54 Ad 14/2022

Rubrum

č. j. 54 Ad 14/2022- 64 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobkyně: I.U. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 9. 2022, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 9. 2022, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná v rámci námitkového řízení změnila postupem podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 6. 2022, č .j. X, tak, že stávající výrok doplnila tak, že žalobkyni se Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 54 Ad 14/2022 od 20. 10. 2022 invalidní důchod odnímá. Ve zbytku toto rozhodnutí potvrdila. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni snížena od 20. 7. 2022 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

2. V rámci námitkového řízení byl bez přítomnosti žalobkyně vypracován posudek posudkového lékaře ČSSZ ze dne 9. 2. 2022 se závěrem, že v případě žalobkyně došlo ke dni 14. 2. 2022 k zániku invalidity, když stav žalobkyně byl hodnocen dle kap. V., pol. 5b vyhlášky č. 359/2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů, v horní taxaci 20 % s ohledem na komorbidity.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobkyně dne 26. 10. 2022 žalobu ke Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně brojí proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu. Žalobkyně popisuje nesprávné zhodnocení jejích dýchacích problémů, popisuje obtížnou dopravu pěšmo, nehledě na normální výsledky spirometrie. Léčba žalobkyně v tomto směru ke zlepšení nevedla. Dále žalobkyně namítá, že posouzení jejího stavu proběhlo v její nepřítomnosti. K tomu popisuje své celkové potíže, pokousání psem v roce 2018, problémy s levou horní končetinou, na to navázané PTSS a strach ze psů. Žalobkyni byl dále odebrán průkaz ZTP, což ji omezuje v mobilitě. Na tomto základě má žalobkyně za to, že její stav odpovídá invaliditě III. stupně tak, jako v minulosti.

5. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

6. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí shledává souladné se zákonem. Navrhla, aby krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

IV. Podstatný obsah spisu

7. Na základě posudku o invaliditě ze dne 4. 10. 2018 dospěl posudkový lékař OSSZ k závěru o poklesu pracovních schopností žalobkyně dle kapitoly X., odd. B., položky 3c (astma pod nedostatečnou kontrolou) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity k poklesu pracovních schopností žalobkyně o 60 %, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla tato taxace podle § 3 odst. 1 vyhlášky zvýšena o 10 %, tj. celkem 70 %. Žalobkyně byla z tohoto důvodu uznána invalidní ve III. stupni.

8. V nynějším řízení byl v rámci prvostupňového řízení vypracován posudek posudkovým lékařem OSSZ dne 14. 2. 2022 s rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně dle kapitoly V., položka 5c (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy – středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s taxací 35 % pokles pracovních schopností, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla tato taxace podle § 3 odst. 1 vyhlášky zvýšena o 10 %, tj. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 54 Ad 14/2022 celkem 45 %, tedy invalidita prvního stupně. Na základě tohoto posudku došlo ke snížení stupně invalidity žalobkyně z III. stupně na I. stupeň.

9. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 2. 9. 2022, ve kterém dospěl posudkový lékař ČSSZ k závěru, že v případě žalobkyně se nejedná o invaliditu. Posudkový lékař hodnotil stav žalobkyně dle kap. V., pol. 5b (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy – lehké postižení) přílohy vyhlášky o posuzován invalidity v taxaci 20 %, pro další navýšení neshledal důvod. Posudkový lékař popsal profesionální astma bronchiale od 8/2018, dle posledního spirometrického vyšetření však v normě. Z tohoto důvodu nebylo toto postižení oproti posudku z roku 2018 hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně.

10. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 24. 1. 2023 jsou založeny na č. l. 46 - 58 soudního spisu). Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Členy posudkové komise byl krom posudkového lékaře (předsedy) a tajemnice i odborný lékař z oboru psychiatrie a plicní lékař. Žalobkyně byla při jednání posudkové komise těmito lékaři vyšetřena. Posudková komise dospěla k závěru, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, šlo o invaliditu prvního stupně s poklesem pracovních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu o 35 % dle kapitoly V, položka 5c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. K postupu dle § 3 odst. 1 vyhlášky nebyl shledán důvod. Posudková komise na základě shromážděných a popsaných podkladů uvedla, že žalobkyně byla od mládí léčena pro astma bronchiale se zhoršením v roce 2016, v posledním zaměstnání pájela desky plošných spojů, pracovala s olovem a tavnými lepidly, na základě tohoto jí byla přiznána pro astma bronchiale v roce 2018 nemoc z povolání. Nicméně dle posledního plicního vyšetření byly hodnoty žalobkyně v normě. V roce 2018 byla žalobkyně pokousána psem, k čemuž je popsán rozvoj posttraumatické stresové poruchy, dissociativní motorické poruchy LHK a fóbie ze psů. Posudková komise proto hodnotila stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí fobie ze psů nasedající na posttraumatickou stresovou poruchu včetně dissociativní poruchy hybnosti LHK.

V. Průběh jednání

11. Dne 3. 4. 2023 proběhlo ve věci ústní jednání. Při tomto jednání soud provedl protokol a posudek posudkové komise MPSV jako důkaz. Žalobkyně při jednání popsala své potíže s tím, že jako rozhodující příčinu svého dlouhodobě nepříznivého stavu vidí dýchací problémy v návaznosti na nemoc z povolání.

VI. Právní hodnocení krajského soudu

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

13. Žaloba je důvodná.

14. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 54 Ad 14/2022 15. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

16. Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10procentních bodů.

17. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

18. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobkyně, k odborným lékařským nálezům a vlastním odborným zjištěním. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly V, položka 5c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. V tomto směru se posudková komise neztotožnila s posouzením učiněným posudkovým lékařem v námitkovém řízení. Důvody svého odlišného posouzení posudková komise uvedla, stejně tak se zabývala i tím, zda převažující příčinou není žalobčina nemoc z povolání. Zde však s ohledem na aktuálně objektivizované výsledky plicního vyšetření nebylo možné toto onemocnění považovat za převažující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tak, jako tomu bylo v roce 2018.

19. Takto zjištěný skutkový stav nebyl zpochybněn ani při ústním jednáním soudu, byť sama osobní účast žalobkyně při tomto jednání pro ni byla viditelně náročná. Z tohoto důvodu byla žalobkyně poučena o úkolech posudkové komise a důležitosti významu shromáždění dostatečných podkladů o svém zdravotním stavu tak, aby při případném novém posouzení jejího stavu bylo možné případně objektivizovaný stav plicních problémů žalobkyně přehodnotit, a to i zpětně.

20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a své závěry přezkoumatelným způsobem odůvodnila, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 54 Ad 14/2022 21. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku jejího dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu činí 35 %, jedná se tak o invaliditu I. stupně. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

VII. Závěr a náklady řízení

22. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná podle § 60 odst. 2 s. ř. s. v tomto typu řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, ta náhradu nákladů řízení nepožadovala a ze soudního spisu žádné takové náklady neplynou.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 3. dubna 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.