54 A 4/2023

Rubrum

č. j. 54 A 4/2023- 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyněm sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2023, č. j. KUJCK 32460/2023 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 18. 4. 2023 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 Error! Reference source not found. rozhodnutí Městského úřadu Třeboň ze dne 9. 1. 2023, č. j. D183/22-KL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků z nedbalosti podle § 125c odst. 1 písm. b), § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2. a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o silničním provozu“).

3. Výše zmíněných přestupků se žalobce dopustil tím, že dne 21. 7. 2022 v 9:17 hodin, na silnici I. třídy č. 24, na 9 km staničení, ve směru jízdy od obce Lomnice nad Lužnicí na obec Frahelž, řídil motorové vozidlo tovární značky X, registrační značky X, přičemž mu byla v úseku, kde je stanovena nejvyšší povolená rychlost 90 km/h, naměřena silničním rychloměrem rychlost jízdy 163 km/h, po odečtení možné odchylky (- 3 %) 158 km/h, tedy překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec nejméně o 68 km/h, čímž porušil § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, a dále bylo provedenou dechovou zkouškou na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem Dräger zjištěno, že řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, když mu bylo naměřeno 1. dechovou zkouškou 0,65 ‰ alkoholu v dechu, následně opakovaným měřením 2. dechovou zkouškou 0,68 ‰ alkoholu v dechu, po odečtení možné odchylky měřícího přístroje stanovené hodnoty (0,24 ‰ od nižní naměřené hodnoty), byla přístrojem Dräger prokazatelně naměřena hladina výši 0,41 ‰ alkoholu v dechu, čímž porušil § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, a zároveň, v rozporu s § 6 odst. 7 písm. a) zákona o silničním provozu, na výzvu policisty nepředložil ke kontrole řidičský průkaz.

4. Žalobce v žalobě namítal, že se správní orgán nedostatečně zabýval prokázáním celkového skutkového stavu, kdy přístupem správního orgánu mohlo dojít k chybnému zjištění věci. Žalobce od počátku řízení upozorňoval na možné pochybení při zajištění věci, kdy dle jeho názoru byla minimálně první orientační dechová zkouška provedena v rozporu s návodem pro užití měřícího zařízení. K tomu žalobce mimo jiné uvedl, že „…v 09:12 hodin vyjížděl bezprostředně z obce Smržov, kde bezprostředně před svým odjezdem snídal a nevylučuje konzumaci ovocného džusu, který běžně konzumuje každé ráno. Na místě silniční kontroly policisty o daném problému informoval.“ 5. Žalobce dále poukázal na to, že výslech svědků mohl v této věci zajistit jednoznačný průběh celé události, kdy mimo jiné svědecké výpovědi mohly vyloučit místo odjezdu žalobce a tedy pochybení při provádění orientační dechové zkoušky, kdy mohlo v rámci svědeckých výpovědí zaznít například, že žalobce byl na konzumaci před jízdou dotazován a že jakoukoli odmítl a dále mohlo být jednoznačně vyvráceno tvrzení žalobce ohledně skutečnosti, kdy měl konzumovat nápoje, které mohly provedení měření ovlivnit. Správní orgány tak dle žalobce měly výslech svědků provést. Žalobce má za to, že nevyhověním předložených návrhů na dokazování došlo nejen k narušení práv účastníka, ale také k nedostatečnému zjištění předmětné věci, kdy nedošlo k vyloučení všech možných pochybností a také nebylo vedeno řízení tak, aby zajistilo správný výsledek.

6. Závěrem žalobce uvedl, že z výše uvedeného vyplývá nejen porušení základních zásad správního řízení, ale také i dalších základních právních zásad. Na podporu svých právních závěrů žalobce hojně citoval judikaturu správních soudů.

II. Vyjádření žalovaného správního orgánu

7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Dle žalovaného byl skutkový stav zjištěn na základě řádně provedeného dokazování. Z dokazování je Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 Error! Reference source not found. jednoznačně a nepochybně zřejmé, že se žalobce dopustil přestupkového jednání tak, jak je mu kladeno za vinu, když stěžejním důkazem je výtisk z analyzátoru dechu Dräger Alcotest 7510, č. přístroje x. Policisté postupovali zcela v souladu s žalobcem namítanou metodikou Ministerstva dopravy, nazvanou „Pracovní postup č. 114-MP-C 008-8 Metodika měření alkoholu v dechu pro analyzátory alkoholu v dechu“. K námitce neprovedení výslechu svědků žalovaný uvedl, že provedení svědeckých výpovědí by bylo zcela nadbytečné, neboť ve spise nejsou žádné rozpory, které by bylo nutné odstranit výslechem policistů a skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Dechové zkoušky byly provedeny řádně, stejně jako měření rychlosti.

III. Právní názor soudu

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

9. Žaloba není důvodná.

10. Podanou žalobou brojí žalobce proti zjištěnému skutkovému stavu ve vztahu k přestupku dle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, tj. řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Z tohoto důvodu se zbylým přestupkovým jednáním žalobce krajský soud nezabýval.

11. Z výsledku dechových zkoušek založených ve správním spise plyne, že v čase 9:20 hodin byla u žalobce provedena dechová zkouška analyzátorem alkoholu v dechu Dräger Alcotest 7510 s pozitivním výsledkem 0,65 ‰ alkoholu v dechu. V čase 9:25 hodin byla dechová zkouška zopakována s výsledkem 0,68 ‰ alkoholu v dechu. Dechová zkouška byla provedena přístrojem Dräger Alcotest 7510 č. přístroje ARHJ-0120, přičemž přístroj byl řádně kalibrován dne 2. 5. 2022, ověřen byl Českým metrologickým institutem s platností do 2. 11. 2022.

12. Při stanovení výše hladiny alkoholu v dechu byla odečtena možná odchylka měřícího přístroje 0,24 ‰. Žalobce neměl při silniční kontrole žádné námitky proti postupu policistů, tuto námitku uplatnil poprvé až ve Vyjádření ke spisovému materiálu ze dne 28. 11. 2022, ne tedy od počátku, jak žalobce tvrdil v žalobě. V tomto vyjádření žalobce nejprve uvedl, že před kontrolou a v průběhu kontroly nepřípustně kouřil, poté uvedl, že pil (co konkrétně neuvedl) a nakonec žalobce popsal, že nemůže vyloučit bezprostřední konzumaci džusu, který měl konzumovat bezprostředně před vyjetím v 9:12 hodin při snídani. Samotným policistům nevyloučení konzumace džusu ani žádné jiné skutečnosti v průběhu kontroly nesdělil, na místě neměl ani výhrady k jejich postupu (srov jednotlivé úřední záznamy). Z Oznámení přestupku řízení vozidla pod vlivem alkoholu ze dne 21. 7. 2022, vyplývá, že žalobce byl poučen, že se může na vlastní žádost podrobit odběru biologického materiálu spojeného s odběrem krve, což nepožadoval [viz bod c)]. Žalobce na místě k celé věci uvedl pouze to, že předchozí den, tj. 20. 7. 2022, byl ve večerních hodinách na večeři a vypil nespecifikované množství alkoholu (viz Úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů). Toto své tvrzení již v rámci správního řízení nebo žaloby žalobce neopakuje.

13. Jak v souladu s § 3 správního řádu vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011–68, č. 3014/2014 Sb. NSS: „[v] řízení o přestupku postupuje Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 Error! Reference source not found. správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku.“ Žádné takové pochybnosti v této věci soud nezjistil.

14. Žalobce v žalobě uvedl, že „…bezprostředně před svým odjezdem snídal a nevylučuje konzumaci ovocného džusu, který běžně konzumuje každé ráno. Na místě silniční kontroly policisty o daném problému informoval.“ (důraz doplněn). Že by tak žalobce učinil není z obsahu správního spisu zřejmé. Jediné zaznamenané vyjádření žalobce z průběhu kontroly se týká toho, že předchozí večer žalobce nějaký alkohol konzumoval.

15. Krajský soud v této souvislosti poukazuje na to, že „…primárně je důkazní břemeno na správním orgánu (řízení o přestupku vychází ze zásady oficiality), pokud je však tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu a je pouze na něm, aby svá tvrzení prokázal (srov. § 52 správního řádu). Názor stěžovatele by v podstatě znamenal, že jakékoli jeho tvrzení musí dokazovat správní orgán, což by vedlo ke zcela absurdním situacím.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2013, č. j. 3 As 9/2013–35, rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz). Stejně tak Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 2. 2021, č. j. 52 A 51/2020-40, uvedl, že „[j]akákoliv ničím nepodložená spekulativní námitka či hypotéza ze strany žalobce neznamená, že by soud měl aplikovat tuto zásadu tak, že by provedl rozsáhlé dokazování, respektive, že by sám soud vyhledával důkazy za účelem vyvrácení tvrzení takových spekulativních námitek a hypotéz. Žalobce však zůstal jen v rovině účelového zpochybnění skutkového stavu a jeho viny, týkající se spáchaného přestupku, což nemohlo v dané věci vzbudit důvodné pochybnosti o přestupkovém jednání, které bylo naopak podloženo dostatečnými podklady. Spekulativní a účelové námitky žalobce nelze považovat za takové, které založily či byly vůbec schopny založit takové důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu).“ S těmito závěry se krajský soud i v této přezkoumávané věci ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje.

16. Tvrzení žalobce o tom, že „nevylučuje konzumaci ovocného džusu“ má soud za natolik vágní a hypotetické, že nebylo schopno relevantně zpochybnit zjištěný skutkový stav. Ochrana veřejných subjektivních práv poskytovaná ve správním soudnictví neslouží k tomu, aby se soud zabýval jakoukoli hypotetickou verzí skutkového děje, kterou žalobce ani netvrdí, jen ji nevylučuje. Z tohoto důvodu se krajský soud touto námitkou více nezabýval.

17. Žalobce dále poukazoval na neprovedení výslechů svědků, díky nimž mohl být zjištěn jednoznačný průběh události. O jaké svědky se mělo jednat žalobce v podané žalobě neuvádí. V rámci řízení před správními orgány žalobce navrhl výslech policistů. Z podané žaloby není zcela zřejmé, co přesně by takovým výslechem mělo být přesně zjištěno. Uvádí-li žalobce, že „svědecké výpovědi mohly vyloučit místo odjezdu žalobce“, není ani zřejmé, jakým způsobem by vyloučení místa odjezdu žalobce mohlo zpochybnit zjištěný skutkový stav. Uvádí-li žalobce v podané žalobě dále to, že při svědeckých výpovědí mohlo například zaznít, „že žalobce byl na konzumaci před jízdou dotazován a že jakoukoli odmítl a také mohlo být jednoznačně vyvráceno tvrzení žalobce ohledně skutečností, kdy měl konzumovat nápoje, které mohly provedení měření ovlivnit“, není ani zřejmé, jaké své konkrétní skutkové tvrzení by žalobce chtěl takovým výslechem prokázat. Není úkolem soudu za žalobce domýšlet, jaká svá skutková tvrzení chtěl výslechem kterých osob prokázat. Nelze mít přitom za to, že policisté by mohli objektivně vědět, zda, co a kdy žalobce konzumoval předtím, než jej zastavili. Za takové situace nelze souhlasit s žalobcem ani v tom, že jím „navržení svědci navíc mohou předložit velmi přesné informace“. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 Error! Reference source not found.

18. K dechovým zkouškám rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 17. 4. 2018, č.j. 2 As 154/2017-44, uvedl, že „[v]ýsledek orientační dechové zkoušky lze považovat za spolehlivý a jednoznačný, jestliže policisté postupovali v souladu se standardními postupy aplikovanými správní praxí, jak je vyjádřena např. v metodice Ministerstva dopravy č. j. 285/2009-160-OST, která dále odkazuje na pracovní postup č. 114-MP-C008-08, zpracovaný Českým metrologickým institutem pod názvem Metodika měření alkoholu v dechu. Z těchto metodických pomůcek vyplývá mj. požadavek na to, aby měření bylo minimálně jednou zopakováno po uplynutí pěti minut od prvního měření a dále aby výsledky obou měření nevykazovaly rozdíl naměřených hodnot větší než 10 %. Indikuje-li tedy výsledek obou měření souhlasně přítomnost alkoholu v krvi v nadprahovém objemu, lze z takto získané hodnoty následně vycházet ve správním řízení. Je zřejmé, že vzhledem k metabolickému procesu postupného vstřebávání nebo naopak odbourávání alkoholu může dojít k tomu, že mezi dvěma měřeními provedenými v určitém časovém odstupu může dojít k určitému vzestupu nebo naopak poklesu podílu alkoholu v krvi řidiče. Pokud však opakované měření bude provedeno v souladu s metodikou v rozmezí pěti minut, nemělo by se jednat o podstatné změny, které by bylo třeba zohledňovat způsobem uvedeným v rozsudku č. j. 10 As 137/2016–37.“ V případě žalobce byly dechové zkoušky provedeny v rozmezí 5 minut, přičemž rozdíl mezi první a druhou dechovou zkouškou nepřekročil 10 %. Při stanovení výše hladiny alkoholu v dechu byla odečtena možná odchylka měřícího přístroje 0,24 ‰. Po odečtení možné odchylky byla žalobci prokazatelně naměřena hladina ve výši 0,41 ‰ alkoholu v dechu, což vzhledem k tzv. nulové toleranci, správní orgány považovaly za řízení pod vlivem alkoholu, a tedy naplnění skutkové podstaty výše specifikovaného přestupku. S ohledem na výše uvedené krajský soud konstatuje, že měření alkoholu pomocí analyzátoru proběhlo v souladu se zákonnými požadavky i s požadavky, které na tento postup klade konstantní judikatura.

19. Ze shromážděných důkazů si správní orgány vytvořily jasnou představu o průběhu skutkového děje. Jakékoli další dokazování by bylo nadbytečné tak, jak správní orgány uvedly. Shora uvedené žalobcovy námitky nemohou v dané věci vzbudit důvodné pochybnosti o prokázaném skutkovém stavu a zjištěném protiprávním jednání, které bylo podloženo dostatečnými podklady. Tvrzení a pochybnosti vznášené žalobcem nelze považovat za takové, které by založily či byly vůbec schopny založit důvodné pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu (§ 3 správního řádu).

20. Závěrem žalobce upozorňuje, že byly porušeny základní zásady správního řízení, ale také další základní právní zásady. Na podporu svých tvrzení odkazuje na citovanou judikaturu. Tyto námitky žalobce vnímá krajský soud jako obecné, bez konkrétní argumentace. Neuvedl-li žalobce v samotné žalobě, v čem konkrétně má spočívat porušení jednotlivých zásad, nemohl se krajský soud touto obecnou námitkou podrobněji zabývat.

V. Závěr, náklady řízení

21. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Soud postupoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. a věc rozhodl bez nařízeného jednání, neboť účastníci řízení projevili s takovým postupem soudu souhlas.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 6 Error! Reference source not found. řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 28. června 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.