54 Ad 11/2022

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobce: P.B. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 8. 2022, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná shora uvedeným rozhodnutím zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, a to z důvodu nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobce není dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 14. 4. 2022 invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, když jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 10. 8. 2022.

4. Žalobce se zamítavým rozhodnutím žalované nesouhlasí a poukazuje na to, že oba posudkoví lékaři si učinili závěr o jeho zdravotním stavu, aniž by jej viděli. Přesto si učinili závěr o tom, že žalobce je „obézním simulantem, který si vše způsobil sám svou inaktivitou“. Žalobce poukazuje na to, že v minulosti byl v roce 2015 a 2018 jednání posudkového lékaře přítomen a nyní, když se vše mění na lehké funkční postižení vycházející ze stejné dokumentace, je možné posudek vydávat v jeho nepřítomnosti. Z tohoto důvodu žalobce namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu a nepřehlédnutí k § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb.

5. K podané žalobě předložil žalobce dva předešlé posudky o invaliditě z roku 2015 a 2018 a aktuální posudky z roku 2022.

6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě popsala aplikovatelnou právní úpravu a skutkový stav projednávané věci, poukázáno bylo na konkrétní závěry lékaře OSSZ i ČSSZ, z nichž se podává, že se v případě žalobce se o invaliditu nejedná, když pokles pracovních schopností v jeho případě činí 30 %. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Za současného skutkového a právního stavu pak žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah správního a soudního spisu

7. Rozhodnutím ze dne 2. 5. 2022, č. j. X, žalovaná odňala žalobci od 18. 5. 2022 invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

8. Žalobce byl posuzován v roce 2013 jako invalidní prvního stupně pro chronickou žilní insuficienci C4, identicky v roce 2016 a 2019 dle kapitoly IX., odd. B, položky 10 c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v rozhodném znění.

9. Dle posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 4. 2022 již žalobce nebyl invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20 %. Zdravotní stav žalobce byl posouzen jako chronická žilní insuficience na podkladě insuficience v oblasti bérc. perforátorů oboustranně; s příčinou v porušení svalové žilní pumpy při pedes plani (ploché nohy) a obezitě, k čemuž se popisuje oslabení svalstva, zborcení klenby (plochonoží) v důsledku inaktivity a potencované přetížení z alimentární obezity (nejde o chorobu). V rámci námitkového řízení dospěl posudkový lékař v posudku ze dne 20. 6. 2022 k závěru o poklesu pracovních schopností žalobce o 30 %, přičemž s prvoinstančním posouzením se jinak ztotožnil.

10. Krajský soud si vyžádal posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 15. 11. 2022 jsou založeny na čl. 28 - 32 spisu krajského soudu). Tyto listiny soud při jednání provedl jako důkaz. Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce dne 15. 11. 2022 zúčastnil jednání a vyšetření posudkové komise (odborná lékařka MUDr. V., interní lékařství), jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce i jedná o Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jehož rozhodující příčinou je chronická žilní nedostatečnost dolních končetin, klinicky třída C4. To odpovídá postižení uvedeného v kap. IX, odd. B, položce 10 c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity se stanoveným rozpětím poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40 – 50 %. Žalobce dle komise leta v plném rozsahu vykonával dělnické profese, nyní zvládá v plném rozsahu práce ve stavebnictví, dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dle komise menší, než je dolní hranice daného rozpětí. Postupem dle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 359/20009 Sb., komise snížila dolní hranici o 10 % s celkovým poklesem pracovní schopnosti 30 %, k čemuž doplnila, že občasné ataky bolestí páteře pracovní schopnosti z dlouhodobého hlediska neovlivňují.

IV. Průběh jednání před krajským soudem

11. Dne 6. února 2023 proběhlo v nepřítomnosti žalobce soudní jednání, při kterém soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise ze dne 15. 11. 2022 a posudek posudkové komise z téhož dne.

V. Právní hodnocení krajského soudu

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

13. Žaloba není důvodná.

14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 15. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

16. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství. Žalobce byl jednání posudkové komise osobně přítomen. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise stanovila shodně s posudkovým lékařem II. stupně v rozsahu 30 %, přičemž tak učinila Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. aplikací § 4 odst. 1 uvedené vyhlášky, dle kterého platí, že v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.

17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobce (ataky bolesti páteře), přičemž žalobce byl jednání posudkové komise osobně účasten, oproti posouzení posudkových lékařů, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení.

18. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobce není invalidní. Osobní nepřítomnost žalobce při jednání obou posudkových lékařů v řízení před žalovanou neměla na zákonnost jejího rozhodnutí, úplnost a správnost zjištěného skutkového stavu, jakýkoli vliv.

VI. Závěr a náklady řízení

19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 6. února 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.