54 A 3/2022

Rubrum

č. j. 54 A 3/2022 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobce: X státní příslušnost: X t. č. v zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty zastoupen advokátem Mgr. Umarem Switatem, sídlem Dědinova 2011/19, 148 00 Praha 4 adresa pro doručování V Tůních 11, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2021, č. j. CPR-32889-4/ČJ-2021- 930310-V238 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2021, č. j. CPR-32889-4/ČJ-2021-930310-V238 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6.800 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 2 54 A 3/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Posuzovaná žaloba byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena dne 2. 2. 2022, a to na základě usnesení č. j. 20 A 84/2021-10, jímž jí postoupil Městský soud v Praze. Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, odboru cizinecké policie (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 6. 11. 2021, č. j. KRPC- 133237-20/ČJ-2021-020023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) jako opožděné. Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci uloženo ve smyslu § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 a § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) správní vyhoštění a stanovena doba 2 let, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, k vycestování z území byla žalobci stanovena doba 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

2. Žalobce v žalobě namítal nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, což spatřoval zejména v tom, že se žalovaný nezabýval důvody, jimiž zdůvodňoval opožděné podání odvolání. Žalobce uvedl, že mu dne 7. 11. 2021 byla za použití PCR testu prokázána pozitivita na infekční onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS- CoV-2 (dále jen „koronavirus“), a tak až do doby jeho vyléčení byl povinen se podrobit přesně specifikované izolaci v zařízení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, v němž mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces.

3. Žalobce popisoval svůj vztah se svou přítelkyní E. P., s níž plánuje realizaci rodinného života na území České republiky. Z toho žalobce dovozoval, že má na území ČR vytvořeno kvalitní rodinné a sociální zázemí a v postupu správních orgánů spatřoval krutý, nezákonný a necitlivý zásah do jeho soukromého a rodinného života, který je v rozporu se zásadou přiměřenosti. Takový postup správních orgánů byl dle žalobce v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a setrval na svém závěru, že v projednávané věci nebyly splněny všechny zákonné podmínky nezbytné pro to, aby mohlo být vyhověno jeho žádosti o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu § 41 odst. 2 a 4 správního řádu. Nesplnění zákonných podmínek podle žalovaného spočívalo v tom, že žalobce nespojil svou žádost o prominutí s odvoláním podaným dne 18. 11. 2021, ale teprve s doplněným odvoláním dne 3. 12. 2021. Dále bylo ve vyjádření žalovaným zdůrazněno, že navzdory umístění žalobce do příslušného zařízení pro zajištění cizinců, v němž se musel podrobit režimu karanténního oddělení, poskytování právní pomoci cizincům bylo zajišťováno prostřednictvím sociálního odboru Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, o čemž byl každý cizinec informován.

III. Obsah správního spisu

5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 5. 11. 2021 bylo zahájeno řízení o vyhoštění žalobce, neboť pobýval na území ČR bez platného oprávnění k pobytu a současně došlo k jeho výslechu. Během výslechu žalobce uvedl, že do své domoviny nevycestuje, neboť se Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 3 54 A 3/2022 bojí o svůj život. Následující den 6. 11. 2021 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí a rozhodnutí č. j. KRPC-133237-18/ČJ-2021-020023 o zajištění žalobce za účelem vyhoštění. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí bránil blanketním odvoláním doručeným správnímu orgánu I. stupně dne 18. 11. 2021. Správní orgán I. stupně poskytl v reakci na žádost žalobce 10denní lhůtu k provedení úkonu – doplnění proti prvostupňovému rozhodnutí, a to usnesením ze dne 22. 11. 2021, č. j. KRPC-133237-39/ČJ-2021-020023 6. Správní orgán I. stupně obdržel dne 6. 12. 2021 doplnění odvolání žalobce a současně s tím i žádost o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání. Žalobce zdůvodňoval zmeškání lhůty pro podání odvolání tím, že z důvodu onemocnění koronavirem byl umístěn do karantény, kde mu nebylo umožněno vyhledat právní pomoc. Žalovaný napadeným rozhodnutím podané odvolání zamítl jako opožděné a ve vztahu k žádosti o prominutí zmeškání lhůty žalovaný pouze v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že nelze vyhovět žádosti o prominutí zmeškání úkonu, která nebyla připojena ke zmeškanému úkonu.

7. Podle rozhodnutí ze dne 8. 11. 2021, č. j. MV-150907-133/OZZ-2021, které žalobce přiložil k žalobě, bylo zjištěno, že v důsledku pozitivního výsledku RT-PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2 byla žalobci nařízena ode dne 7. 11. 2021 izolace do doby jeho vyléčení.

IV. Právní názor soudu

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

9. Žaloba je důvodná.

10. Krajský soud v prvé řadě přistoupil k ověřování opožděnosti podaného odvolání. Podle obsahu správního spisu žalobce převzal prvostupňové rozhodnutí dne 6. 11. 2021, tato skutečnost nebyla ani žalobcem nijak zpochybněna. Podle § 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců platí, že proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů. Lhůta pro podání odvolání tak žalobci uplynula v úterý dne 16. 11. 2021.

11. Žalobce uvedl, že ode dne 7. 11. 2021 mu byla z důvodu onemocnění koronavirem nařízena karanténa do doby jeho vyléčení a byl přesunut na speciální karanténní oddělení, na kterém mu mělo být upřeno právo na spravedlivý proces. Žalobce tuto žalobní námitku však více nespecifikoval, naproti tomu žalovaný ve vyjádření uvedl, že ani na karanténním oddělení v příslušném zařízení, v němž byl žalobce umístěn, nebylo omezeno poskytování právní pomoci, ta byla zajišťována prostřednictvím sociálního odboru Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.

12. Podle tvrzení v žádosti o prominutí zmeškání úkonu měl být žalobce již dne 18. 11. 2021 mimo karanténu. Následovalo téhož dne podání odvolání prostřednictvím nového zástupce žalobce, který měl převzít zastoupení rovněž dne 18. 11. 2021. Zástupce žalobce uvedl, že v době podání odvolání neměl napadené rozhodnutí ani jiné podklady k dispozici. V blanketním odvolání pouze specifikoval datum prvostupňového rozhodnutí (6. 11. 2021) a požádal o poskytnutí lhůty k doplnění odvolání. Správní orgán I. stupně dne 22. 11. 2021 žalobci stanovil usnesením lhůtu 10 dnů k doplnění odvolání, čímž žádosti žalobce vyhověl. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 4 54 A 3/2022 13. Podle § 41 odst. 2 správního řádu platí, že požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.

14. Okamžikem pominutí překážky bránící žalobci v podání odvolání, tak podle tvrzení žalobce mělo být ukončení karantény. Za předpokladu, že by správními orgány byla nařízená karanténa shledána jako relevantní překážka bránící v podání odvolání, tak ode dne 18. 11. 2021, dne údajného ukončení karantény, což však nebylo nijak doloženo, běžela patnáctidenní lhůta pro podání žádosti o navrácení v předešlý stav. K uplynutí této lhůty k podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu došlo v pátek dne 3. 12. 2021.

15. V odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 3 dole žalovaný uvedl, že žalobce podal dne 3. 12. 2021 žádost o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání a odůvodněné odvolání. (důraz doplněn soudem) Krajský soud správním orgánům tímto vytýká, že součástí správního spisu v případě několika písemností nejsou doručenky nebo jiné doklady, které by umožňovaly postavit najisto okamžiky rozhodující pro určení dodržení lhůt či naznat přesný postup v rámci správního řízení. Krajský soud za takto nastoleného skutkového stavu konstatuje, že žádost žalobce ve smyslu § 41 správního řádu byla žalobcem podána včas.

16. Krajský soud vychází z komentovaného znění k § 41 odst. 2 správního řádu „V odstavci 2 komentovaného ustanovení je uvedeno, že účastník řízení může příslušný správní orgán, který ve smyslu odstavce 6 komentovaného ustanovení v okamžiku podání žádosti řízení vede, požádat o prominutí zmeškání úkonu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit. Tato subjektivní 15denní lhůta je doplněna objektivní 1roční lhůtou, protože podle odstavce 2 komentovaného ustanovení zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. Pro běh obou těchto lhůt platí § 40 spr. řádu, ve kterém je upraveno počítání času.(…) V případě podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu se aplikuje § 40 odst. 1 písm. d) spr. řádu.“ (podtrženo soudem) Shodně se vyjadřuje také Josef Vedral ve svém komentáři (VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4.).

17. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. (podtrženo soudem)

18. Vzhledem ke skutečnosti, z níž žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel, a to že žalobce podal žádost o prominutí zmeškání úkonu dne 3. 12. 2021, krajský soud v souladu s § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu konstatuje, že žádost ve smyslu § 41 správního řádu byla uplatněna včas, resp. v poslední den 15denní lhůty.

19. Co se týče věcné příslušnosti správního orgánu, k němuž má být žádost směřována, poskytuje odpověď § 41 odst. 6 správního řádu. Podle tohoto ustanovení o žádosti rozhoduje ten správní orgán, který v době podání žádosti vede řízení. Žalobce adresoval Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 5 54 A 3/2022 svou žádost žalovanému prostřednictvím správního orgánu I. stupně. Správní orgán I. stupně dne 22. 11. 2021 žalobci stanovil lhůtu k doplnění odvolání v délce 10 dnů. Ani v případě tohoto usnesení č. j. KRPC-133237-39/ČJ-2021-020023 není součástí správního spisu doručenka, budeme-li předpokládat, že k doručení došlo ještě téhož dne, uplynula by 10denní lhůta k doplnění odvolání žalobce dne 2. 12. 2021.

20. Nyní soud poukáže na některé kroky učiněné správními orgány, které v projednávané věci způsobily nepřehlednost mající za následek nepříznivý dopad na vedení správního řízení. Správní orgán I. stupně se dopustil při vyřizování odvolání žalobce hned několika pochybení, která se pokouší přičíst žalobci k tíži. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Nesplňuje-li odvolání tyto náležitosti, je správní orgán povinen odvolatele vyzvat k odstranění vad podání. V nyní projednávané věci správní orgán I. stupně žalobce k odstranění blanketního odvolání nevyzval, což by se dalo pochopit za předpokladu, že by podané odvolání vyhodnotil jako opožděné. Nicméně správní orgán I. stupně usnesením č. j. KRPC-133237-39/ČJ-2021-020023 vyhověl žádosti žalobce o poskytnutí lhůty k doplnění odvolání, kterou stanovil v délce 10 dnů. V usnesení současně konstatoval, že podané blanketní odvolání nesplňuje náležitosti v § 37 odst. 2 správního řádu, avšak nijak neupozornil na tvrzenou opožděnost.

21. Podle § 88 odst. 1 správního řádu neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů; ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání. (pozn. podtržení a zvýraznění doplněno soudem)

22. Správní orgán I. stupně měl po podání odvolání naznat, že je opožděné, neboť 10denní odvolací lhůta již uplynula. Vzhledem k tomu, že v té chvíli žalobce ještě neuplatnil svou žádost o prominutí zmeškání úkonu, měl správní orgán I. stupně za dodržení lhůty v § 88 odst. 1 správního řádu v pondělí 29. 11. 2021 předat žalovanému správní spis společně se svým stanoviskem o opožděnosti odvolání a nebyl důvod pro poskytnutí lhůty k doplnění odvolání. Za takové situace by se dalo uvažovat o věcné příslušnosti žalovaného jako orgánu, jemuž by býval měl žalobce doručit podanou žádost ve smyslu § 41 správního řádu jako orgánu, který aktuálně, resp. dne 3. 12. 2021, vede řízení. Ovšem za situace, že správní orgán I. stupně žalobci prodloužil lhůtu k doplnění odvolání o 10 dnů, která mohla skončit nejdříve dne 2. 12. 2021, se mohl důvodně domnívat, že jeho odvolání dosud nebylo bez dalšího posouzeno jako opožděné a předáno žalovanému ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení odvolání, a proto řízení do doby uplynutí lhůty k doplnění odvolání vede správní orgán I. stupně.

23. Ze správního spisu navíc vyplývá, že správní spis byl žalovanému předán až dne 30. 11. 2021, přestože stanovisko konstatující odvolání je datováno dnem 23. 11. 2021, zůstává neobjasněno, vzhledem k ledabylému způsobu vedení správního spisu, zda v tomto směru správní orgán I. stupně předal správní spis žalovanému ve lhůtě 10 dnů, na níž se nyní implicitně odvolává. Žalobce z pochopitelných důvodů adresoval žádost o prominutí zmeškání lhůty včetně doplněného odvolání správnímu orgánu I. stupně. Krajský soud za nastalé situace nemůže bez dalšího konstatovat, že žádost žalobce dle § 41 správního řádu Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 6 54 A 3/2022 byla adresována věcně nepříslušnému správnímu orgánu, a to s ohledem na postup správního orgánu I. stupně.

24. Správnímu orgánu I. stupně, resp. žalovanému, je třeba rovněž vytknout nedodržení formální stránky při vyřizování žádosti žalobce o prominutí zmeškání podání odvolání. Podle § 41 odst. 7 správního řádu usnesení, kterým správní orgán zmeškání úkonu nepromine, se oznamuje pouze podateli. (pozn. zvýrazněno a podtrženo soudem) O žádosti žalobce tak mělo být rozhodnuto usnesením. Správní orgán I. stupně o žádosti žalobce nevydal samostatné usnesení, jímž by vyslovil neprominutí zmeškaného úkonu. Ani žalovaný o žádosti žalobce dosud řádně nerozhodl, neboť ve výroku napadeného rozhodnutí rovněž nebyla zmínka o způsobu, jakým bylo o žádosti rozhodnuto. Pouze v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný chaoticky a bez jakéhokoli adekvátního zdůvodnění konstatoval jednotlivá fakta o žádosti či vlastní domněnky, aniž by výslovně uvedl, jakým způsobem se o žádosti rozhoduje a proč.

25. V neposlední řadě krajský soud zdůrazňuje, že nebylo pochybením žalobce, jestliže nejprve podal blanketní odvolání a teprve v závěru 15denní lhůty podal žádost o prominutí zmeškání úkonu společně s doplněním odvolání. Také komentářová literatura připouští nastalou variantu sledu událostí: „Nelze vyloučit ani situaci, že nejprve bude podán opravný prostředek, a teprve poté žádost o prominutí zmeškání, takovým postupem by zřejmě byla podmínka stanovená v § 41 odst. 2, tzn. že s požádáním o prominutí zmeškání úkonu je třeba spojit zmeškaný úkon, splněna.“ [VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4.]

26. Ke zbývajícím žalobním námitkám vztahujícím se k meritu věci, resp. k důvodům proč by žalobci nemělo být uloženo správní vyhoštění, krajský soud podotýká, že se jimi zabývat nelze, neboť se nevztahují k předmětu nyní projednávaného řízení. Žalobce žalobou napadl rozhodnutí žalovaného, jímž bylo shledáno odvolání žalobce jako opožděné. Žalobní body se tak mohly vztahovat pouze k posouzení včasnosti odvolání a souvisejícího správního řízení, nikoli již k důvodům správního vyhoštění. Žalobce v žalobě namítal nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Přestože jeho žalobní body výslovně nesměřovaly proti konkrétním vadám řízení spočívajícím zejména ve způsobu vyřízení jeho žádosti o prominutí zmeškání úkonu, tak se jimi krajský soud musel zabývat, aby mohl přezkoumat namítanou nezákonnost napadeného rozhodnutí. Krajský soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009-84, v němž byly vytyčeny mantinely soudního přezkumu z moci úřední. „Výklad v tomto usnesení provedený není oporou názoru, že k vadám podle § 76 odst. 1 s. ř. s. přihlíží soud vždy z moci úřední, jak dovodil první senát. Soud tak sice může učinit, ale jen za určitých podmínek. Těmi jsou právě případy, kdy rozhodnutí vůbec není schopno přezkumu z hlediska žalobních námitek. Tato vadnost a nemožnost podrobit rozhodnutí zkoumání musí být zjevná buď ze spisu (či z jeho absence), nebo z rozhodnutí samého, pokud bude postrádat srozumitelnost či důvody v takové míře, že vylučuje zkoumání důvodnosti žaloby, anebo ji soud sezná na základě jiných rozhodných skutečností, jež se dostanou do jeho sféry.“ 27. Krajský soud dospěl k závěru, že veškeré shora uvedené vady, jichž se žalovaný a správní orgán I. stupně v řízení dopustili a které měly za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí, spočívaly v porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. Správní Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 7 54 A 3/2022 orgány v rozporu s § 41 odst. 5 a 6 správního řádu nerozhodly o žádosti žalobce, rovněž nesprávně vyhodnotily možnost uplatnit žádost kdykoli v patnáctidenní lhůtě bez ohledu na to, zda zmeškaný úkon již žalobce učinil. Žádost žalobce dle § 41 správního řádu o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání nebyla doposud vypořádána, přesto žalovaný již vydal rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného. Okrajem krajský soud podotýká, že součástí správního spisu nebyly veškeré potřebné písemnosti, a to konkrétně některé doručenky či jiné podklady poukazující na zásadní informace o doručování.

28. Krajský soud uzavírá, že je úkolem správních orgánů se nyní řádně v souladu se zákonnými ustanoveními vypořádat se žádostí žalobce o prominutí zmeškání úkonu, aniž by došlo k dalším procesním pochybením a doplnil chybějící písemnosti do správního spisu. Krajský soud nepředurčuje, jakým způsobem má být žádost žalobce ve smyslu § 41 správního řádu posouzena, pouze usiluje o zhojení vad, které správní orgány učinily.

V. Závěr, náklady řízení

29. Na základě všech shora uvedených skutečností soud žalobou napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil bez jednání pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít a také mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Na základě § 78 odst. 4 s. ř. s. soud věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány pouze odměnou advokáta.

31. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) celkem v částce (2 x 3.100 Kč) 6.200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů], a dále v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce (2 x 300 Kč) 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6.800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce nedoložil, zda je plátcem DPH, není náhrada hotových výdajů povýšena o sazbu této daně. Celkem náklady řízení činí 6.800 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě třicet dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 8 54 A 3/2022 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 18. března 2022 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S.