54 A 5/2022

Rubrum

č. j. 54 A 5/2022 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2022 č. j. KUJCK 58951/2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.S. 2 54A 5/2022 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 19. 5. 2022 se žalobce domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl změněn podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu výrok I. Rozhodnutí Městského úřadu Kaplice, odboru vnitřních věcí (dále jen „správní orgán prvního stupně“), č. j. MěÚk/08499/2022 ze dne 28. 3. 2022, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byl uložen správní trest pokuty ve výši 2 000 Kč a stanovena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 a ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. Žalobce současně soudu navrhl, aby přestupkové řízení zastavil.

2. Žalobce popsal skutkový stav věci a zrekapituloval obsah rozhodnutí správního orgánu. Uvedl, že má extrémně silnou alergii na roztoče, se kterou se mnoho let léčí. K tomu také užívá mnoho let antihistaminika. Jako astmatik užívá i inhalační léky. V bytě nad ním jsou dlouhodobě vyklepávány lůžkoviny, domácí textil plný psích chlupů, a to konkrétně z okna ložnice, která je přímo nad ložnicí žalobce. Tento zlozvyk se podepsal na zdraví žalobce. Dále popsal moment vyklepávání lůžkovin z okna v březnu 2021 paní X. Dostal alergickou reakci a afylaktický šok, kdy málem zemřel a zachránila jej až inhalace silného léku. Tuto situaci vnímal jako provokaci a schválnost a vyvěsil na nástěnku výzvu, kterou obecně adresoval nocležníkům bytu. Na to reagovala X, a proto napsal druhou výzvu, na základě které se urazila X. Správní orgán rozhodl v neprospěch žalobce, proti čemuž se odvolal. Odkázal na ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, který přímo zakazuje provádět imise na pozemek souseda. Vyklepávání věcí je pak zakázáno domovním řádem společenství vlastníků. Rozhodnutí správního orgánu je v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalobce někdo ohrožuje na životě, má morální právo dotyčného agresora urážet. Tímto nesouhlasí s laxním přístupem správního orgánu prvního a druhého stupně, který toto nevzal v úvahu.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

3. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. V plném rozsahu odkázal na napadené rozhodnutí, kde je dostatečně popsáno, co vedlo správní orgán k vydání předmětného rozhodnutí. Žalovaný se zabýval všemi námitkami žalobce, které řádně vypořádal. Žalobní námitky jsou obsahově totožné s námitkami odvolacími. Rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné, z rozhodnutí je zřejmé jak a proč odvolací orgán rozhodl a jak se vypořádal s námitkami žalobce. K námitce, že jeho výzvami nemohla být uražena X, neboť nebyla majitelkou ani uživatelkou bytu, žalovaný uvedl, že mohlo být dotčených osob více a jednou z nich byla i X, která dala se zahájením řízení souhlas. Zveřejnění předmětných výzev není možné hodnotit jako přiměřené, neboť jejich obsah byl vulgární a dehonestující a naplnil znaky skutkové podstaty předmětného přestupku. Předmětem řízení není samotné vyklepávání lůžkovin ze strany sousedů. Nelze pak souhlasit s tím, že žalobce má právo osoby, s jejichž jednáním nesouhlasí, urážet. Postupovat je vždy nutné tak, aby jednání bylo v souladu s právními předpisy. Žalovaný vyjádřil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. K výzvě soudu žalobce sdělil, že v dané věci souhlasí taktéž s rozhodnutím bez nařízení jednání. Uvedl, že po žalované straně požaduje uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.S. 3 54A 5/2022 III. Právní hodnocení krajského soudu 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

6. Žaloba není důvodná.

7. Z předloženého spisu vyplývá, že Policie ČR dne 5. 5. 2021 oznámila správnímu orgánu prvního stupně protiprávní jednání žalobce, kterého se měl dopustit tím, že vyvěsil výzvy adresované uživatelům či majitelce bytu nad bytem žalobce, jejichž obsah byl vulgární, hrubě urážející a cílily na čest a důstojnost těchto osob. Zveřejněním výzev na nástěnce zvýšil společenskou nebezpečnost, neboť se s obsahem výzvy seznámil větší počet osob. Tím žalobce naplnil materiální stránku přestupku, neboť narušením občanského soužití použitím vulgárních a urážlivých výrazů porušil zájem společnosti na zachování cti a důstojnosti při soužití osob. Spory ohledně dodržování domovního řádu a vyklepávání lůžkovin nelze řešit způsobem, jak činil žalobce. Jedná se o soukromosprávní spor, o němž je vedeno občanskoprávní řízení. Žalobci byl za přestupek uložen správní trest, a to pokuta. S projednáním přestupku dala souhlas X dne 2. 6. 2021. Ve věci proběhlo 6. 8. 2021 ústní jednání, kdy byl učiněn pokus o smír a vzhledem k tomu, že k usmíření nedošlo, vydal správní orgán dne 30. 3. 2022 správní rozhodnutí, jímž uznal žalobce vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť správní orgán po provedeném řízení neměl pochybnosti o tom, že žalobce se předmětného jednání dopustil, neboť výzvy napsal a vyvěsil na nástěnce v bytovém domě a druhou výzvu dal do domovních schránek. Ve výzvách je dokonce uvedeno jméno žalobce jako autora.

8. Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo jiným způsobem hrubě urazí. Tímto ustanovením je tedy chráněna čest a důstojnost fyzické osoby, a to před útoky taxativně stanovenými v zákoně, kterými jsou urážka, nebo vydání v posměch. K naplnění skutkové podstaty přestupku urážky na cti je nutné, aby výrok nebo jiný skutek byl urážlivý nebo zesměšňující a zasahující do pokojného občanského soužití. Chráněným zájmem je čest fyzické osoby a za urážky na cti je možno považovat neslušný projev či znevážení osoby. K naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku postačuje zavinění z nedbalosti (§ 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Tyto přestupky jsou zahajovány pouze na základě souhlasu osoby přímo postižené spácháním přestupku, neboť vykazují nižší stupeň společenské nebezpečnosti.

9. Správní orgány se v dané věci zabývaly otázkou, zda se nejedná o zjevně bagatelní jednání, zda výrok je urážlivý a zesměšňující a dále o povědomosti žalobce o tom, že v dané situaci se jedná i o výrok hanlivý. Současně zkoumaly, zda jde o výrok, který překračuje svou intenzitou pouhou nevhodnost, výrok dehonestující a hrubě urážející z objektivního hlediska.

10. Správní orgány po provedeném řízení, kdy nebylo pochyb o tom, že žalobce se jednání dopustil a jednání spočívalo v hrubém uražení osob užívajících byt nad bytem žalobce jiným způsobem, dospěly k závěru, že žalobce se přestupkového jednání dopustil. Objektem tohoto přestupku nebyl soukromý zájem fyzické osoby, ale občanské soužití a Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.S. 4 54A 5/2022 veřejný zájem na ochraně cti každého. K tomu lze odkázat na rozsudek NSS sp. zn. 6 As 57/2012. Jednání, za které byl žalobce postihován, bylo provedeno písemně, bylo zveřejněno na nástěnce domu a taktéž druhá písemná výzva obsahující údaje hrubě urážející tam uvedené osoby byla vložena do domovních schránek ostatních nájemníků domu.

11. Závěry vyslovené správními orgány jsou správné a odpovídají zákonu. Správní orgány dostatečně zjistily skutkový stav věci, který žalobce nerozporoval. Pouze vysvětloval svůj názor na věc. Způsob, kterým se bránil vytřepávání lůžkovin, je podle jeho názoru přiměřený, neboť postupem sousedů je ohrožován na životě. K tomu odkazoval na svou alergii a užívání léků na alergii. Má za to, že lůžkoviny jsou vyklepávány do jeho oken naschvál. Podle jeho názoru je rozhodnutí správních orgánů v rozporu s dobrými mravy, a pokud jej někdo ohrožuje na životě, má podle jeho názoru morální právo dotyčného agresora urážet.

12. Takový názor žalobce není správný. Je třeba vzít v úvahu, že objektem tohoto přestupku není soukromý zájem fyzické osoby, ale občanské soužití a veřejný zájem na ochraně cti každého. V předmětné záležitosti je rozhodující, zda došlo k naplnění skutkové podstaty projednávaného přestupku a nikoliv, jak žalobce ve své obraně uvádí, zda reagoval na jednání uživatelů bytu č. 12, které mu ubližuje na zdraví. Správní orgán činil pokus o usmíření žalobce a osoby uražené na cti, navrhl usmíření, které by bylo důvodem pro zastavení řízení. K tomu však nedošlo.

13. Z toho důvodu správní orgán rozhodoval o vině a trestu žalobce a uplatnil státní moc, neboť žalobce porušil zájem společnosti na řádném soužití občanů, kdy se dopustil přestupku tím, že jinému ublížil na cti tím, že jej urazil. Objektem přestupku ublížení na cti je občanské soužití a veřejný zájem na ochraně cti každého, nikoli soukromý zájem žalobce. Žalobci jistě nelze upřít právo na svobodu projevu, jehož se s odkazem na článek 17 Listiny základních práv a svobod dovolává. Nicméně je však taktéž třeba poukázat na skutečnost a zdůraznit, že ne každý projev požívá bezvýjimečné a ničím nepodmiňované ochrany. Urážlivé a dehonestující výroky na adresu sousedů, které žalobce zveřejnil na nástěnce domu a v písemné podobě vhodil do domovních schránek, nelze charakterizovat jako kritiku jejich chování, kterou lze akceptovat, neboť se jednalo o výroky schopné zasáhnout konkrétní osobu na cti. V daném případě se nemohlo ani jednat o nedbalostní jednání, neboť žalobce sám přímo v žalobě uvedl, že má za to, že takové jednání je v dané souvislosti s konáním sousedů správné. Chování žalobce, který musel být srozuměn s tím, že zveřejněním hrubé urážky na cti se dotkne cti napadené osoby a z toho důvodu tak činil, neboť měl za to, že tímto způsobem zamezí jednání této osoby, které mu vadí, nelze bez dalšího omluvit. Ve světle této motivace a provedeného dokazování lze spolehlivě uzavřít, že se žalobce svým jednáním dopustil přestupku proti občanskému soužití urážkou na cti. Soud považuje za dostatečně prokázané, že ke spáchání přestupku žalobcem došlo.

14. Pro projednávanou věc není podstatné, že osoba, která dala souhlas s projednáním přestupku X, není majitelkou bytu, neboť správní orgán v této souvislosti změnil výrok rozhodnutí i jeho odůvodnění a vypustil termín majitelka bytu. Samotné vlastnictví bytu není v této souvislosti právně relevantní.

IV. Závěr náklady řízení

15. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že správní orgány zjistily dostatečně skutkový stav věci tak, že o něm nevyvstávají žádné pochybnosti, a proto je Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.S. 5 54A 5/2022 zcela nepochybné, že se žalobce dopustil přestupkového jednání, které je mu kladeno za vinu. Žaloba nebyla proto důvodná a soud ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty 1 s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízení před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 29. července 2022 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.S. 6 54A 5/2022 Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.S.