54 Ad 16/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: D. V., narozena bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2025, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalované k žalobě

1. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 2. 5. 2025, č. j. X, žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu postupem dle § 41 odst. 3 a § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalobkyni i nadále náležel invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a uvedené rozhodnutí potvrdila.

2. Žalovaná v prvním stupni vyšla z posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 29. 4. 2025, dle kterého se v případě žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovil posudkový lékař na 50 % (40 % navýšených o 10 procentních bodů postupem dle § 3 vyhlášky).

3. Žalovaná v námitkovém řízení vycházel z posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 6. 8. 2025, který stav žalobkyně podřadil pod postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1d přílohy vyhlášky s poklesem pracovní schopnosti ve výši 60 %.

4. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 10. 2025 žalobkyně navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně namítá, že správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav – nesprávně zhodnotily její zdravotní stav. Posudkový lékař učinil svůj závěr v její nepřítomnosti, aniž by podrobněji její stav zkoumal. Zároveň namítá, že nebylo přihlédnuto k § 2 a § 3 vyhlášky; posudkový lékař nedostatečně zohlednil závažnost jejího stavu a současně nepřihlédl k dalším zdravotním omezením spojeným s úrazem a bolestmi zad. Žalobkyně uvádí, že několik let má potíže s psychikou pro posttraumatickou stresovou poruchu z důvodu pracovního úrazu ze dne 30. 8. 2012, kdy byla v zaměstnání přepadena ozbrojeným mužem.

6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

7. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s ř. s.“).

8. Žaloba není důvodná.

9. Krajský soud rozhodl bez jednání, neboť účastníci konání ústního jednání nepožadovali (§ 51 s. ř. s.).

10. Pro účely svého rozhodování obstaral krajský soud posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích.

11. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 26. 5. 2026 plyne, že tohoto dne zasedala posudková komise v řádném složení (předseda – posudkový lékař, psychiatrička, neuroložka, tajemnice). Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Protokol o jednání posudkové komise uvádí seznam předložených lékařských zpráv, shrnuje pracovní anamnézu, osobní anamnézu, nynější obtíže, subjektivní potíže. Žalobkyně byla při jednání posudkové komise vyšetřena přítomnými odbornými lékařkami.

12. Posudková komise dle posudku z téhož dne hodnotila stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající invaliditě druhého stupně. Stav žalobkyně podřadila pod postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1c přílohy vyhlášky. Komise užila horní hranici položky, pokles pracovní schopnosti ve výši 40 % s navýšením o 10 procentních bodů postupem dle § 3 vyhlášky. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně komise stanovila na 50 %. Komise popsala podklady, ze kterých vycházela, uvedla diagnostický souhrn a samotné posudkové zhodnocení v kontextu pracovní anamnézy žalobkyně.

13. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je dle komise chronický vertebrogenní algický syndrom přetrvávající po operaci dvou úseků páteře s projevy kořenového dráždění s kořenovou lézí L5 vpravo. K navýšení přistoupila komise z důvodu dalších zdravotních obtíží a původní pracovní profese žalobkyně. Komise rovněž odůvodnila, proč nelze volit vyšší položku; současně popsala, že jiné obtíže by byly hodnoceny nižší mírou poklesu pracovní schopnosti.

14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

15. Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a jeho výši, včetně posouzení změny stupně invalidity, závisí na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

16. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky.

17. Posudková komise hodnotila stav žalobkyně totožně jako posudkový lékař v řízení v prvním stupni, odlišně od posudkového lékaře v námitkovém řízení. Ten hodnotil stav žalobkyně dle položky 1d jako těžké funkční postižení. Jakkoli se komise explicitně proti tomuto posudku nevymezila, popsala, že specifikaci této položky žalobkyně nevyhovuje a na základě podrobného popisu stavu žalobkyně tento její stav podřadila pod položku 1c.

18. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně přítomna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Stručně rovněž uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám, stejně tak stručně uvedla, že jiné popisované potíže (v kontextu obsahu lékařských zpráv a vlastního vyšetření) nemohou být převažující.

19. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav a podřadila je pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobkyně a zohlednila vznesené námitky, přičemž žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně účastna, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudky obstaranými ve správním řízení, a to i přesto, že posudkový lékař v námitkovém řízení hodnotil na základě tehdejších podkladů stav žalobkyně dle vyšší položky. To však na celkový závěr o invaliditě žalobkyně ve II. stupni vliv nemělo.

20. Protože míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činila k rozhodnému dni 50 %, nedosahovala hranice nejméně 70 % stanovené pro invaliditu třetího stupně. U žalobkyně tak nadále šlo o invaliditu druhého stupně a podmínky pro požadované zvýšení invalidního důchodu nebyly splněny.

21. Co se týče námitek žalobkyně, ve světle posudku posudkové komise skutkový stav zjištěný správními orgány obstál. Samotná skutečnost, že posudkový lékař ve správním řízení neposoudil žalobkyni při osobním vyšetření, nezpůsobuje bez dalšího neúplnost posudku. V řízení před soudem byla žalobkyně navíc jednání posudkové komise osobně přítomna a byla vyšetřena odbornými lékařkami; komise tak mohla její subjektivní obtíže konfrontovat s klinickým nálezem a zdravotnickou dokumentací. Žalobkyně dále poukazovala na to, že v minulosti pracovala jako montážní dělnice v chráněné dílně; její pracovní historie byla výslovně komisí vzata v potaz.

III. Závěr a náklady řízení

22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná. V případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. její náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče vylučuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 28. července 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: G. K.