54 A 6/2023

Rubrum

č. j. 54 A 6/2023- 43 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Petrem Doležalem sídlem Mazovská 476/2, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2023, KUJCK 51232/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Dne 30. 3. 2023 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil nedbalostním jednáním tak, Shoda s prvopisem: J. M. 2 54 A 6/2023 že dne 1. 3. 2023 v 8:26 hodin jako řidič osobního motorového vozidla tovární značky X, RZ X, při jízdě po dálnici D3 v km 108 ve směru jízdy od Českých Budějovic, v rozporu s § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, na dálnici mimo obec, kde je dovolená nejvyšší rychlost jízdy 130 km/h, tuto rychlost nerespektoval, přičemž mu byla hlídkou Oddělení silničního dohledu, Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje České Budějovice, měřicím zařízením značky SOITRON mSpeedDetV naměřena rychlost jízdy 183 km/h, po odečtení odchylky 3 % rychlost jízdy 177 km/h, tedy při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 30 km/h a více. Za uvedený přestupek správní orgán I. stupně uložil žalobci podle § 35 písm. b), § 36 a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a podle § 125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu správní trest pokuty ve výši 3 000 Kč.

2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil.

3. Včasnou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 6. 2023 žalobce namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu. Dle údajů, uvedených jak na snímcích z měření, tak z tabulky pod těmito snímky, se podává, že měření započalo v GPS souřadnici 49.16338, 14.653523 a skončilo v GPS souřadnici 49.164102, 14.6557. Při zadání těchto bodů na portálu Maps.Google i Mapy.cz vychází mezi těmito body vzdálenost 177 m. Měření dle rychloměru však probíhalo na 168,39 m; odchylka nepřesnosti rychloměru činí 3 %, tj. 168,39 m + 3 % = 173,4 m. Rychloměr dle žalobce proto vyhodnotil nesprávně délku měřeného úseku, z něho poté nesprávně vypočítal průměrnou rychlost vozidla žalobce. K tomu žalobce poukazuje na to, že ve smyslu § 7 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 262/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. (dále jen „vyhláška“), zjevně zaniklo ověření rychloměru, který jak plyne z uvedeného ztratil požadované metrologické vlastnosti.

4. Pochybnost o správnosti měření v žalobci vyvolává i skutečnost, že údaje o rychlosti jsou zobrazeny již v prvním snímku z měření. Užitý rychloměr je tzv. „start/stop“ rychloměrem, který měří rychlost jízdy v určitém úseku jízdy – k prokázání výsledku generuje dva snímky, na začátku měření se vzdáleností a časem 0, druhý snímek s ujetou vzdáleností v čase.

5. Při existenci těchto pochybností bylo rovněž na místě, aby správní orgán předvolal policisty a pokusil se tyto anomálie vysvětlit.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného k žalobě

6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 13. 7. 2023 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Má za to, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn ověřeným rychloměrem a údaje GPS nejsou rozhodné – nedošlo ke ztrátě ověření rychloměru a délka měření není předmětem tohoto řízení.

III. Průběh ústního jednání

7. Dne 21. 8. 2023 proběhlo ve věci jednání za účastni žalovaného, když žalobce se z jednání omluvil. Žalovaný setrval na svém vyjádření k žalobě. Shoda s prvopisem: J. M. 3 54 A 6/2023 8. Při jednání krajský soud provedl jako důkaz Certifikát o schválení typu měřidla č. 0111-CS- C017/22, týkající se užitého rychloměru, který krajský soud obstaral z Databáze certifikátů typů měřidel – Typover provozované Českým metrologickým institutem na internetových stránkách https://typover.cmi.cz/.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

10. Žaloba není důvodná.

11. Žalobce podanou žalobou zpochybňuje průběh měření rychlosti jeho vozidla a poukazem na mechanismus měření dovozuje jeho vadnost a zánik ověření rychloměru.

12. Dle žalobce rychloměr měří rychlost měřeného vozidla v návaznosti na ujetou vzdálenou zjištěnou z GPS a čas.

13. Z Certifikátu o schválení typu měřidla k užitému silničnímu rychloměru SOITRON mSpeedDetV se podává, že měření rychlosti „je založeno na porovnání rychlosti sledovaného vozidla s měřenou a vypočtenou průměrnou rychlostí měřicího vozidla na měřeném úseku. (…) Měření probíhá po dobu odpovídající projetému měřicímu úseku v délce minimálně 100 metrů (typicky několik stovek metrů). (…) Po dobu měření se řidič měřicího vozidla snaží sledované vozidlo snímané přední kamerou udržet v obrazu kamery tak, aby na konci měřicího úseku byla vzdálenost mezi vozidly stejná nebo větší než na začátku měření. (…) Následně systém z žasu na začátku a konci měřeného úseku a vlastní projeté vzdálenosti vypočte průměrnou rychlost měřicího vozidla. (…) Data o skutečné délce projetého úseku při měření jsou primárně z odometru vozidla, který snímá projetou vzdálenost snímači na kolech vozu (tzv. „wheel tick“). Data o poloze vozidla při měření jsou pak získána z přesného modulu GPS, který několikrát za sekundu přijímá data o poloze z GNSS.“ Dále certifikát popisuje vzorec výpočtu rychlosti, kdy rychlost se vypočítá jako podíl délky měřeného úseku a doby krát 3,6. Délka měřeného úseku – dráha, kterou vozidlo urazí, se vypočítává na základě sumy pulzů načtených v čase a přepočtem pomocí kalibrační konstanty. Dále je popisováno, že čtečka (snímač) pulsů přenáší z odometru vozidla pravidelně informaci o počtu pulsů přijatých z odometru; „podle počtu impulsů, kalibrační konstanty a času je určena vzdálenost projetá měřicím vozidlem a vypočtená průměrná rychlost na měřeném úseku.“ (důraz doplněn).

14. Z uvedeného plyne, že mechanismus měření ujeté vzdálenosti je založen na výstupu snímače na kolech vozu generující impulsy dle otáček kol (odometru), nikoli na systému GPS, jak předpokládá žalobce. Z tohoto důvodu jsou úvahy žalobce o vadném zjištění délky měřeného úseku nesprávné. Údaje GPS neslouží k měření rychlosti, ale k záznamu dat o poloze vozidla při měření. Pro samotné měření rychlosti nejsou data GPS použita.

15. Ostatně, užitý rychloměr je certifikovaný zařízením pro měření rychlosti vozidel – jedná se o certifikovaný silniční rychloměr, nikoli přístroj GPS, jehož primárním účelem by bylo naprosto přesné měření pozice GPS. To plyne jak z faktu, že se nejedná o „měřič GPS“, z popisu funkce zařízení dle certifikátu, ale i ze samotného ověřovacího listu, když ověřování řádné funkce rychloměru je prováděno vůči samotnému rychloměrnému zařízení, zvláště jeho měřicím komponentům – čtečky (snímače) pulzů, který přenáší z odometru vozidla informaci o počtu pulsů (srov. uvedené etalony – dráha 100 m a generátor impulsů Shoda s prvopisem: J. M. 4 54 A 6/2023 Rigol FG1022). Výstup GPS, jakkoli přesný, není předmětem ověření a slouží k určení polohy vozidla, např.pro vymezení místa spáchání přestupku atd.

16. Vzhledem k tomu, že argumentace podané žaloby je založena na chybné premise žalobce, že ujetá vzdálenost při měření rychlosti je zjišťována přes modul GPS, shledal krajský soud podanou žalobou nedůvodnou. Žalovaný přitom nepochybil, když se otázkou délky měřeného úseku nezabýval, když ani žalobce v tomto směru nic nenamítal. S ohledem na uvedené se krajský soud již nezabýval zbývající argumentací týkající se ověření rychloměru, neboť k zániku jeho ověření nemohlo tak, jak žalobce namítá, dojít. Nelze než uzavřít, že v průběhu řízení před správními orgány nevznikly žádné pochybnosti o správnosti měření a pochybnosti, které žalobce vznáší až v řízení před krajským soudem, nejsou důvodné. Proto se nelze ztotožnit ani s názorem žalobce, že měl být průběh měření vysvětlen/ověřen výslechem policisty.

V. Závěr a náklady řízení

17. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Náhradu nákladů řízení při jednání ostatně žalovaný ani nepožadoval. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 21. srpna 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem: J. M.