Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

54 Ad 11/2024

č. j. 54 Ad 11/2024-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-14 · ECLI:CZ:KSCB:2025:54.Ad.11.2024.44

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zániku invalidního důchodu. Soud se opřel o posudek posudkové komise, který stanovil pokles pracovních schopností na 30 %, což nepřesahuje prahovou hodnotu 35 % pro invaliditu prvního stupně. Posudek byl považován za úplný a přesvědčivý, protože zohlednil všechny relevantní zdravotní údaje a jejich zdůvodnění podle vyhlášky o posuzování invalidity. Soud nepřijal žalobkyněn výhrady proti průběhu jednání komise, protože nebyly prokázány a nové lékařské zprávy se týkaly stavu po rozhodnutí.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobkyně: M. V. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2024, č. j. takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě

1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 9. 4. 2024, č. j. X, postupem dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) odňala žalobkyni ode dne 6. 5. 2024 invalidní důchod. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a uvedené rozhodnutí potvrdila. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.

2. Žalovaná vyšla z posudku posudkového lékaře ze dne 21. 6. 2024, dle něhož žalobkyně není nadále invalidní, neboť pokles pracovních schopností žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 30 %. Posudkový lékař hodnotil stav žalobkyně dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) -bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřez meziobratlových plotének; s lehkým funkčním postižením; 10-20 %, se stanovenou mírou poklesu pracovních schopností 20 %, postupem dle § 3 odst. 1 vyhlášky navýšeno o 10 procentních bodů na celkových 30 %.

3. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 8. 2024 žalobkyně namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu. Hodnocení jejího stavu proběhlo v její nepřítomnosti. Stav se nezlepšil, denní aktivity jsou omezeny. Má rovněž diagnostikované středně těžké astma, k čemuž nebylo přihlédnuto a posudek neobsahoval posouzení dle kapitoly X., oddíl B, bod 3. přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobkyně má problém sedět v jedné poloze déle než 30 min, obdobně stání. Má špatné uchopovací reflexy, není schopna udržet předměty, bolestivé stavy při zátěži nad 5 kg. Má omezení spolu s astmatem, zadýchává se, nemůže pracovat ve vlhkem či aromatickém prostředí. Trpí artrózou ramene a rukou, má omezený pohyb v denních aktivitách. Artróza postupuje do bederní páteře a kyčlí. K žalobě přiložila žalobkyně řadu lékařských zpráv. Stav měl být dle žalobkyně hodnocen dle položky 1c.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 9. 2024 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Průběh ústního jednání

5. Dne 14. 4. 2025 proběhl ve věci ústní jednání. Žalobkyně vyjádřila obecný nesouhlas se závěry posudkové komise, uvedla své konkrétní výhrady proti jednání posudkové komise. Při jednání posudkové komise s ní mělo být zacházeno hrubě, při vyšetření neurologem měla být necitlivě předkloněna přes bolest až se pomočila, na což měla komise reagovat výsměchem. V následujících dnech musela žalobkyně vyhledat lékařské ošetření. Stav žalobkyně se po hrubě necitlivém vyšetření při jednání posudkové komise zhoršil, k čemuž žalobkyně předložila nové lékařské zprávy. Žalobkyně nesouhlasí se závěry komise, není zázračně uzdravena, nadto nebylo zohledněno její astma a artróza; nerozumí změně procentního poklesu pracovních schopností od minulých 45 %.

6. Při jednání soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise MPSV ze dne 19. 2. 2025 a posudek posudkové komise z téhož dne. K návrhu žalobkyně soud provedl jako důkaz zdravotní záznam ze dne 7. 11. 2023, dvě zprávy z pohotovosti Nemocnice České Budějovice ze dne 22. 2. 2025, ambulantní zprávu z Centra infuzní terapie Nemocnice České Budějovice ze dne 7. 4. 2025, poukazem na ošetřením, zdravotním záznamem ze dne 13. 3. 2025, 12. 3. 2025, pracovnělékařským posudkem ze dne 11. 1. 2024.

7. Krajský soud usnesením zamítl návrh na doplnění dokazování srovnávacím posudkem jiné posudkové komise MPSV, neboť samotný posudek se primárně opírá o jednotlivé odborné lékařské zprávy, nikoli o samotné vyšetření při jednání komise. Zpochybňování odbornosti posudkové komise bez dalšího nevede ke zpochybnění posudkového závěru. Posudek jako takový nebyl konkrétně zpochybněn tak, aby o úplnosti a přesvědčivosti jeho závěrů vznikly důvodné pochybnosti. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.

III. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

9. Žaloba není důvodná.

10. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 19. 2. 2025 plyne, že posudková komise zasedala v řádném složení složeném z posudkové lékařsky, neurologa a interní lékařky. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna, při jednání posudkové komise byla vyšetřena. Posudková komise dospěla ke shodnému závěru jako posudkový lékař v námitkovém řízení. V posudku je uveden souhrn podkladů, jejich hodnocení, výsledky dosavadních posouzení, závěry vyšetření při jednání komise, posudkový závěr. Komise rovněž věcně reaguje na žalobní námitky.

11. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

12. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

13. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky - stav dle kapitoly XIII. odd. E, položky 1b přílohy vyhlášky. Pro hodnocení dle přísnější položky 1c nejsou dle komise splněny předpoklady tak, jak je v posudku vyloženo. Jedná se o lehké funkční postižení – blokády s občasnými projevy kořenového dráždění s omezením dynamiky krční páteře, bez známek poškození nervů. Žalobkyně trpí astmatem, které komise popisuje jako středně těžké perzistující, nicméně spinometrické hodnoty odpovídají mírné obstrukci; stav je po léčbě stabilizován.

14. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně přítomna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Podrobně rovněž uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám, stejně tak odůvodnila, proč další žalobkyní popisované potíže nemohou být převažující. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise stanovila shodně s posudkovými lékaři v řízení před správními orgány.

15. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobkyně, přičemž žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně účasten, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož šlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20 % s navýšením o 10 procentních bodů na celkových 30 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení.

16. Dle shora citovaného § 39 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobkyně není invalidní.

17. Co se týče výhrad proti samotnému jednání posudkové komise, k řešení postupu komise a jejich jednání není krajský soud příslušným, žalobkyně byla odkázána na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Při jednání předložené lékařské zprávy se týkají zdravotního stavu po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, po samotném vyšetření posudkovou komisí. Jedná se o novoty, který nemůže krajský soud s ohledem na zákonná omezení zohlednit. V tomto řízení je rozhodný stav žalobkyně ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Zhoršení stavu žalobkyně je důvodem pro nové posouzení. Zdravotní záznam ze dne 7. 11. 2023 z neurologické ambulance uvádí sice, že žalobkyně není schopna žádné pracovní činnosti, k odbornému hodnocení míry poklesu pracovních schopností je však příslušný pouze posudkový lékař. Posudková komise se přitom zabývala stavem žalobkyně po březnu 2024, po ustálení jejího stavu po operaci páteře. V předcházejícím období byla žalobkyně totiž invalidní v 1 stupni dle položky 1c s celkovým poklesem pracovních schopností o 45 %. Posudková komise přitom uvedla, proč stav žalobkyně již neodpovídá této položce a její stav je nutno hodnotit dle položky 1b. Tyto úvahy žalobkyně krom popisu subjektivních obtíží více nerozporuje. Subjektivní potíže žalobkyně komise rovněž popisuje, avšak v kontextu objektivních lékařských nálezů hodnotí věc odlišně od samotné žalobkyně. Poukazuje-li žalobkyně v žalobě na absenci hodnocení jejího astmatu, výsledky objektivních zjištění u odborných lékařů byly komisí vzaty v potaz, astma žalobkyně není popíráno, avšak nejedná se o převažující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Jednotlivé diagnózy se v případě posuzování invalidity nesčítají, vždy je volená diagnóza s nejvýznamnějším dopadem do pracovních schopností, přičemž zohlednění ostatních diagnóz je možné pouze v rámci navýšení o max 10 procentních bodů tak, jak bylo učiněno i zde. Stanovené rozpětí pro jednotlivá postižení nemohou správní orgány, posudkoví lékaři ani krajský soud jakkoli ovlivnit.

18. Krajský soud při jednání vážil, zda nenechat zpracovat srovnávací posudek, což žalobkyně v návaznosti na úvahy soudu i navrhla. K těmto úvahám soud vedl popis v průběhu jednání posudkové komise ze strany žalobkyně a nesouhlas žalobkyně se závěry posudku. Jak již však soud uvedl výše, posudek posudkové komise vychází primárně z odborných nálezů, Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. které hodnotí. Pouze emotivní popis potíží žalobkyně a prostý nesouhlas se závěry posudkových lékařů však závěry posudkové komise nezpochybňuje takovým způsobem, aby vyvolal důvodné pochybnosti o úplnosti a přesvědčivosti posudku, který je nadto ve shodě se závěry předchozích hodnocení. Eventuální ovlivnění závěrů posudku posudkové komise s ohledem na tvrzený difamující průběh jednání komise nemá krajský soud za prokázané.

19. Posudková komise ve svém posudku reagovala na věcné námitky žalobkyně, které jsou odborného, medicínského rázu. Posudek posudkové komise žalobkyně relevantním způsobem nezpochybnila. Krajský soud jakékoli vady posudku neshledal, proto jej hodnotí jako úplný a přesvědčivý.

IV. Závěr a náklady řízení

20. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná. V případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. její náhradu nákladů řízení vylučuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 14. dubna 2025 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.