54 Ad 15/2016
č. j. 54 Ad 15/2016-29
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Rubrum
54Ad 15/2016 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marie Trnkovou v právní věci žalobce M. H., bytem S. D. 2, P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2016 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
I. Vymezení věci. Žalobou doručenou dne 15. 12. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2016 č.j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2.9.2016, č.j. X, kterým byla zamítnuta žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Písek, ze dne 25.8.2016 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 ZDP, neboť pracovní schopnost poklesla o 20 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a podal proti němu žalobu. Uvedl, že je osobou zdravotně znevýhodněnou. Lékařka MUDr. M. učinila závěr, že není invalidní ani v prvním Pokračování - 2 - 54Ad 15/2016 stupni, aniž podrobně zkoumala jeho zdravotní stav. Prohlídka proběhla zběžně a lékařka se ztotožnila s posudkem MUDr. E., který žalobce ani neviděl. Nesouhlas žalobce vyslovil z toho důvodu, že má trvalé problémy s hybností a mobilitou. Pohybuje se dopomocí hůlky. Delší chůze, nošení břemen, chůze v nerovném terénu, delší sezení mu způsobuje bolest až do křečí. Jeho zdravotní stav se od roku 1995 neustále zhoršuje, došlo ke zkrácení nohy. Dříve se cítil lépe a bolest dokázal snadněji překonat. S postupem věku vnímá bolest intenzivně, přidružila se i sekundární artróza. K tomu připojil lékařské zprávy, které dokládají, že zdravotní stav se stále zhoršuje. Navrhl proto zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalované. (3) Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 8. 2. 2017 popsala průběh předchozího správního řízení. Poukázala na to, že v námitkovém řízení byl znovu posouzen zdravotní stav žalobce a výsledkem tohoto posouzení bylo shodné zjištění s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole XV, oddíl A, položka 6, písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činí 20 %. Vzhledem k tomu, že žalobce rozporoval výsledek posouzení zdravotního stavu, žalovaná navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem. (4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posouzen lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 25. 8. 2016 se závěrem, je jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 ZDP, kdy žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 20 %. Rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu lékař hodnotil podle kapitoly XV oddíl A, položka 6a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. (5) Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 2. 9. 2016 rozhodnutí a žalobci žádost o invalidní důchod zamítla. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a podal proti němu dne 26. 9. 2016 námitky. O námitkách bylo rozhodnuto dne 15. 11. 2016 na základě nového posudku vypracované pracovištěm České správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 8. 11. 2016. V tomto posudku je uvedeno, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Lékař české správy sociálního zabezpečení po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po zlomenině pánve v oblasti acetabu s rozvojem sekundární levostranné koxartrózy třetího stupně dle rentgenového vyšetření. Ostatní poruchy zdravotního stavu (bolesti zad a dolních končetin pozátěžově progredující) pracovní potenciál podstatně nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v malé funkčně nevýznamné míře. Lékař na základě provedeného přezkumu dospěl k závěru, že posudkový závěr lékaře okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 8. 2016 lze potvrdit, neboť se u žalobce nejedná o invaliditu. Pokračování - 3 - 54Ad 15/2016 (6) Soud doplnil důkazní řízení o vypracování posudku posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise v posudku ze dne 15. 3. 2017, který byl určen pro krajský soud, uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobce jsou následky polytraumatu z roku 1995, zejména zlomenina pánve – levého acetabula. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XV oddíl A, položka 6a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., jde o lehkou funkční poruchu po zlomenině pánve – acetabula vlevo, je přítomna funkční porucha páteře, není neuralgická symptomatologie, ale s přihlédnutím k artrotizaci kyčelního kloubu a migraci osteosyntetického materiálu komise využila horní hranici rozmezí i přes výkon práce příliš fyzicky nezatěžující. Rozmezí poklesu pracovní schopnosti, kde je v této kapitole a položce stanoveno od 10 do 20 %, komise stanovila na 20 %. Všechny zdravotní potíže jsou zahrnuty do funkčních následků po úrazu pánve a nelze odůvodnit navýšení této hranice. Nelze zvolit ani položku 6b), neboť není funkčně významná porucha funkce pánevního pletence, nejsou reziduální nervové projevy ani lehké obrny. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce nejednalo o invaliditu. Výsledek posouzení byl z hlediska posudkových kritérií i po zhodnocení poklesu pracovní schopnosti shodný s posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení. Komise uvedla, že žalobce byl vždy přítomen jednání lékařů a komisí a vyšetřen odborníky z oboru traumatologie a neurologie. Komise vycházela z četných lékařských zpráv, které jsou v posudku citovány. Komise si je vědoma toho, že v průběhu let se posttraumatické následky zhoršují, narůstají subjektivní potíže, ale i objektivně dochází rychleji k degenerativním změnám – potraumatické koxartrózy, sekundární poruše statiky a dynamiky páteře s bolestivým syndromem při zkratu končetiny a degenerativním změnám na páteři, které dosud nezasahují nervové struktury, a není radikulární postižení. I se zohledněním této progrese jde podle komise podle popsaných posudkových kritérií stále o poruchu lehkého stupně. Komise proto uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť se nejednalo o pokles pracovní schopnosti, který by dosahoval hranice 35 %. (7) Komise měla při vypracování posudku k dispozici lékařské nálezy MUDr. V.V., praktického lékaře Protivín ze dne 19. 8. 2016, zprávy z neurologické ambulance MUDr. T.V., Písek z 13. 10. 2015, 17. 3. 2016, 15. 4. 2016, zprávy z ortopedie ambulance Nemocnice Písek, MUDr. V.S. ze dne 19. 6. 2015, 25. 1. 2016, 8. 2. 2016, 18. 4. 2016, 18. 7. 2016, 18. 8. 2016, 5. 12. 2016, 9. 1. 2017, zpráva z oddělení akutní rehabilitace Nemocnice Písek, MUDr. J.K. z 22. 2. 2017, 13. 12. 2016 a žalobce byl vyšetřen při jednání posudkové komise odbornou neuroložkou MUDr. D. T. a rovněž ortopedem, primářem MUDr. P.K., Nemocnice České Budějovice a.s. IV. Právní názor soudu. (8) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. (9) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal Pokračování - 4 - 54Ad 15/2016 pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnosti pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (10) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (11) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň Pokračování - 5 - 54Ad 15/2016 se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. (12) S ohledem na žalobcem vznesené námitky v souladu se zásadou dispoziční se soud zabýval otázkou správnosti posouzení jeho zdravotního stavu posudkovými orgány a otázkou, zda došlo k řádnému a komplexnímu posouzení jeho zdravotního stavu. (13) V prvé řadě soud zdůrazňuje, že sám nemůže posoudit zdravotní stav pojištěnce, neboť k tomu nemá potřebné medicínské znalosti. K posouzení zdravotního stavu pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je povolána Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v platném znění. K tomu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu kupříkladu rozsudek sp. zn. 4Ads 47/2013, ve kterém soud uvedl „posouzení zdravotního stavu a souvisejícího pracovního potenciálu je věcí odborně medicínskou, k níž nemá soud potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely přezkumného řízení soudního ve věci důchodového pojištění zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje, jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V posudku takové odborné lékařské komise se přitom hodnotí nejenom celkový zdravotní stav a zachovaná pracovní schopnost pojištěnce, nýbrž se v něm zaujímají i posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, zániku či dalším trvání. Tento posudek je tedy v přezkumném soudním řízení stěžejním důkazem, na který je soud při nedostatku odborné erudice odkázán, a proto je zapotřebí klást zvýšený důraz na jeho jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost“. (14) Soud v dané věci hodnotil, zda posudek je správný, úplný a přesvědčivý a může být podkladem pro rozhodnutí. Posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích soud hodnotil ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. jako každý jiný důkaz. S ohledem na to, že posudek je stěžejním důkazem pro rozhodnutí, bylo třeba, aby posudková komise v posudku zohlednila veškeré doložené lékařské zprávy a jasně a srozumitelně se vypořádala se všemi námitkami posuzovaného a případně odůvodnila rozpory mezi jednotlivými lékařskými zprávami a posudkem, eventuelně s předchozími rozsudky. Soud dospěl k závěru, že komise se v dané věci s těmito požadavky vypořádala. Posudek byl vypracován na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření a vyhověl testu úplnosti, přesvědčivosti a byl podán ve správném složení komise. Komise vyslovila posudkový závěr, který je srozumitelný a vychází z podkladů, které měla komise k dispozici. Komise vysvětlila, svůj postup, uvedla, z jakých důvodů zařadila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce pod kapitolu XV, oddíl A, položka 6a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a uvedla, že šlo o lehkou funkční poruchu po zlomenině pánve – acetabula vlevo. Je přítomna funkční porucha páteře, není neurologická symptomatologie, ale s přihlédnutím k artrotizaci kyčelního kloubu a migraci Pokračování - 6 - 54Ad 15/2016 osteosyntetického materiálu komise využila horní hranici rozmezí a pokles pracovní schopnosti na 20 %. Jelikož veškeré zdravotní obtíže jsou zahrnuty do funkčních následků po úrazu pánve, nepřichází v úvahu navýšení této hranice. Komise rovněž uvedla, že nelze použít položku 6b), neboť není přítomna funkčně významná porucha funkce pánevního pletence, nejsou reziduální nervové projevy ani lehké obrny. (15) V souzené záležitosti komise svůj postup dostatečně vysvětlila a uzavřela, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v žádném stupni. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20 %. K dalšímu navýšení tohoto procenta komise neshledala posudkový důvod. Všechny zdravotní obtíže byly zahrnuty do funkčních následků po úrazu pánve a nelze tudíž navýšit tuto hranici. (16) Soud proto uzavřel, jak bylo hodnoceno v lékařských posudcích a na základě podkladů, které byly k dispozici, že lze vyslovit závěr o tom, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobce zabývaly. Svůj závěr vyslovily správně a tento závěr odpovídá na základě dostupných důkazů zákonu. Zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak neodpovídá žádnému stupni invalidity. Tento závěr vyplývá i z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Soud nijak nezpochybňuje stejně jako posudkové orgány, že u žalobce je přítomen dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak tento stav nedosahuje takové intenzity, aby odůvodňoval přiznání požadované invalidity. Pokud by však došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu, lze nárok na invalidní důchod uplatnit nově podanou žádostí. Je třeba zdůraznit, že soud věc posuzoval k datu vydání napadeného rozhodnutí, a to s ohledem na výše citovanou platnou právní úpravu. V. Závěr, náklady řízení. (17) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (18) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 7 - 54Ad 15/2016 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 24. dubna 2017 samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v.r. za správnost vyhotovení Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.