54 Ad 13/2022

Rubrum

Č.j. 54 Ad 13/2022-50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobce: A. P. bytem zastoupen J. P., obecnou zmocněnkyní bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 7. 2022, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobci byl na základě jeho žádosti přiznán invalidní důchod III. stupně, neboť posudkem ze dne 7. 3. 2022 dospěl posudkový lékař k závěru, že pokles pracovních schopností žalobce činil 70 % dle kapitoly V, položky 5d přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 54 Ad 13/2022 stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Datum vzniku invalidity bylo stanovena k 7. 3. 2022.

2. Proti tomuto závěru brojil žalobce námitkami, kterými rozporoval datum vzniku invalidity. Žalovaná shora uvedeným rozhodnutím změnila prvostupňové rozhodnutí o invaliditě žalobce ze dne 1. 4. 2022, č. j. X, tak, že žádost žalobce se pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítá a výplata invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se zastavuje, neboť dle posudku o invaliditě ze dne 4. 7. 2022 činí míra poklesu pracovních schopností žalobce 20 %.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 30. 9. 2022.

4. Žalobce s odkazem na předkládané lékařské zprávy namítá, že trpí poruchou autistického spektra, Aspergerovým syndromem, ADHD, OCD, motorickou neobratností, tikovými projevy, dlouhodobě depresivní náladou. Má se jednat o středně těžkou autistickou poruchu a celkově o těžkou poruchu. Žalobce má problémy s adaptací, reakcemi v běžných situacích. Žalobce poukazuje na diametrální odlišnosti obou posudků a to, že nebyl osobně vyšetřen. Dále nemělo být přihlédnuto k dopadu jeho nemoci do jeho života, samostatnosti, spolupráce, porozumění, učení, vyjadřování, adaptabilitu a komunikaci. Posudkový lékař hodnotil jeho studijní možnosti, které však neprokazují, že jeho pracovní schopnosti poklesly pod úroveň invalidity. Rovněž je poukazováno na nutnost trvalého dohledu. Žalovaná proto nedostatečně zjistila skutkový stav.

5. Dále žalobce namítá, že v námitkovém řízení rozporoval datum vzniku invalidity, nikoli stupeň invalidity. Žalovaná dle jeho názoru nebyla oprávněna rozhodnout o odnětí invalidity a svým postupem porušila zásadu dvojinstančnosti správního řízení (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 2. 2013, č. j. 38 Ad 10/2012-48 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2015, č. j. 2 Ads 182/2015-26.

6. K podané žalobě přiložil žalobce lékařskou zprávu MUDr. J. Š., ADITEA, s. r. o., ze dne 19. 4. 2022, psychologickou zprávu SPC, PhDr. H. C. ze dne 10. 2. 2022 a navrhl, aby byl vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

7. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 25. 10. 2022 popsala aplikovatelnou právní úpravu a skutkový stav projednávané věci, poukázáno bylo na konkrétní závěry lékaře OSSZ i ČSSZ se závěrem opírající se o posouzení zdravotního stavu žalobce v řízení o námitkách, dle kterého se o invaliditu nejedná, když pokles pracovních schopností v jeho případě činí 20 %. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise. Za současného skutkového a právního stavu pak žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. III. Podstatný obsah správního a soudního spisu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 54 Ad 13/2022 9. Dle posudku posudkového lékaře OSSZ ze dne 7. 3. 2022 se v případě žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 70 % dle kapitoly V., položky 5d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity.

10. Dle posudku posudkového lékaře ČSSZ obstaraného v rámci námitkového řízení ze dne 4. 7. 2022 je dospěno k závěru o nesprávnosti původního posouzení a jeho nadhodnocení. Rovněž je popsáno užití nesprávného posudkového kritéria.

11. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 6. 12. 2022 jsou založeny na čl. 37 a násl. spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce dne 6. 12. 2022 zúčastnil jednání a vyšetření posudkové komise (odborná lékařka MUDr. D. D., psychiatrička), jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že v případě žalobce nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, ale pouze o 20 %. Posudek popisuje jednotlivé podklady, včetně zpráv předložených v námitkovém řízení a v tomto soudním řízení. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnosti je uvedena porucha autistického spektra – Aspergerův syndrom, což odpovídá kap. V, položce 9a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s rozmezí 15 – 20 %. Komise zvolila horní hranici pro kombinované postižení, až symptomy jsou mírné; žalobce má lehce sníženou schopnost sociálního fungování. Položku 9b ani 9c nelze s ohledem na rozsah potíží použít. Komise popsala, že žalobce nebyl nikdy hospitalizován, autistická symptomatika je aktuálně mírná. Depresivní symptomatika je zaléčena. Komise vyjádřila rovněž pochyby o celém průběhu postižení žalobce, neboť žalobce nebyl nikdy diagnostikován ve zdravotnickém zařízení a žalobce se ve zdravotnickém zařízení neléčí. Psychiatrem byl žalobce podrobněji vyšetřen až na jednání posudkové komise. K prvostupňovému posudku lékaře posudkové služby komise uvedla, že byla užita nesprávná položka pro neurotické a psychosomatické poruchy a nesprávná rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého stavu obsedantně kompulzivní porucha s neschopností kontaktu mimo přirozené sociální prostředí vedoucí k nutnosti ústavní péče. To bylo dle komise neadekvátní, neboť obsedantně kompulzivní porucha je vedlejší a málo výrazná a rozhodující příčinou je porucha autistického spektra. S posudkem z námitkového řízení se posudková komise shodla. K žalobním námitkám komise uvedla, že onemocnění Aspergerovým syndromem je akceptováno a hodnoceno dle symptomatiky a psychiatrického vyšetření při jednání komise; nutnost trvalého dohledu není zřejmá z podkladové dokumentace, ani z informací o fungování žalobce.

IV. Průběh jednání před krajským soudem

12. Dne 6. února 2023 proběhlo v nepřítomnosti žalobce jednání, při kterém soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise ze dne 15. 11. 2022 a posudek posudkové komise z téhož dne.

V. Právní hodnocení krajského soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 54 Ad 13/2022 14. Žaloba není důvodná.

15. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 16. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

17. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie. Žalobce byl jednání posudkové komise osobně přítomen a byl při jednání komise psychiatricky vyšetřen. Jednání posudkové komise byla přítomna i matka žalobce (obecná zmocněnkyně). Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak ke zprávám, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobce, a které byly žalobcem předloženy. Při psychiatrickém vyšetření se posudková komise zaměřila i na otázky, jejichž opomenutí je v žalobě namítáno. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise stanovila shodně s posudkovým lékařem ČSSZ na 20 %.

18. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, , přičemž žalobce byl jednání posudkové komise osobně účasten, oproti posouzení posudkových lékařů, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudkem posudkového lékaře ČSSZ v námitkovém řízení a nesoulad s posudkem OSSZ byl řádně odůvodněn.

19. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se v případě žalobce nejedná o invaliditu; žalovaná v žalobou napadeném rozhodnutí nepochybila, pokud dospěla k závěru, že žalobce není invalidní.

20. Co se týče procesní námitky žalobce, ani tato není důvodná. Obdobnou argumentací se již v minulosti zabýval Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 17. 2. 2021, č. j. 7 Ads 239/2019-33, s jehož závěry se krajský soud ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje: Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 54 Ad 13/2022

15. Podle § 88 odst. 4 poslední věta zákona o sociálním zabezpečení orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami. Podle odst. 8 téhož ustanovení pak platí, že není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí (…).

16. Podle § 90 odst. 3 správního řádu odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.

17. Jak vyplývá z citovaných ustanovení zákona o sociálním zabezpečení, námitkové řízení je ovládáno úplným apelačním principem, což znamená, že v případě podání námitek účastníkem řízení je prvoinstanční rozhodnutí vždy přezkoumáváno v plném rozsahu a druhoinstanční orgán přitom není vázán podanými námitkami. V plném rozsahu se přezkoumává jak zákonnost napadeného rozhodnutí, tak také jeho věcná správnost, což přispívá k objektivnímu posouzení a plné nápravě zjištěných vad. Každý, kdo hodlá podat námitky proti rozhodnutí ČSSZ, by tak měl být srozuměn s tím, že toto rozhodnutí může být v celém rozsahu revidováno. Zásada úplné apelace přitom může působit ve prospěch i v neprospěch účastníka řízení. Na rozdíl od principu omezené apelace podle správního řádu (§ 90 odst. 3 správního řádu) se totiž v případě námitek neuplatní pravidlo vyloučení zákazu změny k horšímu (viz § 88 odst. 8 zákona o sociálním zabezpečení). Není tudíž vyloučeno, aby výsledek námitkového řízení vedl ke zhoršení postavení účastníka řízení ve srovnání s výsledkem prvostupňového řízení. Jde o zcela logický důsledek založený na úvaze, že v případě, kdy je v rámci řešených námitek zjištěno pochybení, které působilo ve prospěch účastníka řízení, není možné akceptovat pro futuro dlouhodobou vědomou realizaci chybného rozhodnutí jen proto, že účastník řízení toto pochybení neidentifikoval (resp. identifikoval, ale nenamítal); takový postup by byl v rozporu s veřejným zájmem. Pokud by možnost reformace in peius neplatila, znamenalo by to, že orgán rozhodující o námitkách by nemohl jím zjištěné avšak účastníkem nenamítané pochybení zohlednit ve svém rozhodnutí, naopak musel by rozhodnout pouze v rozsahu uplatněných námitek a následně předat věc orgánu prvního stupně k zajištění nápravy v režimu § 56 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Orgán rozhodující o námitkách by tedy paradoxně byl nucen formálně vydávat záměrně chybné rozhodnutí, o němž by bylo od počátku zřejmé, že bude muset být v dalším řízení neprodleně napraveno, a to orgánem nižšího stupně. Časová prodleva mezi těmito dvěma kroky by znamenala prodloužení období neoprávněného poskytování dávky nebo její části, což by vedlo k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.“ (důraz doplněn).

21. Krajský soud shrnuje, že v rámci námitkového řízení žalovaná přezkoumává prvostupňové rozhodnutí nejen v mezích vznesených námitek, ale v celé jeho šíři. Z tohoto důvodu je možné v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními, aby se žalovaná zabývala i jinými vadami, které mohou vést i ke zcela jinému posouzení tak, jak tomu bylo i v této přezkoumávané věci. Ostatně i v žalobcem poukazovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2015, č. j. 2 Ads 182/2015-26, je v bodě 26 tento závěr popsán: „Obecně proto platí, že v Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 54 Ad 13/2022 námitkovém řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení lze změnit prvostupňové rozhodnutí i v neprospěch účastníka, který námitky podal.“ 22. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, ze dne 14. 2. 2013, č. j. 38 Ad 10/2012-48, na který žalobce odkazuje, není přiléhavý, neboť užitá procesní úprava je v obou případech rozdílná (řízení o příspěvku na péči vs. řízení o žádosti o přiznání invalidního důchodu), když nyní aplikovaný § 88 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení vylučuje aplikaci některých ustanovení správního řádu, o které se odkazovaný rozsudek opírá.

23. Nepřiléhavý je i druhý odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2015, č. j. 2 Ads 182/2015-26. V tomto rozsudku došla posudková komise ke zcela odlišným závěrům oproti obou posudkovým lékařům ve správním řízení. Je zde řešen rozpor posudku posudkové komise a posudku, ze kterého žalovaná v rámci námitkového řízení vycházela v situaci, ve které předmětem žalobních námitek bylo datum vzniku invalidity a posudková komise v návaznosti na soudní řízení dospěla k závěru, že posuzovaný nebyl vůbec invalidní. Taková situace v nyní přezkoumávané věci nenastala.

VI. Závěr a náklady řízení

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 13. února 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.