54 Ad 1/2016
č. j. 54 Ad 1/2016-28
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o snížení invalidního důchodu z III. na II. stupeň. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který vysvětlil, že pokles pracovní schopnosti činil 50 %. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. se jedná o invaliditu II. stupně, ne III. stupně. Posudek byl považován za úplný, přesvědčivý a v souladu s právní úpravou. Žalobkyně neměla právo na náhradu nákladů řízení, protože neprohrála.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně A. B., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2016 čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
I. Vymezení věci. (1) Žalobou doručenou dne 8. 4. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2016 čj. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 12. 2015 čj. X, jímž došlo od 24. 12. 2015 ke snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, a to na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 16. 11. 2015, podle kterého z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50 %, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobkyně s rozhodnutím žalované nesouhlasila, neboť nebyly zohledněny její námitky, že se zdravotní stav zhoršil v souvislosti s užíváním léků v ambulanci bolesti a rovněž se zhoršil celkově zdravotní stav. Žalobkyně předpokládala, že si přezkumný orgán vyžádá dokumentaci od ošetřující lékařky, což se nestalo. Proto požádala svojí psychiatričku o vystavení nové lékařské zprávy, kterou přiložila v příloze k žalobě. Podle této zprávy nemůže vykonávat žádnou práci, neboť z psychiatrického hlediska je sledováno významné snížení pracovního potenciálu, výkon denních aktivit se jeví omezen. Úroveň sociálního fungování je snížena a v rámci akcentované strukturované osobnosti, jsou přítomny opakované situační dekompenzace. Žalobkyně je indikována k invalidizaci. Je uvedeno jaké užívá léky, které v tuto chvíli byly navýšeny. V žalobě dále žalobkyně poukázala na zprávu ortopeda MUDr. P.S., podle které má žalobkyně používat ortopedické vybavení, jinak je adeptkou na výměnu kolenních kloubů. Poukázala na to, že je astmatička a alergička, a proto je potřebné přizpůsobit léčbu tak, aby vyhovovala. Jako důkaz označila lékařskou zprávu MUDr. I.J., psychiatrická ambulance z 23. 3. 2016, zprávu MUDr. L.K., ambulance bolesti z 8. 3. 2016, zprávu MUDr. M.N., neurologická ambulance z 17. 3. 2016, zpráva MUDr. P.S., ortopedická ambulance z 31. 3. 2016 a lékařskou zprávu MUDr. G.N., psychiatrická ambulance z 21. 12.2015. Žalobkyně navrhla, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalované. (3) Žalovaná k věci poukázala na platnou právní úpravu. Dále popsala náležitosti posudku podle § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. K tomu doplnila, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 9. 2. 2016, který byl vypracován pro účely řízení o námitkách lékařem žalované a invaliditu žalobkyně posoudil tak, že se jedná o invaliditu II. stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činil 50 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla zařazena pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % a toto procento bylo zvýšeno o maximálně možných 10 % na celkových 50 %. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že posudek splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnosti a lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. III. Obsah správních spisů, včetně důkazu doplněného soudem. (4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově dne 16. 11. 2015 se závěrem, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejde již o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, ale o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 50 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla označena přetrvávající kořenová léze L5 vlevo lehkého až středně těžkého stupně prokazatelné i v EMG s omezením dynamiky bederní páteře po operaci ventrolistézy L5 v 8/2011. Dále je přítomna periodická depresní porucha, žalobkyně je v letité péči psychiatra, v křehké remisi v anamnéze 8/12, stp. APPE, hysterektomie, plastika čípku, bronchiální astma bez ventilační poruchy kompenzované léčbou, pollinosa, stp. ASK pravého kolena s plastikou vazů; následná instabilita obou kolenních kloubů, více vlevo. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 2. 12. 2015 č. X rozhodnutí, kterým žalobkyni snížila od 24. 12. 2015 výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 21. 12. 2015 námitky. O námitkách bylo rozhodnuto dne 18. 2. 2016 pod čj. X tak, že námitky byly zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Novým posudkem o invaliditě vypracovaném Českou správou sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 50 %. Lékař vzal v úvahu po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po operaci ventrolistézy L5 v srpnu 2011, s těžkým omezením dynamiky bederní páteře s přetrvávající kořenovou lézí L5 vlevo, klinicky kořenové postižení lehké až středně těžké, prokazatelné i dle aktuálního ektromyografického vyšetření. Dále se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu podílí depresivní porucha v letité péči psychiatra v křehké remisi v anamnéze od srpna 2012, bronchiální astma bez opakované ventilační poruchy, stav po artroskopii pravého kolene s plastikou vazů, stav po opakovaných zákrocích vlevo. Na základě odborných nálezů lékař hodnotil poruchu žalobkyně jako středně těžkou, která je uvedena v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c) vyhlášky o posuzování invalidity, kde je stanoven pokles pracovní schopnosti na 30 až 40 %, Lékař stanovil horní hranici 40 % a zvýšil ji o dalších 10% bodů na celkových 50 %. Tento postup byl zvolen vzhledem k profesi žalobkyně. Položku 1d) nebylo možno volit, neboť nejsou naplněna posudková kritéria. Hodnocení zdravotního stavu, které proběhlo v roce 2012, kdy byla žalobkyně posouzena pro psychiatrické onemocnění, bylo hodnoceno jako posudkově nadhodnocené, neboť nebyla splněna posudková kritéria. Lékař prostudoval i lékařské nálezy uplatněné v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně do data ani po datu vydání napadeného rozhodnutí. (5) Soud doplnil důkazní řízení o vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise dne 15. 6. 2016 v protokolu o jednání uvedla, že žalobkyně připojila k žalobě lékařskou zprávu MUDr. J.J., psychiatrická ambulance ze dne 23, 3. 2016, zprávu MUDr. L.K., ambulance bolesti z 8. 3. 2016, zprávu MUDr. M.N., neurologická ambulance z 17. 3. 2016, zprávu MUDr. P.S., ortopedická ambulance z 31. 3. 2016 a zprávu MUDr. G.N., psychiatrická ambulance z 21. 12.2015. Při jednání dále předložila nález MUDr. P.L., radiologické oddělení nemocnice České Budějovice, ze dne 31. 5. 2016, MUDr. E.P., neurologické ambulance Nemocnice České Budějovice, ze dne 17. 3. 2016, MUDr. A.V., neurologická ambulance Nemocnice Český Krumlov, z 10. 5. a 13. 6. 2016. (6) Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 15. 6. 2016 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí přetrvávající kořenová léze L5 vlevo lehkého až středně těžkého stupně prokazatelné i v EMG - s omezením dynamiky bederní páteře po operaci ventrolistézy L5 v 8/2011. Jako ostatní komorbidita je uváděna periodická depresivní porucha v letité péči psychiatra, v křehké remisi od 8/2012, bronchiální astma bez ventilační poruchy kompenzované léčbou, pollinosa, další operace apendektomie, hysterektomie, plastika čípku a artroskopie pravého kolena s plastikou vazů, následná instabilita obou kolenních kloubů, více vlevo. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně tak, že odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. c) vyhlášky č. 359/2009 Sb. a stanovila pokles při horní hranici rozmezí (30 až 40 %) na 40 %. Tuto horní hranici zvolila vzhledem k obtížím, komorbiditě a dělnické profesi žalobkyně Horní hranici zvýšila o maximálně možných 10% podle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění na celkových 50 %, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav snižuje žalobkyni schopnost pokračování v předchozí výdělečné činnosti. Komise výslovně uvedla, že se u žalobkyně nejedná o těžké postižení více úseku páteře, ani o paretické postižení, poruchy hybnosti končetin či závažné poruchy funkce svěračů, a tudíž se nejedná o položku 1d téže vyhlášky. (7) Komise měla při vypracování posudku k dispozici zprávy z odborných vyšetření, a to z 8. 9. 2015 z neurologického vyšetření, MUDr.W., Český Krumlov, z 14. 9. 2015 psychiatrické ambulance, MUDr. N. Český Krumlov, z 7. 12. 2015 odborný neurolog, Nemocnice České Budějovice, MUDr. T. z 8. 3. 2016 z ambulance bolesti, MUDr. K., Nemocnice České Budějovice, z 17. 3. 2016 z neurologické ambulance, MUDr. N., Nemocnice České Budějovice, z 23. 3. 2016 z šetření na psychiatrické ambulanci, MUDr. J., Český Krumlov, z 31. 5. 2016 magnetická rezonance krční páteře, MUDr. L., Nemocnice České Budějovice a vyšetření v komisi ze dne 15. 6. 2016, MUDr. Filipová, odborná psychiatrička a MUDr. T., Nemocnice České Budějovice, odborná neuroložka. IV. Právní názor soudu. (8) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. (9) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (10) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (11) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. (12) S ohledem na žalobkyni vznesené námitky v souladu se zásadou dispoziční se soud zabýval otázkou správnosti posouzení jejího zdravotního stavu posudkovými orgány, a otázkou, zda došlo k řádnému a komplexnímu posouzení jejího zdravotního stavu. Soud k tomu uvádí, že s ohledem na výše popsanou platnou právní úpravu posuzoval, zda byl řádně, komplexně a dostatečné posouzen zdravotní stav žalobkyně, zda bylo vycházeno z objektivně dostupných podkladů a zda byl z těchto podkladů vyvozen závěr odpovídající platné legislativě. V tomto směru soud neshledal námitku žalobkyně důvodnou. V dané věci již v námitkovém řízení měl lékař k dispozici žalobkyní předložené zprávy, z nichž konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení zdravotního stavu do data, ani po datu vydání napadeného rozhodnutí. Lékař uzavřel, že v roce 2012 byla žalobkyně posuzována pro psychiatrické onemocnění a tehdy bylo toto hodnocení posudkově nadhodnoceno vzhledem k tomu, že nebyla splněna posudková kritéria uvedená ve zvolené položce. V tomto směru byl shodný i závěr vypracovaný i posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a posudek, který tato komise vypracovala a který si soud vyžádal, dostál nárokům na test ohledně jeho úplnosti, přesvědčivosti i správného složení komise. Komise vyslovila posudkový závěr, který je srozumitelný a vychází z podkladů, které měla komise k dispozici. Komise vysvětlila svůj postup, uvedla, z jakých důvodů zařadila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1 písm. c), z jakých důvodů zvolila horní hranici rozmezí v této položce stanoveného, a přihlédla přitom k tíži obtíží žalobkyně, komorbiditě a dělnické profesi. Dále vysvětlila, z jakých důvodů využila § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a zvýšila zvolenou horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o maximálně možných 10 % na celkových 50 %. Bylo tomu tak proto, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně snižuje schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Komise výslovně uvedla, že nelze hodnotit zdravotní stav žalobkyně a pokles její pracovní schopnosti podle položky 1d) téže vyhlášky, neboť se u žalobkyně nejedná o těžké postižení více úseků páteře ani o paretické postižení, poruchy hybnosti končetin či závažné poruchy funkce svěračů. (13) Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č.155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Výslovně uvedla, že se nejednalo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 50 %. Posouzení komise je v souladu se závěry lékaře námitkového řízení a datum změny stupně invalidity komise zvolila stejně jako lékař Okresní správy sociálního zabezpečení jako datum daného jednání dne 16. 11. 2015, kdy žalobkyně byla při jednání přítomna a byla vyšetřena. Objektivní nález tehdy odpovídal nově stanovenému stupni invalidity. (14) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Posudek, který hodnotil zdravotní stav žalobkyně, soud považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Posudek byl vypracován v řádném složení komise po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. Z posudku, vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal II. stupni invalidity. Soud proto uzavřel, tak jak bylo hodnoceno v lékařských posudcích na základě podkladů, které byly k dispozici, že lze vyslovit závěr o tom, že tyto lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření zabývaly, svůj závěr vyslovily správně a tento závěr odpovídá na základě dostupných důkazů zákonu. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá II. stupni invalidity. Pokud by došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, lze nárok na invalidní důchod znovu uplatnit nově s podanou žádostí. V. Závěr, náklady řízení. (15) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (16) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. července 2016 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.