54 A 16/2017

Rubrum

č. j. 54 A 16/2017 - 35 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobce: nezletilý X, narozen X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2017, č. j. KUJCK 128591/2017 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 22. 12. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2017, č. j. KUJCK 128591/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Milevsko ze dne 14. 9. 2017, č. j. MM 32841/2017 OVV/KH (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) zamítnuto podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jako opožděné a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích“), kterého se dopustil tím, že dne 10. 7. 2017 v čase kolem 19:10 hodin v prostoru čekárny na služebně Obvodního oddělení Policie ČR Milevsko po podání trestního oznámení a žádosti o kopii svého trestního oznámení sdělil ke straně policistů pprap. K. a pprap. S., kterými byl vyzván k zaplacení peněžního obnosu 5 Kč, „to jsou židi“, čímž úmyslně znevážil postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci Správní orgán I. stupně uložil žalobci za uvedený přestupek v souladu s § 35 písm. b), § 46 a § 57 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a podle § 5 odst. 3 písm. b) zákona o některých přestupcích pokutu ve výši 2 500 Kč.

3. Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno – viz ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Žaloba kromě obecných náležitostí zakotvených v § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., musí obsahovat alespoň jeden žalobní bod, z něhož musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 2 - 54A 16/2017 považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést, jaký návrh výroku rozsudku činí, jak je presumováno v ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. Soudní řád správní tak tímto potvrzuje dispoziční zásadu podatele při koncipování jeho podání v rámci správního soudnictví. Z této zásady vyplývá požadavek na jednoznačné a konkrétní formulování žaloby i návrhu na výrok rozsudku, který má být krajským soudem ve věci vydán. Tyto esenciální náležitosti žaloby musí být navzájem v souladu, aby se soud mohl žalobou vůbec zabývat.

4. Krajský soud konstatuje, že z žaloby, která byla krajskému soudu doručena dne 22. 12. 2017, nevyvstaly žádné konkrétní žalobní námitky, z nichž by krajský soud mohl vycházet. Žalobce v podané žalobě namítal porušení práva na spravedlivý proces, neboť přestupkový úřad nevzal v potaz špatný zdravotní stav žalobce a žalobce se tak nemohl k celé věci vyjádřit. Dalším žalobním bodem brojil žalobce proti skutečnosti, že nebylo možné vyslechnout svědka, kterého by navrhl a který by společně s kamerovým záznamem ze služebny policie prokázal pravdu. Takto formulované žalobní body posoudil krajský soud jako nedostatečné, neboť se vůbec nevztahovaly k obsahu napadeného rozhodnutí, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto pro opožděnost. Důvody tohoto rozhodnutí, pro které bylo odvolání pro opožděnost zamítnuto, žalobce žádným způsobem nerozporoval.

5. Z uvedeného důvodu krajský soud dne 16. 1. 2018 usnesením č. j. 54 A 16/2017-18 vyzval žalobce, aby uvedl žalobní body, z nichž by bylo patrné, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Krajský soud v usnesení žalobce podrobně poučil o postupu při formulaci konkrétních žalobních bodů a zároveň jej poučil o následcích, nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno nebo opraveno.

6. Žalobce zaslal krajskému soudu dne 22. 1. 2018 doplnění žaloby, které bylo krajskému soudu doručeno dne 23. 1. 2018, jímž však nevyhověl požadavkům formulovaným v usnesení ze dne 16. 1. 2018. Žalobce setrval ve své taktice a směřoval své výhrady i nadále pouze vůči prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce však měl doplnit žalobu o argumenty směřující proti napadenému rozhodnutí a poukázat na případné skutečnosti, z nichž by bylo patrné, že podané odvolání bylo včasné, a upřesnit, v čem shledává nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí, kterým bylo jeho odvolání zamítnuto jako opožděné, a to právě ve vztahu k opožděnosti tak, jak ji odůvodnil žalovaný v napadeném rozhodnutí.

7. Formulované žalobní body v žalobě i v doplnění žaloby se míjely s předmětem řízení, neboť nesměřovaly proti napadenému rozhodnutí, které označilo podané odvolání jako opožděné. Žalobce se nijak nevymezoval vůči žalovaným tvrzené opožděnosti, pro níž bylo odvolání zamítnuto.

8. K rozšíření žaloby či uvedení dalších žalobních bodů může dojít pouze ve lhůtě určené pro podání žaloby podle § 71 odst. 2 věty poslední s. ř. s. Lhůtu pro podání žaloby upravuje § 72 odst. 1 s. ř. s.: „Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.“ 9. V konkrétní věci bylo podání krajskému soudu sice doručeno v zákonné lhůtě, avšak z podání nebyl seznatelný žádný žalobní bod vztahující se k předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu v zákonné lhůtě a s takovým předstihem, že ještě bylo možné žalobce vyzvat, aby v zákonné lhůtě doplnil žalobní body, krajský soud jej vyzval Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 3 - 54A 16/2017 k doplnění a specifikoval konkrétní požadavky na doplnění žaloby. Krajský soud obdržel doplnění žaloby dne 23. 1. 2018, přestože dvouměsíční lhůta pro podání žaloby uplynula dne 22. 1. 2018, zákonná lhůta nicméně byla zachována, neboť k podání k poštovní přepravě došlo v poslední den lhůty (22. 1. 2018). Žalobce však ani po výzvě soudu nedoplnil požadovaným způsobem žalobní body, přestože byl poučen o následcích takového svého jednání. Pro případnou další výzvu k doplnění již nezbyl žádný prostor, neboť zákonná lhůta uplynula.

10. Krajský soud nad rámec uvádí, že nepřehlédl další nedostatek učiněného doplnění žaloby, a to absenci podpisu žalobce. Podpis podatele je nezbytnou součástí každého podání učiněného vůči soudu, neboť jím podatel stvrzuje svou vůli v podání učiněnou. Absence podpisu na podání bez jeho doplnění, je taktéž důvodem pro odmítnutí takového podání. V projednávané věci však již žalobce nebyl vyzýván k doplnění podpisu na učiněném podání, neboť neobsahovalo požadované náležitosti, a další výzva k doplnění žalobních bodů a podpisu by již byla činěna po uplynutí zákonné lhůty, a nebyla by proto účelná.

11. Soud je ve svém postupu vázán zásadou dispoziční a koncentrační a přezkoumává napadené rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Soud není povinen ani oprávněn konkrétní důvody nezákonnosti správního rozhodnutí dovozovat, vyhledávat vady napadeného rozhodnutí a nahrazovat tak projev vůle žalobce, což judikoval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 8 Afs 31/2009 – 74 ze dne 23. 10. 2009. Krajský soud dále konstatuje, že žalobce v souvislosti se svou procesní odpovědností je povinen nést případné důsledky plynoucí z učiněných úkonů.

12. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

13. Žalobce v žalobě ve lhůtě pro podání žaloby neuvedl žádný žalobní bod vztahující se k předmětu řízení. Žalobce takový nedostatek neodstranil ani přes výzvu soudu, a proto nebylo možné v řízení pokračovat. Z těchto důvodů krajský soud uzavřel, že podaná žaloba neobsahovala nezbytné náležitosti žaloby uvedené v § 37 odst. 3 a § 71 odst. 1 s. ř. s., a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. Pokračování - 4 - 54A 16/2017 v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích 31. 1. 2018 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.