54 A 11/2021

Rubrum

54A 11/2021 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobce: K. B. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2021 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby 2 54A 11/2021

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud) dne 30. 11. 2021 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Milevsko, odboru dopravy, č. j.: X ze dne 28. 7. 2021, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c) odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil úmyslně podle ustanovení § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, porušením ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu tím, že dne 9. 4. 2021 v 17:35 hodin v obci Milevsko, v ulici Čs. Armády, řídil osobní automobil tov. zn. X, registrační značky X, kdy u domu č. p. 829 byl kontrolován hlídkou Policie ČR, přičemž se na výzvu policisty odmítl podrobit jak orientační dechové zkoušce na zjištění alkoholu v dechu, tak i odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti v délce dvanáct měsíců. Zároveň mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě tvrdil, že rozhodnutí je nezákonné, neboť byl nejprve uznán vinným ze spáchání přestupku příkazem vydaným Městským úřadem Milevsko dne 21. 6. 2021 pod č. j. X. Proti tomuto příkazu podal žalobce nepodepsaný odpor. Po celou dobu následně probíhajícího řízení žalobce nebyl vyzván k doplnění podpisu. Podle názoru žalobce tudíž správní orgán nemohl pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, neboť chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení. Obě napadená rozhodnutí jsou proto nezákonná.

3. Ke své argumentaci žalobce odkázal na ustanovení § 37 odst. 1 a 2 správního řádu, kdy dovozoval, že z podání musí být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co navrhuje. Podpis představuje obecnou náležitost podání ve správním řízení. Chybějící podpis představuje vadu podání, které nemůže bez toho, aniž by vada byla odstraněna, vyvolat projednání věci.

4. Vzhledem k tomu, že správní orgány v řízení pokračovaly, vydaly nezákonné rozhodnutí. Nepodepsaný odpor sice příkaz zrušil, nicméně bez doplnění podpisu nemohl vést k samotnému projednání věci. Pokud by řízení skončilo ve fázi uložení pokuty příkazem, nemohla by být žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč. Žaloba byla podána včas a u příslušného krajského soudu. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí správního orgánu prvého stupně i rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný správní orgán k výzvě soudu dne 20. 12. 2021 sdělil, že předložil nadřízenému správnímu orgánu podnět k provedení zkráceného přezkumného řízení ve věci rozhodnutí vydaného Krajským úřadem Jihočeského kraje pod č. j. X ze dne 3. 11. 2021, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti vydanému rozhodnutí Městského úřadu Milevsko č. j.: X ze dne 28. 7. 2021. Podnět k provedení zkráceného přezkumného řízení podal právní zástupce žalobce dne 12. 12. 2021. Soud proto vydal usnesení dne 30. 12. 2021 pod č. j. 54 A 11/2021-19, kterým řízení přerušil. V řízení bylo pokračováno usnesením ze dne 2. 3. 2022 pod č. j. 54 A 11/2021-22, kdy žalovaný předložil krajskému soudu vyjádření k žalobě a správní spis, jehož součástí je 3 54A 11/2021 vyrozumění Ministerstva dopravy, že nebyly shledány důvody k zahájení zkráceného přezkumného řízení.

6. K žalobcem vznesené námitce žalovaný sdělil, že přestože žalobce nebyl správním orgánem vyzván k doplnění chybějícího podpisu na podaném odporu proti příkazu Městského úřadu Milevsko a tento úřad pokračoval ve správním řízení o přestupku, založil tak vadu řízení, avšak nikoliv takovou, v jejímž důsledku by došlo ke zkrácení práv žalobce. Podáním odporu došlo ke zrušení předmětného příkazu a dále nebylo vůči žalobci postupováno v jeho neprospěch. Právní kvalifikace skutku se nezměnila, a proto nemohla akceptace nepodepsaného odporu vést k horšímu výsledku, než ve standardním přestupkovém řízení, kde mu nemohl být uložen horší správní trest, než který mu byl uložen příkazem. Naopak žalobce měl k dispozici možnost ve správním řízení v plném rozsahu uplatňovat svá práva. V průběhu celého správního řízení před správními orgány se žalobce nedovolával toho, že podaný odpor nebyl podepsán a že nemělo být v řízení pokračováno a že by příkaz nabyl právní moci. Na absenci podpisu upozornil poprvé až v žalobě. Podle žalovaného je žalobní námitka nedůvodná. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nevznesl námitku věcné či místní nepříslušnosti soudu. Souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených spisů.

III. Obsah správního spisu

7. Z písemností založených ve spise soud zjistil, že správní řízení bylo zahájeno doručením příkazu žalobci ve věci, a to na podkladě oznámení Policie ČR č. j. X ze dne 21. 4. 2021. Žalobce podal dne 1. 7. 2021 proti předmětnému příkazu odpor. Dne 14. 7 2021 doručil správní orgán zmocněnci žalobce vyrozumění o pokračování správního řízení po podaném odporu. Poučil žalobce o právu žádat nařízení ústního jednání, o možnosti se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu a o možnosti nahlédnout do spisu. Dne 28. 7. 2021 vyhotovil správní orgán napadené rozhodnutí, které bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 4. 8. 2021. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dne 12. 8. 2021 blanketní odvolání. To bylo po výzvě správního orgánu dne 2. 9. 2021 doplněno. O odvolání rozhodl žalovaný správní orgán tak, jak je popsáno pod bodem 1 tohoto rozsudku.

8. Žalobce podal podnět k provedení přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství č. j. X ze dne 3. 11. 2021 Ministerstvu dopravy. Dne 9. 2. 2022 zaslalo Ministerstvo dopravy žalobci sdělení, k podanému podnětu v tom smyslu, že nebyly shledány důvody pro postup podle ustanovení § 95 odst. 2 správního řádu. Ministerstvo dopravy uvedlo, že na provedení přezkumného řízení není právní nárok a záleží pouze na správním uvážení orgánu přezkumu, což vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Orgán přezkumu odkázal na rozsudek NSS č. j. 1 As 161/2021-29 ze dne 26. 11. 2021, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ve správním soudnictvím je vždy nutno posoudit, zda zjištěná procesní vada mohla mít vliv na zákonnost výsledného rozhodnutí. Podle Nejvyššího správního soudu nebylo třeba stěžovatele vyzývat k odstranění vad (doplnění podpisu odporu), neboť stěžovatel s městským úřadem po celou dobu jednal, přebíral poštu, dostavil se k nahlížení do spisu a následně podal odvolání. Nenamítal, že se jednalo o neúplný odpor a že jej měl městský soud vyzvat k odstranění vad, neboť tento odpor nevyvolal žádné právní účinky. Na absenci podpisu si v tam posuzovaném případě stěžovatel vzpomněl až v žalobě. Taková vada nezpůsobuje nezákonnost 4 54A 11/2021 správních rozhodnutí, neboť sám stěžovatel v dalším řízení jednal tak, že považoval odpor za účinný a ve správním řízení využíval svých procesních práv. Orgán přezkumu dále uvedl, že vzhledem k postupu zvolenému v předmětném řízení, který koresponduje s řadou jiných řízení, jiných účastníků, které právní zástupce žalobce zastupuje, nelze vyhodnotit podání nepodepsaného odporu jinak než jako zřejmou obstrukci. Současně poznamenal, že daný postup hraničí až se zneužitím práva.

IV. Právní názor soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 s. ř. s., neboť s tímto postupem účastníci řízení vyslovili souhlas.

10. Žaloba není důvodná.

11. V souzené záležitosti je předmětem sporu otázka, zda žalobcem nepodepsaný odpor, který podal proti příkazu vydanému Městským úřadem Milevsko dne 21. 6. 2021 pod. č. j. Xmohl mít za následek pokračování v řízení a vydání meritorního rozhodnutí. Žalobce tvrdil, že chybějící podpis je vadou podání, pro kterou nelze ve smyslu § 37 správního řádu v řízení pokračovat.

12. Ustanovení § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů stanoví v odstavci 1, že správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem mu lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle odstavce druhého, pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze obviněnému v řízení uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem; to neplatí, pokud správní orgán v řízení změní právní kvalifikaci skutku.

13. Obecně lze uvést, že příkaz je zvláštním typem rozhodnutí ve věci, které v obecné rovině zakotvuje ustanovení § 150 správního řádu. Jde o zkrácené řízení, kdy je možné postihovat některé přestupky bez nařízení ústního jednání a provádění dokazování podle správního řádu. Opravným prostředkem proti příkazu je odpor, který může být podán v souladu s § 150 odst. 3 správního řádu ve lhůtě osmi dnů ode dne oznámení příkazu. Pokud proti příkazu odpor podán nebyl, stává se příkaz pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Pokud proti němu odpor podán byl (jeho zpětvzetí přitom není přípustné), již samotným podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. Ve smyslu § 90 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nelze obviněnému uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměry správního trestu, než mu byly uloženy příkazem. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Řízení vede dál správní orgán, který příkaz vydal. Lhůty pro vydání rozhodnutí podle § 94 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich začínají znovu běžet dnem podání odporu.

14. Žalobce v žalobě tvrdil, že chybějící podpis na odporu (podání) je vadou, pro kterou nelze v řízení pokračovat. Povinností správního orgánu bylo vyzvat jej podle § 37 odst. 3 správního řádu k odstranění uvedené vady. Mezi stranami není sporu o tom, že správní orgán žalobce skutečně k doplnění jeho podpisu na podaném odporu nevyzval. Otázkou proto zůstalo, zda taková vada je bez dalšího důvodem pro zrušení 5 54A 11/2021 napadených rozhodnutí, tak jak požaduje žalobce, nebo zda jsou okolnosti, pro které napadená rozhodnutí obstojí, byť bylo zjištěno porušení procesního předpisu.

15. Ve spise správního orgánu je založen odpor žalobce došlý Městskému úřadu Milevsko dne 1. 7. 2021. Dále je ve spise založeno vyrozumění Městskému úřadu Milevsko, odboru dopravy ze dne 7. 7. 2021 o pokračování správního řízení po podaném odporu. Tato písemnost byla doručena žalobci dne 10. 7. 2021 a jeho právnímu zástupci dne 14. 7. 2021. V tomto vyrozumění byl žalobce poučen o jeho právu požádat o nařízení ústní jednání, pokud to považuje za nezbytné k uplatnění jeho práv. K tomu mu byla stanovena lhůta deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Dále byl žalobce poučen o tom, že pokud nebude žádat nařízení ústního jednání, má možnost se ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí taktéž ve lhůtě deseti dnů od doručení oznámení. Současně byl informován o jeho právu zvolit si zmocněnce, navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Žalobce ani jeho právní zástupce na toto vyrozumění nikterak nereagovali. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 28. 7. 2021. Bylo doručeno žalobci dne 3. 8. 2021 a jeho právnímu zástupci dne 4. 8. 2021. Proti rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím právní zástupce včasné blanketní odvolání. Správní orgán žalobce vyzval k doplnění důvodů podaného odvolání. V odvolání žalobce rozporoval naplnění skutkové podstaty přestupku a poukazoval na nepoužitelnost úředních záznamů o podání vysvětlení k dokazování ve správním řízení, k čemuž odkazoval na judikaturu Nejvyššího správního soudu.

16. Žalobce poprvé poukázal na procesní pochybení správního orgánu v žalobě adresované zdejšímu soudu. Tvrdil, že odpor, který podal bez podpisu, nemohl mít účinky řádného podání, a tudíž nemohlo dojít k pokračování ve správním řízení.

17. Soud na základě písemností založených ve spise zjistil, že se prvostupňový správní orgán skutečně dopustil vady řízení, pokud žalobce nevyzval k doplnění podpisu na podaném odporu. Z toho důvodu se zabýval ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 161/2021 posouzením, zda takový postup založil vadu řízení, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé (srov. rozsudek NSS sp. zn. 6 A 51/2001- 30, č. 494/2005 Sb., NSS). Soud proto hodnotil postoj žalobce v pokračování ve správním řízení, neboť z něho je patrný postoj žalobce k podanému odporu. Doplnění podpisu na odporu má totiž za následek ověřit autentičnost vůle přestupce vyjádřené podáním odporu, neboť podáním odporu se ruší rozhodnutí (příkaz) správního orgánu prvního stupně vydaného ve zkráceném řízení a otevírá se prostor pro přestupce k tomu, aby mohl navrhovat dokazování, účastnil se ústního jednání a využil všech možností obrany, tak jak mu nabízí správní řád. Z reakce žalobce je zřejmé, že byl v souvislosti s oznámením o pokračování v řízení vyrozuměn o tom, že správní orgán jím podaný odpor akceptoval a že ve správním řízení bude dále pokračováno. Byl poučen o tom, jakým způsobem může uplatňovat svá práva v dalším řízení. Žalobci i jeho právnímu zástupci bylo vyrozumění doručeno do vlastních rukou, žádná reakce však správnímu orgánu ve lhůtách ve vyrozumění uvedených nedošla. Z toho důvodu bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, kde byl žalobci uložen stejný správní trest, který mu byl uložen již příkazem ze dne 21. 6. 2021. Žalobce nebyl omezen uplatňovat svá práva, naopak tento prostor mu byl i přes jeho pochybení, které se projevilo nedostatkem podpisu, poskytnut a bylo mu umožněno uplatnit jeho práva v plném rozsahu. Žalobce se nedovolával ve správním řízení skutečnosti, že podaný odpor nebyl 6 54A 11/2021 podepsán a že by v řízení nemělo být pokračováno. Naopak proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání, kterým však tuto vadu (absence podpisu na podaném odporu) neuvedl. V odvolání rozporoval závěr správního orgánu o tom, že se konkrétního přestupku dopustil poprvé. Absenci podpisu namítal teprve v žalobě podané zdejšímu soudu a současně z důvodu této vady požádal o přezkumné řízení ve smyslu § 95 správního řádu. Ministerstvo dopravy žalobci sdělilo, že neshledalo důvody pro vedení přezkumného řízení.

18. Soud pokračoval v řízení a na základě popsaných skutečností dospěl k závěru, že zjištěná procesní vada neměla vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí, neboť stěžovatel doplnění podpisu odporu nerozporoval a nenamítal, že by se jednalo o neúplný odpor a že měl být vyzván k odstranění vad a že odpor nevyvolal žádné právní účinky. Tuto námitku jako jedinou vznesl v rámci svého podnětu k vedení přezkumného řízení a jako jedinou námitku ve správní žalobě. Soud proto uzavřel, že procesní vada nezpůsobila nezákonnost správních rozhodnutí, neboť žalobce v dalším řízení jednal tak, že považoval odpor za účinný, neboť minimálně využil svého práva a proti meritornímu rozhodnutí podal odvolání. Soud proto dospěl k závěru, že námitka o neúčinnosti odporu pro absenci podpisu je nedůvodná.

19. Soud podotýká, že následným projednáním přestupku ve správním řízení nedošlo v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů ke zhoršení postavení žalobce, neboť mu byl uložen stejný druh a výměra trestu jako v příkazu. Pokud Žalobce dále tvrdil, že se v případě rozhodování formou příkazu neukládá povinnost nahradit náklady řízení. V dané záležitosti z písemností založených ve spise i z obsahu napadených rozhodnutí vyplývá, že žalobce nezpochybňoval podání odporu ani svou vůli, aby řízení neskončilo vydáním příkazu. Pokud by tomu tak bylo, jistě by takovou argumentaci vznesl nejpozději v souvislosti s podaným odvoláním, kde by upozornil na skutečnost, že nebylo v souladu s jeho vůlí odpor proti vydanému příkazu podat. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, nelze hypoteticky argumentovat tím, že pokud by řízení skončilo ve fázi uložení pokuty příkazem, nemusela být žalobci uložena povinnost hradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč. Soud ani z toho důvodu neshledal porušení žalobcových práv.

V. Závěr, náklady řízení

20. Na základě shora uvedeného krajský soud uzavřel, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před krajským soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. 7 54A 11/2021 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 25. května 2022 JUDr. Marie Trnková samosoudkyně