54 Ad 16/2022

Rubrum

č. j. 54 Ad 16/2022- 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobce: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 12. 2022, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 12. 2022, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna uhradit na náhradě nákladů řízení - ušlého výdělku, žalobci částku ve výši 1 172 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 54 Ad 16/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 9. 2022, č. j. X, a toto rozhodnutí potvrdila. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu dle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona, když dle posudku posudkového lékaře OSSZ v Českých Budějovicích ze dne 2. 8. 2022 byl žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona.

2. V rámci námitkového řízení byl vypracován posudek posudkového lékaře ČSSZ ze dne 2. 11. 2022 se závěrem, že v případě žalobce se jedná o invaliditu prvního stupně s poklesem pracovních schopností o 35 % dle kapitoly X, oddíl B, položky 4c přílohy vyhlášky č. 359/2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 6. 12. 2022 žalobu ke Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce brojí proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu. Popisuje prodělání Covid- 19, zhoršení výsledků spirometrie, následné RTG, CT vyšetření a doporučení jeho lékařů k podání žádosti o změnu výše invalidního důchodu. Žalobce následně předkládá své výhrady k prvnímu posudku ze dne 2. 8. 2022, který považuje za plagiát, poukazuje i na vady druhého posudku, na věcné nesprávnosti (zaměstnání, data zákroků atd.). Poté žalobce popisuje své potíže s delší chůzí, zadýchávání, problém s chůzí do schodů. Rovněž nesouhlasí s tím, že o jeho stavu bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti.

5. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

6. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí shledává souladné se zákonem. Navrhla, aby krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

IV. Průběh jednání

7. Dne 29. 5. 2023 proběhlo ústní jednání, při kterém žalobce setrval na podané žalobě, popsal své rozhořčení, nesrovnalosti posudků, své potíže, pracovní neschopnost a své zaměstnání. Žalovaná se nevyjádřila. Při jednání provedl krajský soud jako důkaz posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. 3. 2023, včetně protokolu o jednání posudkové komise z téhož dne. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 54 Ad 16/2022 V. Právní hodnocení krajského soudu 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

9. Žaloba je důvodná.

10. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

11. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

12. Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10procentních bodů.

13. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

14. Z posudku posudkové komise MPSV a protokolu o jejím jednání plyne, že dne 14. 3. 2023 zasedala komise ve složení posudkové lékařky – předsedkyně komise, odborného plicního lékaře a tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen. Posudková komise uvedla diagnostický souhrn, popsala podklady pro své posouzení a popsala svůj posudkový závěr, včetně pracovní anamnézy žalobce. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou je chronická obstrukční plicní nemoc s emfyzémem, těžkou obstrukční ventilační poruchou a parciální respirační isuficiencí, s epizodami pravostranné srdeční subkompenzace, bez hospitalizace pro CHOPN. To hodnotila komise jako postižení dle kapitoly X, odd. B, položky 1c přílohy vyhlášky, kde je rozmezí poklesu pracovních schopností stanoveno na 40 – 60 %. komise zvolila 50 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o invaliditu druhého stupně. Tuto invaliditu komise datuje k 1. 6. 2022, kdy byla funkční laboratoří prokázána těžká ventilační porucha. Posudek ze dne 2. 8. 2022 a 3. 11. 2022 dle komise užívá nesprávnou položku, podhodnocuje míru funkčního postižení a obsahuje nesrovnalosti v pracovní anamnéze. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 54 Ad 16/2022 15. Krajský soud vyšel z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobce, k odborným lékařským nálezům a vlastním odborným zjištěním. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

16. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovních schopností žalobce o 50 %, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý.

17. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu činí 50 % a jedná se tak o invaliditu II. stupně. Za této situace byl dán důvod ke zvýšení invalidního důchodu tak, jak žalobce požadoval. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.

18. S ohledem na učiněné závěry se krajský soud podrobněji nezabýval námitkami žalobce, které míří proti jednotlivým posudkům, když i posudková komise MPSV konstatovala jejich nesprávnost a věcné nesrovnalosti. V situaci, ve které je rozhodný již pouze posudek posudkové komise MPSV je nadbytečné se jednotlivými nesprávnostmi více zabýval.

VI. Závěr a náklady řízení

19. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

20. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná podle § 60 odst. 2 s. ř. s. v tomto typu řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Podle § 57 odst. 1 s. ř. s jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení v podobě ušlého výdělku, k čemuž předložil potvrzení zaměstnavatele společnosti X, s. r. o., IČO X, ze dne X dle kterého má žalobce průměrný hrubý hodinový výdělek ve výši X Kč. V den jednání jeho pracovní doba trvá od X. Žalobci bylo poskytnuto volno bez náhrady mzdy. Za žalobce jako pojištěnce VOZP bude odvedeno zdravotní pojištění. Žalobce při jednání popsal, že pracuje jako řidič autobusu a ranní jízdu nemohl kvůli jednání odjet, neboť by již soudní jednání nestihl. Jelikož nemohl jet ranní jízdu, musel být nahrazen, a to na celý den. Žalobci tedy náleží náhrada ušlého výdělku za celkem X hodiny, tj. při uvedeném hrubém hodinovém výdělku X Kč při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru. Tuto částku uhradí žalovaná žalobci ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Je-li to možné, požaduje žalobce úhradu na svůj účet číslo X. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 54 Ad 16/2022

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 29. května 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.