54 Ad 12/2016
č. j. 54 Ad 12/2016-40
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, protože posudek posudkové komise ukázal, že pracovní schopnost žalobce poklesla o nejméně 70 %. Soud se opřel o § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění a závěr komise, který byl úplný a přesvědčivý. Závěr komise byl v souladu s původním posouzením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení. Žalobce byl proto uznán za invalidní třetího stupně, a věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce D.K., bytem T., X, právně zastoupeného Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem v Táboře, Příběnická 1908, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2016, čj. X, t akto: Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 11. 8. 2016, čj. X, se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.146 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
I. Vymezení věci 1) Žalobou dne 24. 10. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (díle jen „krajský soud“) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2016 čj. X, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 9. 3. 2016 čj. 700 113 0202 tak, že se žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu ze dne 14. 12. 2015 pro nesplnění podmínek podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o důchodovém pojištění“), zamítá a podle § 56 odst. 1 písm. c) téhož zákona byla od 22. 9. 2016 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invaliditu I. stupně a invalidní důchod pro invaliditu I. stupně byl stanoven na částku 5.328 Kč měsíčně. 2) Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a podal proti němu žalobu. V žalobě uvedl, že právním věcem nerozumí a chtěl by ustanovit právního zástupce. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků požádal, aby mu soud ustanovil advokáta, který jej bude v řízení zastupovat. Současně uvedl, že má jediný příjem invalidní důchod ve výši 5.328 Kč. Sice požádal o sociální dávky, ale nebyly mu dosud vyřízeny. Požádal o ustanovení zástupce Mgr. V.D., který má kancelář v Táboře. O zastoupení s ním hovořil a advokát mu přislíbil, že se případu ujme. Žalobce dále sdělil, že trpí psychickými problémy, obtížně navazuje kontakt s lidmi, a proto potřebuje jako zástupce někoho, kdo bude mít pro jeho zdravotní stav pochopení, k Mgr. D. získal v tomto směru důvěru. 3) Soud v prvé řadě na základě žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce hodnotil jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry podle žalobcem zaslaného prohlášení o těchto poměrech. Soud shledal, že v případě žalobce byly naplněny podmínky uvedené v § 35 odst. 8 s.ř.s..a zároveň zohlednil skutečnost, že žalobce je dlouhodobě nezaměstnán z důvodu svého zdravotního stavu a jeho výdaje převyšují příjmy. Proto usnesením ze dne 24. 11. 2016 čj. 54Ad 12/2016-18 ustanovil žalobci k ochraně jeho zájmů v předmětné záležitosti Mgr.V.D., advokáta v Táboře, Příběnická 1908/2. 4) Právní zástupce žalobce dne 29. 11. 2016 doplnil po seznámení se s podklady podanou žalobu. Uvedl, že rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2016 napadá v celém rozsahu, tedy všechny jeho výroky. Současně napadl a navrhl zrušit také rozhodnutí prvoinstačního orgánu ze dne 9. 3. 2016 čj. 700 113 0202, a to v části určující datum změny stupně invalidity a datum pro zvýšení invalidního důchodu na 2. 2. 2016. K tomu uvedl, že jeho zdravotní stav a pracovní schopnost byly sníženy o více než 70 % již dávno před tímto datem. Rovněž napadl rozhodnutí v části stanovující výši invalidního důchodu. Jako základní důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí uvedl, že trpí takovými zdravotními problémy, pro které není schopen vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost. Pracovní schopnost poklesla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu o více než 70 %. Napadaná rozhodnutí nevycházela ze správně zjištěného stavu věci. II. Stručné shrnutí vyjádření žalované 5) Žalovaná ve svém vyjádření popsala skutkový stav věci. Dále uvedla, že podle posudku o invaliditě vypracovaného lékařem pracoviště České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 7. 2016 byl žalobce k datu vydání rozhodnutí invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti činila 45 %. S ohledem na tento lékařský posudek žalovaná napadeným rozhodnutím změnila rozhodnutí ze dne 9. 3. 2016, kdy žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu ze dne 14. 12. 2015 pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákonu o důchodovém pojištění zamítla. Výrokem č. 2 podle § 56 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém pojištění od 22. 9. 2016 snížila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod I. stupeň na částku 5.328 Kč měsíčně. Podle žalované byl tímto posudkem zjištěn zdravotní stav žalobce a posudek žalovaná hodnotí jako objektivní. Ve věci žalovaná dále odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a vzhledem k námitkám žalobce navrhla soudu provést důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Za současného stavu věci žalovaná setrvala na svém rozhodnutí a navrhla soudu, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Obsah správních spisů 6) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře se závěrem, že je invalidní od 2. 2. 2016, kdy rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla hodnocena podle kapitoly V, položka 7 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. Na podkladě tohoto závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 9. 3. 2016 rozhodnutí, kdy od 2. 2. 2016 zvýšila žalobci invalidní důchod I. stupně na invaliditu III. stupně jako den změny stupně invalidity stanovila 2. 2. 2016. Žalobce podal z důvodu nesouhlasu dne 7. 4. 2016 proti tomuto rozhodnutí námitky. K námitkám žalobce nedoložil žádné lékařské zprávy. Zdravotní stav žalobce byl znovu posouzen 8. 7. 2016 se závěrem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ale jednalo se o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu toho poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 45 %. Na základě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 11. 8. 2016 rozhodnutí, kterým žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu ze dne 14. 12. 2015 pro nesplnění podmínek stanovených v § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění zamítla a podle § 56 odst. 12 písm. c) téhož zákona od 22. 9. 2016 snížila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. 7) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 31. 1. 2017 uvedla, že žalobce nebyl jednání přítomen, neboť jeho právní zástupce zaslal komisi omluvu žalobce, že se nemůže k jednání komise dostavit z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy navíc má zcela převrácený denní rytmus, vstává pozdě odpoledne a je vzhůru po většinu noci. Komise z toho důvodu jednala v nepřítomnosti žalobce. Komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je těžká smíšená porucha osobnosti (rysy impulsivní, agresivní, neurotické, úzkostné) s obsedantně kompulzivní poruchou (rituály, kontrolování, hromadění, opakované mytí) a poruchou přizpůsobení. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 7c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v době vydání napadeného rozhodnutí činila 70 %. Nebyl zjištěn důvod pro další využití § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. To je v souladu s původním hodnocením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení. Datum změny invalidity bylo stanoveno stejně, jako je stanovil lékař Okresní správy sociálního zabezpečení na den 2. 2. 2016, a to v souvislosti s průkazem přetrvávající obsedantně kompulzivní poruchy při kontrolním vyšetření psychiatra dne 2. 2. 2016, která byla poprvé zmiňována psychiatrem při vyšetření 11. 12. 2015 a psychologem 4. 2. 2016. Tíže postižení žalobce ve sféře duševní se vyvíjela postupně, na což komise usuzovala i z anamnestických údajů, kdy byl dle dokumentace v minulosti plně schopen absolvovat vojenskou základní službu, byl schopen i pracovat na montážích u Telecomu a. s. V minulosti stanovený první stupeň invalidity plně odpovídal v minulosti zjištěné psychopatologii, která byla kromě jiného i bez výrazných obsedantních projevů. Žalobce je schopen při invaliditě III. stupně výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Vzhledem k předpokladu, že při cílené komplexní léčbě dojde ke zlepšení psychického stavu žalobce, byla mu stanovena i kontrolní lékařská prohlídka. 8) Svůj závěr komise vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, a to hospitalizace na psychiatrickém oddělení Nemocnice Tábor od 17. 9. do 30. 9. 2008, lékařského nálezu OL, MUDr. J.K. ze dne 27. 1. 2016, z psychiatrického vyšetření, MUDr. L.M., Nemocnice Tábor ze dne 15. 7. 2015, 19. 8. 2015 (zde uvedeno, že před měsícem vysadil žalobce medikaci a nebere žádná psychofarmaka, zásadní rozdíl nepozoruje, možná se cítí více podrážděný nebo vzteklý), ze dne 11. 12. 2015, 8. 1. 2016, 2. 2.2016 (zde poprvé zmíněna těžká smíšená porucha osobnosti, obsedantně kompulzivní porucha), ze dne 26. 2. 2016, 22. 4. 2016, 17. 6. 2016, 15. 7. 2016, 7. 10. 2016, 4. 11. 2016, 7. 12. 2016, 30. 1. 2017, z psychologického vyšetření PhDr. J.K., ze dne 7. 12. 2015, 4. 2. 2016, 16. 8. 2016. IV. Právní názor soudu 9) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 10) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. 11) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To zatím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. 12) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. 13) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 9. 3. 2016, kterým mu Česká správa sociálního zabezpečení zvýšila od 2. 2. 2016 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl hodnocen na základě poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky, neboť nesouhlasil s datem zvýšení stupně invalidity. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek o invaliditě ze dne 8. 7. 2016 se závěrem, že se u žalobce nejedná o invaliditu III. stupně, ale o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a z toho důvodu došlo ke snížení jemu přiznaného invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, neboť podle posudku, který byl vypracován v námitkovém řízení, poklesla pracovní schopnost žalobce o 45 %. 14) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 31. 1. 2017, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise vycházela z diagnostického souhrnu žalobce, kdy je u něho přítomna těžká smíšená porucha osobnosti (rysy impulsivní, agresivní, neurotické, úzkostné) obsedantně kompulzivní porucha (rituály, kontrolování, hromadění, opakované mytí….), porucha přizpůsobení, jiná smíšená úzkostná porucha, chronický bolestivý syndrom páteřní v anamnéze, vředová choroba gastroduodena v anamnéze, těžká obezita, porucha tukového metabolismu. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní a jednalo se o invaliditu v III. stupni podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil nejméně 70 %. 15) Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, že odpovídá stavům uvedeným v kapitole V, položka 7c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 70 %. K využití § 3 téže vyhlášky nebyl komisí shledán posudkový důvod. Tento závěr je plně v souladu s původním hodnocením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, taktéž datum změny invalidity byl stanoven stejně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení na den 2. 2. 2016, a to v souvislosti s průkazem přetrvávající obsedantně kompulzivní poruchy při kontrolním vyšetření psychiatra dne 2. 2. 2016, kdy byla poprvé zmiňována psychiatrem při vyšetření dne 11. 12. 2015 a psychologem dne 4. 2. 2016. Toto postižení ve sféře duševní se u žalobce vyvíjelo postupně, na což komise usuzovala i na základě anamnestických údajů. Žalobce byl dle dokumentace v minulosti plně schopen absolvovat vojenskou základní službu, byl schopen pracovat na montážích u Telecomu a.s. V minulosti stanovený první stupeň invalidity tehdy plně odpovídal zjištěné psychopatologii, která byla kromě jiného i bez výrazných obsedantních projevů. Žalobce je v současné době schopen při invaliditě III. stupně výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. 16) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá postižení uvedenému v kapitole V, položka 7c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Komise uvedla, že se ve svém hodnocení shoduje s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, kdy shodně jako v tomto řízení stanovila pokles pracovní schopnosti na 70 %. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Datum změny invalidity komise stanovila shodně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení na den 2. 2. 2016, kdy kladla důraz na skutečnost, že tohoto dne se konalo kontrolní vyšetření psychiatra v souvislosti s průkazem přetrvávající obsedantně kompulsivní poruchy, která byla zjišťována poprvé 11. 12. 2015 a psychologem dne 4. 2. 2016. Komise rovněž vysvětlila, že tíže postižení žalobce ve sféře duševní se vyvíjela postupně, což dokládají anamnestické údaje, kdy v minulosti byl správně stanoven I. stupeň invalidity, který tehdy odpovídal zjištěné psychopatologii, neboť byla kromě jiného i bez výrazných obsedantních projevů. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Soud proto uzavřel, že nebyl z tohoto důvodu správný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým došlo k jeho změně. Naopak závěr, který vyslovila posudková komise, se plně shodoval se závěrem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, na základě kterého bylo vydáno právě prvostupňové správní rozhodnutí. Při vypracování posudku komise vzala v úvahu veškeré doložené zprávy žalobce, zabývala se jeho onemocněními a přihlédla k vývoji jeho onemocnění i vysvětlila svůj závěr o stanovení data vzniku jeho invalidity III. stupně. Soud hodnotí posudek, který byl vypracován komisí za úplný, objektivní a dostačující ke komplexnímu posouzení o poklesu pracovní schopnosti žalobce, jakož i týkající se data vzniku jeho invalidity. Posudek se vypořádal se se všemi přítomnými zdravotními potížemi žalobce. V. Závěr, náklady řízení. 17) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, které postavila najisto Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 31. 1. 2017. 18) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, a proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3.146 Kč. Jednalo se o odměnu ustanoveného právního zástupce žalobce za 2 úkony právní pomoci po 1.000 Kč dle § 9 odst. 2 ve vztahu k § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, sepis doplňku žaloby), náhradu za paušální hotové výdaje právního zástupce žalobce 2 x 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 546 Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. února 2017 Samosoudkyně JUDr. Marie Trnková v.r . Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.