54 A 3/2023

Rubrum

č. j. 54 A 3/2023- 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: J. M. bytem zastoupen advokátem Mgr. Františkem Klímou sídlem Krajinská 224/37, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2023, č. j. KUJCK 2962/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Včasnou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 3. 2023 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný postupem dle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice, ze dne 23. 11. 2022, č. j SO/1755/2022 Zn. 00692/22 Ha; SO/6620/2022 Zn. 2425/22 Ha; SO/8547/2022 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 54 A 3/2023 Zn. 3242/22 Ha; SO/10864/2022 Zn. 4280/22 Ha; SO/11588/2022 Zn. 4530/22 Ha; SO/13060/2022 Zn. 5128/22 Ha; SO/13433/2022 Zn. 5265/22 Ha; SO/12443/2022 Zn. 5274/22 Ha; SO/1776/2022 Zn. 6979/22 Ha; SO/19477/2022 Zn. 7482/22 Ha, a toto rozhodnutí potvrdil.

2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byl žalobce shledán vinným z celkem 10 přestupků dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterých se dopustil z nedbalosti porušením ustanovení § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu tím, že: 1) dne 29. 12. 2021 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 10:56 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/599/22-ZK, Zn. 00692/22 Ha); 2) dne 21. 1. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 16:20 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/2181/22-ZK, Zn. 2425/22 Ha); 3) dne 11. 3. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 16:58 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/3021/22-ZK, Zn. SO/8547/2022); 4) dne 13. 4. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 16:16 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/3921/22-ZK, Zn. 4280/22 Ha); 5) dne 17. 4. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 10:54 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/4230/22-ZK, Zn. 4530/22 Ha); 6) dne 13. 5. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 16:16 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/4772/22-ZK, Zn. 5128/22 Ha); 7) dne 5. 5. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 18:40 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/4936/22-ZK, Zn. 5265/22 Ha); Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 54 A 3/2023 8) dne 21. 5. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 18:04 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/4946/22-ZK, Zn. 5274/22 Ha); 9) dne 4. 8. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 19:58 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/6379/22-ZK, Zn. 6979/22 Ha); 10) dne 22. 8. 2022 zastavil a stál s vozidlem X, registrační značky X, v ulici J. P. v Č. B., před domem č.p. x na chodníku, ačkoliv to v daném místě není příslušnou dopravní značkou povoleno. Na místě setrval s vozidlem nejméně do 15:50 hodin, kdy byl přestupek zaznamenán a zdokumentován Městskou policií České Budějovice (č.j. MP/6710/22-ZK, Zn. 7482/22 Ha).

3. Za toto jednání byl žalobci uložen trest pokuty ve výši 2 000 Kč.

4. Žalobce své vozidlo zanechal v místě přejezdu (vjezdu) do garáží svého domu (tj. na levé fotografii dlážděné místo před garážemi v popředí). Fotografie místa spáchání přestupku, zdroj: žaloba 5. Žalobce namítá, že správní orgány učinily nesprávná skutková zjištění, věc nesprávně právně hodnotily a řádně se nevypořádaly s jeho námitkami.

6. Konkrétně žalobce namítá, že v daném místě se nenachází chodník, neboť místo, na kterém on sám před svým vlastním domem vozidlo zanechal, je vjezdem do garáže jeho domu, nikoli chodníkem. Daná dlážděná plocha je určena k přejezdu do garáže. K tomu závěru žalobce vede i existence zelených zatravněných pásů, které jsou přerušeny dlážděnou plochou, jenž slouží k přejezdu vozidel do garáže. Do chodníku, který se nachází mezi domy a zatravněnou plochou, žalobce svým vozidlem nezasahoval.

7. Správní orgány vycházely dle žalobce nesprávně z vyjádření Odboru dopravy, že se jedná o místní komunikaci IV. třídy, která je nepřístupná provozu motorových vozidel, když hlavní funkcí této plochy je naopak vjezd do garáže domu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 54 A 3/2023 8. V ulici je dle žalobce vybudován samostatný chodník, který přímo nepřiléhá k místní komunikaci v ulici, ale je od ní oddělen zeleným pásem, stejně jako na druhé straně ulice, kde však pouze z důvodu absence domů s vraty není tento zelený pás jakkoli přerušen.

9. Žalobce je přesvědčen, že existence předělů tohoto zeleného pásu neznamená, že by se v těchto místech chodník rozšiřoval, protože účelem těchto dlážděných ploch není primárně pohyb chodců.

10. Žalobce poukazuje i na technickou normu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a na vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, v jejichž kontextu popisuje, že chodník je část přidružená dopravnímu prostoru určená zejména pro chodce, horizontální oddělení chodníku může tvořit postranní dělicí (zelený) pás do šířky 3 metrů, chodníky musí být široké nejméně 1 500 mm. V návaznosti na shora uvedené fotografie žalobce považuje chodník podél domů za dostatečně široký, horizontálně oddělený zeleným pásem, přičemž přerušení v podobě vjezdů nejsou určeny zejména pro chodce. K tomu žalobce uzavírá, že nebylo-li naděvší pochybnost prokázáno, že v daném místě se nachází chodník, pak z důvodu těchto pochybností nemůže být uznán vinným ze spáchání předmětného přestupku.

11. Žalobce rovněž v podané žalobě rozporuje v tomto duchu konkrétní části odůvodnění žalovaného rozhodnutí, k čemuž poukazuje i na podobu parkování v jiných částech města.

12. V doplnění žaloby ze dne 23. 3. 2023 a ze dne 31. 5. 2023 žalobce poukázal prostřednictvím fotografií na jiná, dle jeho názoru podobná místa ve městě se závěrem, že pokud se lidé na těchto místech nedopouštějí daného přestupku, nemůže se jej dopouštět ani on sám.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

13. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 6. 4. 2023 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný v kontextu judikatury správních soudů zdůraznil, že existenci chodníku je nutno posuzovat dle konkrétní situace, přičemž rozdílnost povrchů a stavebního řešení mezi pozemní komunikací a samotným chodníkem zcela jednoznačně svědčí tomu, že se zde nachází chodník. Jakési dlážděné ostrůvky nemohou dle žalovaného odůvodňovat závěr žalobce, že v těchto místech se chodník nenachází. Tato napojení na pozemní komunikaci dle žalovaného slouží k vjezdu do garáže, rovněž slouží jako místa pro najetí/sjezd např. kočárků, invalidních vozíků.

III. Právní hodnocení krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

15. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.).

16. Žaloba není důvodná.

17. Jedinou rozhodnou otázkou v přezkoumávané věci je to, zda se v místě, kde žalobce parkoval své vozidlo, nachází chodník, či nikoli. Dle zákona o silničním provozu je stanoven obecný zákaz vjíždět na chodník, a tedy i parkovat (dle § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu nesmí jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích, než chodci, užívat chodník nebo stezku pro chodce). Výjimky z této úpravy mohou spočívat např. v místní úpravě provozu na pozemních komunikacích, jež parkování na chodníku umožní. Takováto zvláštní úprava se v tomto místě nenachází. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 54 A 3/2023 18. Otázkou hodnocení (ne)existence chodníků a jeho znaků, se v minulosti zabývaly správní soudy, od jejichž závěrů nemá krajský soud jakéhokoli důvodu se odchylovat.

19. Jak popsal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 9. 2013, č. j. 1 As 76/2013-27, „…definici pojmu „chodník“ český právní řád neobsahuje. Tuto skutečnost však nelze chápat jako deficit české právní úpravy. Je dokonce diskutabilní, zda u takovýchto pojmů je vůbec smysluplné legislativně vymezovat jejich obsah: vždy totiž hrozí na straně jedné jejich přílišná obecnost, která potřebám praxe není příliš nápomocná, anebo na straně druhé tak konkrétní vymezení, že v konečném důsledku nechtěně vyloučí i případy, které by svojí povahou pod tuto definici určitě spadat měly (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 2 As 48/2008 - 58, www.nssoud.cz). Není myslitelné ani žádoucí, aby veškeré pojmosloví užívané právními předpisy mělo zákonnou definici. Naprosto postačí, podřadí-li se obecně používaný výraz pod obecně platnou definici, kterou danému pojmu přiznává běžná mluva. Tak jako není v zákoně o silničním provozu definován pojem chodec, vozidlo či křižovatka, je nutné rovněž výraz chodník chápat shodně jako v běžném životě: chodníkem bude část ulice nebo silnice určená pro pěší zřetelně oddělená od ostatní komunikace (zpravidla vyvýšeným obrubníkem), která často lemuje zástavbu, resp. oplocení pozemku, na straně jedné a ostatní komunikaci na straně druhé.“ Nejvyšší správní soud v návaznosti i na další předcházející judikaturu dále ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2018, č. j. 73 A 13/2017-44, uvedl, že „[p]ro určení, zda se v konkrétním případě jedná o chodník, nemůže být proto určující ani údaj o způsobu využití pozemku v katastru nemovitostí (který je nadto právně nezávazný), ani obsah pasportu místních komunikací obce, neboť v něm jsou povinně vedeny pouze jednotlivé místní komunikace, zatímco chodník může být též součástí místní či účelové komunikace nebo samostatnou účelovou komunikací. Rozhodující je tudíž pouze faktický stav na místě“. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, č. j. 1 As 237/2015-31, bod 24, lze učinit rovněž závěr o tom, že jednotlivé indicie o (ne)existenci chodníku je možno hodnotit z pohledu průměrně vnímavého jedince (v uvedené věci se jednalo o „zvýšený obrubník předmětné plochy, přímá návaznost plochy na skleněné výlohy ve spodních patrech přilehlých domů, strom uprostřed plochy“). Pohled správních soudů převzal i Nejvyšší soud, který např. ve svém rozsudku, který se primárně zabýval hodnocením okrasné fontány jako možné závady ve schůdnosti komunikace, ze dne 15. 12. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2136/2022, popsal, že „[u]vádí-li Nejvyšší správní soud v rámci jím předestřeného výkladu termínu chodník, že je třeba dbát významu, který je danému pojmu přikládán v běžném životě, lze též vyjít z toho, že běžně se rozlišuje chodník a zpestřující prvek, jenž je do něj včleněn. Okolnost, že se ve veřejném prostoru určeném k průchodu nachází v zájmu zpříjemnění a oživení prostranství různé objekty (lavičky, květináče, stromy), jež ze své podstaty brání průchodu v místě svého výskytu, by nebylo vhodné pokládat za riziko průchodu, lze-li se těmto prvkům rozumně vyhnout a nepředstavují-li tyto prvky pro chodce v jejich bezprostřední blízkosti reálně nerozeznatelnou či záludnou překážku a chodce neohrožují ani svým působením na okolí.“ 20. V přezkoumávané věci tak, jak plyne z fotografií uvedených shora, je zřejmé, že v dané ulici se nachází pozemní komunikace, od které je zvýšeným obrubníkem oddělena část, na které se podél domů nachází dlážděný chodník spolu s zelenými oddělujícími pásy, ve kterých jsou umístěny lampy veřejného osvětlení a dopravní značky. K jednotlivým domům jsou pak dle potřeby zřízeny dlážděné vjezdy/nájezdy, u kterých je obrubník snížen.

21. Krajský soud se ztotožňuje s hodnocením správních orgánů o tom, že v místě se nachází chodník. Závěry správních orgánů považuje krajský soud za dostatečné a přezkoumatelné. Správní orgány se zabývaly jednotlivými znaky, ze kterých lze usuzovat o existenci Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 54 A 3/2023 chodníku tak, jak je popisuje i shora citovaná judikatura. Samotný popis v předcházejícím odstavci bez jakékoli pochybnosti svědčí existenci chodníku, jehož součástí jsou i žalobcem rozporované nájezdy. Zeleň jako oddělující prvek, jenž je do chodníku včleněn; prvek, který zpestřuje ulici a sám o sobě netvoří a priori překážku schůdnosti, nelze považovat za něco, co by svým rozsahem (šířkou) u jednotlivých vybudovaných vjezdů/nájezdů vytyčovalo hranici samotného chodníku.

22. Nelze přisvědčit opačnému názoru žalobce, že v místě jeho stání se nenachází chodník, ale vjezd do jeho domu, který primárně neslouží chodcům. Naopak, tento vjezd je součástí chodníku, který se v místě nachází. Jedná o nájezd na chodník ze silnice, který byl vybudován pro pohodlný vjezd a sjezd k domu žalobce. Zároveň však může být využíván, jak správní orgány uvádí, i pro kočárky, vozíčkáře a další osoby.

23. Bez jakéhokoli vztahu k projednávané věci jsou fotografie žalobce z okolních ulic a jiných míst. Hodnocení toho, zda na žalobcem poukazovaných místech se nachází chodník či nikoli, zda zde parkující osoby se (ne)dopouští přestupkového jednání, které je či není postihováno, není úkolem tohoto přezkumného soudního řízení správního. Rozhodné není ani to, jakou podobu má chodník na protější straně ulice.

24. Bez významu je i odkaz žalobce na normu ČSN a vyhlášku, neboť tyto se týkají určitých minimálních nároků na budování nových chodníků. Tyto nároky však o (ne)naplnění pojmových znaků chodníku tak, jak jsou vymezeny v citované judikatuře, nic nevypovídají.

25. Nedůvodná je i argumentace žalobce šířkou chodníku a tím, že jeho vozidlo průchodu chodců žádným způsobem nebránilo. Přestupek žalobce nespočívá v tom, že by jeho vozidlo mělo bránit průchodu po chodníku, ale v tom, že jej v rozporu se svojí zákonnou povinností použil k zastavení a stání jeho vozidla. Z fotografií přestupkového jednání žalobce založených ve správním spise plyne, že žalobce se snažil své vozidlo zanechávat tak, aby přibližně kopírovalo šířku zatravněného pásu. Argumentují-li správní orgány podpůrně tím, že vozidlo žalobce mohlo ztížit průchod osob s dětským kočárkem apod., což žalobce odmítá, jedná se o reálně myslitelnou možnost, na níž však naplnění skutkové podstaty daného přestupku nestojí.

26. S ohledem na shora uvedené krajský soud nepřisvědčil názoru žalobce, že žalovaný nedostatečně či nesprávně vypořádal jeho odvolací námitky, učinil nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně právně hodnotil. Správní orgány splnily svoji povinnost, když prokázaly, že v místě se nachází chodník. Jelikož žalobce nezpochybňuje, že to byl právě on, kdo zde vozidlo zastavil a ponechal stát, správní orgány nepochybily, uznaly-li žalobce vinným z daného přestupku.

IV. Závěr a náklady řízení

27. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 54 A 3/2023

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 19. června 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.