54 Ad 10/2017
č. j. 54 Ad 10/2017-37
V PLATNOSTICitované zákony (12)
Rubrum
54Ad 10/2017 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce M. K., adresa pro písemné doručování P., N. S. X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2017, čj. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 10. 4. 2017, čj. X, se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci: (1) Žalobou doručenou dne 14. 6. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2017, čj. X, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 9. 2016, čj. X tak, že podle § 56 odst. 1, písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a podle článku II. Bod 3 písm. a) zák. č. 220/2011 Sb. se od 12. 6. 2017 snižuje výše invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Invalidní důchod pro invaliditu I. stupně od 12. 6. 2017 činí 7.836 Kč měsíčně. Pokračování - 2 - 54Ad 10/2017 (2) Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a podal proti němu žalobu. V žalobě zdůraznil, že žádal o přiznání invalidity III. stupně, v řízení však došlo ke snížení stupně invalidity z II. stupně na stupeň I. To bylo pro něj překvapující právě pro přítomnost značných a významných zdravotních potíží, které sdělil při samotném projednávání jeho zdravotního stavu u LPS v Českých Budějovicích. Zdůraznil, že nevydrží ani hodinu v kuse stát, chodit nebo sedět, samostatně ujde pouze 300 m a z důvodu onemocnění míchy má další zdravotní potíže. Poukázal na to, že posudkový lékař MUDr. P. E. je lékař se specializací internista a nereagoval na jeho urgentní prosby o konzultaci z oboru neurochirurgie nebo neurologie. Navíc je dlouholetým zaměstnancem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku a spolupracovník MUDr. V., která vyhotovila právní posudek o invaliditě. Žalobce zastává názor, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci bez konzultací nebo konsilií v oblasti neurochirurgie nebo neurologie, a proto navrhl zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. (3) Na výzvu soudu žalobce doplnil podklady pro rozhodnutí, a to propouštěcí zprávu z neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice ze dne 23. 11. 2015, dále propouštěcí zprávu z téhož oddělení z 19. 2. 2016. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (4) Žalovaná k věci uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 13. 3. 2017, které bylo vypracováno pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který invaliditu žalobce posoudil ve smyslu § 5 písm. j) a § 8 odst. 9. zák. č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, pokles pracovní schopnosti činí podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c) 40%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 téže vyhlášky nemění. Posudek byl vypracován podle názoru žalované v úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti vypořádal se se všemi skutečnostmi, které byly příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Z toho důvodu žalovaná navrhuje za tohoto stavu zamítnutí žaloby. S ohledem na žalobní námitky navrhuje dále žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. III. Obsah správních spisů (5) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 5. 9. 2016 se závěrem, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se nadále o invaliditu II. stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činil 60 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla zařazena pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení Praha ze dne 15. 9. 2016 rozhodnutí podle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 3 a § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, kterým žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 17. 10. 2016 námitky proti neuznání III. stupně invalidity. V námitkovém Pokračování - 3 - 54Ad 10/2017 řízení byl vypracován nový posudek o invaliditě dne 13. 3. 2017, kde lékař České správy sociálního zabezpečení dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Lékař vysvětlil, že byl pro degenerativní změny páteřové žalobce opakovaně operován, pooperačně přetrvává disfunkce krční páteře s neurologickou symptomatologií, kdy toto postižení hodnotí lékař jako středně těžké funkční postižení. Položku pro dorzopatii s těžkým funkčním postižením, která je uvedena pod 1d) s rozmezím taxace 50 – 70 % u žalobce použít nelze, neboť je vyhrazeno pro stavy s těžkým postižením více úseků páteře, s těžkým postižením nervů, se závažnými parézami, svalovými atrofiemi, poruchami hybnosti končetin, což u žalobce není přítomno. Stejně tak nelze použít posudková kritéria pro deformity páteře s těžkou poruchou, které jsou uvedeny pod položkou 2c). Tato položka je vyhrazena pro stavy se ztuhnutím rozsáhlých oddílů páteře či extrémně vytvořenou deformitou páteře, což u žalobce není přítomno. Není možné použít ani deformitu páteře se středně těžkým funkčním postižením podle položky 2b), které je vyhrazeno pro závažné postižení více úseků páteře. U žalobce lze za posudkově významné postižení považovat jen postižení krčního úseku páteře. Na základě tohoto posudkového závěru bylo vydáno rozhodnutí, kterým došlo ke změně prvostupňového rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce o přiznání invalidity III. stupně zamítnuta. Prvostupňové rozhodnutí bylo navíc změněno tak, že ke 12. 6. 2017 došlo ke snížení výše invalidního důchodu u žalobce pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. (6) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 4. 10. 2017, který byl na základě požadavku soudu vypracován, dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti činil 60 %. Komise uvedla diagnostický souhrn onemocnění páteře, a to periodická depresivní porucha středně těžká, hepatopatie nejasné etiologie, arteriální hypertenze, bronchitis s lehkou až středně těžkou obstrukční poruchou, cholelithiasa stp. akutní pankreatitida – objednán k cholecystektomii a stp. opakovaná operace C páteře – dekompres páteřního kanálu z laminektomie C7, doplnění zadní stabilizace C5-6-7 Th 1-2 (operace 13. 2. 2016) stp. odstranění plotny C7 – Th 1 a náhrada implantátem 11/2015, stp. odstranění osteofytů z předního přístupu, štěpy, dlaha – operace 5. 2. 2010 pro cervikalgie s těžkou poruchou dynamiky na podkladě spondylosy, stezozy C5-7 s osteofyty a oboustrannou iritací C8. Klinicky s projevy krční myelopatie (syndrom krční intumescence, kvadruparéza – na HK převážně chabá, na DK spastická s poruchami čití a sfinkterovými poruchami. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce byl v době vydání napadeného rozhodnutí stav po opakované operaci C páteře – dekompresi páteřního kanálu z laminektomie C7, doplnění zadní stabilizace C5-6-7 Th 1-2 (operace 13. 2. 2016) stp. Odstranění plotny C7 – Th 1 a náhradě implantátem v 11/2015, stp. odstranění osteofytů z předního přístupu, štěpy, dlaha – operace 5. 2. 2010 pro cervikalgie s těžkou poruchou dynamiky na podkladě spondylosy, stezozy C5-7 s osteofyty a oboustrannou iritací C8 - klinicky s projevy krční myelopatie (syndrom krční intumescence, kvadruparéza – na HK převážně chabá, na DK spastická s poruchami čití a sfinkterovými poruchami. Ostatní komorbidita výrazným způsobem neomezuje aktivní hybnost žalobce a nemá podstatný vliv na pracovní schopnost. Žalobce je podle závěrů z neurochirurgie z 23. 8. 2017 indikován pro další operaci – fúzi obratlů C2/3 z předního přístupu. Posledně provedené ambulantní neurologické vyšetření je ze dne 16. 2. 2017 MUDr. B., neurologická ambulance Písek. Zde jsou uvedeny subjektivní obtíže a projevy syndromu krční Pokračování - 4 - 54Ad 10/2017 intumescence, kvadruspastický syndrom s poruchou chůze. Komise hodnotila zdravotní stav žalobce jako těžké funkční postižení. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zařadila pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1, písm. d) vyhlášky č. 359/2009 Sb., pro kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti 50 – 70 % a komise tento pokles stanovila na 60 %. Zvolila střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Pro využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. neshledala komise důvod. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, rekvalifikace je schopen. (7) Komise vyslovila závěr na základě dostupné zdravotní dokumentace a dále konkrétních nálezů z neurologické ambulance Nemocnice Písek MUDr. B. z 16. 2. 2017 a 23. 8. 2017 z neurochirurgické ambulance Nemocnice České Budějovice MUDr. T., objektivní nález učinila při jednání komise MUDr. T., odborná neuroložka Nemocnice České Budějovice. IV. Právní názor soudu. (8) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. (9) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec Pokračování - 5 - 54Ad 10/2017 je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (10) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (11) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. (12) V dané záležitosti podal žalobce námitky proti rozhodnutí ze dne 15. 9. 2016 čj. 770 222 1593, které bylo v souvislosti s podanými námitkami žalobce změněno prvostupňové rozhodnutí tak, že došlo ke dni 12. 6. 2017 ke snížení výše invalidního důchodu žalobce pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně a invalidní důchod pro invaliditu I. byl od 12. 6. 2017 stanoven ve výši 7.836 Kč. Tento závěr byl učiněn na základě nově vypracovaného posudku o invaliditě ze dne 13. 3. 2017, kde byla žalobci stanovena míra poklesu pracovní schopnosti na 40 %. (13) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve svém posudku ze dne 4. 10. 2017, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise hodnotila zdravotní stav žalobce jednoznačně jako těžké funkční postižení. Posledně provedené ambulantní neurologické vyšetření ze dne 16. 2. 2017 Pokračování - 6 - 54Ad 10/2017 zaznamenalo obtíže a projevy syndromu krční intumescence, kvadruspastického syndromu s poruchou chůze. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle komise v době rozhodné pro posouzení odpovídala zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. d) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 50 – 70 % a komise tento pokles stanovila na 60 %. Komise zvolila střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti s ohledem na tíži obtíží komorbiditu a dělnickou profesi žalobce. (14) Komise se ve svém závěru shodla s hodnocením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, který rovněž shodně hodnotil zdravotní stav žalobce podle položky 1, písm. d) prováděcí vyhlášky a stanovil 60 % pokles pracovní schopnosti žalobce. (15) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce odpovídal invaliditě II. stupně a tato invalidita byla přítomna k datu vydání napadeného rozhodnutí. Z toho důvodu byl nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým došlo ke změně prvostupňového rozhodnutí žalobce, a to snížení stupně invalidity z II. stupně na stupeň I. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vzala v úvahu veškeré doložené zprávy týkající se zdravotního stavu žalobce. Zároveň žalobce vyšetřila v komisi odbornou neuroložkou. O takto zjištěném zdravotním stavu nelze proto důvodně pochybovat. Komise na základě takto zjištěného zdravotního stavu žalobce vyslovila závěr, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni. Rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno, bylo tudíž nesprávné, neboť vycházelo z nedostatečně zjištěného stavu věci a bylo vydáno na základě vad řízení. Posudek, který byl vypracován na základě požadavku soudu, postavil najisto otázku zdravotního stavu žalobce a soud jej hodnotí jako úplný, objektivní a dostačující ke komplexnímu posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobce. V tomto posudku byl vysloven odlišný závěr, než který byl vzat za základ pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí. V. Závěr, náklady řízení. (16) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, které byly vysloveny Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, z nichž vycházel zdejší soud při vydání tohoto rozsudku. Tímto posudkem bylo postaveno najisto, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni. (17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, avšak náklady řízení mu nevznikly, neboť soud projednal věc bez nařízeného jednání. Proto bylo rozhodnuto tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Pokračování - 7 - 54Ad 10/2017
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. října 2017 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení: S. B.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.