54 A 13/2023

Rubrum

č. j. 54 A 13/2023- 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Petrem Novotným sídlem Archangelská 1, Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3, Holešovice, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2023, č. j. OAM-17629-11/ZR-2023 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby, vyjádření žalovaného

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil žalobci platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podle § 46a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, Shoda s prvopisem: J. M. 2 54 A 13/2023 v rozhodném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a dále podle § 46a odst. 4 téhož zákona stanovil žalobců lhůtu k vycestování z území České republiky v délce 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí. Důvodem takového postupu bylo, že žalobce byl pravomocně uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu – přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky (řízení motorového vozidla při 2,36 ‰ alkoholu v krvi) dle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, a to trestním příkazem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 2 T 127/2023.

2. Žalobce úvodem popisuje svoji pobytovou historii, společnou domácnost s matkou a to, že jeho odsouzení byl pouze jednorázový exces, když již i uhradil náklady trestního řízení a nároky vůči pojišťovně. S odkazem na válečný konflikt v na Ukrajině má žalobce za to, že napadené rozhodnutí představuje nepřiměřený zásah do jeho rodinného a soukromého života; nebyly splněny podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí, stanovení lhůty k vycestování, a to právě s ohledem na probíhající válečný konflikt. Žalovaný rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a porušil § 50, § 2 a § 3 správního řádu.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 16. 1. 2024 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce neuvedl nic, na základě čeho by mohl být shledán nepřiměřený zásah do jeho rodinného a soukromého života. Žalovaný nezlehčuje válečný konflikt na Ukrajině, žalobce však není nucen navrácení do země původu, přičemž i samotný konflikt nemůže být paušálním důvodem nemožnosti vydávat takováto rozhodnutí při trestné činnosti cizinců. Žalobce dle žalovaného neuvádí nic, co by mohlo svědčit porušení zásady non-refoulement.

II. Právní hodnocení krajského soudu

4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

5. Žaloba není důvodná.

6. Dne 7. 2. 2024 proběhlo za účasti žalobce jednání. Žalobce setrval na podané žalobě. Žalobce navrhl vyslechnout jako svědka svoji matku, která má na území České republiky trvalý pobyt. Ta by se měla vyjádřit k otázce zázemí žalobce, přičemž ona sama návrat žalobce na území Ukrajiny odmítá. Provedení tohoto důkazu soud pro nadbytečnost zamítl. Nesouhlas matky žalobce s žalobou napadeným rozhodnutím není rozhodný, přičemž ve vztahu k rodinnému a osobnímu životu žalobce nebylo v tomto směru v řízení před správními orgány, ani soudem, nic tvrzeno, krom samotného pobytu matky žalobce, a tedy i existující vazbou mezi nimi.

7. Jádro žalobní argumentace je tvořeno poukazem na existenci válečného konfliktu v zemi původu, z čehož dovozuje žalobce nemožnost vydání žalobou napadeného rozhodnutí.

8. Žalobce namítá porušení § 50, § 2 a § 3 správního řádu, činí tak však pouhým odkazem na znění zákona bez jakékoli konkrétního provázání s přezkoumávaným rozhodnutím. Žalobní bod přitom nemůže být pouhým odkazem na porušení zákona bez bližšího odůvodnění (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS). Z tohoto důvodu se krajský soud těmito námitkami nemohl zabývat. Shoda s prvopisem: J. M. 3 54 A 13/2023 9. Žalobce dále uvádí, že jeho jednání bylo jednorázovým excesem, uhradil náklady trestního řízení a nároky pojišťovny, žije se svou matkou. Na to žalobce navazuje námitkou, že napadené rozhodnutí je nepřiměřeným zásahem do rodinného a soukromého života žalobce vzhledem k válečné situaci na Ukrajině.

10. Podle § 46a odst. 1 věty druhé zákona o pobytu cizinců platí, že „ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.“ Nelze se přitom ztotožnit s názorem žalovaného, že v tomto případě není nutno řešit zásah do rodinného a soukromého života žalobce; v tomto směru vzhledem k absenci relevantní námitky krajský soud pouze pro úplnost odkazuje například na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2021, č. j. 3 A 172/2018-44, či na rozsudek Krajského soudu v Ústní nad Labem, pobočka Liberec ze dne 15. 7. 2022, č. j. 59 A 36/2022-59).

11. I přesto se žalovaný dopadem rozhodnutí do rodinného a soukromého života žalobce zabýval na str. 2 a 3 svého rozhodnutí. Popsal, že žalobce žije se svou matkou, která na něm však není existenčně závislá a dále to, že žalobce sám během řízení neuvedl žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné k takovému závěru dospět. To žalobce nečinní ani nyní a krajský soud se proto touto argumentací nemohl více zabývat, neboť závěry žalovaného žalobce takto vznesenými námitkami konkrétním způsobem nevyvrací.

12. Žalovaný se zabýval i tvrzením žalobce, že jeho protiprávní jednání bylo ojedinělým excesem se závěrem, že to nepovažuje pro projednávanou věc za podstatné. To žalobce opět nerozporuje a pouze opakuje to, co již uvedl žalovanému. Samotné hodnocení žalovaného poté již konkrétně nenapadá. Z tohoto důvodu se krajský soud ani touto námitkou nemohl více zabývat. Lze pouze dodat, že splnění povinností navazujících na trestní řízení nelze považovat za něco výjimečného a nelze je s ohledem na rozhodnou úpravu zákona o pobytu cizinců považovat za něco, co by mělo vliv na aplikaci § 46a odst. 1 věty druhé tohoto zákona. V tomto směru není podstatná ani ojedinělost protiprávního jednání žalobce.

13. Ani zbývající námitce existence válečného konfliktu na Ukrajině krajský soud nepřisvědčil. Žalobce pouze poukazuje na intenzitu a délku tohoto konfliktu. Existence tohoto konfliktu však není nikým rozporována.

14. S tím souvisí i to, že žalobce zcela nekonkrétně namítá, že nebyly splněny podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí, neboť nebylo prokázáno naplnění předpokladů § 46a odst. 1 věty druhé zákona o pobytu cizinců. Žalobce neuvádí, na základě čeho tento závěr činí. Dále žalobce ani nerozvádí, proč podle něj nebyly splněny předpoklady pro stanovení lhůty k vycestování z území České republiky.

15. Krajskému soudu nepřísluší domýšlet za žalobce žalobní argumentaci a jakkoli není existence válečného konfliktu na Ukrajině a závažnost jeho dopadů zpochybňována, nejedná se o samospasný argument, který pouze sám o sobě zpochybňoval konkrétní závěry žalovaného. Žalobci nebyl vysloven zákaz pobytu na území Evropské unie a v tomto směru není nucen k vycestování do země původu. Směřuje-li snad žalobce k otázce aplikace zásady non-refoulment pak je možno ve stručnosti uvést, že jsou zde jiná řízení, v jejichž rámci se tato zásada projeví (např. řízení o žádosti o strpění, řízení o správním vyhoštění). Shoda s prvopisem: J. M. 4 54 A 13/2023 III. Závěr a náklady řízení 16. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 7. února 2024 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem: J. M.