54 Ad 1/2026

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: D. D. zastoupena advokátem JUDr. Bohuslavem Petrem sídlem Luční 901, Hluboká nad Vltavou proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2025, č. j. X, takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 269,40 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění:

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalované k žalobě

1. Žalobkyni byl v minulosti přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Česká správa sociálního zabezpečení odňala rozhodnutím ze dne 28. 7. 2025, č. j. X, žalobkyni invalidní důchod postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a uvedené rozhodnutí potvrdila.

2. Žalovaná v prvním stupni vyšla z posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 17. 7. 2025, dle něhož byl stav žalobkyně hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle kapitoly XIII., odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), se stanovenou mírou poklesu pracovní schopnosti 15 %. Dle posudku IPZS ze dne 10. 11. 2025 obstaraného v námitkovém řízení byl stav žalobkyně hodnocen podle totožné položky s mírou poklesu pracovní schopnosti 30 % (20 % navýšených o 10 procentních bodů postupem dle § 3 vyhlášky).

3. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 1. 2026 žalobkyně navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu – jejího zdravotního stavu. Z doložených lékařských zpráv dle žalobkyně plyne zhoršení jejího stavu v roce 2025, přičemž má za to, že poškození její páteře je nevratné. Namítá, že k hodnocení jejího stavu nebyla přizvána.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 2. 2. 2026 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

6. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

7. Žaloba je důvodná.

8. Krajský soud rozhodl bez jednání postupem dle § 51 s. ř. s.

9. Krajský soud pro své rozhodování obstaral posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích.

10. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 6. 5. 2026 plyne, že posudková komise zasedala v řádném složení (předseda – posudkový lékař, neuroložka, tajemnice). Protokol shrnuje výsledky posouzení stavu žalobkyně v řízení před správními orgány, pracovní anamnézu žalobkyně, subjektivní popis jejích obtíží. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna.

11. Z posudku posudkové komise z téhož dne plyne, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který komise hodnotila dle kapitoly XIII, odd. E., položky 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity – tj. postižení svalové a kosterní soustavy, dorzopatie a spondylopatie, vrozené nebo získané deformity páteře, kombinace závažného postižení více úseků s nepříznivou neurologickou symptomatologií, trvalé kořenové dráždění nebo závažné výpadové jevy, závažné postižení nervů, popř. projevy neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny se stanoveným rozmezím poklesu pracovní schopnosti 40-50 %.

12. Posudková komise v posudku popsala výsledek posouzení žalobkyně při jednání posudkové komise, obsah rozhodných lékařských zpráv a nálezů a následně vývoj stavu žalobkyně v čase. Popsala, že byla prokázána asymetrie taile, páteř se velmi omezeně rozvíjela, patrná byla velká paravertebrální asymetrie vpravo v hrudním úseku; opakovaně byl diagnostikován vertebrogenní bolestivý syndrom hrudního a bederního úseku páteře při těžké skolióze, dekompenzované, bolestivé. To dle komise odpovídá i samotnému vyšetření žalobkyně při jednání komise. komise rovněž předestřela pracovní doporučení. Komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na dolní hranici rozpětí, tedy 40 %, s přihlédnutím k tíži zdravotního postižení a ke skutečnosti, že byla splněna pouze některá kritéria dané položky. Popsala, že nebyly prokázány závažné výpadové jevy ani nebylo objektivizováno závažné postižení nervů. Uzavřela, že se jedná o těžkou skoliózu páteře s další progresí potíží.

13. Oproti posudkovým lékařům považovala komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vrozenou deformitu páteře, pro kterou je vyhrazena položka 2. Podle této položky byla žalobkyně posouzena rovněž před čtyřmi lety, tehdejší posouzení však komise označila z dnešního pohledu za nadhodnocené. Komise sice výslovně nerozvedla, v čem toto nadhodnocení spočívalo, důvod je však seznatelný z její předcházející posudkové úvahy. V rámci rozpětí 40–50 % totiž zvolila jeho dolní hranici, neboť žalobkyně splňovala pouze některá kritéria dané položky; nebyly u ní zejména prokázány závažné výpadové jevy ani objektivizováno závažné postižení nervů.

14. K tomu soud doplňuje, že posudkoví lékaři v řízení před správními orgány hodnotili stav žalobkyně, jak je uvedeno výše, dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1b přílohy vyhlášky, tj. bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením - postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi.

15. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

16. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

17. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila odlišně od posudkových lékařů ve správním řízení. Odlišné hodnocení komise stručně odůvodnila. Rovněž, byť opět velmi stručně, uvedla, že posouzení před 4 lety považuje za nadhodnocené. S ohledem na diagnostické závěry a jejich shrnutí, spolu s odůvodněním odlišného posouzení od dosavadních posudků, krajský soud hodnotí posudek jako úplný a přesvědčivý, byť co do odlišení stavu od ostatních posudků velmi stručný.

18. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně přítomna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám.

19. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav a podřadila je pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, vzala v potaz i další zdravotní obtíže žalobkyně, přičemž žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně účastna, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož šlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. Jedná se tedy o invaliditu prvního stupně se stanoveným datem změny od 17. 7. 2025.

20. Jelikož byla žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nadále invalidní, byť již pouze v prvním stupni, nebyly splněny podmínky pro odnětí invalidního důchodu pro zánik nároku. Závěr posudkové komise může odůvodnit změnu stupně invalidity a tomu odpovídající změnu výše důchodu, nikoli jeho úplné odnětí.

21. Namítala-li žalobkyně vady v hodnocení svého stavu v řízení před správními orgány, a to že nebyla hodnocení svého stavu přítomna, považuje krajský soud tyto námitky s ohledem na nově obstaraný posudek, pro jehož vyhotovení byla žalobkyně k jednání komise přizvána, za vypořádané.

III. Závěr a náklady řízení

22. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

24. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta [§ 7, § 9, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění dle data úkonů; věc je od soudních poplatků osvobozena] takto:  úkon právní služby – převzetí a příprava zastoupení: 4 620 Kč + 450 Kč  úkon právní služby – žaloba: 4 620 Kč + 450 Kč Tedy 10 140 Kč bez DPH, 12 269,40 Kč s DPH. Tuto částku náhrady nákladů řízení je žalovaná povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 24. července 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.