54 Ad 13/2021

Rubrum

Č. j. 54 Ad 13/2021-72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně: M.T. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2021, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou dne 18. 8. 2021 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce – Krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 16. 2. 2021 č. j. 2 54 Ad 13/2021 53 204/21/CB, jímž rozhodl podle § 34, § 34a, § 34b a § 35 zákona č. 329/2019 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a příslušných ustanovení správního řádu, o zamítnutí žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 14. 12. 2020 a toto rozhodnutí potvrdil.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je přesvědčena o tom, že její zdravotní stav odůvodňuje přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP“ a přiznání dávky pro osoby se zdravotním postižením příspěvek na mobilitu s tím spojeným. Podrobně popsala svůj zdravotní stav a odkázala na zprávy z odborných lékařských vyšetření, které dokládají kupříkladu nové měření sluchu ze dne 24. 9. 2020 ORL Z., že je u ní přítomna oboustranná praktická hluchota bez možnosti odezírání. Nic neslyší a nerozumí mluvenému slovu, a to s nejlepší možnou korekcí sluchadlem. Osoba, která na ní mluví, musí být k ní otočena čelem, dobře artikulovat a hlasitě mluvit. To vše do maximálně vzdálenosti 50 cm. Nesmí mít zakrytá ústa respirátorem nebo rouškou. V takovém případě nemůže odezírat a nic neslyší a nerozumí mluvenému slovu. Dále poukázala na oboustranné zhoršení zraku, které na základě lékařských zpráv blíže popsala. Je u ní též přítomen tinnitus vpravo, který dosahuje vysoké intenzity pískání, bouchání, hučení v uchu a vede k úplné ztrátě sluchu. Současně uvedla, že na základě vypracovaného posudku ze dne 25. 1. 2020 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým jí byl zamítnut průkaz osoby zdravotně postižené označené symbolem „ZTP“, přičemž byla posouzena v nepřítomnosti. Odmítla, že je možná komunikace po telefonu, a proto má nárok na požadovaný průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí zasedala dne 12. 5. 2021 v Českých Budějovicích a závěr této komise nevyzněl ve prospěch žalobkyně. Komise uzavřela, že nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Jednání komise byla žalobkyně přítomna a byla vyšetřena, s hodnocením komise však vyslovila nesouhlas. Odmítla, že slyší a rozumí hlasité řeči bez možnosti odezírání. Její zdravotní stav se nezlepšil a podle jejího názoru je nutné nové vyšetření magnetickou rezonancí, krční, bederní páteře, pro možné prohloubení útlaku páteřního nervu. Navrhla zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení za účelem přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP“. Současně by jí měl být přiznán příspěvek na mobilitu, a to na základě podání žádosti ze dne 14. 12. 2020. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

3. Žalovaný správní orgán nejprve k výzvě soudu sdělil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno fikcí dne 18. 6. 2021. Dále k dotazu soudu žalovaný uvedl, že žalobkyní zmiňované odvolání proti rozhodnutí úřadu práce ze dne 21. 7. 2021 č. j. 178390/21/CB bylo ze strany úřadu práce postoupeno žalovanému teprve dne 24. 8. 2021 a dosud o něm nebylo rozhodnuto. K věci se žalovaný správní orgán vyjádřil dne 1. 10. 2021, kdy ve svém vyjádření odkázal na posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která vycházela z aktuální zdravotní dokumentace žalobkyně a tuto zohlednila Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 54 Ad 13/2021 v možném zákonném rozsahu. Jednalo se o posudek ze dne 4. 6. 2021. Nad rámec tohoto žalovaný uvedl, že žalobkyně odkázala na přílohu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ze které dovozuje splnění podmínek pro přiznání příkazu ZTP. K tomu žalovaný sdělil, že zdravotní stav z hlediska splnění podmínek pro přiznání nároku na průkaz ZTP lze hodnotit pouze podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde jsou uvedena zdravotní omezení, která lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Žalobkyní odkazovaná příloha není pro posouzení nároku na průkaz ZTP aplikovatelná, neboť se týká posouzení nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku. Žalovaný proto uzavřel, že shromážděné podklady vycházely jak z aktuální zdravotní dokumentace žalobkyně, tak i z jejího osobního vyšetření na jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudek byl hodnocen žalovaným při hodnocení nároku žalobkyně z hlediska úplnosti a přesvědčivosti a byl vyhodnocen tak, že svým požadavkům dostál. Z toho důvodu je žaloba nedůvodná a je navrhováno její zamítnutí.

III. Obsah správních spisů

4. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobkyně podala žádost o změnu průkazu osoby se zdravotním postižením z důvodu zhoršení zdravotního stavu dne 14. 12. 2020. V předchozím řízení byl žalobkyni přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP s dobou platnosti posouzení trvalé. Dne 25. 1. 2021 provedla Okresní správa sociálního zabezpečení České Budějovice posouzení zdravotního stavu žalobkyně pro účely řízení o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. Bylo vycházeno ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře a dalších nálezů odborných lékařů. Okresní správa sociálního zabezpečení dospěla k závěru, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2001 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění platném od 1. 1. 2014. Jde o zdravotní stav, který není uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014, ale svým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění platném od 1. 1. 2014. Jde o zdravotní stav, který není uveden v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014, ale svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odstavci 1 písm. j citované přílohy. Platnost posudku byla stanovena od 1. 12. 2020 trvale. Úřad práce Krajská pobočka České Budějovice rozhodla dne 16. 2. 2021 pod č. j. 53204/21/CB tak, že zamítla žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 14. 12. 2020. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno pod bodem 1 tohoto rozsudku. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 12. 5. 2021, která dospěla k závěru, že zdravotní stav při posuzování průkazu osoby se zdravotním postižením se posuzuje dle výsledného funkčního postižení schopnosti pohyblivosti, respektive Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 54 Ad 13/2021 současným hodnotícím kritériem, kterým je míra funkčnosti poruchy ke vztahu pohyblivosti. Funkční schopnosti fyzické osoby se přitom porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osob bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek. Odvoláním ani námitkám žalobkyně proto nebylo ve smyslu přiznání průkazu ZTP vyhověno.

IV. Právní názor soudu

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“). Soud ve věci rozhodl bez nařízeného jednání, neboť s tímto postupem účastníci řízení vyslovili ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. souhlas.

6. Žaloba není důvodná.

7. V prvé řadě soud poukazuje na skutečnost, že správní žalobou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, které bylo vydáno dne 4. 6. 2021 č. j. MPSV-2021/98287-213, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce - Krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 16. 2. 2021 č. j. 53204/21-CB, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 14. 12. 2020. Zároveň uvedla, že je správní žaloba spojena s rozhodnutím sp. zn 24311-20-CB, č. j. 178390/21/CB ze dne 21. 7. 2021 z důvodu zamítnutí žádosti na příspěvek na mobilitu z důvodu nepřiznání průkazu osoby zdravotně postižené označené symbolem ZTP. Soud dotazem u žalovaného zjistil, že o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí úřadu práce ze dne 21. 7. 2021, č. j. 178390/21/CB nebylo do dne podání žaloby ani do dne vyjádření žalovaného rozhodnuto. Soud proto rozhodl usnesením ze dne 25. 8. 2021 pod č. j. 54 Ad 13/2021 – 51, že se žaloba v rozsahu napadajícím rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka České Budějovice ze dne 21. 7. 2021 č. j. 178390/21 – CB odmítá. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že se jednalo o žalobu nepřípustnou podanou před počátkem běhu lhůty pro podání žaloby, neboť v té době dosud nebylo rozhodnuto o podaném řádném opravném prostředku.

8. Podle žalobkyně byl správními orgány nedostatečně zjištěn skutkový stav, neboť nebyly dostatečně zohledněny závěry ze zpráv z odborných lékařských vyšetření a dále byly přítomny nové skutečnosti týkající se výrazného zhoršení zdravotního stavu převážně sluchu, komunikace a rovnováhy v důsledku čehož zastává názor, že jí měl být přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP.

9. V prvé řadě soud poukazuje na skutečnost, že úřad práce i žalovaný vycházeli při svém rozhodování z lékařských posudků a současně z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, podle které ani soud není příslušný posuzovat věcnou správnost závěrů posudkové komise. To vyjádřil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku sp. zn. 3 Ads 114/2014, kde se zabýval nesouhlasem se závěry posudku posudkové komise a jejich nedostatečnosti v souvislosti s invalidním důchodem. Nejvyšší správní soud uvedl: „Soudu zde nepřísluší posuzovat věcnou správnost lékařských posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudky soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s, avšak s ohledem na mimořádný význam v řízení o invalidním důchodu, bývají tyto lékařské Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 54 Ad 13/2021 posudky důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzují žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudků mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky pak spočívá v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila“. Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud i v další judikatuře kupříkladu sp. zn. 3 Ads 74/2012, 3 Ads 108/2013. Současně lze odkázat i na další rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018 č. j. 10 Ads 248/2017 – 61, který taktéž upravoval rozsah soudního přezkumu v obdobných věcech, jejichž skutkový stav je založen na posouzení zdravotního stavu. S ohledem na vyslovené závěry krajský soud shrnuje, že není úkolem správního soudu, aby posuzoval, zda posudková komise správně zhodnotila zdravotní stav žalobce, ale pouze musí ověřovat, zda měla k dispozici dostatek podkladů pro své závěry a její posouzení zdravotního stavu bylo komplexní a vypořádalo se všemi vznesenými námitkami a zda byl posudek řádně odůvodněn. Soud vychází při hodnocení skutkového stavu, který existoval v době vydání napadeného rozhodnutí žalovaného.

10. Z vypracovaného posudku vyplývá, že žalobkyně vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu spadá pod kategorii osob se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti, které jí umožňuje samostatně se pohybovat v domácím prostředí. V exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a s problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování funkční schopnosti fyzické osoby se porovnávají schopnosti stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění, tj. bez zdravotního postižení a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek. Výsledek posouzení komise byl shodný se závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení. Dle posudkové komise je vhodnější posuzovat zdravotní stav žalobkyně s ohledem na závrativé stavy než srovnávat s duševním postižením, neboť při použití sluchadla, je žalobkyně schopna sluchové orientace. Posouzeno bylo podle bodu 1 písm. h) tj. stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy. U žalobkyně nejvýznamnější dopad na schopnost pohyblivosti má léčebné vertigo s tinnitem při oboustranné těžké sluchové vadě. Předchozí posouzení u žalobkyně proběhlo u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí dne 24. 6. 2020 se stejným závěrem. Dle opakovaných vyšetření se zdravotní stav nezměnil.

11. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek platí, že nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 54 Ad 13/2021 12. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek sociálního zabezpečení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP), má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí v exteriéru má značné obtíže.

13. Podle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek sociálního zabezpečení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP/P“( průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze v exteriéru, není schopna samostatné chůze a pohyb je možné zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

14. Vyhláška č. 388/2011 Sb., stanoví, které zdravotní stavy jsou považovány za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace, přičemž v příloze č. 4 k této vyhlášce jsou popsány zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. V odstavci 1 této přílohy jsou určeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace. V odstavci 2 zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace v odstavci 3 definuje, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace.

15. V dané záležitosti byla posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí řádně obsazena, což hodnotil i žalovaný v napadeném rozhodnutí. Žalobkyně tuto skutečnost ani nerozporovala. Závěry vyslovené posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v jejím posudku ze dne 12. 5. 2021 soud hodnotí jako úplné, srozumitelné a přesvědčivé a v těchto závěrech neshledal žádné pochybení nebo nesplnění podstatných náležitostí kladených na posudky. Komise vycházela z aktuální zdravotnické dokumentace žalobkyně a její hodnocení se shodovalo i s hodnocením, které bylo vysloveno při předchozím jednání posudkové komise, přičemž tyto závěry vycházely z doložených zpráv z lékařských vyšetření.

16. Hodnocení ohledně naplnění požadavků stanovených v § 34 zákona o poskytování dávek sociálního zabezpečení náleží výhradně do působnosti lékařských Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 54 Ad 13/2021 posudkových služeb, konkrétně posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je vykonávána lékaři se speciální způsobilostí pro konkrétní oblast. Případné zprávy ošetřujících lékařů, ohledně poskytování sociálních dávek nejsou pro posudkové lékaře nijak závazné. Ti pouze zhodnotí odborné nálezy ošetřujících lékařů, které slouží jako podklad pro vypracování posudku o zdravotním stavu.

17. Žalovaný správní orgán posoudil, na základě posudkového zhodnocení zdravotní stav žalobkyně a shledal podmínky pro držení průkazu se zdravotním postižením označeným symbolem TP. Žalobkyně však požadovala průkaz se symbolem ZTP, který je přiznáván osobám s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, což však podle dostupných podkladů neodpovídá závažnosti zdravotního stavu žalobkyně. Lze tedy shrnout, že zdravotní stav žalobkyně nebyl v posudku ze dne 12. 5. 2021 vypracovaném posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR shledán natolik závažný, aby odůvodnil přiznání vyššího typu průkazu osoby se zdravotním postižením. Soud proto námitku žalobkyně neshledal důvodnou.

18. Správní orgány zjistily stav věci, o němž jsou důvodné pochybnosti. Žalobkyní vznesené námitky nebyly způsobilé zpochybnit skutkový stav tak, jak byl zjištěn správními orgány a posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudek byl vypracován na základě doložených podkladů, bylo z něho zřejmé, z čeho komise při jejich hodnocení vycházela a jak tyto podklady a zjištěné skutečnosti hodnotila.

19. Správní orgány vycházely ze závěru posudkové komise, že jde v případě žalobkyně o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb. Nejde o osobu s těžkým funkčním postižením, nebo zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 3 nebo 4 citovaného zákona. Šlo o zdravotní stav uvedený v bodě 1 písm. h) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno, proto odpovídá zákonu a námitky vznesené žalobkyní týkající se nesprávně zhodnoceného zdravotního stavu byly hodnoceny, jako nedůvodné.

IV. Závěr, náklady řízení

20. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba nebyla důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s předmětným soudním řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 8 54 Ad 13/2021 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 24. listopadu 2021 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.