové síly a fyzické výkonnosti, a proto nelze využít položku pod písmenem c). O ostatní komorbiditě se uvádí, že ta nemá závažný dopad do pracovní schopnosti žalobce. O posudkovém nálezu lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově z února 2015 se uvádí, že to bylo posudkově nadhodnocené, jestliže posudkový lékař tehdy zjistil, že došlo ke zlepšení polyneuropatie.

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

14. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného rozsudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím žalobce, tak k objektivním nálezům, především neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotního stav, jímž je polyneuropathie dolních končetin. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole VI, položka 9, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila ve výši 20 %. Učinila tak se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení žalobce projevuje. Poukázala na vyšetření z roku 2017, kdy byla shledána pouze lehčí chronická forma polyneuropatie, která má za následek velmi mírné omezení funkce dolních končetin. Na horních končetinách nebylo zjištěno postižení žádné. Zdravotní stav žalobce byl zhodnocen jako zlepšený ve srovnání s předchozími vyšetřeními, což má souvislost s dodržováním režimových opatření.

15. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními problémy žalobce, především postižením jater, o němž bylo uvedeno, že jaterní testy jsou prakticky v normě a stav je stabilizovaný s minimální funkční poruchou. O ostatních postiženích se uvádí, že ty nemají žádný dopad do pracovní schopnosti žalobce. Zdravotní stav žalobce pro postižení polyneuropatií je stabilizovaný a žalobce je na toto postižení adaptován.

16. Posudková komise dále vysvětlila, co brání tomu, aby postižení žalobce bylo podřazeno pod další položky vyhlášky, kde by přicházelo v úvahu stanovení vyšší míry poklesu pracovního potenciálu. Především uvedla, že postižení končetin je oboustranné, nezpůsobuje omezení zatížitelnosti jedné z končetin, žalobce není omezen v hybnosti, svalové síle ani výkonnosti.

17. Posudková komise se zabývala rovněž posudkovým nálezem z roku 2015, o němž uvedla, že stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro postižení polyneuropatií bylo nadhodnocené, protože již tehdy posudkový lékař zjistil mírné zlepšení tohoto postižení.

18. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se další komorbiditou žalobce a vysvětlila rozdíl mezi posudkovým nálezem z roku 2015 a nálezem současným, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20% rozsah ztráty pracovní schopnosti.

19. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu jeho pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %.

20. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 20 %, pak žalobce invalidní není. Proto bylo na žalované respektovat příkaz vyplývající z § 56 odst. 1 písm. a) zákona a odejmout důchod, na který nárok zanikl.

21. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona důchodovém pojištění.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že ve věcech důchodového pojištění nelze úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 5. listopadu 2018 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně