54 Ad 13/2020

Rubrum

č. j. 54 Ad 13/2020 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně: M. J. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2020, č. j. x, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby

1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 12. 10. 2020 doručena žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2020, č. j. x, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 54 Ad 13/2020 zabezpečení č. j. x ze dne 29. 5. 2020, kterým byl žalobkyni přiznán od 10. 3. 2020 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Praha - Západ ze dne 31. 3. 2020 byla žalobkyně invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnosti činil o 35% a toto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo současně se zamítnutím námitek potvrzeno.

2. Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasila. Postup i rozhodnutí označila za nesprávné. Podle jejího názoru míru poklesu její pracovní schopnosti měl posoudit odborný lékař se znalostmi z oboru, do kterého spadají její zdravotní omezení. Soudu předložila dvě nejnovější lékařské zprávy, v nichž jsou popsány její aktuální zdravotní obtíže. Léčba od roku 2019 nebyla ukončena. Žalobkyně čeká na další lékařské zákroky. Oba posudky o invaliditě byly zpracovány bez toho, že by byla posuzujícím lékařem vyšetřena a ten porovnal její faktický zdravotní stav a zdravotní omezení. Zpracovatelé posudků si tudíž nemohli učinit odpovídající představu o jejím zdravotním postižení. Podle žalobkyně je vyloučeno, aby pro následky zranění pravého kolene dál vykonávala jakékoli povolání vyžadující stání či chůzi a delší sezení v jedné poloze. Není schopna bez pomoci chodit do schodů či cestovat veřejnou dopravou. Dále uvedla, že léčba není ukončena. Dne 18. 11. 2020 má nastoupit k operaci do Fakultní nemocnice Motol. Posudkoví lékaři se zabývali otázkou poklesu pracovní schopnosti, ale nezhodnotili řádně její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Současný zdravotní stav žalobkyni vyřazuje z běžného pracovního i soukromého života. Není schopna zajistit běžné domácí práce (úklid, vaření). Je odkázána na pomoc rodiny. Přestěhovala se z toho důvodu z obce J. do obce S.. Nepříznivý zdravotní stav ovlivnil rovněž psychiku žalobkyně, kdy navštěvuje ordinaci psychiatrické lékařky MUDr. J. z H.. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Podle jejího názoru jí náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého eventuálně třetího stupně. Žalobkyně přiložila k žalobě zprávu z ambulantního vyšetření ve Fakultní nemocnici v Motole, I. ortopedická klinika, ze dne 22. 9. 2020, zprávu z Ortopedické ambulance MUDr. M. S., ošetřující lékař, dr. M. ze dne 21. 7. 2020 a 29. 9. 2020. II.Stručné shrnutí vyjádření žalované 3. Žalovaná se k věci vyjádřila dne 6. 11. 2020. Popsala platnou právní úpravu a zdůraznila, že podle ní bylo v dané věci postupováno. U žalobkyně, na základě posudkových zhodnocení, poklesla její pracovní schopnost o 35% v souvislosti s úrazem ze dne 4. 9. 2019. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddíl B, položka 13 b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35%, přičemž tato míra se ve smyslu ustanovení § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Posudek, na základě kterého byl stanoven pokles pracovní schopnosti žalobkyně, podle názoru žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Žalovaná jako důkaz navrhla vypracovat posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná nadále trvá na tom, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III.Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 54 Ad 13/2020 4. Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Praha – Západ, který posoudil její zdravotní stav dne 31. 3. 2020 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy pokles pracovní schopnosti činil 35%, a to v souvislosti s úrazem ze dne 4. 9. 2019. Den vzniku invalidity byl stanoven na 10. 3. 2020. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíl B, položka 13 b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Na základě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení Praha dne 29. 5. 2020 rozhodnutí, kterým žalobkyni přiznala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 10. 3. 2020. Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasila a podala dne 2. 7. 2020 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení pro Prahu a Střední Čechy znovu posoudila zdravotní stav žalobkyně lékařem dne 18. 8. 2020 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 35% v souvislosti s úrazem ze dne 4. 9. 2019 a invalidita vznikla ke dni 10. 3. 2020. Žalobkyně je dle lékaře schopna po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost s menšími nároky na tělesné schopnosti v menším rozsahu a intenzitě. V námitkovém řízení se lékař shodl se zařazením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení. Na základě tohoto posudkového závěru rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení dne 11. 9. 2020 tak, že námitky zamítla a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha potvrdila. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu ke správnímu soudu. Na základě podané žaloby soud požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích o zpracování posudku, kterým by byl komplexně posouzen zdravotní stav žalobkyně.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích vypracovala posudek dne 7. 12. 2020 za přítomnosti odborného lékaře z oboru traumatologie MUDr. Z. B.. Komise stanovila diagnostický souhrn a zároveň vyšetřila žalobkyni při jednání komise odborným traumatologem z Nemocnice České Budějovice. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost jsou následky zlomeniny horního konce holenní kosti zasahující pravé koleno ze dne 4. 9. 2019. Zlomenina byla řešena osteosyntézou. Přetrvává výrazná bolestivost kolenního kloubu při zatížení, vadný stereotyp chůze, trvá hypotrofie stehenního svalu vpravo, koleno je středně nestabilní. Hybnost je však vyhovující. Končetina není deformována, kostně zhojeno. Stav je hodnocen jako středně těžké postižení funkce končetiny, s rozmezím poklesu pracovní schopnosti od 30 do 35%. S ohledem na práci poštovní doručovatelky byla zvolena horní hranice a dále konstatováno, že navýšení horní hranice již není opodstatněné. Komise uzavřela, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV., oddíl B, položka 13 b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy pokles pracovní schopnosti činí 35%. Komise poznamenala, že v souvislosti se somatickými obtížemi došlo k dekompenzaci úzkostně depresivní poruchy. Zdravotní postižení ani potíže vertebrogenní nemají na pracovní schopnost žalobkyně závažnější dopad. Komise se dále zabývala, zda by bylo lze u žalobkyně využít položku 13 c jako těžké postižení, neboť žalobkyně ve své žalobě tvrdila, že má za to, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 54 Ad 13/2020 druhého nebo třetího stupně. Komise uzavřela, že pro použití položky 13 c nejsou splněna kritéria, to je těžká deformita, podstatné omezení funkce končetiny a celkové pohyblivosti. Žalobkyně je limitována hlavně bolestivostí, funkční deficit není velký, hybnost kloubu je dobrá, nedošlo ani k deformitě končetiny. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni. Zároveň stanovila i pracovní rekomandaci žalobkyně, a to tak, že je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a sice alespoň o třetinu. Není schopna práce ve stoje a chůze. Za dodržení těchto podmínek je schopna rekvalifikace. Vznik invalidity byl datován na 10. 3. 2020, kdy po stabilizaci stavu byla ukončena dočasná pracovní neschopnost. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení i lékařem České správy sociálního zabezpečení v námitkovém řízení.

6. Komise svůj posudkový závěr vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, které jsou založeny ve zdravotní dokumentaci žalobkyně, a to zprávy praktického lékaře MUDr. H. V., Ch., z 18. 3. 2020, 25. 3. 2019, z Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, zpráva ze dne 11. 9. 2019, Rehabilitační kliniky Malvazinky, zpráva ze dne 14. 2. 2020, zpráva z Traumatologie ambulance Fakultní nemocnice Motol, MUDr. E. B. z 2. 6. 2020 a 22. 9. 2020 z Nemocnice Kladno, neurologická ambulance 21. 12. 2018, Neurologie, vyšetření EMG, MUDr. S., 18. 8. 2020, Neurologie, MUDr. D. D., z 22. 10. 2020, Ortopedie, MUDr. P. M. z 21. 7. 2020 a 29. 9. 2020, Psychiatrie, MUDr. L. J., H., z 14. 2. 2019, Chirurgická ambulance, MUDr. J., 28. 4. 2020, 14. 5. 2020, 18. 5. 2020. IV.Právní názor soudu 7. V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

8. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla za a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3, pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachovaní pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35% a nejvíce 69% a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70% též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 54 Ad 13/2020 postižení, pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech dlouhodobého pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To, za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

10. Jinak řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

11. Žalobkyně v žalobě především namítala, že je vyloučeno, aby pro následky zranění pravého kolene nadále vykonávala jakékoli povolání vyžadující stání či chůzi a delší sezení v jedné poloze. Dále tvrdila, že bez pomoci není schopna chodit do schodů, cestovat veřejnou dopravou. Povrchová zranění – jizvy – jsou zhojeny, nejsou však zhojena zranění kolene a ruky. Rovněž poukázala na to, že bude zřejmě nutná výměna kolenního kloubu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 54 Ad 13/2020 Její léčba dosud není ukončena. V listopadu roku 2020 měla nastoupit k operaci do Fakultní nemocnice Motol. Výsledek zákroku a následná rekonvalescence je ovšem nejistá. S ohledem na současný nouzový stav v důsledku šíření onemocnění COVID-19, byla její operace odložena na leden, a jak uvedla při jednání před krajským soudem i nadále byla její operace odložena zatím na neurčito. Zdravotní stav žalobkyni vyřazuje z běžného pracovního i soukromého života, neboť si nemůže zajistit běžné domácí práce a je odkázána na pomoc rodiny. Zdravotní stav se promítl i do psychiky žalobkyně, kdy je nucena užívat antidepresiva a navštěvovat psychiatrickou ordinaci. Ke své žalobě žalobkyně přiložila zprávy MUDr. E. B. z 22. 9. 2020 a MUDr. P. M. ze dne 21. 7. 2020.

12. Z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jednoznačně vyplývá rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost. Jde o následky zlomeniny horního konce holenní kosti (tibie), luxační, zasahující do pravého kolena, která byla řešena osteosyntézou. Tento stav je zhojen a rehabilitován, což vyplývá ze zpráv z odborných lékařských vyšetření. Výhledové řešení (vynětí kovů, případná implantace TEP), nepřestavují důvod k neschopnosti nastoupit do vhodného zaměstnání. Tyto úpravy dle sdělení posudkové komise lze provádět i po létech. Ze zprávy z rehabilitační kliniky ze dne 14. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně je schopna plného zatížení končetiny. Chodí ještě o dvou francouzských holích vadným stereotypem, nejen po rovině, ale i po schodech. Kritéria pro posouzení míry funkčního postižení daná v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb. neumožňují zdravotní potíže žalobkyně zařadit pod položku 13 c, která je určena pro těžká postižení (u žalobkyně není přítomna žádná deformita končetiny, funkce končetiny není podstatně omezena, hybnost kolena je volná) a není tudíž podstatně omezena celková pohyblivost. K tomu je třeba zdůraznit, že kritéria pro středně těžké funkční postižení stanovená v položce 13 b jsou u žalobkyně splněna jen částečně. Obtíže ohledně levé ruky ani anxiózně depresivní porucha ambulantně léčené nemají na pracovní schopnost zásadní vliv. Komise ve svém posudku uzavřela, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, neboť pokles pracovní schopnosti poklesl o 35%.

13. Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dospěla k jednoznačnému závěru, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá prvnímu stupni invalidity. Tento závěr je ve shodě se závěry, které vyslovili lékař Okresní správou sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení, jak i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Všechny lékařské orgány při vypracování posudku braly v úvahu veškeré doložené zprávy, zdravotní dokumentaci žalobkyně a zabývaly se onemocněním, které je u žalobkyně přítomno. Přihlédly k vývoji tohoto onemocnění a dostatečně vysvětlily svůj závěr.

14. Soud hodnotí posudek, který byl vypracován Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jako úplný, objektivní a dostačující ke komplexnímu posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Vypořádal se se všemi přítomnými zdravotními postiženími žalobkyně a vzal v úvahu i celý vývoj jejího onemocnění. Komise vzala v úvahu i žalobkyní doložené zprávy, které přiložila k žalobě. Tuto skutečnost ve svém posudku výslovně uvedla. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 54 Ad 13/2020 15. Soud proto uzavřel, že v rámci soudního řízení posuzoval a hodnotil vypracovaný posudek a uzavřel, že naplnil požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádal se se všemi rozhodnými skutečnostmi. Posudkový závěr byl komisí náležitě zdůvodněn a pro soud byl přesvědčivý. Soud vycházel z tohoto posudku, jak již je výše uvedeno a neshledal žalobkyní vznesené námitky důvodnými. Lékařské orgány vyslovily svůj závěr správně, a ten odpovídá na základě dostupných důkazů zákonu. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá prvnímu stupni invalidity. V.Závěr, náklady řízení 16. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila. Ostatně ani ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 25. ledna 2021 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 54 Ad 13/2020 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.