54 Ad 1/2022

Rubrum

č. j. 54 Ad 1/2022- 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce: X.X. bytem proti žalované Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 8. 11. 2021 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 54 Ad 1/2022-33 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 5. 1. 2022 doručena žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2021 č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 5. 2021 č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek v § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice ze dne 28. 4. 2021 byl žalobce od 8. 3. 2021 shledán invalidním pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém zabezpečení z důvodu poklesu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %, nicméně v rozhodné době nezískal potřebnou dobu pojištění a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, uvedl, že posudek ze dne 6. 10. 2021 je výsledkem antipatie proti jeho osobě a je pouze poskládán z lékařských zpráv, navíc obsahuje plno chyb. Vyslovil názor, že se správností a pravdivostí posudku nikdo nezabýval. Žalobce vyjádřil nesouhlas se stanoveným třicetiprocentním snížením poklesu pracovní schopnosti, neboť se za celých 16 let nepodařilo specialistům na úřadu práce sehnat mu zaměstnání a na specializovaná pracoviště nemůže být přijat bez přiznaného stupně invalidity. Žalobce poukázal na podjatost lékaře MUDr. P. E. a požádal, aby mu soud přiznal invalidní důchod. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalované

3. Žalovaná se k věci vyjádřila dne 10. 1. 2022. Připomněla platnou právní úpravu, podle které je v dané věci nutné postupovat. Zároveň uvedla, co je náležitostí posudku a která právní norma tyto náležitosti upravuje. Konkrétní napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě lékařského posudku ze dne 6. 10. 2021 vypracovaného pro účely námitkového řízení. Lékař žalované invaliditu žalobce posoudil ve smyslu § 5 písmeno i) a § 8 odst. 9 zákona o důchodovém pojištění tak, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nejde však o invaliditu, neboť pokles jeho pracovní schopnosti činil pouze 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Toto procento se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Žalovaná uvedla, že posudek, který vypracoval lékař žalované, splňuje požadavek na úplnost celistvost a přesvědčivost, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi a lékař jednoznačně stanovil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalovaná uvedla, že jako důkaz navrhuje posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a navrhla žalobu zamítnout.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem

4. Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice se závěrem, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 54 Ad 1/2022-33 pracovní schopnosti 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 téže vyhlášky změněna. Na základě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení Praha dne 26. 5. 2021 rozhodnutí, kterým žádost žalobce o přiznání dávky invalidního důchodu zamítla pro nesplnění podmínek ustanovení § 38a) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a podal dne 30. 8. 2021 námitku. Rozporoval datum vzniku invalidity a nesouhlasil ani se stanoveným stupněm invalidity, neboť jeho současný zdravotní stav trvá minimálně od roku 2005. Česká správa sociálního zabezpečení znovu posoudila zdravotní stav žalobce dne 6. 10. 2021 se závěrem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 8. 11. 2021 rozhodnutí, kterým námitky žalobce zamítla a prvostupňové rozhodnutí ze dne 26. 5. 2021 potvrdila. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke správnímu soudu.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích vypracovala posudek ze dne 9. 3. 2022 za přítomnosti, z oboru neurologie MUDr. D. T. a stanovila diagnostický souhrn a zároveň vyšetřila žalobce při jednání komise. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický vertebrogenní algický syndrom při prokázaných degenerativních změnách celé páteře, víceetážové stenózy s maximem v oblasti krční páteře, v klinickém nálezu byl bez známek kořenové symptomologie či myelopatie, zřejmá byla pouze lehká porucha statiky a dynamiky převážně hrudní páteře. Tuto rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce komise zařadila pod kapitolu XIII oddíl E, položka 1b), přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 – 20 %. Komise tento pokles u žalobce stanovila na 20 %. Zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení a původní profesi žalobce. Důvod pro zvýšení této procentní míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb., komise neshledala. Ve svém hodnocení se shodla s lékařem České správy sociálního zabezpečení, který hodnotil zdravotní stav žalobce dne 11. 10. 2021 stejně.

6. Komise stanovila i pracovní rekomandaci žalobci, že je schopen práce lehčího charakteru z výše uvedeným omezením například obsluhy jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce. Komise vysvětlila, že posouzení lékařskou Okresní správy sociálního zabezpečení v Prachaticích ze dne 28. 4. 2021, kdy žalobce byl hodnocen podle kapitoly XIII oddíl E, položka 1c), přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., bylo nadhodnocené. U žalobce se v žádném případě nejednalo a nejedná o postižení páteře o závažnou poruchu statiky a dynamiky páteře s insuficiencí svalového korzetu s často recidivujícími projevy jasného kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem s verifikací poškození nervů, popřípadě s prokázáním symptologie neurogenního močového měchýře.

7. Komise svůj posudkový závěr vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, které jsou založeny ve zdravotní dokumentace žalobce. Jedná se o vyšetření žalobce MUDr. K. ze dne 2. 12. 1986, RTG vyšetření MUDr. Z. ze dne 2. 8.1999, MR vyšetření C páteře MUDr. J. D., Nemocnice Písek, ze dne 25. 8. 2020. RTG vyšetření C a Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 54 Ad 1/2022-33 Th páteře MUDr. Z. K., Nemocnice Prachatice, ze dne 8. 12. 2020, ambulance – Klinika spondylochirurgie Fakultní nemocnice Motol Praha, MUDr. J. K., ze dne 14. 12. 2020, zpráva z neurologické ambulance MUDr. D. R., Prachatice ze dne 22. 2. 2021, z rehabilitační ambulance, MUDr. A. M., Nemocnice Prachatice ze dne 24. 2. 2021, Klinika spondylochirurgie Fakultní nemocnice Praha, a.s. MUDr. R. H. z 19. 8. 2021, ortopedická ambulance MUDr. M. J., Praha, bez data a vyšetření žalobce při jednání komise neuroložkou Nemocnice České Budějovice, MUDr. D. T..

IV. Právní názor soudu

8. V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

9. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla za a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3, pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachovaní pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35% a nejvíce 69% a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70% též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení, pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

10. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 54 Ad 1/2022-33 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech dlouhodobého pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To, za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

11. Jinak řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

12. Žalobce v žalobě především tvrdil, že jeho zdravotní stav nebyl posouzen správně, posudek ze dne 6. 10. 2021 je výsledkem antipatie lékaře proti jeho osobě. Nesouhlasil se stanovením třicetiprocentního poklesu pracovní schopnosti, neboť za celých 16 let se specialistům na Úřadu práce nepodařilo sehnat mu zaměstnání a na specializovaná pracoviště může být přijat pouze s přiznáním invalidity. Žalobce v žalobě zmínil, že MUDr. P. E. je proti němu osobně podjatý, a proto vypracoval posudek s takovým výsledkem. Požádal proto soud o objektivní posouzení celé záležitosti.

13. Soud z toho důvodu přistoupil k doplnění důkazního řízení o provedení posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která je vybavena oprávněním posuzovat pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Z posudkového hodnocení provedeného touto komisí vyplynulo, že žalobce není invalidní v žádném stupni invalidity, neboť pokles jeho pracovní schopnosti činil 20 % (dle kapitoly XIII oddíl E, položka 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % a komise tuto procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nezměnila. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti stejně jako lékař České správy sociálního zabezpečení dne 11. 10. 2021. Dle této položky 1b) byl žalobce i opakovaně hodnocen posudkovými Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 54 Ad 1/2022-33 lékaři při předchozích jednáních v posledních 6 létech. Posouzení lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice ze dne 28. 4. 2021, kdy byl žalobce hodnocen dle zdravotního postižení uvedeného v kapitole XIII oddíl E, položka 1c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí bylo nadhodnocené, neboť u žalobce v žádném případě nešlo ani nejde o postižení páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře s insuficiencí svalového korzetu a často recidivujícími projevy jasného kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem s verifikací poškození nervu, popřípadě s prokázáním symptomatologie neurogenního močového měchýře. Komise stanovila žalobci i pracovní rekomandaci, že je schopen vykonávat práce lehčího charakteru s vyloučením přetěžování páteře, což znamená vyloučení těžké fyzické práce, zvedání břemen, nevhodná je práce v nepříznivých klimatických podmínkách, ve zvýšeně prašném prostředí a ve vynucených polohách. Naopak žalobce může vykonávat práce lehčího charakteru s tímto omezením, například obsluhu jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo u žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, neboť ten to pokles dosahoval pouze 20 %. Žalobce proto nebyl invalidní v žádném stupni invalidity.

14. Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dospěla k jednoznačnému závěru, že zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity. Tento závěr je ve shodě se závěry, které vyslovil i lékař České správy sociálního zabezpečení Hodnocení lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice komise hodnotila jako nadhodnocené a vysvětlila z jakých důvodů. Lékařské orgány vzaly při vypracování posudku v úvahu veškeré doložené zprávy ze zdravotní dokumentace žalobce a zabývaly se jeho onemocněními. Přihlédly ke všem namítaným skutečnostem, stanovily pracovní rekomandaci žalobce a svůj závěr odůvodnily.

15. Soud hodnotí posudek, který byl vypracován Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jako úplný, objektivní a plně dostačující ke komplexnímu posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce, a to s přihlédnutím k faktu, že žalobce žádné výhrady k tomu posudku nevznesl. Posudek se vypořádal se se všemi zdravotními postiženími žalobce a vzal v úvahu i vývoj jeho onemocnění, tak jak je dokládán ve zdravotní dokumentaci žalobce.

16. Soud proto uzavřel, že v rámci soudního řízení posuzoval a hodnotil vypracovaný posudek a uzavřel, že naplnil požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádal se se všemi rozhodnými skutečnostmi. Posudkový závěr byl komisí náležitě odůvodněn a pro soud byl přesvědčivý. Soud vycházel z tohoto posudku, jak již je výše uvedeno a neshledal žalobcem vznesené námitky důvodnými. Lékařské orgány vyslovily svůj závěr správně, a ten odpovídá na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření zákonu. Zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, ale s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti o 20 % neodpovídá žádnému stupni invalidity. Námitka žalobce, že MUDr. E. je proti žalobci osobně podjatý, a proto vypracoval takový posudek, nebyla zdůvodněna a nebyla vznesena po linii České správy sociálního zabezpečení. Takovou námitkou se soud z toho důvodu zabývat nemůže. V. Závěr, náklady řízení Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 54 Ad 1/2022-33 17. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila. Ostatně ani ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. takové náklady přiznat neumožňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 25. dubna 2022 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.